9 C 55/2026

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně, se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky, se sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11.759,80 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1.324,32 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1.324,32 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 10.435,48 Kč, co do zákonného úroku z prodlení z částky 11.759,80 Kč za období od datum do datum a z částky 10.435,48 Kč za období od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 11.759,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 11.759,80 Kč za období od datum do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO: IČO, uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalovaného se žalovaným formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Žalovaný potvrdil registraci a uvedl číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 10.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne datum převodem z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši vyčerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se s úhradou celého úvěru do prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10.000 Kč a smluvního úroku ve výši 1.759,80 Kč, tj. celkem 11.759,80 Kč. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne datum se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí do datové schránky dne datum. Žalobkyně a její zástupkyně se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem a žalovaným, jako klientem formou elektronické komunikace dne datum. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský, neúčelový úvěr, splatný ve splátkách v celkové výši 10.000 Kč, a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Doba trvání úvěru byla stanovena na 12 měsíců. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem na úvěru částku 17.040,48 Kč představující jistinu úvěru ve výši 10.000 Kč a úrok za dobu trvání úvěrového vztahu ve výši 7.040,48 Kč, ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.420,04 Kč, splatných dle tabulky uvedené na zadní straně smlouvy s tím, že první splátka byla splatná dne datum a poslední splátka byla splatná datum. Podle úvodních ustanovení smlouvy na straně 1 bylo mezi smluvními stranami dohodnuto přirůstání úroku z úvěru k jistině úvěru. Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách.

4. Z potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. hodnota soud zjistil, že žalovanému byl dne datum poskytnut na bankovní účet č. č. účtu úvěr ve výši 10.000 Kč. Z uvedeného potvrzení dále vyplývá, že z účtu žalovaného byla dne datum, datum, datum, datum, datum, datum, datum poukázána na účet předchůdkyně žalobkyně částka 1.420,04 Kč, částka 1.420,40 Kč, částka 1.421 Kč, částka 1.422,56 Kč, částka 1.419,68 Kč, částka 1.000 Kč a částka 572 Kč, přičemž všechny uvedené platby žalovaného byly částečně zaúčtovány na jistinu úvěru a na úrok z úvěru. Celkem žalovaný na poskytnutý úvěr zaplatil 8.675,68 Kč.

5. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že neobdržela splátku úvěru, která ke dni datum činí 1.479,44 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku ihned právní předchůdkyni žalobkyně zaplatil. Podle sestavy se dlužná částka skládala z výše jistiny po splatnosti 760,38 Kč, smluvního úroku 660,02 Kč, smluvní pokuty 9,04 Kč a poplatku za upomínku 50 Kč.

6. Z opakované výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že dosud neuhradil svůj dluh z předmětné smlouvy a v návaznosti na to, mu nabídla poslední šanci zaplatit dluh před tím, než podá žalobu a začne dluh soudně vymáhat. K uvedenému datu výše dlužné částky činila 1.552,24 Kč. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Podle sestavy se dlužná částka skládala z výše jistiny po splatnosti 760,38 Kč, smluvního úroku 660,02 Kč, smluvní pokuty 31,84 Kč a poplatku za upomínku 100 Kč.

7. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru s tím, že po tomto zesplatnění je předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném celou částku, kterou si půjčil a dosud nesplatil včetně splatných úroků a sankcí. Žalovaný byl vyrozuměn, že jeho dluh je připraven k soudnímu vymáhání a následně může být přistoupeno k exekuci. Dlužná částka ke dni zesplatnění, tj. datum činila 9.059,21 Kč, přičemž výše jistiny po splatnosti činila 7.067,78 Kč, smluvní úrok částku 1.759,80 Kč, smluvní pokuta částku 81,63 Kč a poplatky za upomínku částku 150 Kč. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že výzva ze dne datum byla téhož dne podána k poštovní přepravě na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, tedy adresa. Z listiny označené jako Sledování zásilek soud dále zjistil, že předmětná zásilka byla žalovanému dne datum doručena.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, jako postupitel se žalobkyní, jako postupníkem dne datum, jejíž nedílnou součástí je Dodatek č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek z téhož dne a Příloha č. hodnota – Seznam postoupených pohledávek, a na základě níž se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru č. hodnota.

9. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena žalobkyni. Pohledávka ve výši 7.827,17 Kč se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku.

10. Ze sdělení právnická osoba. ze dne datum soud zjistil, že majitelem a disponentem běžného účtu č. č. účtu v rozhodném dni byl žalovaný, a na tento běžný účet byla dne datum připsána od společnosti právnická osoba platba v celkové výši 10.000 Kč.

11. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení celkové dlužné částky 11.427,17 Kč, a to ve lhůtě tří dnů. Z listiny označené Potvrzení o podání doporučené zásilky soud zjistil, že odesílatel předal zásilku určenou žalovanému provozovateli poštovních služeb k doručení dne datum.

12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovaným jako klientem dne datum smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalovanému dne datum na jím uvedený běžný účet peněžní prostředky v celkové výši 10.000 Kč. Podle smlouvy byl úvěr splatný ve 12 pravidelných měsíčních plátkách po 1.420,04 Kč, splatných dle tabulky, která je součástí zadní strany smlouvy, přičemž poslední 12. splátka byla splatná dne datum. Na svůj dluh žalovaný uhradil 8.675,68 Kč.

18. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalovanému nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr pouze z tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, které jí žalovaný sám sdělil a dále z lustrací v CEE, úvěrových registrech ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Zástupkyně žalobkyně přitom v žalobě uvádí, že žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrací v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalobkyně tedy neprokázala, že by její předchůdkyně před poskytnutím úvěru žalovanému dostála své povinnosti zakotvené v ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž následkem je podle § 87 odst. 1 neplatnost, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (viz např. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 702/20, bod 31. odůvodnění).

19. Žalobkyně současně navrhovala, že v případě neuznání nároku žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, pak nechť je částka přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě soud provedl důkaz dotazem na banku žalovaného, kdy dle sdělení právnická osoba. je majitelem účtu č. č. účtu žalovaný a na tento účet byla dne datum připsána částka ve výši 10.000 Kč. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo prokázat, že žalovaný se na její úkor bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. Je tak povinen toto bezdůvodné obohacení v rozsahu částky 1.324,32 Kč žalobkyni vydat, neboť žalobkyně poskytla žalovanému částku 10.000 Kč, na kterou zaplatil 8.675,68 Kč. Vzhledem k tomu, že soud nezná aktuální možnosti žalovaného, uložil mu povinnost vrátit dlužnou jistinu žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

20. Splatnost pohledávky pak soud odvíjí od Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne datum, ve které byla žalovanému uložena povinnost plnění okamžitě. Předžalobní výzva byla odeslána dne datum, doručena pak byla dne datum. Povinnost plnění žalovaného byla stanovena okamžitě do datum a od datum je pak žalovaný v prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Ke dni datum činila zákonná výše úroku z prodlení 11,5 % ročně, proto soud přiznal žalobkyni u dluhu z bezdůvodného obohacení zákonný úrok v této výši.

21. Tak jak je uvedeno ve výroku II. byla žaloba v této části zamítnuta s ohledem na skutečnost, že žalobkyni byl přiznán nárok pouze z titulu bezdůvodného obohacení a zákonného úroku z prodlení.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 OSŘ tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalobkyně byla v žalobě z větší části neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly.

23. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. a) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku 1.000 Kč. Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze 800 Kč. K úhradě zbývá částka 200 Kč. Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne 7. 2. 2014, sp. zn. 93 Co 56/2013). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím soudu podepsaného. Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté občanského soudního řádu, či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.