104 C 13/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 27 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 000 Kč od 27.6.2019 do zaplacení, -) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 667,4 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 202,5 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29.1.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 140 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne 27.4.2018 uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do dne 27.5.2018 Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný ve lhůtě ani následně na dluh nic neuhradil. V rámci smlouvy o úvěru byla sjednána smluvní pokuta 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení, předchůdkyně žalobkyně si proto vyúčtovala také smluvní pokutu ve výši 7 520 Kč, kdy žalobkyně po revizním přepočtu požaduje na smluvní pokutě pouze 7 140 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 4.7.2019. Dopisem ze dne 13.1.2020 pak byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby požadovala žalobkyně celkem částku 27 140 Kč, tj. jistina ve výši 20 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 7 140 Kč. Na příslušenství pak žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 667,4 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 302 Kč a zákonný úrok z prodlení od 27.6.2019 do zaplacení.

2. Podáním doručeným soudu dne 30.3.2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 7 140 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 302 Kč zpět, soud proto řízení co do těchto nároků v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. usnesením ze dne 20.5.2021, č.j. 104 C 13/2021-49, zastavil.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z kopie smlouvy o úvěru [číslo] výpisů z účtu bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit spolu s poplatkem za jeho poskytnutí do 27.5.2018. Žalovanému byla dne 27.4.2018 poskytnuta částka 11 000 Kč, dne 25.4.2018 částka 3 000 Kč, dne 26.4.2018 částka 3 000 Kč a dne 24.4.2018 částka 3 000 Kč. Všechny částky byly poskytnuty na účet č. [bankovní účet], jehož je dle sdělení banky majitelem právě žalovaný.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31.5.2019, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 4.7.2019. Dopisem ze dne 13.1.2020 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.

16. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný by předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátil spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a to do dne 27.5.2018. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že nedisponuje dokumenty k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin není zřejmé, zda byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného, či zda byly vyžadovány jakékoliv podklady a prováděny lustrace jeho majetkové situace ve veřejných rejstřících. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně aktivně nezjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon.

17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Protože soudu nebyly předloženy žádné důkazy ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalovaného má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo by ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, kdy však žalovaný na dluh doposud ani částečně nic neuhradil, soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to i pokud jde o příslušenství představující zákonné úroky z prodlení z této částky. Zákonný úrok z prodlení odpovídá § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

19. Pokud jde o další uplatňované nároky představující smluvní pokutu a kapitalizované úroky z úvěru, v tomto rozsahu bylo řízení pro zpětvzetí zastaveno, jak je uvedeno výše.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. V tomto případě vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, kdy v tomto rozsahu je zavinění na její straně, soud proto náklady řízení poměrně rozdělil.

21. Náklady řízení činí celkem 2 538 Kč tj. 1086 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1200 Kč tj. 252 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).

22. Žalobkyně byla ve věci úspěšná pouze částečně, kdy jí tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení odpovídající 47,38%, tj. 1 202,5 Kč.

23. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobkyni v této věci zastupoval.