104 C 131/2017

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci a) žalobců: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec b) ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa původního účastníka a žalobkyně c) ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně obě zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o určení, že žalobci jsou dědici ze zákona, neplatnost závěti

I. Určuje se, že pozůstalý bratr [celé jméno žalobce], narozený dne [datum], bytem [adresa žalobce], narozený dne [datum], posledně bytem [adresa původního účastníka a žalobkyně], zemřelý dne [datum] jsou dědici ze zákona po zůstaviteli [jméno] [celé jméno původního účastníka], narozeném dne [datum], zemřelém dne [datum], posledně bytem [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) [celé jméno žalobce] náhradu nákladů řízení ve výši 21.972 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce a) JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni b) [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení ve výši 10.975 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně b) JUDr. [jméno] [příjmení].

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni c) [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení ve výši 10.975 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně c) JUDr. [jméno] [příjmení].

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 7.245 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce a) [celé jméno žalobce] a právní předchůdce žalobkyň b) a c) [celé jméno původního účastníka] se žalobou doručenou soudu dne 14.7.2017 domáhali rozhodnutí, kterým by soud určil, že jsou zákonnými dědici po zůstaviteli [jméno] [celé jméno původního účastníka], narozeném dne [datum], naposledy bytem [adresa], zemřelém dne [datum] (dále jen„ zůstavitel“), neboť závěť, datovaná dne [datum] a sepsaná údajně za účasti dvou svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], je neplatná. Žalobu odůvodnili tím, že zůstavitel nemohl závěť platně sepsat ani řádně podepsat dne 7.7.2016, neboť byl v této době hospitalizován na interní a geriatrické klinice FN [obec] bez možnosti propustky či opuštění nemocničního areálu, jeho zdravotní stav mu opuštění nemocnice ani neumožňoval. Tvrzení svědků závěti, že k podpisu došlo v bydlišti zůstavitele je tedy nepravdivé. Závěť byla sepsána na PC a vytištěna, přičemž zůstavitel nebyl vlastníkem takové techniky a neměl ji k dispozici ani v nemocnici Zdravotní stav zůstavitele mu neumožňoval závěť zformulovat a sepsat, v důsledku nadměrného požívání alkoholu trpěl zůstavitel duševní poruchou, která mu znemožňovala činit právní jednání. Žalovaný jako právnická osoba existuje od 1.1.2014, přičemž do 1.1.2016 neučinil takové kroky, aby splnil ve stanovených lhůtách zákonné požadavky spočívající v přizpůsobení stanov úpravě NOZ, do ledna 2017 neměl žalovaný spolek zapsán statutární orgán v rejstříku, [jméno] [příjmení] byl jako předseda spolku zapsán až dne 3.1.2017, spolek neměl statutární orgán více než dva roky a dle ust. § 172 obč. zák. měl být soudem zrušen.

2. Žalobce b) [celé jméno původního účastníka] dne [datum] zemřel. Z usnesení Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 24.7.2020, č.j. 133D 147/2020-40, pravomocného dne 24.7.2020, bylo zjištěno, že dědici žalobce b) [celé jméno původního účastníka] jsou pozůstalá manželka [celé jméno žalobkyně] a pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně]. Usnesením ze dne 4.8.2020, č.j. 104C 131/2017-198, pravomocným dne 15.9.2020, Městský soud v Brně v tomto sporném řízení rozhodl dle ustanovení § 107 o.s.ř. o procesním nástupnictví žalobkyň [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalobkyně].

3. Žalovaný zájmový spolek byl zpočátku řízení zcela nečinný, doposud nemá pro účely doručování zřízenu ani datovou schránku, zásilky doručované poštou na adresu uvedenou ve veřejném rejstříku nepřebírá a nebyly přebrány ani v případě, kdy se je soud pokoušel doručit přímo předsedovi spolku [jméno] [příjmení]. Jednání nařízených na den 15.3.2018 a 15.5.2018 se žalovaný bez omluvy nezúčastnil. Dne 8.11.2018 předseda spolku [jméno] [příjmení] společně s advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] (zmocněným dle plné moci ze dne 8.11.2018 k zastupování žalovaného pouze za účelem nahlížení do spisu sp. zn. 104C 131/2017) nahlíželi do soudního spisu, předseda spolku převzal osobně listiny, které byly žalovanému zasílány poštou a vracely se soudu jako nevyzvednuté tj. zejména žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě, následně bylo dne 17.12.2018 soudu doručeno první vyjádření žalovaného k žalobě s uvedením doručovací adresy [adresa], [PSČ] [obec]. Zásilky zasílané soudem na tuto adresu se však soudu opět vracely a vracejí jako nevyzvednuté. V tomto vyjádření a v jeho příloze [číslo] předseda spolku [jméno] [příjmení] tvrdí, že zůstavitel se asi měsíc před nástupem do nemocnice rozhodl, že napíše závěť a majetek odkáže [jméno] [příjmení], ten to ale odmítl, neboť bratr zůstavitele [celé jméno žalobce], který bydlí poblíž zůstavitele, je násilník a v opilosti vždy někoho zbije. [jméno] [příjmení] se tedy domluvil se zůstavitelem, že majetek bude přepsán na spolek [obec] sluníčko, který má ve stanovách dětská pískoviště venkovních hracích ploch a má chránit zdraví nejmenších dětí. Poradili se na notářství, jak závěť napsat. V době hospitalizace zůstavitele, ho [jméno] [příjmení] převezl dne 7.7.2016 taxislužbou domů cca kolem 3. hodiny, doma již čekali svědci paní [celé jméno svědkyně] a pan [celé jméno svědka], jejichž přítomnost zajistil pan [jméno]. Došlo k podpisu závěti a převozu zůstavitele zpět do nemocnice. V nemocnici zůstavitel uvedl pro účely sdělování informací o zdravotním stavu jako blízkou osobu [jméno] [příjmení]. Žalovaný navrhuje provedení důkazů výslechy svědků závěti a znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, za tímto účelem předloží listiny s ručním písmem zůstavitele a dále uvádí, že ze zprávy FN [obec] ze dne 4.7.2014 se podává, že zůstavitel byl lucidní, při vědomí, orientovaný prostorem i časem, spolupracující. Předseda žalovaného spolku ve vyjádření dále uvedl, že toto své písemné podání doplní při ústním jednání.

4. Dne 28.3.2019 předseda spolku opětovně nahlížel do soudního spisu, následně reagoval písemným podáním doručeným soudu dne 15.4.2019, v němž tvrdí, že závěť zůstavitel před ním a svědky vlastnoručně podepsal a k podpisu připsal arabskými číslicemi vlastnoručně své rodné číslo. Pro potřebu znalce předložil listiny s arabskými číslicemi psanými zůstavitelem.

5. Dne 2.11.2020 bylo soudu doručeno písemné vyjádření [jméno] [příjmení], ve kterém zpochybňuje závěry znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, poukazuje na to, že podpis se v průběhu života mění, dále podrobně poukazuje na význam a závažnost znaleckých posudků v soudním řízení a na to, že soud by měl tento posudek hodnotit kriticky. Zůstavitel byl při podpisu závěti vážně nemocný a ve stresu. Dále [jméno] [příjmení] uvádí, že zůstaviteli vypomáhal v době, kdy měl zůstavitel závažné zdravotní obtíže a jeho vlastní příbuzní se o něho nezajímali. Popisuje špatné vztahy v rodině zůstavitele, zejména mezi zůstavitelem a jeho bratrem [jméno]. Zůstavitel si nepřál, aby po něm jeho bratr [jméno] dědil. [jméno] [příjmení] tvrdí, že jej zůstavitel požádal a domluvil se s ním, že dne 7.7.2017 odvezou zůstavitele z nemocnice domů a zajistí přes pana [jméno], aby se k zůstaviteli domů dostavila paní [celé jméno svědkyně] s panem [celé jméno svědka]. Zůstavitele proto odvezl vozem taxislužby z nemocnice, aniž by o tom někoho z personálu informovali. V bytě byli dva kamarádi zůstavitele, které [jméno] [příjmení] neznal, dále pan [jméno] a svědci závěti, které také neznal. Zůstavitel závěť ve spěchu ve stoje podepsal, a pak dva svědci. Poté zůstavitele opět odvezl zpět do nemocnice. Po návratu z nemocnice dne [datum] se o zůstavitele starala paní [celé jméno svědkyně], pan [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení]. Zůstavitel sdělil své švagrové [celé jméno žalobkyně], že majetek„ napsal na [obec] [anonymizováno]“. V závěru svého vyjádření, žalovaný zpochybňuje věrohodnost svědků paní [celé jméno svědkyně], která„ nadměrně požívá alkoholické nápoje, bere léky a zapíjí to pivem“, je alkoholička. Opíjí se i pan [celé jméno svědka], řekli mu, že za změnu svědectví dostali 50 tisíc Kč. Peníze ze závěti chtěl dát pro děti na dětská hřiště, se zůstavitelem se [jméno] [příjmení] znal asi 40 let, měli k sobě velmi blízko.

6. V průběhu pozůstalostního řízení vznikl spor o dědické právo mezi dědici ze zákona a dědicem ze závěti ze dne 7.7.2016 (žalovaným). Bratr zůstavitele [celé jméno žalobce] neuznal závěť jako platnou, bratr zůstavitele [celé jméno původního účastníka] udělil v řízení dne 14.9.2016 plnou moc předsedovi žalovaného spolku [obec] sluníčko [jméno] [příjmení], který prohlásil, že závěť za platnou uznává, dne 3.5.2017 bylo soudnímu komisaři doručeno odvolání plné moci ze strany [celé jméno původního účastníka] panu [jméno] [příjmení] (č.l. 74), jako důvod je uvedena naprostá ztráta důvěry. Následně byl dne 16.5.2017 soudnímu komisaři doručen přípis [celé jméno původního účastníka], v němž zrušil své uznání platnosti závěti učiněné zmocněncem [jméno] [příjmení].

7. Soudní komisař usnesením ze dne 22.5.2017, č.j. 59 D 1325/2016-78, vyzval v úvahu přicházející zákonné dědice bratry zůstavitele [jméno] a [jméno] [celé jméno původního účastníka], aby své právo, jež se jeví jako méně pravděpodobné, uplatnili žalobou u soudu, neboť předmětná závěť po formální stránce vyhovuje českému právnímu řádu, uvedení chybného data nezpůsobuje samo o sobě neplatnost závěti a okolnosti sepsání závěti byly zjištěny výslechem dvou svědků.

8. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby. Jelikož usnesení Městského soudu v Brně ze dne 22.5.2017, č.j. 59 D 1325/2016-78, jímž byli žalobci odkázáni k podání žaloby, nabylo právní moci dne 16.6.2017, a žaloba byla doručena soudu dne 14.7.2017, byla žaloba podána ve lhůtě dědickým soudem k tomu stanovené (dle výroku II usnesení dědického soudu 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení). Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána na základě odkazu dle ust. § 170 z.ř.s., nebylo třeba zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu, neboť ten je v daném případě dán ze zákona.

9. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka platnosti závěti pořízené údajně zůstavitelem dne 7.7.2016 za účasti dvou svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Žalobci namítali neplatnost závěti, neboť zůstavitel tuto závěť nemohl sepsat ani podepsat, podpis na závěti není pravým podpisem zůstavitele, jeho zdravotní stav mu ani neumožňoval v době sepisu závěti právně jednat. Předmětem sporu tak bylo vyřešení předběžné otázky, zda allografní závěť ze dne 7.7.2016 (dále také jen„ předmětná závěť“) splňuje formální náležitosti požadované zákonem a zda podpis obsažený na této závěti je vlastnoručním podpisem zůstavitele a následně vyřešení otázky, zda žalobci jsou či nejsou dědici zůstavitele ze zákona.

10. Soud provedl dokazování výpověďmi svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], opisem závěti a ze dne 7.7.2016, dále znaleckým posudkem soudního znalce [příjmení] et Bc. [celé jméno znalce] ze dne [datum] z oboru písmoznalectví, obsahem připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 59 D 1325/2016, zejména listinným důkazem: svědeckou výpovědí svědků závěti [celé jméno svědkyně] na č.l. 39-40 a [celé jméno svědka] na č.l. 41-42, dále listinnými důkazy - potvrzením FN [obec] o hospitalizaci zůstavitele [jméno] [celé jméno původního účastníka], výpisem žalovaného spolku z veřejného rejstříku, úředním záznamem o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 2.6.2020 svědků závěti [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně] ve věci prověřování trestné činnosti vedené u Policie ČR Městské ředitelství policie [obec] pod sp. zn. KRPB [číslo] a čestnými prohlášeními [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] ze dne [datum] a zjistil následující skutkový stav:

11. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 58 D 2194/2011 bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno původního účastníka] zemřel dne [datum], jako svobodný, bezdětný, rodiče jej předemřeli, s nikým nežil ve společné domácnosti, zanechal dva sourozence – bratry [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka].

12. V řízení o pozůstalosti byla předložena předmětná alografní závěť, v níž je na jednom listu na líci nelinkovaného papíru formátu A4 strojově psaný nadpis„ Závěť“ a text v němž je povoláván za dědice veškerého majetku zůstavitele spolek [obec] [anonymizováno] (žalovaný), současně je zde uvedeno, že zůstavitel tak činí po zralé úvaze a za plného vědomí. Za tímto textem následuje vlevo dole místo a datum, pod ním ručně psaný podpis zůstavitele a pod ním jeho rodné číslo. Pod tímto podpisem a rodným číslem jsou ručně napsány generálie dvou svědků závěti a jejich podpisy a to 1. svědek [celé jméno svědkyně] a 2. svědek [celé jméno svědka].

13. Svědci závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] v tomto řízení před soudem vypovídali zcela odlišně než v pozůstalostním řízení před soudním komisařem, kde vypovídali tak, že závěť byla podepisována v kuchyni u zůstavitele někdy v červnu 2016 před odchodem zůstavitele do nemocnice. Při podpisu byli přítomni zůstavitel, [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] jako svědci závěti. V tomto soudním řízení však svědci vypověděli, že je [jméno] [příjmení] požádal, aby se setkali v restauraci Zagreb, kde jim předložil listinu bez textu, na kterou se podepsali. Výpovědi svědků se lišili v tom směru, že si již nepamatovali, kdo další u podpisu kromě nich a pana [příjmení] byl, zda kromě podpisu na listinu psali i své generálie či nikoliv, zda se jednalo o jednu či více prázdných listin a kdy přesně k těmto událostem došlo. Co ale z jejich výpovědí bylo soudem nepochybně zjištěno je, že text závěti psaný strojově na jimi podepisované listině„ Závěti“ nebyl v době podpisu připojen a že zůstavitel nebyl při tomto jednání přítomen. Žádnému ze svědků závěti nebylo ani známo nic o tom, jak si zůstavitel přál, aby bylo po jeho smrti naloženo s jeho majetkem a jaká byla v tomto směru jeho vůle. Takovýmto způsobem svědci vypovídali i při podávání vysvětlení před policií. Rozpor mezi tvrzeními před soudním komisařem vysvětlil svědek [celé jméno svědka] tak, že udělal chybu, za což se omlouvá a svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že byla instruována panem [příjmení], jak má vypovídat a byla ovlivněna také tím, že [jméno] [příjmení] byl při její výpovědi u soudního komisaře přítomen. Svědkyně [celé jméno svědkyně] také uvedla, že za podpis„ Závěti“ jí [jméno] [příjmení] slíbil peníze, nevěděla kolik a nakonec jí poskytnuto nic nebylo. Oba svědci shodně uvedli, že jim nyní v souvislosti s jejich výpověďmi před soudem a policií nikdo žádný finanční obnos nedal a nic jim nenabízel.

14. Ze znaleckého posudku JUDr. Mgr. Bc. [celé jméno znalce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že podpis zůstavitele [jméno] [celé jméno původního účastníka] na předmětné závěti není zůstavitelovým vlastnoručním podpisem a zůstavitel ani vlastnoručně nenapsal číslice svého rodného čísla pod padělaný podpis, přičemž se jedná o padělek nevalné úrovně. Znalec mimo jiné v posudku uvedl, že na základě zjištěných výrazně hodnotnějších znaků rozdílných ve velkém počtu při srovnání sporného podpisu s nespornými srovnávacími podpisy zůstavitele lze objektivně rozhodnout jednoznačně o nepravosti sporného podpisu na předmětné závěti. Znalec měl k dispozici„ srovnávací materiál“ (vlastnoruční písmo zůstavitele) jak z doby dřívější, tak z období údajného podpisu závěti (podpisy z originálních lékařských záznamů z FN [obec] z června 2016) a hodnotil také zhoršující se písařskou úroveň zůstavitele s ohledem na jeho zdravotní stav.

15. Z potvrzení Fakultní nemocnice [obec] ze dne 23.1.2017 a 10.5.2017 bylo zjištěno, že zůstavitel [jméno] [celé jméno původního účastníka] byl hospitalizován souvisle v období od 6.6.2016 do 22.7.2016, v období od 4.7.2016 do 22.7.2016 byl hospitalizovaný na klinice interní, geriatrie a praktického lékařství, celou hospitalizaci strávil na oddělení, bez možnosti propustky či opuštění nemocničního areálu, navíc zdravotní stav v prvních několika dnech hospitalizace toto byť dočasné propuštění neumožňoval.

16. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ obč. zák.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. K sepsání sporné závěti i k úmrtí zůstavitele došlo v době po 1.1.2014 soud proto platnost a pravost závěti posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příp. postupoval podle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.)

17. Podle ustanovení § 1532 obč. zák. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle ustanovení § 561 odst. 1 věta první obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

18. Podle ustanovení § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

19. Podle ustanovení § 1539 odst. 1 obč. zák. se svědci zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

20. Závěť sepsaná podle ustanovení § 1534 obč. zák. je platným právním úkonem jen tehdy, jestliže ji zůstavitel podepsal vlastní rukou, jestliže před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a jestliže se svědci na závěť podepsali.

21. Po zhodnocení všech provedených důkazů, které soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že především výslechem svědků závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], ale také listinnými důkazy o jejich svědeckých výpovědích, hospitalizaci zůstavitele a ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví bylo zcela jednoznačně prokázáno, že dne 7.7.2016 ani nikdy jindy zůstavitel [jméno] [celé jméno původního účastníka] nepořídil předloženou závětí datovanou dne 7.7.2016 a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně neprohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Listina označená jako„ Závěť“ zůstavitele ze dne 7.7.2016 je padělek, není pravou závětí, nemá zákonem stanovené náležitosti a je neplatná. Svědci závěti shodně vypověděli, že zůstavitel podpisu nebyl přítomen, navíc podepisovali listinu bez textu, rozpor mezi tím, že vypovídali jinak před soudním komisařem a jinak na policii a u soudu ve sporném řízení, dostatečně vysvětlili. Tvrzení žalovaného, že svědci závěti změnili své výpovědi v neprospěch žalovaného proto, že byli uplaceni, nebyly z žádného z provedených důkazů prokázány a ani tomu v současné době nic nenasvědčuje. Závěr o neplatnosti závěti soud učinil i na základě dalších provedených důkazů, nevycházel pouze z výpovědí údajných svědků závěti. Zprávou Fakultní nemocnice v [obec] bylo prokázáno, že zůstavitel byl v době údajného podpisu závěti hospitalizovaný a jeho zdravotní stav byl vážný. Tvrzení předsedy žalovaného spolku, že zůstavitele na jeho žádost převezl taxislužbou domů jen za účelem sepisu závěti, je zcela nevěrohodné. Ve věci byl dále vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, ve kterém znalec učinil jednoznačný závěr, že podpis zůstavitele na předmětné závěti není jeho vlastnoručním podpisem, jedná se o padělek a to včetně číselného údaje o rodném čísle uvedeném pod podpisem. Ze znaleckého posudku je patrné, ze kterých zjištění znalec vycházel a jak k těmto zjištěním dospěl, jak předmětný materiál zkoumal a hodnotil a na základě jakých úvah dospěl ke svému závěru. Soud proto o tomto posudku nemá pochybnosti. Znalec měl dostatek srovnávacího materiálu v podobě písma zůstavitele jak z doby dřívější, tak z období kolem sepisu závěti. Strany netrvaly na výslechu znalce při jednání, soud jej proto s ohledem na kvalitu posudku a jednoznačnost jeho závěru neprováděl a považoval jej za nadbytečný a to i s přihlédnutím k dalším provedeným důkazům, které měly na meritorní rozhodnutí zásadní vliv. Pokud jde o námitky žalovaného proti tomuto posudku vznesené v písemném vyjádření ze dne 30.10.2020, pak lze uvést, že znalec ke skutečnosti, že podpis se v průběhu let mění a to i s ohledem na zdravotní stav pisatele a jeho psychické potíže, přihlížel. Tvrzení žalovaného jsou velmi nevěrohodná, některá si vzájemně odporují. Předseda spolku [jméno] [příjmení] svým procesním postupem v tomto soudním řízení, který je výše podrobně popsán vystupoval a jednal zcela nevěrohodně až obstrukčně. S ohledem na tyto závěry soud žalobě zcela vyhověl a určil, že bratři zůstavitele [celé jméno žalobce] a [celé jméno původního účastníka] jsou zákonnými dědici zůstavitele [jméno] [celé jméno původního účastníka].

22. Výroky o náhradě nákladů řízení účastníků (výroky II-IV) jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobci byli ve věci plně úspěšní, mají proto právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl.

23. Náklady řízení žalobce a) sestávají z odměny právního zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 15.972 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. po 2.500 Kč za 2 úkony právní služby představující vyjádření ve věci ze dne 2.12.2020, účast při jednání dne 18.3.2021 a podle § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. (minus 20% z důvodu zastupování dvou účastníků) po 2.000 Kč za 3 úkony představující převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne 15.5.2018, po 1.000Kč za 1 úkon - účast při přípravném jednání dne 15.3.2018, dále 2x režijní paušál po 300 Kč a 4x poměrný režijní paušál po 150 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; dále z DPH ve výši 21 % z 13.200, tj. 2.772 Kč Soudní poplatek 2.000 Kč a záloha na znalecký posudek 4.000 Kč Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalobce a) činí 21.972 Kč. Žalovaný je povinen tuto částku zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce a) v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

24. Náklady řízení žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] jako právní nástupkyně původního žalobce b) [celé jméno původního účastníka] sestávají z odměny právního zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 10.975 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 4 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. po 2.000 Kč za 3 úkony právní služby představující přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 22.2.2021, účast při jednání dne 18.3.2021 a po 1.000Kč za 3 úkony představující převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne 15.5.2018, po 500 Kč za 1 úkon - účast při přípravném jednání dne 15.3.2018, dále 3x poměrný režijní paušál po 150 Kč a 4x poměrný režijní paušál po 75 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; polovina nákladů za ztrátu času a cestovné 725 Kč. Žalovaný je povinen tuto částku zaplatit k rukám současné právní zástupkyně žalobkyně b) v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

25. Náklady řízení žalobkyně c) [celé jméno žalobkyně] jako právní nástupkyně původního žalobce b) [celé jméno původního účastníka] sestávají z odměny právního zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 10.975 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 12 odst. 4 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. po 2.000 Kč za 3 úkony právní služby představující přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 22.2.2021, účast při jednání dne 18.3.2021 a po 1.000Kč za 3 úkony představující převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, účast při jednání dne 15.5.2018, po 500 Kč za 1 úkon - účast při přípravném jednání dne 15.3.2018, dále 3x poměrný režijní paušál po 150 Kč a 4x poměrný režijní paušál po 75 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; polovina nákladů za ztrátu času a cestovné 725 Kč. Žalovaný je povinen tuto částku zaplatit k rukám současné právní zástupkyně žalobkyně b) v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

26. Náklady řízení spočívající za odměnu právního zastoupení právního předchůdce žalobkyň b) a c) [celé jméno původního účastníka] předchozí zástupkyní JUDr. [jméno] [příjmení] byly žalobkyním přiznány každé ve výši jedné poloviny, neboť jim rozhodnutím soudu v pozůstalostním řízení po původním žalobci [celé jméno původního účastníka] bylo potvrzeno nabytí dědictví rovným dílem, tedy každé jednou polovinou. Cestovní náklady a náhrada za ztrátu času zástupkyně žalobkyň b) a c) byly taktéž přiznány každé z žalobkyň ve výši jedné poloviny. Jedná se celkem o náhradu za promeškaný čas za čtyři započaté půlhodiny po 100 Kč tj. 400 Kč (§ 14 AT) a náhradu cestovních výdajů za cestu [obec] – [obec] a zpět dne 18.3.2021, celkem 164 km (2x 82), dle předloženého TP osobním automobilem MERCEDES-BENZ, [registrační značka], spotřeba 7,2 l/100km, sazba na 1km 4,40 Kč a cena benzinu natural 27,80 Kč podle ustanovení § 157 a § 158 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění a vyhl. č. 589/2020 Sb. tj. 1.050 Kč.

27. Žalovaný je dále povinen zaplatit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení státu, tj. České republice – Městskému soudu v Brně, ve výši 7.245 Kč představující odměnu, hotové výdaje a náklady na cestovné, přiznané soudnímu znalci [příjmení] [celé jméno znalce] usnesením Městského soudu v Brně ze dne 25.2.2020, č.j. 104 C 131/2017-158 a vyplacené soudnímu znalci z rozpočtových prostředků soudu dne 28.8.2020 (výrok V).