Městský soud v Brně · Rozsudek

104 C 14/2019

č. j. 104 C 14/2019-167

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-20 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2021:104.C.14.2019.1

Citované zákony (9)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobce , narozená dne datum bytem adresa žalobce zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou by bylo určeno, že pan [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] byl ke dni úmrtí vlastníkem v rámci společného jmění manželů těchto nemovitostí: -) v obci [obec], [katastrální uzemí]: ° ½ jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů – garáž [číslo] nacházející se v budově [adresa], která stojí na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 2345 m2, ° spoluvlastnický podíl ve výši id [číslo] pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 2345 m2, na kterém stojí stavba – budova s číslem popisným sloužící jako garáž [adresa], který náleží k výše uvedené jednotce; ° spoluvlastnický podíl ve výši id [číslo] na společných částech stavby [adresa] v části obce Brno, která stojí na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 2345 m2, který náleží k výše uvedené jednotce; ° bytová jednotka vymezená podle zákona o vlastnictví bytů – byt [číslo] nacházející se v budově [adresa], která stojí na pozemcích parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 196, 195 a 196 m2; ° spoluvlastnický podíl, který náleží k výše uvedené jednotce, ve výši id [číslo] pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 196, 195 a 196 m2, na kterých stojí stavba budova s číslem popisným 119, 120, 121; ° spoluvlastnický podíl, který náleží k výše uvedené jednotce, ve výši id [číslo] pozemků parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 196, 195 a 196 m2; ° spoluvlastnický podíl ve výši id [číslo] pozemků parc. [číslo] zeleň o zapsané výměře 5, 5, 5, 9, 5 a 9 m2; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na LV [číslo] pro obec Brno, katastrální území Lesná -) v obci [obec], katastrálním území Sádek u Poličky: ° pozemek parc. č. st. 94, zastavěná plocha a nádvoří o zapsané výměře 144 m2, jehož součástí je stavba – budova s číslem popisným sloužící jako objekt k bydlení [adresa], pozemek parc. [číslo] zahrada o zapsané výměře 270 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o zapsané výměře 26 m2, pozemek parc. [číslo] zahrada o zapsané výměře 906 m2; vše zapsáno v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 14.581 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30.1.2019 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemřelý dne [datum] (dále„ zůstavitel“) byl ke dni svého úmrtí v rámci společného jmění manželů vlastníkem nemovitostí, které jsou specifikovány ve výroku I tohoto rozsudku. Žaloba je odůvodněna tím, že zůstavitel a jeho manželka [jméno] [příjmení] darovali na základě darovacích smluv předmětné nemovitosti svému synovi [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Zůstavitel byl v době podpisu darovacích smluv vážně nemocen, současně byl žalovaným uveden v omyl tím, že převod nemovitostí je pouze dočasný z důvodu dosažení žalovaného na úvěr u banky. Žalovaný přislíbil, že po získání úvěru nemovité věci opět převede zpět do SJM svých rodičů. Matka žalobkyně a žalovaného dárkyně [jméno] [příjmení] trpěla v době podpisu darovacích smluv těžkou formou Alzheimerovy choroby a nebyla způsobilá k tomuto právnímu jednání. Žalovaný ani nenaplnil podmínky čl. III odst. 2 darovací smlouvy ze dne 17.10.2016 a nehradil náklady spojené s opravami a údržbou nemovitostí. Z těchto důvodů jsou dle tvrzení žalobkyně darovací smlouvy z 17.10.2016 a 9.12.2016 neplatné. Naléhavý právní zájem na této určovací žalobě pak žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že bez rozhodnutí o určení vlastnictví zůstavitele k předmětným nemovitostem je ohroženo její právní postavení dědičky.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, namítal, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, které nabyl na základě darovacích smluv uzavřených s rodiči v roce 2016. Rodiče mu nemovitosti darovali v rámci rodinné domluvy, žalobkyně s tímto byla srozuměna. O omylu rodičů nesvědčí ani skutečnost, že byla zřízena služebnost užívacího práva. Oba rodiče byli jako dárci schopni právně jednat. Žalobkyně dříve darovací smlouvy nerozporovala, tvrzení předkládaná nyní žalobkyní jsou nevěrohodná a účelová.

3. Podáním doručeným soudu dne 16.7.2020 žalobkyně s odkazem na ustanovení § 92 o.s.ř. navrhla přistoupení paní [jméno] [příjmení] jako dalšího účastníka na straně žaloby do řízení s odůvodněním, že také [jméno] [příjmení] jako manželka a dědička zůstavitele má naléhavý právní zájem na určení, že nemovitosti byly ke dni úmrtí zůstavitele ve společném jmění manželů. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30.9.2020, č.j. 104C 14/2019-118, pravomocným dne 17.10.2020 bylo rozhodnuto o nepřipuštění [jméno] [příjmení] do řízení na straně žalobkyně, neboť nebyl dán souhlas opatrovníka jmenované se vstupem do řízení na straně žalobkyně (§ 92 odst. 1 věta druhá o.s.ř.).

4. Podáním doručeným soudu dne 11.4.2021 vznesla žalobkyně námitku podjatosti soudkyně. Podjatost soudkyně žalobkyně spatřovala jednak v tom, že soudkyně při přípravném jednání dne 25. 6. 2020 uvedla informace, které o žalobkyni má z jiného řízení, které je u soudu vedeno. Dle názoru žalobkyně tedy existují pochybnosti, zda je soudkyně schopna zachovat vůči žalobkyni nestrannost. Pochybnost o nepodjatosti soudkyně pak u žalobkyně vzbuzuje také fakt, že obě projednávané věci soudkyně odročila na totožný den, přičemž obě řízení jsou náročná a jsou významným náporem na psychiku žalobkyně.

5. Podle ust. § 15a odst. 2 o.s.ř. je účastník povinen námitku podjatosti soudce uplatnit nejpozději při prvním jednání, kterého se zúčastnil soudce, o jehož vyloučení jde, nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 15 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit jen tehdy, jestliže nebyl soudem poučen o svém právu vyjádřit se k osobám soudců.

6. Z protokolu o přípravném jednání ze dne 25. 6. 2020 vyplývá, že účastníci sporu byli na počátku jednání poučeni o možnosti uplatnění námitky podjatosti, tuto námitku žádná ze stran nevznesla. V průběhu přípravného jednání soudkyně obecně konstatovala, že z úřední činnosti (v souvislosti s jinou projednávanou věcí) vyšly najevo nové skutečnosti, které by v souladu s ust. § 138 odst. 2 o.s.ř. mohly být důvodem pro rozhodnutí o odejmutí přiznaného osvobození žalobkyně od soudních poplatků. Žalobkyně projevila nevoli s tímto konstatováním, proto byla opětovně dotázána, zda vznáší námitku podjatosti soudkyně, žalobkyně tak neučinila. Pokud tedy vznesla námitku podjatosti z tohoto důvodu písemným podáním dne 11. 4. 2021, učinila tak opožděně, po uplynutí 15 denní lhůty, kdy se o tomto důvodu dozvěděla a soud k této námitce nepřihlíží.

7. Předvolání k ústnímu jednání dne 20. 5. 2021 v této věci sp. zn. 104C 14/2019 bylo zástupkyni žalobkyně doručeno do datové schránky dne 3. 2. 2021, ze spisu sp. zn. 104 C 203/2017 bylo zjištěno, že žalobkyně v této věci vystupuje na straně žalované a byla předvolána k ústnímu jednání předvoláním doručeným do jejích vlastních rukou dne 4. 3. 2021. Pokud tedy žalobkyně vznáší námitku podjatosti z toho důvodu, že soudkyně nařídila tyto dvě věci na stejný den a uplatnila ji v písemném podání dne 11. 4. 2021, učinila tak opět opožděně po uplynutí 15 denní subjektivní lhůty, kdy se o tomto důvodu dozvěděla, a soud k této námitce taktéž nepřihlíží.

8. Mezi stranami bylo nesporné, že na základě darovacích smluv uzavřených dne 17.10.2016 a 9.12.2016 mezi dárci manžely [jméno] a [celé jméno žalovaného] a jejich synem obdarovaným [celé jméno žalovaného] (v této věci žalovaným) došlo k zápisu vlastnického práva žalovaného k nemovitostem specifikovaným ve výroku I tohoto rozsudku. Nemovitosti byly ve společném jmění manželů-dárců, manžel [celé jméno žalovaného] dne [datum] zemřel, nemovitosti nebyly v pozůstalostním řízení projednávány. Tato shodná tvrzení účastníků vzal soud za svá skutková zjištění.

9. Soud v řízení provedl dokazování listinnými důkazy, které nezpochybnily shodná tvrzení účastníků. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 127 P 57/2019, zejména z rozsudku ze dne 17.6.2019, č.j. 127 Nc 912/2018-53, pravomocného dne 30.6.2019, pak bylo dále zjištěno, že dárkyně paní [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] byla omezena ve svéprávnosti na pět let tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Opatrovníkem [jméno] [příjmení] bylo jmenováno statutární město Brno. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 13.1.2020, č.j. 60 D 476/2018-210, pravomocného dne 29.1.2020 bylo zjištěno, že zůstavitel [celé jméno žalovaného] nezanechal pořízení pro případ smrti, zemřel jako ženatý a jako dědice ze zákona zanechal pozůstalou manželku [jméno] [příjmení], poz. dceru [jméno] [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce] (žalobkyni) a poz. syna [celé jméno žalovaného] (žalovaného).

10. Po právním zhodnocení zjištěných skutečností dospěl soud k následujícím závěrům. Domáhá-li se žalobkyně jako dědička pana [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum] určení, že nemovitosti označené v žalobě byly ke dni úmrtí pana [celé jméno žalovaného], ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], kdy v katastru nemovitostí je v současné době zapsán jako výlučný vlastník těchto nemovitostí žalovaný [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] je ve věci aktivně legitimována a na takovémto určení má naléhavý právní zájem, neboť tímto soudním rozhodnutím by mohla dosáhnout souladu mezi jím tvrzeným právním stavem a stavem v zápisech v katastru nemovitostí, což by pro ni, jako dceru zůstavitele, mělo následně význam při projednání dodatečně najevo vyšlého majetku zůstavitele. V případě úspěšnosti žaloby by bylo rozhodnutím soudu deklarováno, že předmětné nemovitosti byly ke dni úmrtí zůstavitele [celé jméno žalovaného] ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Dle dosavadní judikatury soudů může žalobu na určení, že nemovitost je ve společném jmění manželů podat i jeden z manželů (v projednávané věci je to dědička-žalobkyně jako právní nástupkyně manžela-zůstavitele), a to i tehdy, kdy s tímto postupem druhý z manželů nesouhlasí (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 3745/2009). Vzhledem k tomu, že předmětem žaloby je určení, že nemovitosti tvořily součást společného jmění zůstavitele a jeho manželky s tím, že tento výrok má mít důsledky vážící se k zápisu do katastru nemovitostí, musí být manželka zůstavitele paní [jméno] [příjmení] tohoto řízení účastna, a pokud pro její nesouhlas nedošlo k přistoupení na straně žalobkyně, pak se musí účastnit řízení na straně žalované (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2614/2008). Žalobkyně však nenavrhla vstup manželky zůstavitele na straně žalované, a soudu proto nezbylo než pro nedostatek věcné legitimace žalobu zcela zamítnout. Pokud byly ve věci provedeny další listinné důkazy či nebyly provedeny jiné stranami sporu navrhované důkazy, soud tyto nehodnotí a neprováděl je proto, že pro meritorní rozhodnutí nejsou z hlediska právního posouzení významné a ničeho by na něm nezměnily. Poučení žalobkyně o tom, kdo má být podle hmotného práva ve věci žalován není dle konstantní judikatury součástí poučovací povinnosti soudu podle ust. § 5 o.s.ř. a vybočovalo by z procesních pravidel sporu mimo jiné i tím, že by zakládalo nerovnost mezi účastníky tohoto řízení.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný, náleží mu tedy právo na náhradu nákladů řízení.

12. Náklady řízení žalovaného činí celkem 14.581 Kč a sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 12.050 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, tj. po 3.100 Kč za 3 účelně provedené úkony právní služby (tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé, účast při jednání dne [datum]) a 1 úkon po 1550 Kč za účast při přípravném jednání dne 25.6.2020 (§ 11 odst. 1 písm. a), d), a g), odst. 2 písm. g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), 4x režijní paušál po 300 Kč, podle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH z částky 12.050 Kč tj. 2.531 Kč.

13. Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.