104 C 146/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; (název žalobce), osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 186,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 700 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 10. 2019 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené ceny za odtah vozidla. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen, neboť se ho nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného.

2. Podáním doručeným soudu dne 10. 11. 2020 zaslal žalobce částečně zpětvzetí, neboť žalovaný po podání žaloby dne 22. 10. 2020 uhradil jistinu ve výši 1 500 Kč. Žalobce dále nárokuje kapitalizované zákonné úroky z jistiny 1 500 Kč ve výši 10% ročně od 27. 7. 2019 do 22. 10. 2020 v částce 186,60 Kč. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky 1 500 Kč zastavil, jak je ve výroku I. uvedeno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že žalobce je podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Žalovaný je vlastníkem osobního automobilu značka vozidla Volkswagen, reg.zn. [anonymizováno] [číslo]. Předmětné vozidlo parkovalo dne 15. 5. 2019 na ulici [ulice] v [obec], kde tvořilo překážku blokového čištění. Na základě toho bylo vozidlo žalovaného odtaženo a následně vráceno zpět na místo odtahu. Cena za toto odtažení a vrácení činila částku 1 500 Kč Cena za tento technický úkon je stanovena usnesením Rady MMB č. R8/015 ze dne 29. 2. 2019. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dopisem ze dne 11. 7. 2019.

5. Dle ust. § 19a zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu zajištění bezpečnosti státu, veřejného pořádku, bezpečnosti a plynulosti silničního provozu, stavebních prací nebo údržby nebo z důvodu přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí a odstraňování jejich následků. Bylo-li dočasně zakázáno nebo omezeno stání nebo zastavení silničních vozidel, musí být příslušná dopravní značka na pozemní komunikaci umístěna a) nejméně 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení, nebo b) bez zbytečného odkladu po nabytí účinnosti opatření obecné povahy, není-li možné dodržet lhůtu podle písmene a).

6. Podle ust. § 19b odst. 2 věta první zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel.

7. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem pozemní komunikace v souladu s ust. § 9 odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Z protokolu o odtažení motorového vozidla [číslo] soud zjistil, že dne 15. 5. 2019 bylo odtaženo a následně vráceno vozidlo značky Volkswagen, reg.zn. [anonymizováno] [číslo], z ulice [ulice] v [obec] z důvodu blokového čištění. Z fotodokumentace bylo zjištěno, že předmětné vozidlo parkovalo na uvedené ulici, ačkoliv tato byla označena značkou zákaz stání s upozorněním na blokové čištění. Z výpisu z karty vozidla bylo zjištěno, že žalovaný byl v době odtahu vlastníkem vozidla a byl tedy povinen uhradit cenu za jeho odtah.

8. Žalovaný po podání žaloby žalobci uhradil jistinu ve výši 1 500 Kč, v tomto ohledu bylo tedy řízení co do tohoto nároku zastaveno, jak je uvedeno výše a žalovanému byla uložena povinnost uhradit žalobci neuhrazené příslušenství a náhradu nákladů řízení.

9. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 obč.zák. stanovena prováděcím předpisem tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, kdy žalobce tyto vyčíslil na částku 186,60 Kč (tj. 10% ročně z částky 1500 Kč od 27. 7. 2019 do 22. 10. 2020). Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy procesně úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, přičemž částečné zastavení řízení bylo zaviněno žalovaným, který uhradil jistinu až po podání žaloby.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodnul soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." Statutární město Brno má ve svém aparátu k dispozici právníky města, a v předmětné věci se jednalo toliko o agendu vymáhání pohledávek, která se nevyznačuje extrémní skutkovou či právní složitostí, o čemž svědčí i fakt, že se žalobce domáhal vydání platebního rozkazu, který je výstupem řízení rozkazního. Soud má tedy za to, že zastoupení advokátem v tomto případě není účelně vynaloženým nákladem. Na žalobce bylo tedy v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka, a tedy mu byla přiznána náhradu nákladů řízení v částce 700 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a tří paušálních náhrad výdajů za úkony písemné podání nebo návrh ve věci samé, výzva k plnění a částečné zpětvzetí, a to ve výši 100 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3.

12. Rozsudek obsahuje stručné odůvodnění dle § 157 odst. 4 o.s.ř.