Městský soud v Brně · Rozsudek

104 C 162/2020

č. j. 104 C 162/2020-29

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-06-08 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:104.C.162.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o zaplacení částky 7 000 Kč a zákonného úroku z prodlení. Soud zjistil, že mezi žalovanou a jejím předchůdcem nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, protože nebylo prokázáno posouzení úvěruschopnosti. Žalovaná tedy získala peníze bez právního důvodu, což způsobilo bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto přikázal vrácení částky a náhradu nákladů řízení žalobci, který měl plný úspěch.

Plný text

Městský soud v obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba, reg.č.: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 7 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 7 000 Kč od 27.11.2014 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31.8.2020 domáhal po žalované zaplacení částky 7 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce v žalobě uvedl, že právní předchůdkyně žalobce – právnická osoba, uzavřela s žalovanou dne 10.11.2014 smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit částku 7 000 Kč do dne 24.11.2014. Žalovaná ve lhůtě splatnosti zápůjčku neuhradila, dostala se tak do prodlení. Dne 21.12.2017 uzavřela společnost právnická osoba s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávky, jejíž součástí byla i pohledávka žalované. Žalovaná byla informována o postoupení pohledávky a žalobcem písemně předžalobní upomínkou vyzvána k úhradě dlužné částky, ale ani na tuto výzvu nijak nereagovala. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina částku 7 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 10.11.2014 podepsala žalovaná prohlášení číslo dle kterého potvrdila převzetí částky 7 000 Kč v hotovosti od společnosti právnická osoba Tato částka měla být vrácena spolu s poplatkem ve výši 1 190 Kč do 24.11.2014. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo dále zjištěno, že společnost právnická osoba postoupila dne 21.12.2017 pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozuměna v dopise ze dne 18.1.2018. Protože žalovaná ve lhůtě splatnosti ani následně nic neuhradila, byla jí žalobcem zaslána předžalobní upomínka ze dne 7.5.2020.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle § 547 obč. zák. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

6. Podle § 588 obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Podle § 3 písm. a) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ o spotřebitelském úvěru“) se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání.

9. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

10. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Mezi účastníky došlo ze strany předchůdce žalobce k poskytnutí částky 7 000 Kč žalované. Žalovaná potvrdila převzetí této částky v hotovosti, soud má tak za prokázáno, že se tato částka dostala do sféry dispozice žalované. Žalovaná poskytnutou částku předchůdci žalobce nevrátila, ten pak tuto pohledávku postoupil na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21.12.2017. Na výzvu soudu žalobce sdělil, že nedisponuje žádnou smlouvou o zápůjčce či úvěru, ani nedisponuje informacemi a důkazy ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované.

13. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že nemá k dispozici podklady ani informace ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované, soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet.

14. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Soudu nebyla předložena žádná smlouva o zápůjčce ani o úvěru, taktéž nebyly předloženy žádné důkazy k prokázání ověřování úvěruschopnosti.

15. S ohledem na výše uvedené nemá soud za prokázané, že by mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce či o úvěru, a i kdyby k takovému uzavření smlouvy došlo, bude taková smlouva neplatná, neboť předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet.

16. Pakliže soud dospěl k závěru, že mezi stranami nedošlo k uzavření žádné smlouvy, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalované byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, přičemž ji žalobce vyzval k vrácení této částky dopisem ze dne 7.5.2020, avšak žalovaná na poskytnutou částku doposud nic neuhradila. Žalobce má tedy právo na vrácení poskytnuté jistiny. Protože je žalovaná v prodlení, má žalobce nárok také na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. za splnění podmínek § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, a žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

18. Náklady řízení žalobce činí celkem 1 489 Kč tj. 400 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 900 Kč tj. 189 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.). V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.