104 C 172/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 9.996,38 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 396,38 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 5 012,69 Kč zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 7 600 Kč od 23.7.2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 792,9 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 70,79 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11.5.2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 996,38 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dne 9.1.2018 uzavřela smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 7 600 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru do dne 8.2.2018 Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný vyplnil registrační formulář a dokumenty potvrdil SMS zprávou s verifikačním kódem. Žalovaný ve lhůtě splatnosti neuhradil celou dlužnou částku, když na dluh uhradil celkem 9 010 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 26.7.2019. Dopisem ze dne 10.3.2020 pak byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby požadovala žalobkyně celkem částku 15 809,92 Kč, tj. jistina ve výši 7 600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 032,81 Kč, úroky za poskytnutí úvěru ve výši 3 981,15 Kč, smluvní pokuta ve výši 2 396,38 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 799,57 Kč.

2. Podáním doručeným soudu dne 9.3.2021 vzala žalobkyně žalobu co do částky 2 396,38 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 012,69 Kč zpět, soud proto řízení co do těchto nároků v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil, jak je ve výroku I. uvedeno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z kopie smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] a výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 9.1.2018 smlouvu o úvěru, na základě které předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 7 600 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v do 8.2.2018. Dne 10.1.2018 byla na účet [číslo] zaslána částka 7 600 Kč. Dle smlouvy o úvěru se jedná o účet, který žalovaný uvedl v rámci smlouvy o úvěru.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11.6.2019, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 26.7.2019. Dopisem ze dne 10.3.2020 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.

16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 7 600 Kč a žalovaný by předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátil spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, a to do dne 8.2.2018. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že nedisponuje dokumenty k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin není zřejmé, zda byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného, či zda byly vyžadovány jakékoliv podklady a prováděny lustrace jeho majetkové situace ve veřejných rejstřících. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně aktivně nezjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon.

17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšla-li předchůdkyně žalobkyně pouze z tvrzených příjmů a předložené pracovní smlouvy, pak nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo by ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 600 Kč, kdy však žalovaný, jak žalobkyně opakovaně uvedla, celkem uhradil částku 9 010 Kč. Žalovaný tak hradil i nad rámec bezdůvodného obohacení. S ohledem na uvedené proto soud rozhodl žalobu ve zbylém rozsahu, který nebyl vzat žalobkyni zpět, zamítnout.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. V tomto případě byl plně úspěšný žalovaný, který však zůstal v průběhu řízení nečinný a dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.