104 C 198/2016

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobců:a) Jméno žalobce , narozená dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno b) Jméno advokáta A , narozený dne Datum narození advokáta A bytem Adresa advokáta A c) Jméno advokáta C , narozená dne Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A 3. Jméno žalované C , narozená dne Datum narození žalované C bytem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D , narozený dne Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D 5. Jméno žalované E , narozená dne Datum narození žalované E bytem Adresa žalované A všichni zastoupení advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D o neplatnost závěti I. Žaloba o určení, že pozůstalá sestřenice , Jméno žalobce, , narozená , rodné přijmení, , Datum narození žalobce, a pozůstalá sestřenice , jméno FO, , narozená , rodné přijmení, , datum, , zemřelá dne , datum, , jsou dědičkami ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne 7.3.1940, posledně bytem , adresa, , , Jméno advokáta B, , Anonymizováno, , zemřelém dne , datum, se zamítá.II. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 1) , jméno FO, dříve , jméno FO, náhradu nákladů řízení ve výši 29 766 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 1).III. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 2) , Jméno žalované B, dříve , jméno FO, náhradu nákladů řízení ve výši 29 766 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 2).IV. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 3) , Jméno žalované C, náhradu nákladů řízení ve výši 29 766 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 3).V. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalovanému 4) , jméno FO, náhradu nákladů řízení ve výši 29 766 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalovaného 4).VI. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované 5) , Jméno žalované E, náhradu nákladů řízení ve výši 7 139 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalované 5).VII. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, , žalobce b) , Jméno advokáta A, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení státu, jejíž přesná výše bude vyčíslena v samostatném usnesení, do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, se žalobou doručenou soudu dne 1.12.2016, ve znění připuštěném se souhlasem soudu, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že je dědičkou ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , narozeném dne , datum, , zemřelém dne , datum, (dále „zůstavitel“). Žaloba je odůvodněna tím, že zůstavitel byl bratrancem žalobkyně a) a ona je jeho zákonnou dědičkou, společně se sestřenicí , jméno FO, . V pozůstalostním řízení bylo zjištěno, že zůstavitel sepsal dne 25.3.2013 závěť, kterou za dědice povolal žalované. Žalobkyně a) napadla závěť co do její platnosti a tvrdí, že zůstavitel nemohl závěť řádně podepsat, ani řádně projevit svoji svobodnou vůli, a to z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a pro duševní poruchu, poruchu řeči. Dále žalobkyně a) tvrdí, že ke dni pořízení závěti nebyl zůstavitel plně svéprávný a nebyl způsobilý k učinění právního úkonu – pořízení poslední vůle. Žalobkyně a) také v žalobě tvrdila, že mohlo dojít k nepřípustnému ovlivňování zůstavitele k sepsání závěti. V písemném podání doručeném soudu dne 18.11.2019 pak doplnila svá tvrzení tak, že zůstavitel v době sepisu napadené závěti podstupoval léčbu onkologického onemocnění, užíval prostředky tišící bolest, které mohly ovlivnit svobodnou vůli zůstavitele.

2. Podáním doručeným soudu dne 20.4.2018 žalobkyně a) poté, co zjistila, že další v úvahu přicházející dědička - poz. sestřenice , jméno FO, , která byla taktéž soudní komisařkou vyzvána k podání žaloby o určení dědice, tuto žalobu nepodala, navrhla, aby soud rozhodl o přistoupení , jméno FO, do řízení. Tento návrh byl soudem zamítnut, neboť poz. , jméno FO, , před podáním návrhu na přistoupení, dne 1.6.2017 zemřela, a ztratila tak způsobilost být účastnicí řízení. Podáním doručeným soudu dne 18.11.2019 pak žalobkyně a) navrhla, aby soud rozhodl o přistoupení právních nástupců poz. sestřenice , jméno FO, do řízení na straně žaloby. Tomuto procesnímu návrhu bylo soudem vyhověno.

3. Při ústním jednání dne 4.8.2020 navrhli žalobci a), b) a c) změnu žaloby tak, aby soud určil, že kromě žalobkyně a) , Jméno žalobce, , byla také poz. sestřenice , jméno FO, dědičkou ze zákona po zůstaviteli , jméno FO, , tak, jak k podání žaloby byli odkázáni v řízení o pozůstalosti. Soud tuto změnu žaloby připustil. Žalobci b) a c) svůj nárok odůvodňují tím, že zůstavitel nebyl schopen ze zdravotních důvodů platně sepsat závěť, v písemném podání doručeném soudu dne 3.9.2020 pak doplnili svá tvrzení tím, že zůstavitel se v době sepisu závěti až do své smrti léčil s onkologickým onemocněním, užíval léky tišící bolest, tato medikace pak mohla mít vliv na jeho posuzovací a rozhodovací schopnost. Z důvodu dlouhodobého, vážného zdravotního stavu zůstavitele byla omezena jeho schopnost posoudit následky jeho jednání a chování svobodně ovládnout.

4. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, navrhovali její zamítnutí, neboť žalobci svá tvrzení žádným způsobem neprokazují, všichni žalovaní považují žalobu za nedůvodnou.

5. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 28.12.2016, č.j. 60 D 116/2016-118, pravomocným dne 25.1.2017, byly poz. sestřenice , Jméno žalobce, (žalobkyně a)) a poz. sestřenice , jméno FO, odkázány k podání žaloby na určení, že jsou dědičkami zůstavitele ze zákona, a to ve lhůtě dvou měsíců od doručení tohoto usnesení. Usnesení bylo doručeno obecnému zmocněnci žalobkyně a) , jméno FO, dne 29.12.2016, žalobkyně a) podala žalobu u soudu dne 1.12.2016, tedy ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána na základě odkazu dle ust. § 170 z.ř.s. nebylo třeba zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu, neboť ten je v daném případě dán ze zákona.

6. Pokud se týká poz. sestřenice , jméno FO, , výše označené usnesení, kterým byla v pozůstalostním řízení vyzvána k podání žaloby dle ust. § 170 z.s.ř. jí bylo doručeno dne 29.12.2016. , jméno FO, žalobu ve lhůtě stanovené usnesením pozůstalostního soudu nepodala a následně dne , datum, zemřela. Podáním doručeným soudu dne 18.11.2019 žalobkyně a) navrhla, aby soud rozhodl o přistoupení právních nástupců poz. sestřenice , jméno FO, do řízení na straně žaloby. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14.2.2020, č.j. 104 C 198/2016-166, pravomocným dne 11.3.2020, soud rozhodl o přistoupení žalobce b) , jméno FO, a žalobkyně c) , Jméno advokáta C, jako právních nástupců poz. sestřenice , jméno FO, do řízení, když tito účastníci se svým vstupem do řízení na straně žaloby vyslovili souhlas. Teprve při ústním jednání dne 4.8.2020 navrhli žalobkyně a), žalobce b) a žalobkyně c) změnu žaloby tak, aby soud určil, že kromě žalobkyně a) , Jméno žalobce, , je také poz. sestřenice , jméno FO, dědičkou ze zákona po zůstaviteli, tak, jak k podání žaloby byli odkázáni v řízení o pozůstalosti. Soud tuto změnu žaloby připustil, nicméně pokud jde o právní nástupce , jméno FO, - žalobce b) a žalobkyni c), tito účastníci podali žalobu o určení, že poz. , jméno FO, je zákonnou dědičkou zůstavitele , jméno FO, až po lhůtě stanovené usnesením pozůstalostního soudu pro podání této žaloby, tedy opožděně.

7. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka platnosti allografní závěti zůstavitele , jméno FO, sepsané notářským zápisem dne 25.3.2013 notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem v , adresa, pod Z 1370, NZ 179/2013, N 198/2013. Předmětem sporu bylo především vyřešení předběžné otázky, zda zůstavitel byl s ohledem na svůj zdravotní stav schopen platně právně jednat při sepisu této závěti (dále také jen „předmětná závěť“) a také, zda závěť splňuje formální náležitosti požadované zákonem tedy, že závěť podepsal zůstavitel, a to že listina obsahuje jeho poslední vůli.

8. Soud provedl dokazování výpověďmi účastníků řízení, svědků , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví – odvětví psychiatrie , tituly před jménem, , jméno FO, , obsahem závěti zůstavitele ze dne 25.3.2013, spisem Městského soudu v Brně sp. zn. 60 D 116/2016, dalšími listinnými důkazy a zjistil následující skutkový stav.

9. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 60 D 116/2016 bylo zjištěno, že zůstavitel , jméno FO, zemřel dne 25.1.2016 jako rozvedený a bezdětný. Vypravovatelkou pohřbu byla žalovaná 1) , Jméno žalované A, dříve , jméno FO, . O veškerém svém majetku pořídil zůstavitel závětí ve formě notářského zápisu ze dne 25.3.2013 NZ 179/2013, N 198/2013, sepsanou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Brně.

10. Zůstavitel v předmětné závěti ustanovil „nevlastní dceru svého bratra , jméno FO, , narozenou , Datum narození žalované A, i katastrální území , adresa, , na LV , Anonymizováno, , pod označením budova , adresa, evidenční číslo , hodnota, , jiná stavba, na pozemku p.č. St. , Anonymizováno, a pozemek p.č. St. , Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří se všemi součástmi a s veškerým příslušenstvím včetně veškerého zařízení a vybavení, které se v budově a na pozemku pod ní bude v době jeho smrti nacházet a dále id. 1/10 pozemku parcelní číslo , Anonymizováno, ostatní plocha, jiná plocha zapsaného v katastru nemovitostí pro obec i katastrální území , adresa, , na LV , Anonymizováno, . Za dědice veškerého ostatního majetku, který bude v době smrti vlastnit ustanovil ku id. ½ , jméno FO, , narozenou , Datum narození žalované A, , a její děti , jméno FO, , narozenou , Datum narození žalované B, , , Jméno žalované C, , narozenou , Datum narození žalované C, , , jméno FO, , narozeného dne , Datum narození žalované D, a , Jméno žalované E, , narozenou , Datum narození žalované E, , každé z těchto dětí ku ideální jedné osmině. Pro případ, že by se , Jméno žalované A, dříve , jméno FO, úmrtí zůstavitele nedožila nebo z jiného důvodu po něm nedědila, ustanovil dědici na jejím místě shora uvedené děti, které budou v době jeho smrti naživu. Pro případ, že by se některé ze shora uvedených dětí , jméno FO, jeho úmrtí nedožilo, ustanovil dědici na jeho místě ty shora uvedené sourozence, kteří budou v době jeho smrti naživu. Zůstavitel v závěti prohlašuje, že nemá vlastní ani osvojené potomky, že se jedná o jeho pravou poslední vůli, kterou činí po řádném uvážení a bez jakéhokoliv nátlaku. Totožnost zůstavitele byla při sepisu této veřejné listiny ověřována a prokázána platným úředním průkazem, zůstavitel prohlásil, že je způsobilý k právním úkonům.

11. Stav a obsah předmětné závěti byl zjištěn protokolem ze dne 23.3.2016 sepsaným pod sp. zn. N 189/2016 , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Brně.

12. Jako dědici ze zákona by pak přicházeli v úvahu pozůstalé sestřenice , Jméno žalobce, a , jméno FO, . Pozůstalé sestřenice v řízení zpochybnily platnost závěti zůstavitele s odůvodněním, že zůstavitel vzhledem k dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu a duševní indispozici nebyl způsobilý právně jednat. Protože vznikl spor o dědické právo, byly pozůstalé sestřenice odkázány dle § 170 odst. 1 z.ř.s., aby své dědické právo uplatnily žalobou v soudem stanovené lhůtě, jak uvedeno výše.

13. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, ve své účastnické výpovědi uvedla, že žila v blízkosti bydliště zůstavitele na Červeném kopci. Zůstavitel žil celý život se svou matkou (teta žalobkyně a)). Dokud byla „teta“ naživu, chodívala k nim žalobkyně a) na návštěvy 3-4 x týdně, občas s tetou jezdila na nákup. Po smrti matky zůstavitele, již žalobkyně a) k zůstaviteli nechodila, protože „byl ze své nemoci agresivní“. Žalobkyně a) uvedla, že žalované zná, žalovanou 1) , Jméno žalované A, dříve , jméno FO, „vyženil bratranec žalobkyně a) , jméno FO, , který měl Líbu“. Bratranec však brzy zemřel. Děti , jméno FO, - , jméno FO, , , adresa, i , jméno FO, zná žalobkyně a) také. Žalobkyně a) dále uvedla, že matka zůstavitele chtěla, aby majetek patřil do rodiny. Teta jí říkala, že , jméno FO, si k nim chodí akorát pro peníze. , jméno FO, vídala u tety a zůstavitele pomáhat, , adresa, pomáhal zůstaviteli sekat trávu. O závěti žalobkyně a) nic neví, domnívá se, že to udělal zůstavitel na just tetě, protože teta nechtěla, aby majetek připadl právě žalovaným. Zůstavitele popsala jako člověka, který žil normálním životem, chodil hodně za kamarádama.

14. Žalobce b) , Jméno advokáta A, ve své účastnické výpovědi uvedl, že jeho matka byla sestřenicí zůstavitele, k projednávané věci nic neví, „pustily se do toho jeho teta (žalobkyně a)) a jeho matka“. Se zůstavitelem nebyl téměř v žádném kontaktu, nebyli si blízcí. Z doslechu se dozvěděl, že , jméno FO, (žalovaná 1) k zůstaviteli a jeho matce chodívala s nataženou rukou. Nelíbil se mu způsob života zůstavitele – hospoda, kamarádi.

15. Z výpovědi žalobkyně c) , Jméno advokáta C, bylo zjištěno, že žalobkyně a) je její teta, žalobce b) její bratr, její matka , jméno FO, byla sestřenicí , jméno FO, a , jméno FO, (zůstavitel). Prarodiče , adresa, a , jméno FO, vybudovali na Červeném kopci v Brně domy, zůstavitel svůj dům ještě za svého života prodal panu , jméno FO, , dům je v současné době zdemolován. V roce 2005 byl žalobkyni c) přiznán příspěvek na péči o matku zůstavitele , jméno FO, , starala se o ni cca po dobu dvou let, ale přestala, neboť teta a zůstavitel se k ní chovali, „jako by byla jejich služka“. V dalších letech byla s tetou v kontaktu 1-2x týdně, občas pomohla nakoupit či volala záchranku. , jméno FO, znala, bydleli naproti, strýc , jméno FO, vyženil , jméno FO, přes svou manželku Líbu. Teta (matka zůstavitele) žalobkyni c) říkala, že si , jméno FO, k nim chodí pouze pro peníze, i , adresa, sekal zahradu jen pro peníze. Po smrti tety (matky zůstavitele) už k zůstaviteli nechodila, byl alkoholik, hrubej, uřvanej, hrál automaty, spoustu peněz prohrál. Občas si k němu přisedla na zahradě, před operací zůstavitel špatně mluvil, po operaci asi v roce 2015 nemohl mluvit vůbec, vydával zvuky, kterým nerozuměla. K okolnostem sepisu předmětné závěti nic neví, domnívá se, že zůstavitel tak učinil naschvál rodině, aby po něm nic nedostali, byl zlej, sám děti neměl. Zůstavitele označila za alkoholika, bral spousty prášků, zapíjel to alkoholem.

16. Z výpovědi žalované 1) , jméno FO, soud zjistil, že její matka , jméno FO, dříve , adresa, byla manželkou bratra zůstavitele , jméno FO, . V roce 1971 se žalovaná 1) se svou matkou přestěhovala k , jméno FO, , adresa, , , Jméno advokáta B, 30, jednalo se o dům, který byl vlastnictvím zůstavitele , jméno FO, . Asi dva měsíce po svatbě s matkou žalované 1) bratr zůstavitele , jméno FO, tragicky zahynul. Až do roku 1979 žalovaná 1) se svou matkou v domě nadále bydlely a žalovaná 1) byla v kontaktu se zůstavitelem , jméno FO, (považovala ho za svého strýce) i s jeho matkou, kterou označovala za svou babičku. Se zůstavitelem i s jeho matkou bývala v častém kontaktu, chodívala k nim i několikrát týdně. V říjnu 2012 matka zůstavitele zemřela, žalovaná 1) vyřizovala se zůstavitelem její pohřeb. Žalovaná nadále zůstávala s , jméno FO, v častém kontaktu, jezdíval k ní i na víkendy cca 1x měsíčně. Po smrti své matky, jezdíval zůstavitel na návštěvu každý rok na Vánoce cca na tři dny. V roce 2012 mu byla zjištěna rakovina krku, dříve se léčil s rakovinou střev. Zůstavitel byl až do své smrti soběstačný, běžný úklid a nákupy si dělal sám, žalovaná 1) mu pomáhala s větším úklidem či praním prádla, doprovázela ho k lékaři, nakonec vypravovala i jeho pohřeb. Dále mu pomáhala dcera žalované 1) , Jméno žalované C, (žalovaná 3). Po operaci krku dostal zůstavitel „slavíka“, byl orientován místem i časem, v roce 2015 mu byla zjištěna také rakovina plic. Žalovaná 1) uvedla, že zůstavitel kromě sestřenic (žalobkyně a) a právní předchůdkyně žalobců b) a c)) nikoho jiného z rodiny neměl, se sestřenicemi se však ještě před smrtí své matky rozhádal. , právnická osoba, k zůstaviteli chodíval pan , jméno FO, , právnická osoba, žalované 1), přátele měl zůstavitel spíše v , adresa, .

17. V roce 2013 zůstavitel podstoupil operaci krku, před hospitalizací požádal žalovanou 1), aby ho doprovodila k notářce , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že by chtěl sepsat závěť, že by měla mít majetek ona, nechtěl, aby něco dostali „ti od sestřenic, neboť ti už dostali dost“. Žalovaná 1) popsala zůstavitele jako hodného člověka, který by se rozdal.

18. Z výpovědi žalovaného 4) , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaný 4) znal zůstavitele od svého dětství, kdy za ním jezdil nejprve se svou matkou (žalovaná 1)), od 14 let jezdíval za zůstavitelem i sám, říkal mu „strejda“, navštěvoval ho cca 1x za 14 dní, pomáhal mu např. při sekání trávy. , jméno FO, žalovaného 4) byla se zůstavitelem v úzkém kontaktu. O svých příbuzných zůstavitel s žalovaným 4) nehovořil, žalovaný 4) neměl informace o tom, že by se zůstavitel s někým ze své rodiny pravidelně stýkal. Zůstavitel se stýkal se , jméno FO, , který ho vozil k lékařům. V letech 2012-2013 byl zůstavitel duševně v pořádku, léčil se s rakovinou krku. Žalovaný 4) označil zůstavitele za hodného člověka, který by se pro všechny rozdal.

19. Z výpovědi žalované 3) , Jméno žalované C, bylo zjištěno, že v minulosti byla se zůstavitelem, kterého považovala za svého „stréca“, i s jeho matkou, kterou považovala za svou babičku, ve velmi úzkém a častém kontaktu, navštěvovala je 3-4x týdně, občas u nich přespávala. Pokud žila matka zůstavitele, chodívaly k nim návštěvy, po její smrti zůstavitele nikdo nenavštěvoval. Zůstavitel se stýkal např. s manžely , Anonymizováno, , kteří bydleli naproti. Žalovaná 3) pomáhala matce zůstavitele a po její smrti i zůstaviteli s úklidem, praním, žehlením, toto činila až do smrti zůstavitele. Do roku 2013 byl zůstavitel zdravotně v pořádku, užíval pouze léky na tlak, během tohoto roku se dozvěděl, že má rakovinu, byl operován, dostal slavíka, kterého mu žalovaná 3) čistila a měnila, asi půl roku u zůstavitele i bydlela, poté si našla v blízkosti byt a nadále za strýcem docházela a pomáhala mu v domácnosti, občas ho doprovázela k lékaři. I se slavíkem byl zůstavitel schopen mluvit a bylo mu rozumět. Nepravidelně dostávala od zůstavitele či jeho matky peníze za pomoc, peníze dávali všem, kteří jim pomáhali, nechtěli nic zadarmo. S rodinou měl zůstavitel špatné vztahy, nebavili se, ještě za života babičky bylo dohodnuto, že chatu dá strýc , jméno FO, (žalovaný 4), tak si to babička přála. , jméno FO, nechtěl dát nic, říkal, že ti už dostali dost. Žalovaná 3) popsala zůstavitele jako hodného člověka, kterého měl každý rád, každému pomohl, často chodil do hospody.

20. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že jako notářka sepisovala se zůstavitelem předmětnou závěť, ověřovala totožnost pořizovatele závěti, ve své praxi ve většině případů jednala při sepisu závěti pouze s pořizovatelem. Zda je pořizovatel závěti schopen posoudit svou vůli a právně jednat bylo jejím subjektivním hodnocením, pokud by osoba nebyla zjevně způsobilá právně jednat, závěť by s ní nesepisovala, v minulosti z tohoto důvodu několikrát ve své praxi závěť sepsat odmítla.

21. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že svědek se se zůstavitelem přátelil od svého dětství, byli v častém kontaktu, později zůstaviteli pomáhal vozit nákupy či při odvozu k lékaři. Všechny žalobce i žalované (kromě žalované 5)) znal svědek velmi dobře. Žalovanou 1) považoval zůstavitel jako za svou dceru, ujal se jí po smrti svého bratra. Žalovaná 3) a žalovaný 4) jezdili zůstavitele často navštěvovat. Žalovaná 3) pobývala u zůstavitele i více dní v kuse, měli se se zůstavitelem rádi. Svědek uvedl, že zůstavitel měl rakovinu hrtanu, jinak byl zdravotně v pořádku, byl schopen se o sebe postarat, komunikoval, přemýšlelo mu to. Od doby, kdy měl slavíka za ním chodila buď , Jméno žalované C, nebo manželka svědka a pomáhaly mu slavíka čistit. Zůstavitel „lpěl vždy na , jméno FO, “ a svědkovi říkal, že po jeho smrti dostane všechno , jméno FO, (žalovaná 1), že už to má napsaný. Zůstavitel býval náladový, a to když ho něco naštvalo nebo ho někdo naštval.

22. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, bylo zjištěno, že se zůstavitelem i jeho matkou byli sousedé, přátelili se a často se stýkali. Svědkyně byla o poměrech zůstavitele dobře informována. Žalobkyně a) , Jméno žalobce, je její sousedka a maminka blízké kamarádky svědkyně, žalobce b) i žalobkyně c) jsou také sousedi. Žalované 1) až 4) zná od pana , jméno FO, (zůstavitele), žalovanou 5) již tolik nezná, neboť byla malá. Vztah žalované 1) , jméno FO, a zůstavitele označila jako blízký, byl to pro ni strejda, vypravovala mu pohřeb. Vídala je také v , adresa, . , Jméno žalované C, zůstaviteli pomáhala, viděla ji umývat u zůstavitele okna, nějakou dobu u zůstavitele i bydlela, po operaci mu pomáhala čistit slavíka, když nemohla , jméno FO, , pomohla mu svědkyně. I se slavíkem komunikoval zůstavitel normálně, jako by šeptal, ale rozumět mu bylo dobře. O tom, jak bude po smrti naloženo s jeho majetkem, zůstavitel se svědkyní nehovořil.

23. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že je jednatelem společnosti , právnická osoba, , která v minulosti zakoupila od zůstavitele objekt v , Anonymizováno, , , Jméno advokáta B, 30, původně dům, nyní již je zbourán. Svědek bydlí na , Anonymizováno, , Anonymizováno, od roku 2001, zůstavitel byl a žalobci byli a jsou jeho sousedé, podle názoru svědka byl zůstavitel až do své smrti duševně v pořádku, byl při smyslech, věděl, co dělá, orientoval se. Před svými hospitalizacemi dal zůstavitel ke svědkovi ve dvou případech hotovost 300 000 Kč a sdělil, že kdyby se s ním něco stalo, tak že to jsou peníze pro neteř do , Anonymizováno, , čímž myslel žalovanou 1) , jméno FO, (nyní , jméno FO, ).

24. Ze sdělení sociálního oddělení , právnická osoba, ze dne 14.7.2021 bylo zjištěno, že při hospitalizaci zůstavitele v době od 9.12.2015 do 15.12.2015 uvedl jako svou nejbližší příbuznou žalovanou 1) paní , jméno FO, (nyní , jméno FO, ).

25. Soud dále provedl důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, ze dne 24.2.2023, č. , hodnota, -16/2023. Z jednoznačného závěru tohoto posudku vyplynulo, že zůstavitel , jméno FO, v době sepisu závěti dne 25.3.2013 netrpěl duševní poruchou, mohl ovládnout svoji volní a rozumovou složku, vzhledem k jeho věku 73 let, zdravotnímu stavu a podávaným lékům jednal svobodně, vážně, určitě a srozumitelně a byl při tomto právním jednání plně svéprávný. Znalkyně při výpovědi u soudu dne 21.5.2024 vypověděla, že při zpracování znaleckého posudku vycházela z velmi rozsáhlé a kompletní zdravotnické dokumentace zůstavitele, kterou měla k dispozici, neboť zůstavitel byl opakovaně hospitalizován. Lékařské zprávy jsou velmi podrobné, je v nich popisováno chování zůstavitele, nikde však nebyly nalezeny takové informace, které by její jednoznačný závěr změnily. Zůstavitel spolurozhodoval o své léčbě, aktivně v souvislosti se svým onkologickým onemocněním vyhledával lékařskou pomoc, při zhoršování svého tělesného stavu nepůsobil jako osoba bezmocná či nerozhodná. Ve zdravotnické dokumentaci je zmíněno psychiatrické konzilium dne 12.7.2013, duševní stav zůstavitele byl uzavřen jako depresivní syndrom reaktivní a již i organický, tzn. že se nejednalo čistě o duševní problém, ale o celkové tělesné zhoršení onemocnění zůstavitele např. metabolické či jakékoliv jiné. Později však již toto zmíněno není a neuvádí se ani medikace na zklidnění, depresi či zlepšení nálady. Ani v závěrečných diagnózách není uváděno, že by zůstavitel byl depresivní, jednalo se u něho o symptomatické potíže, které nebyly diagnostickým způsobem dále vyhodnoceny, proto nemají vliv na závěr znaleckého posudku ohledně posouzení duševního stavu zůstavitele tak, jak jej znalkyně učinila. Znalecký posudek, splňuje všechny formální náležitosti, závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, podloženy obsahem nálezu, znalkyně vyčerpala úkol v rozsahu, v jakém jí byl zadán, přihlédla ke všem skutečnostem, s nimiž se měla vypořádat a závěry posudku jsou podloženy dosavadními výsledky řízení, nejsou v rozporu s výsledky ostatních provedených důkazů, naopak s nimi zcela korespondují.

26. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen „obč. zák.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. Podle ust. § 3070 věta první obč. zák. zemřel-li zůstavitel po dni účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu. K úmrtí zůstavitele došlo v době po 1.1.2014, k sepisu závěti před tímto datem, soud proto platnost závěti posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příp. postupoval podle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.).

27. Podle ustanovení § 581 obč. zák. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

28. Podle ustanovení § 574 obč. zák. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

29. Podle ustanovení § 568 obč. zák. je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o původu listiny od orgánu nebo osoby, o které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla provedena, dokud není prokázán opak. Podle odst. 2 tohoto ustanovení zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.

30. Po zhodnocení všech provedených důkazů, které soud dle ustanovení § 132 o.s.ř. hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že v rámci dokazování provedeného v tomto řízení bylo výše uvedenými důkazy jednoznačně bez jakýchkoliv pochybností prokázáno, že zůstavitel , jméno FO, při sepisu závěti dne 25.3.2013 netrpěl duševní poruchou, která by ho činila neschopným právně jednat, jednal svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, při tomto právním jednání byl plně svéprávný. Napadaná závěť zůstavitele je pravou závětí sepsanou formou notářského zápisu, v průběhu řízení po provedeném dokazování nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by pravost závěti zpochybňovaly. Svědkyně – notářka , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdila, že závěť sepisovala se zůstavitelem, jehož totožnost ověřovala z úředního dokladu.

31. Soud dospěl k závěru, že posuzovaná závěť je projevem o skutečné, svobodné a vážné vůle zůstavitele, zůstavitel nebyl nepřípustným způsobem ovlivňován. O jeho vůli a blízkém vztahu k žalovaným svědčí i koncipování obsahu předmětné závěti, kdy za své dědice povolává žalované ve výše uváděných podílech, a zohledňuje i další skutečnosti pro případ, že by některý ze závětních dědiců nebyl v době smrti zůstavitele naživu. V úvahu přicházející zákonné dědičky, své sestřenice , Jméno žalobce, (žalobkyně a)) a , jméno FO, zcela opomíjí. V závěti sepsané formou notářského zápisu pak výslovně prohlašuje, že se jedná o projev jeho svobodné vůle, kterou učinil po řádném uvážení, bez jakéhokoliv nátlaku. Totožnost zůstavitele byla při sepisu této veřejné listiny ověřována a prokázána platným úředním průkazem, zůstavitel prohlásil, že je způsobilý k právním úkonům. O velmi blízkém vztahu zůstavitele a zejména žalované 1) svědčí i to, že jako osobu oprávněnou přijímat informace o jeho zdravotním stavu při hospitalizaci uváděl žalovanou 1) , jméno FO, a uváděl ji právě jako nejbližší příbuznou. Žalovaná 1) byla následně také vypravovatelkou pohřbu zůstavitele. Blízký vztah měl zůstavitel i k ostatním žalovaným, v tomto směru vypovídali jednoznačně nejen vyslýchaní svědci, ale i samotní účastníci řízení.

32. Pokud pozůstalé sestřenice , Jméno žalobce, a , jméno FO, opíraly svůj nárok o tvrzení, že si matka zůstavitele přála, aby majetek zůstal rodině, a že „to udělal zůstavitel naschvál rodině“, pak tato skutečnost je v projednávané věci právně bezvýznamná a zůstává pouze v rovině přání sestřenic zůstavitele zdědit zůstavitelův majetek. V řízení bylo všemi provedenými důkazy prokázáno, že vůle a přání zůstavitele byly jiné, než si strana žaloby přála a přeje. Dlouhodobé a úzké vazby zůstavitele k žalovaným, zejména k žalované 1) , jméno FO, a k žalované 3) , Jméno žalované C, byly v řízení prokázány a ostatně je nepopírají ani sami žalobci. Žalované 1) a 3) zůstaviteli pomáhaly v domácnosti, byly s ním v častém kontaktu, podle potřeby se o něho v době nemoci staraly a byly mu nablízku do konce jeho života. Naopak s pokrevními příbuznými zůstavitel dobré vztahy neměl a po smrti své matky se s členy rodiny téměř nestýkal.

33. Další důkazní návrhy, např. výslech svědkyně , jméno FO, , jsou ze strany žaloby činěny zjevně za účelem prodlužování sporu, směřují k prokázání či zpochybňování skutečností, které již byly v řízení dalšími provedenými důkazy dostatečně věrohodným způsobem prokázány.

34. Protože bylo prokázáno, že v době sepisu závěti byl zůstavitel s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilý právně jednat, že jednal svobodně, určitě a vážně, že byl schopen posoudit důsledky svého jednání a v celém rozsahu ovládat svou vůli, soud žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť bylo prokázáno, že napadená závěť zůstavitele ze dne 25.3.2013 je platná a pravá.

35. Nad rámec uvedeného lze dodat, že žaloba o určení, že poz. sestřenice , jméno FO, je zákonnou dědičkou zůstavitele nemohla být úspěšná ani z toho důvodu, že byla podána opožděně, tedy po uplynutí lhůty, která byla právní předchůdkyni žalobce b) a žalobkyně c) k podání žaloby stanovena usnesením vydaném v řízení o pozůstalosti dle § 170 z.ř.s., přičemž právní předchůdkyně těchto žalobců takovouto žalobu sama nepodala.

36. Výroky II až VI o náhradě nákladů řízení jsou odůvodněny ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaní byli ve věci plně úspěšní, mají proto právo na úplnou náhradu nákladů řízení proti žalobcům, kteří ve věci úspěch neměli. Náklady řízení každého z žalovaných 1) až 4) sestávají z odměny právního zastoupení ve výši 21 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (AT), tj. po 2 000 Kč/úkon (2.500 Kč sníženo o 20 %) za úkony právní služby představující:- převzetí a přípravu zastoupení- vyjádření ve věci ze dne 16.6.2017 č.l. 24- účast při přípravném jednání dne 24.10.2017, které se nekonalo podle § 11 odst. 2 písm. g) AT ve výši 1/2- účast při přípravném jednání dne 20.3.2018 podle § 11 odst. 2 písm. g) AT ve výši 1/2- účast při jednání dne 17.10.2019- účast při jednání dne 4.8.2020- účast při jednání dne 10.6.2021 od 9.30 hod. do 11.50 hod. 2x (každé dvě započaté hodiny podle § 11 odst. 1 písm. g ) AT)- účast při jednání dne 25.11.2021- účast při jednání dne 14.4.2022- účast při jednání, které bylo zrušeno dne 18.1.2024 podle § 11 odst. 2 písm. f), odst. 3) AT ve výši 1/2- účast při jednání dne 21.5.202412 x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; dále z DPH ve výši 21 % z 24 600, tj. 5 166 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení každého z žalovaných 1) až 4) činí 29 766 Kč.

37. Náklady řízení žalované 5) , Jméno žalované E, (plná moc z 2.6.2023 č.l. 330) sestávají z odměny právního zastoupení ve výši 5 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (AT), tj. po 2 000 Kč/úkon (2.500 Kč sníženo o 20%) za úkony právní služby představující:- převzetí a přípravu zastoupení- účast při jednání, které bylo zrušeno dne 18.1.2024 podle § 11 odst. 2 písm. f), odst. 3) AT ve výši 1/2- účast při jednání dne 21.5.20243 x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; dále z DPH ve výši 21 % z 5 900 Kč, tj. 1 239 Kč. Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalované 5) činí 7 139 Kč.

38. Žalobci a), b), a c) jsou povinni náklady řízení zaplatit společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalovaných v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

39. Žalobci a), b) a c) jsou dále povinni společně a nerozdílně zaplatit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení státu, tj České republice – Městskému soudu v Brně, představující znalečné přiznané soudní znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, a vyplacené z rozpočtových prostředků soudu, přesná výše těchto nákladů bude vyčíslena v samostatném usnesení (výrok VII).