104 C 209/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 15 420,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 10 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 25.4.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobce požadoval zaplacení částky 5 420,16 Kč a -) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 15 420,16 Kč od 5.2.2022 do 24.4.2022, -) zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 420,16 Kč od 25.4.2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 668,84 Kč, do tří dnů, od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.8.2022 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 15 420,16 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o úvěru. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce [právnická osoba] s žalovanou dne 7.10.2021 uzavřel prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit ve lhůtě jednoho roku spolu s úrokem z úvěru 0,4026% denně. Žalovaná na poskytnutý úvěr ani částečně nic neuhradila. Smlouvou o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána dopisem ze dne 16.3.2022. Téhož dne byla žalované zasílána i předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požaduje zaplacení částky 15 420,16 kč, tj. jistina ve výši 10 000 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 750 Kč a úrok z úvěru ve výši 4 670,16 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7.10.2021 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, na základě které měla společnost [právnická osoba] poskytnout žalované částku 10 000 Kč, a žalovaná měla tuto částku vrátit do jednoho roku. V rámci smlouvy byl sjednán denní úrok z úvěrového zůstatku 0,4026% a dále poplatek z prodlení 250 Kč. Totožnost žalované byla ověřována na základě předložené kopie občanského průkazu.

5. Z potvrzení o provedené platbě ze dne 7.10.2021 a ze dne 11.10.2021 bylo zjištěno, že dne 7.10.2021 byla z účtu [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] zaslána částka 5 000 Kč, a dne 11.10.2021 byla z účtu [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet] zaslána další částka 5 000 Kč. Dle sdělení banky ze dne 7.2.2023 se jedná účet ve vlastnictví žalované.

6. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky včetně podacího lístku bylo zjištěno, že předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalované na žalobce, o čemž žalovanou vyrozuměl dopisem ze dne 16.3.2022, kdy následně téhož dne žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku. Jak v rámci oznámení o postoupení pohledávky, tak předžalobní upomínky žalobce vyzval žalovanou k úhradě do tří dnů. Předžalobní upomínka byla odeslána dne 16.3.2022.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. <i>8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.</i> <i>10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.</i> <i>11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.

15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy.

16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč a žalovaná by předchůdci žalobce vrátila úvěr i spolu s úroky z úvěru do jednoho roku. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované úvěr splácet předchůdce žalobce vycházel z nahlédnutí do veřejných registrů a z výpočtu mezi doloženými příjmy a výdaji kdy se klientům ponechává rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy. Žalobce však na výzvu soudu žádné důkazy o příjmech a výdajích žalované nepředložil. Žalobce nedoložil ani žádné důkazy ohledně provádění uváděných lustrací ve veřejných rejstřících. V rámci předložených listin není nikde žádný údaj ohledně příjmů a výdajů žalované. Soud má tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon, když neměl řádně ověřené příjmy a výdaje žalované.

17. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Žalobce soudu nepředložil žádný důkaz ohledně zjišťování úvěruschopnosti žalované, nedostál tak své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 18. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, žalovaná na tuto částku ani částečně nic nevrátila, soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl, a to i pokud jde o příslušenství představující zákonné úroky z prodlení z této částky. Dopisem ze dne 16.3.2022 byla žalované zasílána předžalobní upomínka, kdy jí byla stanovena lhůta k plnění do tří dnů. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud byl dopis odesílán dne 16.3.2022, k doručení v souladu s ust. § 573 o.z. tak došlo dne 21.3.2022. Žalované byla v rámci dopisu stanovena lhůta 3 dnů, soud má proto za to, že k prodlení došlo až dne 25.4.2022. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až ode dne 25.4.2022.

19. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

20. Pokud jde o další uplatňované nároky představující účelně vynaložené náklady 750 Kč a úroky ve výši 4 670,16 Kč, ve zbytku těchto nároků byla žaloba zamítnuta, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.

21. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

22. Náklady řízení činí celkem 2 252 Kč tj. 800 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1200 Kč tj. 252 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).

23. Protože byl žalobce úspěšný pouze částečně, má nárok na náhradu nákladů řízení odpovídající 29,7%, tj. 668,84 Kč.

24. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobce v této věci zastupoval.