104 C 24/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 6 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 290,25 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od 23.8.2018 do zaplacení ve výši 9 % p.a., se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 22.12.2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 22.12.2017 uzavřela společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru prostřednictvím komunikace na dálku, na základě které mohl žalovaný čerpat finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 35 000 Kč. Žalovaný na základě smlouvy vyčerpal celkem částku 12 046 Kč, kterou měl splácet vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu. Žalobkyně uvedla, že žalovaný doposud neuhradil jistinu ve výši 6 000 Kč. Žalobkyně v návrhu uvedla, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], kdy tato postoupila pohledávku žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozumíván dopisem ze dne 7.11.2020.

2. Usnesením ze dne 31.8.2021, č.j. 104 C 24/2021-16, vyzval soud žalobkyni k doplnění žalobních tvrzení tak, aby uvedla, jak byla při uzavření smlouvy ověřována totožnost žalovaného, jakým způsobem došlo následně k uzavření a podpisu smlouvy o úvěru, aby označila a předložila důkazy o poskytnutí úvěru a dále, aby žalobkyně uvedla, jakou částku žalovaný celkem vyčerpal a kolik z ní celkem uhradil, s jakou splátkou se dostal do prodlení. Žalobkyně byla také soudem vyzvána k označení či doložení důkazů prokazujících splnění povinnosti zjišťovat a posuzovat„ úvěruschopnost“ žalovaného jako spotřebitele. Podáním doručeným soudu dne 6.9.2021 žalobkyně sdělila, že podklady o ověřování úvěruschopnosti nemá k dispozici, taktéž nedisponuje ani přehledem provedených plateb. Pokud jde potvrzení o zaslání finanční částky žalovanému, k tomu má sloužit dokument nazvaný„ loan application“.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl dokazování čtením podstatného obsahu listinných důkazů, kdy zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 22.12.2017 bylo zjištěno, že tato byla vyhotovena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, kdy dle čl. II bod 2 měla výše úvěrového limitu činit 35 000 Kč. Dle čl. II bod 4 měl být úvěr úročen sazbou 8,5% měsíčně. Pro případ prodlení klienta se splacením jakékoliv částky věřiteli bylo ujednáno v čl. VI bod 1 písm. a) smlouvy, že věřitel může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splacením kterékoliv částky ve výši 250 Kč Smlouva není ani jednou ze stran podepsána, není zde ani uveden žádný verifikační kód či jiný způsob nahrazující podpis.

6. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 2.5.2018 bylo zjištěno, že tato byla vyhotovena mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, kdy dle čl. II bod 2 měla výše úvěrového limitu činit 50 000 Kč. Dle čl. IV bod 1 měl být úvěr úročen sazbou 8,5% měsíčně. Pro případ prodlení klienta se splacením jakékoliv částky věřiteli bylo ujednáno v čl. VI bod 1 písm. a) smlouvy, že věřitel může požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením klienta se splacením kterékoliv částky ve výši 250 Kč Smlouva není ani jednou ze stran podepsána, není zde ani uveden žádný verifikační kód či jiný způsob nahrazující podpis.

7. Z dokumentů označených jako„ loan application info“ bylo zjištěno, že se jedná pravděpodobně o interní dokumenty předchůdce žalobkyně, které jsou v anglickém jazyce. Z dokumentů lze vyčíst, že se týkají žalovaného, kdy je zde uvedeno jeho jméno, číslo bankovního účtu a kontaktní údaje.

8. Ze sdělení banky bylo zjištěno, že účet č. [bankovní účet] je veden na jméno žalovaného.

9. Z dokumentů označených jako platební informace není zřejmé, kdy byly vydány, jak byly žalovanému zasílány, ani kolik žalovaný uhradil. V dokumentech je vždy uvedena částka k určitému datu jako zůstatek po poslední platbě, dále je připočten úrok a je uvedeno kolik činí nová dlužná částka a jaká je výše následující splátky a její splatnost.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27.12.2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku žalovaného na společnost [právnická osoba] Smlouva je postupitelem podepsána dne 16.12.2019, postupníkem je pak podepsána dne 27.12.2019, kdy je tento podpis také ověřen dne 27.12.2019.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.12.2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku žalovaného na žalobkyni.

12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7.11.2020 bylo zjištěno, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že dne 18.12.2019 byla pohledávka žalovaného postoupena na [právnická osoba], která dne 19.12.2019 postoupila tuto pohledávku na žalobkyni.

13. Dle ust. § 1740 odst. 1 obč. zák. osoba, které je nabídka na uzavření smlouvy určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. <i>14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 18. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k následujícímu právnímu závěru.

19. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným měla být dle tvrzení žalobkyně projevena vůle uzavřít smlouvy o revolvingovém úvěru, na základě které měla společnost [právnická osoba] poskytnou žalovanému úvěr až do výše 35 000 Kč a dále úvěr až do výše 50 000 Kč. Jak bylo zjištěno v rámci dokazování, smlouva není nikde podepsána, a to ani žádným verifikačním kódem. Z provedených důkazů nemá soud za prokázané, že žalovaný částku 12 046 Kč, jak tvrdí žalobkyně, obdržel. Jak bylo dále žalobkyní tvrzeno, pohledávka měla být nejdříve postoupena ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] a z této potom na žalobkyni, která v rámci tohoto řízení pohledávku uplatňovala. Z provedeného dokazování bylo také zjištěno, že smlouva uzavřená mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] byla uzavřena dnem 27.12.2019, kdy byla podepsána a tedy přijata společností [právnická osoba] jako postupníkem. I z ověřovací doložky je zřejmé, že k podpisu a přijetí došlo až dne 27.12.2019. Také v rámci záhlaví této smlouvy je uvedeno, že tato smlouva je uzavřena v den, kdy bude tato smlouva podepsána oběma stranami. Z uvedeného je tedy zřejmé, že k přechodu práv k pohledávce žalovaného (pokud by nějaká vznikla) na společnost [právnická osoba] došlo až dne 27.12.2019, kdy došlo k podpisu druhé strany. Jestli tedy byla dne 19.12.2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, nemohlo dojít v rámci této smlouvy k převodu pohledávky žalovaného z této společnosti na žalobkyni, neboť ve chvíli podpisu (tj. dne 19.12.2019) neměla společnost [právnická osoba] k pohledávce žalovaného zatím žádná práva a nemohla jí tak postoupit na žalobkyni.

20. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že u žalobkyně není dána aktivní věcná legitimace v řízení a tento nedostatek věcné legitimace je důvodem k zamítnutí žaloby.

21. Pokud jde o poučovací povinnost, soud účastníky o nedostatku aktivní věcné legitimace nepoučoval, neboť jak judikoval také Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. II. ÚS 2034/14 ze dne 25.11.2014, poučovací povinnost soudu má své hranice, kdy poučení soudu nesmí zasahovat do hmotného práva, neboť by jinak porušil princip rovnosti účastníků. Smyslem poučení v souladu s ust. § 118a o.s.ř. je, aby účastníkovi nebyla zamítnuta žaloba proto, že neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní, aniž by byl poučen, že taková břemena má. Poučení, o tom, kdo je podle hmotného práva ve věci aktivně (či pasivně) legitimován proto překračuje hranice poučovací povinnosti ve smyslu ust. § 118a o.s.ř.

22. Nad rámec výše uvedeného soud dodává, že i kdyby bylo prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a pohledávka na ni byla platně postupována, ani v takovém případě by nebylo možno žalobě vyhovět. Soudu nebyly žalobkyní předloženy žádné důkazy ohledně plateb či zjišťování úvěruschopnosti žalovaného. Žalobě by tedy nemohl soud vyhovět z důvodu neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního, neboť nebylo prokázáno uzavření smluvního vztahu mezi stranami ani poskytnutí plateb ze strany právních předchůdců žalobkyně žalovanému, přičemž v tomto ohledu byla žalobkyně dostatečně poučena ve smyslu ust. §118a o.s.ř.

23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl procesně úspěšný žalovaný, který by tak měl nárok na náhradu nákladů řízení. Žalovaný však zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní a dle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. uvedeno.