104 C 4/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupené advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 18 784 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do smluvní pokuty ve výši 2 784 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč a do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co zákonného úroku z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 000 Kč od 10.5.2023 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 144,11 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 918,37 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15.9.2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 18 784 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, s žalovaným dne 12.10.2022 uzavřela smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s příslušenstvím do dne 11.11.2022. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný dokládal svou totožnost verifikační platbou ve výši 1 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani následně na dluh nic neuhradil. Protože se žalovaný dostal do prodlení, vyúčtovala si předchůdkyně žalobkyně také smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení v celkové výši 2 784 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka žalovaného postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 18.5.2023. Dopisem ze dne 28.8.2023 pak byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka. Ke dni podání žaloby požadovala žalobkyně celkem částku 18 784 Kč, tj. jistina ve výši 16 000 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 784 Kč. Na příslušenství pak žalobkyně požadovala kapitalizované zákonné úroky ve výši 1 144,11 Kč, kapitalizované úroky ve výši 100 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 000 Kč od 10.5.2023 do zaplacení.

2. Podáním doručeným soudu dne 12.3.2024 vzala žalobkyně žalobu co do smluvní pokuty 2 784 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zpět, soud proto řízení co do těchto nároků v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil, jak je ve výroku I. uvedeno.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř. ) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z kopie smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 12.10.2022, výpisu z účtu ze dne 9.10.2022 a ze dne 12.10.2022 bylo zjištěno, že žalovaný se společností , právnická osoba, uzavřel dne 12.10.2022 smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které se společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému na účet č. , č. účtu, částku 16 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit do 30 dnů. Společnost , právnická osoba, ověřovala totožnost žalovaného na základě verifikační platby, kterou žalovaný odeslal ze svého účtu č. , č. účtu, dne 9.10.2022. Na tento účet byla žalovanému také dne 12.10.2022 zaslána částka 16 000 Kč.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní upomínky soud zjistil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla postoupena pohledávka žalovaného na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozumíván dopisem ze dne 18.5.2023. Dopisem ze dne 28.8.2023 byla žalovanému zasílána předžalobní upomínka.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

9. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

10. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k následujícímu závěru.

15. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru, na základě které by předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši 16 000 Kč a žalovaný by předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátil, a to do dne 11.11.2022. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že nedisponuje dokumenty k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Z předložených listin není zřejmé, zda byly zjišťovány příjmy a výdaje žalovaného, či zda byly vyžadovány jakékoliv podklady a prováděny lustrace jeho majetkové situace ve veřejných rejstřících. Soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně aktivně nezjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, tak jak to požaduje zákon.

16. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Z provedeného dokazování není zřejmé, zda a v jakém rozsahu předchůdkyně žalobkyně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet, žalobkyně nedisponuje dokumenty k prokázání ověřování úvěruschopnosti žalovaného, soud má tedy za to, že předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že „součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit)…poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“17. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouva byla absolutně neplatná od počátku, došlo by ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení, neboť získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, žalovaný dle sdělení žalobkyně doposud nic neuhradil, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 16 000 Kč, kdy soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl.

18. Pokud jde o další uplatňované nároky, které zůstaly předmětem žaloby po částečném zpětvzetí, představující zákonné úroky z prodlení ve výši 15% ročně z částky 16 000 Kč od 10.5.2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 144,11 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jako celku žalobkyni nárok na tyto částky nevznikl, přičemž pokud jde o zákonný úrok z prodlení, soud v tomto ohledu vycházel zejména z ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nedostatečného zjišťování úvěruschopnosti, nastává splatnost bezdůvodného obohacení dle možností spotřebitele, případně lhůtu určí soud. V tomto ohledu se tak žalovaný zatím nemohl dostat do prodlení, kdy tak nárok na zákonné úroky z prodlení nevznikl. Obdobně judikoval také Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20.4.2022, sp. zn. , spisová značka, , kdy uvedl, že „..ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru…“.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

20. Zdejší soud veden nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 21.5.2024, kdy tak vycházel z celkové částky 22 730,58 Kč, tedy žalovaná pohledávka 16 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 1 144,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 485,47 Kč (tj. 15% ročně z částky 16 000 Kč od 10.5.2023 do 21.5.2024), náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 784 Kč.

21. Náklady řízení činí celkem 2 252 Kč tj. 800 Kč soudní poplatek, odměna za zastupování za 3 účelně provedené úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) dle § 14b odst. 1 písm. a) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl.č. 177/1996 Sb. po 100 Kč a 21% DPH z 1200 Kč tj. 252 Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.).

22. Žalobkyně byla úspěšná v částce 16 000 Kč, tj. 70,4% a neúspěšná v částce 6 730,58 Kč, tj. 29,6 %, má tak nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 40,8%, což odpovídá částce 918,37 Kč.

23. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost hradit náklady řízení stanovena k rukám advokáta, který žalobkyni v této věci zastupoval.