104 C 49/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení jméno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 13 520 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 430 Kč za dobu od 13.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 9 620 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 022,59 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 6 006,07 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do 12.12.2019, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 620,12 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, -) úroku 23,72% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žaloba se co do částky 470 Kč a -) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 85,37 Kč, -) kapitalizovaného úroku ve výši 253,21 Kč, -) zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 362,21 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, -) úroku 23,72% ročně z částky 362,21 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 18.11.2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 13 050 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o půjčce. Žalobce v návrhu uvedl, že předchůdce žalobce – [právnická osoba] s žalovanou dne 25.4.2016 uzavřel smlouvu o půjčce [číslo] na základě které předchůdce žalobce žalované poskytl půjčku ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 22 620 Kč (tj. jistina ve výši 13 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 9 620 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila pouze částku 9 570 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 29.11.2019, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 13 050 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 022,59 Kč (tj. 8,05% ročně z částky 10 050,12 Kč od 13.6.2017 do 29.11.2019), kapitalizovaný úrok ve výši 6 006,07 Kč (tj. 23,72% ročně z částky 10 050,12 Kč od 6.6.2017 do 29.11.2019) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok 23,72% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

2. Žalobce se po žalované dále domáhal zaplacení částky 470 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne 23.11.2015 mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce – [právnická osoba]. Na základě této smlouvy předchůdce žalobce žalované poskytl půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala žalobci vrátit celkem částku 17 400 Kč (tj. jistina ve výši 10 000 Kč a poplatek za poskytnutí ve výši 7 400 Kč), a to v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, kdy celkem uhradila částku 16 930 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 postoupil předchůdce žalobce pohledávku žalované na žalobce, o čemž byla žalovaná vyrozumívána v rámci dopisu dne 29.11.2019, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalobce po žalované požadoval jistinu ve výši 470 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 85,37 Kč (tj. 8,05% ročně z částky 362,21 Kč od 10.1.2017 do 29.11.2019), kapitalizovaný úrok ve výši 253,21 Kč (tj. 23,72% ročně z částky 362,21 Kč od 3.1.2017 do 29.11.2019) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 362,21 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úrok 23,72% ročně z částky 362,21 Kč od 30.11.2019 do zaplacení.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 25.4.2016 se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované půjčku ve výši 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 9 620 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 390 Kč.

6. Ze zákaznické karty ze dne 25.4.2016 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žije spolu s manželem, je ve starobním důchodu, její příjem činí starobní důchod ve výši 6 600 Kč, další příjem činí 6 000 Kč a má výdaje na nájem ve výši 2 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 3 500 Kč a splátky úvěrů ve výši 2 565 Kč. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že bylo ověřeno SIPO a výměr důchodu.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela dne 23.11.2015 se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na základě které společnost [právnická osoba] poskytla žalované půjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto půjčku splácet spolu s náklady zápůjčky ve výši 7 400 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč.

8. Ze zákaznické karty ze dne 23.11.2015 bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je ve starobním důchodu, její příjem činí starobní důchod ve výši 6 600 Kč, další příjem činí 6 000 Kč a má výdaje na nájem ve výši 2 100 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4 000 Kč, výdaje na telefon ve výši 300 Kč a splátky úvěrů ve výši 3 300 Kč. V kartě zákazníka je dále uvedeno, že byl ověřen občanský průkaz a výměr důchodu.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku žalované na žalobce.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 bylo zjištěno, že byla žalovaná vyrozumívána o postoupení obou pohledávek, kdy byla současně vyzvána k jejich úhradě ve lhůtě deseti dnů od data doručení oznámení o postoupení.

11. Z předžalobmí upomínky ze dne 30.4.2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dluhu.

12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

13. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 573 o.z., se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

18. Dle ust. § 1958 odst. 2 o.z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

19. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.

20. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvy o zápůjčce, na základě kterých předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 13 000 Kč a zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala předchůdci žalobce tyto zápůjčky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí v pravidelných týdenních splátkách. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalobce uvedl, že při posuzování schopnosti žalované zápůjčky splácet předchůdce žalobce vycházel z informací, které žalovaná uvedla v rámci zákaznických karet a dále z předložených dokumentů, které jsou uvedeny v kartě zákazníka. Z těchto listin však nevyplývá, že by předchůdce žalobce opravdu tvrzené skutečnosti ověřoval. V kartách zákazníka je uvedeno, že byly doloženy pouze SIPO a výměra důchodu. Pokud jde o ostatní příjmy žadatele, tyto nebyly nijak ověřovány a taktéž pokud jde o ostatní výdaje, tyto předchůdce žalobce neověřil. Je povinností věřitele získané informace shromáždit, vyhodnotit jejich dostatečnost a rozhodnout, zda a které informace je nezbytné dále ověřovat, příp. jejich znalost prohlubovat. Analýza pouze některé ze stran rozpočtu sama o sobě k posouzení úvěruschopnosti nepostačuje. Soud v této souvislosti odkazuje také na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“ …Věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. V tomto ohledu má soud tedy za to, že předchůdce žalobce dostatečně aktivně nezjišťoval schopnost žalované poskytnuté zápůjčky splácet, tak jak to požaduje zákon.

21. Soud přihlíží k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek i bez návrhu, jak vyplývá z dikce zákona shora citovaného. Vyšel-li předchůdce žalobce pouze z tvrzených příjmů a výdajů, kdy si všechna tato tvrzení neověřil, pak nedostál své povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 22. Pakliže soud dospěl k závěru, že smlouvy byly absolutně neplatné od počátku, došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

23. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 13 000 Kč, kdy žalovaná uhradila celkem částku 9 620 Kč, k úhradě na bezdůvodném obohacení tak zbývá částka 3 430 Kč. Dopisem ze dne 29.11.2019 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky, kdy byla současně vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. Dle ust. § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Pokud byl dopis odesílán dne 29.11.2019, k doručení v souladu s ust. § 573 o.z. tak došlo dne 2.12.2019. Žalované byla v rámci dopisu stanovena lhůta deseti dnů od doručení, soud má proto za to, že k prodlení došlo až dne 13.12.2019. S ohledem na uvedené byl tedy žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. až ode dne 13.12.2019.

24. Pokud jde o další uplatňované nároky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] představující částku 9 620 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 022,59 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 006,07 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do 12.12.2019, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 6 620,12 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, úrok 23,72% ročně z částky 10 050,12 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, v tomto rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na neplatnost smlouvy o zápůjčce [číslo] jako celku žalobci nárok na tyto částky nevznikl.

25. Pokud jde o smlouvu o zápůjčce [číslo] předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč, kdy žalovaná uhradila celkem částku 16 930 Kč, žalovaná tak hradila nad rámec bezdůvodného obohacení, proto soud žalobu týkající se nároku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] v celém rozsahu zamítl i pokud jde o další nároky, které žalobci s ohledem na neplatnosti smlouvy jako celku nevznikl.

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

27. V projednávané věci byla procesně úspěšnější žalovaná, která však zůstala po celou dobu řízení zcela pasivní a dle obsahu spisu jí žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení.