104 C 67/2018

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Kovářovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa svědka proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem ul. datum , PSČ obec zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení jediného dědice

I. Žaloba na určení, že pozůstalá dcera [celé jméno žalobkyně], narozená dne 5.3.1957, bytem [adresa žalobkyně], narozené dne 24.9.1932, naposledy bytem [adresa], se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 34.044,72 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně náhradu nákladů řízení ve výši 468 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6.6.2018 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je jedinou dědičkou po zůstavitelce [jméno] [příjmení], narozené dne 24.9.1932, naposledy bytem [adresa] (dále jen„ zůstavitelka“). Žaloba je odůvodněna tím, že existuje závěť zůstavitelky ze dne 5.10.2012 (dále též„ předmětná závěť“), která není psána vlastní rukou zůstavitelky, obsahuje doložku o přítomnosti dvou svědků – paní [celé jméno svědkyně] a pana [celé jméno svědka], zůstavitelka před těmito současně přítomnými svědky výslovně projevila, že tato listina obsahuje její vůli a tuto listinu před svědky vlastnoručně podepsala. Touto závětí zůstavitelka povolala žalobkyni jako jedinou dědičku veškerého svého movitého majetku a v listině specifikovaných nemovitostí a také zrušila předchozí závěť sepsanou formou notářského zápisu JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala neplatnost závěti ze dne 5.10.2012 proto, že závěť není datována, je místy nesrozumitelně formulována, v doložce o přítomnosti svědků je hovořeno o zůstaviteli v mužském rodě, s odkazem na výpovědi svědků v pozůstalostním řízení namítala, že zřejmě nebyla splněna podmínka, aby svědci závěti byli při prohlášení zůstavitelky oba současně přítomni. V době pořízení závěti zůstavitelka nebyla způsobilá k právním úkonům, podpis na závěti není podpisem zůstavitelky.

3. V průběhu pozůstalostního řízení vznikl spor o dědické právo mezi dědičkou ze závěti ze dne 7.3.2005 sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005 poz. vnučkou [celé jméno žalované] (žalovaná) a poz. dcerou [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně), která tvrdila, že je dědičkou zůstavitelky z allografní závěti ze dne 5.10.2012. Poz. vnučka [celé jméno žalované] (žalovaná) neuznala závěť ze dne 5.10.2012 za platnou a pravou, vzhledem k tomu, že tato závěť nebyla sepsána formou listiny veřejné, ale soukromé, byla žalobkyně jako pozůstalá dcera odkázána dle § 170 z.ř.s. k podání žaloby na určení, že je dědičkou po zůstavitelce, jakožto osoba, jejíž dědické právo se opírá o slabší právní důvod, a aby ve sporném soudním řízení prokázala pravost a správnost této listiny.

4. Soud se nejprve zabýval otázkou včasnosti podané žaloby. Jelikož usnesení Městského soudu v Brně ze dne 5.4.2018, č.j. 58 D 621/2016-184, jímž byla žalobkyně odkázána k podání žaloby, nabylo právní moci dne 24.4.2018 a žaloba byla doručena soudu dne 6.6.2018, byla žaloba podána ve lhůtě dědickým soudem k tomu stanovené tj. 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána na základě odkazu dle ust. § 170 z.ř.s., nebylo třeba zabývat se otázkou naléhavého právního zájmu, neboť ten je v daném případě dán ze zákona.

5. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka platnosti závěti pořízené údajně zůstavitelkou dne 5.10.2012 za účasti dvou svědků závěti [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Žalovaná namítala, že zůstavitelka nebyla pro svůj špatný zdravotní stav způsobilá platně právně jednat a že podpis na závěti není pravým vlastnoručním podpisem zůstavitelky. Předmětem sporu tak bylo vyřešení předběžné otázky, zda allografní závěť ze dne 5.10.2012 splňuje formální náležitosti požadované zákonem, zda podpis obsažený na této závěti je vlastnoručním podpisem zůstavitelky, zda zůstavitelka byla s ohledem na svůj zdravotní stav způsobilá k právnímu jednání a následně tedy vyřešení otázky, zda žalobkyně je či není dědičkou zůstavitelky z této závěti.

6. Soud provedl dokazování výpověďmi účastníků řízení, svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka], opisem závěti ze dne 5.10.2012, dále znaleckým posudkem soudního znalce [celé jméno znalce] ze dne 1.9.2020 z oboru písmoznalectví, obsahem připojeného spisu Městského soudu v Brně sp. zn. 58 D 621/2016, listinnými důkazy - svědeckými výpověďmi svědků závěti [celé jméno svědkyně] na č.l. 144 a [celé jméno svědka] na č.l. 177, závětí ze dne 7.3.2005 sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005, rozsudkem Krajského soudu v Brně z 9.11.2000, sp.zn. 2 T 19/2000, pravomocným dne 2.1.2001 a zjistil následující skutkový stav:

7. Z obsahu připojeného spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 58 D 621/2016 bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela dne 2.4.2016, jako rozvedená, jako jedinou v úvahu přicházející dědičku podle zákonné posloupnosti ve smyslu ust. § 1635 odst. 1 o.z. zanechala svou dceru [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni). Zůstavitelka formou notářského zápisu sepsaného notářem JUDr. [jméno] [příjmení] dne 5.4.2005, pod sp. zn. NZ 269/2005, N 293/2005, pořídila listinu o ustanovení správce dědictví, v níž správcem celého dědictví povolala svou vnučku [jméno] [příjmení] - nyní [celé jméno žalované] (žalovanou). Zůstavitelka pro případ smrti pořídila závětí a listinou o vydědění sepsanou formou notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 7.3.2005 pod sp. zn. NZ 229/2005, N 253/2005, v níž svou dědičkou ustanovila vnučku [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalované], více dědiců povoláno nebylo, současně vydědila svou dceru [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalobkyně] z důvodu, že rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 9.11.2000, sp. zn. 2 T 19/2000 byla odsouzena pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku a dále z důvodu, že o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako její dcera měla projevovat. Do pozůstalostního spisu byla dne 29.7.2016 Mgr. [jméno] [příjmení], advokátní koncipientkou advokáta JUDr. [celé jméno svědka] předložena závěť zůstavitelky, v níž zůstavitelka uvedla, že je výlučným vlastníkem v závěti specifikovaných nemovitostí a za dědičku těchto nemovitostí, jakož i za dědičku všech svých movitých věcí povolala svou dceru [celé jméno žalobkyně], závěť není datována, u podpisu dvou svědků je uvedeno datum 5.10.2012.

8. Předmětná závěť je závětí allografní, není psána vlastní rukou zůstavitelky, je vyhotovena prostřednictvím výpočetní techniky, obsahuje podpis„ [příjmení] [jméno]“, nad podpisem nebo vedle podpisu zůstavitelky není uvedeno datum závěti, a dále obsahuje doložku o přítomnosti dvou svědků – paní [celé jméno svědkyně], [datum narození], bytem [adresa svědkyně], [datum narození], bytem [adresa svědka], v níž svědci prohlašují, že jsou plně způsobilí k právním úkonům a svými podpisy potvrzují, že zůstavitelka před nimi jako dvěma současně přítomnými svědky výslovně projevila, že tato listina obsahuje její poslední vůli a tuto listinu před svědky vlastnoručně podepsala, dále je doložka opatřena datem 5.10.2012 a podpisem dvou svědků závěti.

9. Svědkyně [celé jméno svědkyně], si při výpovědi u soudního jednání na okolnosti sepisu předmětné závěti vůbec nevzpomínala. Uvedla, že podpis a písmo na předmětné závěti je sice jejím písmem, ale nevzpomněla si, že by dříve viděla text závěti či, že by byla přítomna situaci, při které by závěť, která jí byla soudem předložena k nahlédnutí, byla pořizována. Zůstavitelku svědkyně viděla asi dvakrát v životě, představila jí ji žalobkyně v zaměstnání. Druhého svědka závěti [celé jméno svědka] nezná. Shodným způsobem tato svědkyně vypovídala i u notářky v pozůstalostním řízení. Svědkyně nebyla schopna žádným způsobem vysvětlit, jak se její podpis na závěť dostal. Žalobkyni poznala [celé jméno svědkyně] v zaměstnání, asi v roce 2011, kdy byla vedoucí prodejny bazar a žalobkyně zde vypomáhala při brigádě, svědkyně jejich vztah označila za bezproblémový, kamarádský, měli mezi sebou menší konflikt ohledně peněz, které svědkyně půjčila žalobkyni a ta jí je nevrátila včas.

10. Svědek [příjmení] [celé jméno svědka], advokát, při soudním jednání uvedl, že se na něho s žádostí o právní radu se závětí obrátil druh žalobkyně pan [příjmení], kterému již dříve svědek poskytoval právní služby, tyto služby poskytl svědek několikrát i žalobkyni, osobní vztah mezi nimi však nebyl. Druh žalobkyně pan [příjmení] požádal o sepis závěti, poskytl svědkovi informace ohledně nemovitostí a řekl, že zůstavitelka chce vše odkázat své dceři (žalobkyni), text závěti připravila kolegyně svědka z kanceláře. Svědek si nevzpomínal na podrobnosti průběhu podpisu závěti, uvedl, že„ předpokládá“, že závěť zůstavitelce přečetl, ona řekla, že s tím souhlasí. Závěť byla u zůstavitelky, druhou svědkyni závěti paní [celé jméno svědkyně] viděl pouze 1x, při podpisu závěti. Listinu dal u sebe do úschovy, na tom se dohodl s panem [příjmení] a zůstavitelka s tím souhlasila. Na zůstavitelce byl patrný vyšší věk, po přečtení závěti pouze uvedla, že to tak chce, blíže spolu nehovořili. Při svědecké výpovědi v pozůstalostním řízení svědek uváděl, že ho o sepis závěti požádala sama zůstavitelka, že měla text závěti připravený a že závěť po podpisu zůstala u zůstavitelky.

11. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne 1.9.2020 v oboru písmoznalectví bylo zjištěno, že znalec dospěl k jednoznačnému závěru, že podpis zůstavitelky [jméno] [příjmení] na předmětné závěti ze dne 5.10.2012 není zůstavitelčiným vlastnoručním pravým podpisem, jedná se o tzv. technický padělek. Z písmoznaleckého hlediska znalec vyhodnotil sporný podpis jako zpracovatelný. Znalec měl k dispozici originál předmětné závěti, listiny s ukázkami podpisů zůstavitelky z její zdravotní dokumentace archivované u Fakultní nemocnice v Brně či podpis na listině sepsané notářským zápisem dne 7.3.2005 JUDr. [jméno] [příjmení] aj. Znalci se nepodařilo zajistit žádné ukázky podpisů zůstavitelky z let 2011 -2012, tedy nejbližší době podpisu závěti, vzhledem k menšímu množství srovnávacího materiálu tedy tento vyhodnotil pro písmoznalecké zkoumání jako ne zcela vyhovující. Znalec dále shledal mezi sporným podpisem a srovnávacími podpisy zůstavitelky rozdíl v celkové kvalitě psaní, zejména v rychlosti a dynamice psacího pohybu a také i velikosti statického tlaku, v důsledku čehož sporný podpis působí spíše jako podpis„ nakreslený“, než spontánně napsaný. Při detailní mikroskopické analýze sporného podpisu na předmětné závěti bylo zjištěno mechanické narušení povrchové vrstvy papíru, které je charakteristické pro gumování, byly nalezeny další znaky, které svědčí o tom, že podpis byl předkreslen, následně obtažen kuličkovým perem a„ přegumován“. Znalec tedy dospěl ke kategorickému závěru, že pisatelem sporného a srovnávacího materiálu nebyla tatáž osoba.

12. Vyhotovení posudku bylo zástupcům stran doručeno do vlastních rukou – zástupci žalobkyně dne 22.9.2020, zástupci žalované dne 17.9.2020 s výzvou, aby se účastníci ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy k posudku vyjádřili a sdělili, zda navrhují provedení výslechu znalce při ústním jednání. Podáním doručeným soudu dne 17.9.2020 zástupce žalované sdělil, že se závěry znalce souhlasí v celém rozsahu a nenavrhuje provedení výslechu znalce při jednání. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu nereagoval, proto jej soud opětovně vyzval podáním doručeným do datové schránky zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 23.11.2020, aby zaujal procesní stanovisko ve věci a sdělil, zda navrhuje provedení výslechu znalce při soudním jednání ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy, zástupce žalobkyně opět na výzvu nereagoval, proto byl soudem opětovně urgován podáním doručeným do datové schránky dne 28.1.2021 s upozorněním, že pokud ve lhůtě 5 dnů od doručení nebude na výzvu soudu reagovat, bude mít soud za to, že výslech znalce nenavrhuje (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), zástupce žalobkyně opět na výzvu nereagoval. Teprve při ústním jednání dne 8.6.2021 navrhl provedení výslechu znalce při jednání, svou procesní neaktivitu odůvodnil tím, že se snažil sehnat jiného znalce v tomto oboru, který by mu zpracoval další znalecký posudek, takovéhoto znalce se mu však doposud nepodařilo zajistit. Zástupce žalobkyně by chtěl znalci položit zejména tyto otázky: Jak vznikl vymazaný podpis a jak je možné, že se nedochovala rezidua (zbytky) grafitu, když tam, kde by pigment obyčejného pera překrýval grafitovou tužku, nemohl by být grafit v těchto místech následně vygumován? Závěr znalce zástupce žalobkyně považuje za čistě teoretický a nepravdivý. Vzhledem k průběhu řízení a výše konstatovaným skutečnostem má soud za to, že chování zástupce žalobkyně v řízení vykazuje znaky obstrukčního jednání. Strana žaloby, přestože byla zatížena důkazním břemenem o prokázání pravosti a platnosti předmětné závěti jako soukromé listiny a byla v tomto směru poučována v průběhu pozůstalostního i tohoto řízení, sama provedení znaleckého posudku nenavrhla, posudek byl soudem zadáván na návrh strany žalované. Zástupci žalobkyně byl znalecký posudek doručen dne 22.9.2020 a doposud se mu dle jeho tvrzení nepodařilo zajistit jiného znalce k vypracování posudku oponentního (§ 127a o.s.ř.). S ohledem na kvalitu a obsah vypracovaného znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], jednoznačnému závěru znaleckého zkoumání, obecně známou skutečnost o enormním vytížení znalců v tomto oboru a dále, že na dotaz strany žaloby, jak vznikl vymazaný podpis by znalec mohl jen stěží odpovědět. V tomto občanskoprávním řízení není třeba s ohledem na předmět sporu vést dokazování tím směrem, aby bylo zjišťováno, jakým způsobem vznikl technický padělek na závěti. Zodpovězení otázky, jak je možné, že se nedochovala rezidua (zbytky) grafitu, když tam, kde by pigment obyčejného pera překrýval grafitovou tužku, nemohl by být grafit v těchto místech následně vygumován, není okolností, která by závěr posudku o technickém padělku podpisu zůstavitelky s ohledem na podrobné odůvodnění obsažené v posudku, zásadním způsobem zpochybnila. Soudem ustanovený znalec zpracoval posudek dle zadání soudu, posudek splňuje všechny formální náležitosti, závěry v něm uvedené jsou dostatečně odůvodněny, jsou podloženy obsahem nálezu. Závěry znaleckého posudku odpovídají dalším výsledkům dokazování a nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy, soud nemá pochybnosti o správnosti posudku, který je jasný a úplný. Strana žaloby nepředložila jiný znalecký posudek či důkazy, které by přesvědčivé závěry tohoto posudku zpochybnily. Soud proto dospěl k závěru, že odročení ústního jednání pouze za účelem provedení výslechu znalce by znamenalo průtahy v řízení a za splnění podmínek § 127 odst. 1 věta pátá o.s.ř. upustil od výslechu znalce.

13. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že o zůstavitelku, svou matku, pečovala od roku 2010, bydlela s ní, u sepisu závěti žalobkyně nebyla, o existenci závěti se dozvěděla až po smrti matky v souvislosti s řízením o pozůstalosti. Svědkyni závěti [celé jméno svědkyně] zná pouze jako svou nadřízenou v bazaru, kam chodila občas vypomáhat do roku 2011 na 4 hodiny 1-2x za měsíc. Svědka závěti [celé jméno svědka] nezná vůbec. Zůstavitelka nikdy nehovořila o tom, že by„ nechala něco dceři“ (tj. žalované vnučce), žalobkyně se o závěti ze dne 7.3.2005 dozvěděla až v souvislosti s dědickým řízením.

14. Žalovaná ve své výpovědi podrobně popsala špatné rodinné vztahy, tvrdila, že zůstavitelka se své dcery (žalobkyně) bála, žalovaná byla se zůstavitelkou v častém kontaktu, pomáhala jí. K okolnostem sepisu závěti ze dne 7.3.2005 uvedla, že jí zůstavitelka chtěla zabezpečit a žalobkyni vydědit proto, že si žalobkyně objednala vraždu svého manžela [jméno] [příjmení] O závěti ze dne 5.10.2012 se žalovaná dozvěděla až v souvislosti s pozůstalostním řízením.

15. Podle ust. § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen„ obč. zák.“) se při dědění použije právo platné v den smrti zůstavitele. K úmrtí zůstavitelky došlo v době po 1.1.2014 soud proto platnost a pravost závěti posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, příp. postupoval podle zák. č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen z.ř.s.) Podle ust. § 3070 věta první obč. zák. zemřel-li zůstavitel po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a odporuje-li jeho pořízení pro případ smrti právním předpisům účinným v době, kdy bylo učiněno, považuje se za platné, vyhovuje-li tomuto zákonu.

16. Podle ustanovení § 1532 obč. zák. závěť vyžaduje písemnou formu, ledaže byla pořízena s úlevami. Podle ustanovení § 561 odst. 1 věta první obč. zák. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

17. Podle ustanovení § 1534 obč. zák. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

18. Podle ustanovení § 1539 odst. 1 obč. zák. se svědci zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.

19. Závěť sepsaná podle ustanovení § 1534 obč. zák. je platným právním úkonem jen tehdy, jestliže ji zůstavitel podepsal vlastní rukou, jestliže před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli, a jestliže se svědci na závěť podepsali.

20. Po zhodnocení všech provedených důkazů, které soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že nejen znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, ale i dalšími důkazy bylo prokázáno, že podpis na listině označené jako závěť, podepsané svědky [celé jméno svědkyně] a JUDr. [celé jméno svědka] s uvedením data 5.10.2012, není pravým podpisem zůstavitelky, jedná se o tzv. technický padělek, který byl předkreslen a přepsán perem. Tento závěr znaleckého posudku zcela koresponduje s dalšími provedenými důkazy a to zejména svědeckými výpověďmi svědků závěti, kdy svědkyně [celé jméno svědkyně] se nebyla schopna k okolnostem vzniku a sepisu závěti vůbec vyjádřit a to ani v tomto řízení ani v řízení pozůstalostním. Nedokázala vysvětlit, jak se její podpis na listinu dostal. Ve výpovědi svědka [celé jméno svědka] v pozůstalostním řízení a v řízení před soudem existují zásadní rozpory, svědek se lišil v popisu okolností o tom, kdo jej požádal o sepis závěti (druh žalobkyně pan [příjmení] či sama zůstavitelka), zda závěť zůstala po podpisu u zůstavitelky či zda si ji vzal svědek ihned k sobě do úschovy. Soud jeho výpověď proto hodnotí jako nevěrohodnou.

21. Nevěrohodné je také tvrzení žalobkyně, že by o předmětné závěti nevěděla a dozvěděla se o ní až v souvislosti s pozůstalostním řízením, zejména za situace, kdy by se o zůstavitelku denně starala, bydlela s ní a její druh pan [příjmení], se kterým žila, činil kroky k tomu, aby byla závěť sepsána tak, jak byla sepsána (např. specifikace nemovitostí). Žalobkyně uvedla, že svědka [celé jméno svědka] vůbec nezná, poprvé ho viděla až u notářky v souvislosti s pozůstalostním řízení, přičemž svědek [celé jméno svědka] ve své výpovědi uvedl, že právní služby poskytl několikrát i žalobkyni a v řízení o pozůstalosti uvedl, že„ rodinu [příjmení]“ zná včetně paní [celé jméno žalobkyně]. Svědkyně závěti [celé jméno svědkyně] byla nadřízenou žalobkyně v zaměstnání. Na žádost znalce o poskytnutí srovnávacího materiálu – listin s ukázkami podpisů případně písma zůstavitelky reagovala pouze strana žalovaná, žalobkyně žádné listiny nedodala.

22. Po provedeném dokazování, zjištěných skutečnostech a zhodnocení provedených důkazů lze tedy dospět k závěru a uzavřít, že předmětná závěť nesplňuje zákonné formální náležitosti, a je proto neplatná. Bylo prokázáno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] předmětnou allografní závěť vlastní rukou nepodepsala a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně neprohlásila, že listina obsahuje její poslední vůli. Soud proto rozhodl tak, že žalobu ve výroku I rozsudku zamítl. Pokud byly ve věci provedeny další důkazy či nebyly provedeny jiné stranami sporu navrhované důkazy, soud tyto nehodnotí a neprováděl proto, že pro meritorní rozhodnutí nejsou z hlediska právního posouzení dále významné a ničeho by na něm nezměnily.

23. Výrok II o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která ve věci úspěch neměla.

24. Náklady řízení žalované sestávají z odměny právního zastoupení JUDr. [jméno] [příjmení] ve výši 16.800 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. po 2.500 Kč za 6 úkonů právní služby představující přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci ze dne 19.8.2019, účast při jednání dne 18.7.2019, dne 24.10.2019, dne 28.1.2020 a dne 8.6.2021 (tj. 15.000Kč), dále 6 x režijní paušál po 300 Kč (tj. 1 800Kč) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996, v platném znění; náhrada cestovních výdajů celkem 3.732Kč (4 x cesta Znojmo – Brno a zpět, 140 km, vozidlem Škoda Superb, spotřeba 7,1 l/100km - k ústnímu jednání dne 18.7.2019, cena benzinu dle vyhl. 333/2018 Sb. 37,10 Kč l, sazba základní náhrady 4,10 Kč/km tj. 942 Kč - k ústnímu jednání dne 24.10.2019, cena benzinu dle vyhl. 333/2018 Sb. 37,10 Kč l, sazba základní náhrady 4,10 Kč/km tj. 942 Kč - k ústnímu jednání dne 28.1.2020, cena benzinu dle vyhl. 358/2019 Sb. 36 Kč l, sazba základní náhrady 4,20 Kč/km tj. 956 Kč - k ústnímu jednání dne 8.6.2021, cena benzinu dle vyhl. 3589/2020 Sb. 27,80 Kč l, sazba základní náhrady 4,40 Kč/km tj. 892 Kč, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm a) vyhl.č. 177/1996 Sb. 16 půlhodin tj. 1 600 Kč, dále 21 % DPH z částky 22.132 tj. 4.647,72Kč (§ 137 odst.1,3 o.s.ř.) a náklady 7.265 Kč na vypracování soudem zadaného znaleckého posudku přiznané usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29.9.2020, č.j. 104 C 67/2018-162 a vyplacené dne 12.11.2020 ze zálohy složené žalovanou. Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalované činí 34.044,72 Kč. Žalobkyně je povinna tuto částku zaplatit k rukám právního zástupce žalované v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

25. O vrácení zbytku nevyčerpané zálohy ve výši 2.735 Kč na znalecký posudek, kterou žalovaná zaplatila ve výši 10.000 Kč, bude rozhodnuto samostatným usnesením.

26. Žalobkyně je dále povinna zaplatit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení státu, tj. České republice – Městskému soudu v Brně, ve výši 468 Kč představující svědečné přiznané usnesením Městského soudu v Brně ze dne 30.3.2020, č.j. 104 C 67/2018-116 a vyplacené svědkovi [celé jméno svědka] z rozpočtových prostředků soudu dne 20.5.2020 (výrok III).