108 C 106/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobce: (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 1 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 500 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky 1.500 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dle ust. § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Na základě pověření primátora [územní celek] č. j.: MMMB/264901/2016 ze dne 30. 6. 2016 a Příkazní smlouvy [číslo] ze dne 8. 6. 2016, ve znění jejích změn a dodatků, je společnost [právnická osoba], [IČO], oprávněna v rámci výkonu mandátu – správy pozemních komunikací na území [stát. instituce] – rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalovaná je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla tovární značky Renault, [registrační značka], které bylo žalobcem dne 16. 10. 2020 odtaženo z ulice [ulice] v [obec], a to za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalované odtaženo, byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaná uvedené dopravní značení nerespektovala, bylo vozidlo žalované prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu, jak je uvedeno výše. Dle ust. § 19b odst. 2 zákona jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. Cena za technický úkon, při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu, činí celkovou částku 1 500 Kč Cena za tento technický úkon při blokovém čištění je stanovena usnesením schůze Rady [územní celek] č. R8/015 ze dne 28. 2. 2019. Za technický úkon se považuje příjezd odtahového vozidla, zajištění dokumentace, naložení vozidla na odtahový vůz, převezení vozidla na jiné místo, kde je stání vozidla povoleno, složení vozidla a po skončení blokového čištění opětovné naložení na odtahové vozidlo a jeho následné složení zpět do místa odtahu. Po složení vozidla zpět do místa odtahu byla za stěrač vozidla umístěna informace, že vozidlo bylo nuceně odtaženo a vráceno zpět s uvedením dlužné částky a platebních údajů k uhrazení dluhu. Jelikož žalovaná přes tuto informaci dlužnou částku neuhradila, byla ze strany žalobce opětovně vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního na svůj dluh neuhradila ničeho. Vzhledem ke shora uvedenému, když žalovaná dlužnou částku dosud nezaplatila, žalobce požaduje zaplacení částky 1 500 Kč s příslušenstvím. Žalobce přitom úrok z prodlení požaduje až ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě. Žalovaná měla za to, že nebylo dostatečně prokázáno, že byla na předmětné komunikaci s dostatečným časovým předstihem umístěna dopravní značka zákazu stání a nelze tak po žalované požadovat zaplacení požadované peněžní částky, když žádný přestupek nespáchala. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Z veřejné vyhlášky ÚMČ [obec] – [anonymizováno] č. j. BVIN 01005 2020 FIN/GRO ze dne 16. 3. 2020 vyplynulo, že touto vyhláškou byly stanoveny přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích dočasným zákazem stání na místních komunikacích, a to ve vztahu k ulici [ulice], která je zahrnuta do bloku [číslo] v termínech 15. 4. 2020, 20. 6. 2020 a 16. 10. 2020, vyhláška pak byla zveřejněna jak na vývěsce, tak i elektronickou formou v době od 21. 3. 2020 do 8. 4. 2020. Přílohou vyhlášky byla i projektová dokumentace přechodného dopravního značení na rok 2020, ze které vyplývají jednotlivé etapy blokového čištění a ulice, které jsou do těchto etap zahrnuty. Záznamem ze dne 8. 10. 2020 bylo prokázáno, že žalobce provedl dne 8. 10. 2020 kontrolu rozmístění přenosného dopravního značení k dočasnému zákazu stání silničních vozidel za účelem provedení blokového čištění na komunikacích městské části [obec] – [ulice], [příjmení] [číslo] kdy zjistil, že pro účely zákazu stání dne 16. 10. 2020 bylo přenosné dopravní značení postaveno na určených místech při okraji vozovky, je viditelné, nepoškozené a je vyznačen údaj o termínu blokového čištění 16. 10. 2020 v době od 8:30 do 16:00 hodin. Z protokolu o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě [číslo] přiložené fotodokumentace s uvedením času soud zjistil, že dne 16. 10. 2020 v 9:00 hod. byl proveden odtah vozidla [registrační značka], značky Renault, z lokality ulice [ulice] v [obec]. Důvodem odtahu byla údržba komunikace (blokové čištění). Vozidlo bylo po provedené údržbě komunikací vráceno zpět na místo odtahu Žalované byla současně zanechána za stěračem zpráva o provedeném zpětném odtahu včetně vyúčtování nákladů souvisejících se zpětným odtahem a výzvou k jejich úhradě. K úhradě byla účtována částka 1 500 Kč za zpětný odtah v místě, která byla splatná buď na pokladně společnosti [právnická osoba] nebo na účet této společnosti. Z výpisu registru motorových vozidel pak soud zjistil, že provozovatelem a vlastníkem výše specifikovaného motorového vozidla byla od 10. 5. 2002 registrována žalovaná. Cena za zpětný odtah vozidla byla stanovena usnesením schůze Rady města Brna č. R8/015 ze dne 27. 2. 2019 ve výši 1 500 Kč. Podle ust. Dle ust. § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Dle ust. § 19b odst. 2 zákona jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. Z předložených důkazů bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem [příjmení], [registrační značka] a dne 16. 10. 2020 v souladu s ust. § 19a a 19b zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích byl proveden zpětný odtah vozidla žalované, z důvodu provedení plánované údržby komunikace – blokového čištění. Plán na údržbu předmětné komunikace byl zveřejněn již dne 21. 3. 2020 a před konkrétním termínem bylo v místě čištění komunikace s dostatečným časovým předstihem umístěno přenosné dopravní značení, které informovalo o skutečnosti, že bude dne 16. 10. 2020 prováděno blokové čištění a po tuto dobu zakazovala stání vozidel na předmětné komunikaci. Povinnost odstranit vozidlo vznikla žalované. V případě, že tuto povinnost žalovaná nesplnila, musel toto učinit žalobce na náklad žalované. Tyto náklady jsou pak tvořeny náklady za odtah vozidla. Výše úhrady je pak stanovena usnesením rady [územní celek] č. R8/015, kterým byl stanoven poplatek za zpětný odtah vozidla ve výši 1 500 Kč. Soud žalobci přiznal částku 1 500 Kč jakožto poplatek za zpětný odtah vozidla dle cit. usnesení, a to dle ust. § 19a a 19b zák. č. 13/1997 Sb. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým v tomto případě je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná je v prodlení s placením peněžitého dluhu a žalobce je tedy oprávněn požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Žalobce mohl požadovat úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal náhradu nákladů řízení žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 100 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za každý ze 4 úkonů (výzva k plnění, písemné podání ve věci samé, písemné vyjádření na výzvu soudu ze dne 13. 1. 2022, účast na jednání dne 26. 4. 2022). Soud tedy žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení celkem částku 800 Kč a zavázal žalovanou tuto částku žalobci do 15 dnů od právní moci rozsudku uhradit k rukám jeho právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). K náhradě nákladů řízení přiznané žalobci soud dodává, že náklady za právní zastoupení mu nepřiznány neboť dle nálezu Ústavního soudu sp. zn.

III. ÚS 2984/2009 ze dne 23. 11. 2010 (též nález Ústavního soudu sp. zn.

II. ÚS 2396/09 ze dne 13. 8. 2012) lze u statutárních měst a jejich městských částí presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů, s ohledem na to nepřiznal soud žalobci náklady za právní zastoupení.