108 C 115/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o stanovení povinnosti odstranit betonový plot

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá stanovení povinnosti žalované, aby na své náklady do jednoho měsíce od právní moci rozsudku odstranila betonový plot v jeho části přiléhající k objektu rodinného domu žalobkyně situovaný na pozemku žalobkyně [parcelní číslo] v katastrálním území Přízřenice, obec Brno, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 10.890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Podanou žalobou se žalobkyně původně domáhala, aby soud uložil žalované opravit plot situovaný při hranici pozemků p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] tak, aby nedocházelo k zásahu do pozemku žalobkyně a aby zůstala zachována vzdálenost 60 cm od zdi rodinného domu [adresa] manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí pozemků p. [číslo] žalovaná je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Průběh hranice těchto pozemků byl zjištěn a zaměřen oprávněným geodetem a po prohlídce pozemků byl sepsán protokol o průběhu hranice pozemků, který žalobkyně i žalovaná potvrdily svými podpisy. Žalovaná vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] nabyla na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2004. Současně s vlastnickým právem k pozemku nabyla žalovaná i vlastnické právo k oplocení pozemku. Stav oplocení ke dni podání žaloby byl nevyhovující. Část betonových sloupků byla vychýlena a drátěné pletivo bylo narušeno v důsledku stáří a materiálu, který byl uložen v bezprostřední blízkosti plotu. Plot pak zasahuje cca 30 cm do pozemku žalobkyně, což způsobuje nemožnost provést opravy domu ve vlastnictví manželů [příjmení]. V průběhu řízení žalobkyně změnila žalobu, kdy tato změna byla soudem připuštěna tak, že žalobkyně se domáhá, aby soud stanovil povinnost žalované, aby na své náklady odstranila betonový plot v jeho části přiléhající k objektu rodinného domu žalobkyně. Tento požadavek žalobkyně zdůvodnila tím, že po podání žaloby zahájila žalovaná výstavbu plotu tvořeného sloupky s drážkami, do nichž se zasunují podélné dílce. Při stavbě plitu bylo zjištěno, že otvory pro umístění sloupků jsou umístěny na pozemku žalobkyně a tím není dodržena hranice pozemků. Způsobem provádění výstavby plotu žalovaná porušuje povinnost dodržování hranice pozemků a žalobkyně se tak domáhá odstranění protiprávního stavu.

2. Žalovaná potvrdila vlastnictví shora uvedených pozemků i provedení místního šetření a zaměření hranice pozemku geodetem. Tento geodet zjistil, že oplocení je vedeno v hranici pozemků. Problémy žalobkyně s její stavbou však vyplývají z toho, že žalobkyně postavila stavbu v rozporu se stavebními předpisy tak, že od hranice sousedních parcel je odstup pouze 30 cm. Na tuto skutečnost byla opakovaně upozorněna příslušným stavebním úřadem. I přes problém, které tento stav způsobuje, žalovaná přislíbila žalobkyni, že jí umožní vstup na pozemek žalované za účelem provedení nutných oprav domu. Požadovala však přesné vymezení konkrétních oprav, které bude žalobkyně provádět. Žalobkyně dále podmiňuje udělení souhlasu se stavbou dočasného přístřešku pro auto na pozemku žalované posunutím stávajícího oplocení do pozemku žalované tak, aby vznikl řádný odstup od domu žalobkyně. Tento řádný odstup by však vznikl na úkor žalované. Žalobkyně se tak domáhá ochrany protiprávního stavu, který sama vyvolala tím, že postavila svůj dům v rozporu se stavebními předpisy a nyní se domáhá v podstatě vyvlastnění části sousedního pozemku. Hranice pozemků byla vytyčena již dávno a je osazena značkami, které jsou stále viditelné. Geodet řádně přeměřil hranici pozemků, veškeré značky nalezl a potvrdil, že hranice vede v souladu s výměrami pozemků a geometrickými plány zanesenými v katastru nemovitostí. Žalobkyně se tak nyní domáhá i získání užívání části pozemku ve vlastnictví žalované, a to v rozsahu 30 cm šířky a délky po celém pozemku. Není zde však žádný důvod, aby se žalovaná vzdala části svého vlastnictví a navíc zdarma.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně je vlastnicí pozemků p. [číslo] jehož součástí je stavba, a [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaná je vlastnicí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (viz. seznam nemovitostí na LV). Vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] nabyla žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 30. 7. 2004 uzavřené formou notářského zápisu s manžely [příjmení] (viz. notářský zápis [anonymizováno] [jméno] [příjmení] č. j. NZ 361/2004, N 426/2004). Z protokolu o vytýčení hranice pozemku a vytyčovacího náčrtu ze dne 4. 4. 2019 soud zjistil, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] provedl dne 20. 3. 2019zaměření hranice mezi pozemkem [parcelní číslo] ve vlastnictví žalované a pozemky p. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně. Vytyčené body byly v terénu označeny a zaneseny do seznamu souřadnic ve vytyčovacím náčrtu. Protokol s č. zakázky [číslo] pak byl podepsán jak žalobkyní, tak i žalovanou. Na fotografiích k č. zakázky [číslo] je pak znázorněna hranice předmětných pozemků, kdy zděný sloupek oplocení je zaznamenán na této hranici. Geodet u popisu fotografií konstatoval, že hranice mezi předmětnými pozemky vede od kolíku přes roh zděného sloupku na betonový sloupek. 80 cm před tímto sloupkem začíná pozemek [parcelní číslo]. Z fotografie oplocení přiložené k žalobnímu návrhu vyplývá, že oplocení mezi pozemky účastnic řízení bylo drátěné, osazené na betonové sloupky. U oplocení byl uskladněn stavební materiál. Fotografie předložená žalobkyní u jednání dne 14. 1. 2021 pak znázorňuje betonové sloupky plotu a jejich odstup od domu žalobkyně. Nelze z ní však přesně určit, v jaké konkrétní vzdálenosti se plot od domu nachází 4. Z korespondence účastnic (případně jejich právních zástupců) z období od července 2018 do prosince 2018 bylo zjištěno, že žalovaná žádala žalobkyni o udělení souhlasu se stavbou přístřešku pro auto při hranici pozemků účastnic. S touto stavbou žalobkyně nesouhlasila. Následně žalobkyně žádala žalovanou o umožnění vstupu na pozemek žalované za účelem provedení natěračských prací na severní straně domu žalobkyně. K požadavku žalované pak žalobkyně tyto práce blíže konkretizovala. Žalovaná byla ochotna žalobkyni vyhovět, avšak za předpokladu dořešení dalších právních vztahů. Zejména žádala odstranění části stavby žalobkyně, která přesahuje na pozemek žalované a udělení souhlasu žalobkyní se stavbou přístřešku pro auto na pozemku žalované.

5. Za účelem určení, zda je plot mezi předmětnými pozemky vybudován na hranici těchto pozemků soud ustanovil znalce z oboru geodezie a kartografie [celé jméno znalce]. Z předloženého znaleckého posudku pak bylo soudem zjištěno, že znalec provedl kontrolu hranice mezi předmětnými pozemky, k čemuž si vyžádal podklady od Katastrálního pracoviště Brno – město. Po vybudování vytyčovací sítě pak provedl zaměření nového a stávajícího plotu. Znalec provedl i kontrolu zaměření rohů stávající budovy na pozemku žalobkyně a kontrolu zaměření bodu [číslo], který byl osazen znakem z plastu. Znalec po té zaměřil sloupky stávajícího i nově budovaného plotu. [obec] předmětných pozemků je určena body [číslo] a [číslo], které znalec vyznačil na mapě KMD se zaměřenými body. Svoje měření pak porovnal i s měřením provedeným dne 20. 3. 2018 Ing. [jméno] [příjmení]. Rozdíl v měření pak byl v bodě [číslo] o 0,08 m a v bodě [číslo] o 0,04 m. Pokud vzal v úvahu základní střední souřadnicovou chybu stanovenou ve vyhlášce 375/ 2013 Sb. v odst. [číslo] (mxy=0,14 m), dospěl k závěru, že hranice mezi předmětnými pozemky vytyčená Ing. [jméno] [příjmení] je určena správně. Znalec provedl rovněž zaměření každého sloupku plotu, kdy zjistil, že tyto jsou umístěny do parcely [číslo] (parcely žalobkyně), avšak tento přesah se pohybuje od 0,01 m do maximálně 0,13 m. Dle odst. [číslo] přílohy k vyhlášce [číslo] 2013 Sb. tedy znalec konstatoval, že betonové sloupky plotu nestojí na pozemku p. [číslo] ale tvoří hranici pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Při ústním doplnění posudku pak znalec uvedl, že hranice předmětných pozemků souhlasí s katastrální mapou. Hranice byla vytyčená počátečním bodem, který se na místě nacházel a byl označen znakem z plastu a tento byl identický s katastrální mapou. Znalec byl připraven zaměřovat hranici pozemku zcela nově, netušil, že v místě již bude plot. Z tohoto důvodu provedl kontrolu zaměření již osazeného bodu s plastovým znakem a po zaměření konstatoval, že bod souhlasí. Souřadnice podle katastrální mapy měl připraveny již před příjezdem na místo a namístě pak provedl zaměření plotu, který zde již byl. K námitce žalobkyně, že bylo manipulováno s bodem označeným znakem z plastu, znalec uvedl, že k tomu dle vyjádření žalobkyně došlo až po provedení jeho zaměření a tudíž to na jeho měření nemělo žádný vliv. I přesto, že tato značka na místě již byla, znalec byl připraven hranici zaměřovat zcela nově. Zaměření tohoto znaku provedl jen kontrolně.

6. Podle ust. § 1024 odst. 1 obč. zák. se má za to, že ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné. Dle odst. 2 cit. ustanovení společnou zeď může každý užívat na své straně až do poloviny její tloušťky a zřídit v ní výklenky tam, kde na druhé straně nejsou. Nesmí však učinit nic, co zeď ohrozí nebo co sousedovi překáží v užívání jeho části. Dle ust. § 1026 obč. zák. Vlastník není povinen znovu postavit rozpadlou zeď, plot nebo obnovit jinou rozhradu, musí ji však udržovat v dobrém stavu, hrozí-li následkem jejího poškození sousedovi škoda. Dojde-li však k takovému narušení rozhrady, že hrozí, že se hranice mezi pozemky stane neznatelná, má každý soused právo požadovat opravu nebo obnovení rozhrady.

7. Dle ust. § 79 odst. 2 písm. f) zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Podle ust. § 103 odst. 1 písm. e) bod 14. stavebního zákona oplocení nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu. Dle ust. § 7 odst. 1 vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. Dle odst. 2 cit. ustanovení provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. Podle ust. § 24c zák. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, oploceny musí být pozemky se stavbami, a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice. Dle ust. § 25 odst. 2 tohoto zákona Je-li mezi rodinnými domy volný prostor, vzdálenost mezi nimi nesmí být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvlášť stísněných územních podmínkách může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn nejsou okna obytných místností. Dle odst. 6 tohoto ustanovení s ohledem na charakter zástavby je možno umístit až na hranici pozemku rodinný dům, garáž a další stavby a zařízení související s užíváním rodinného domu. V takovém případě nesmí být ve stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory, zejména okna, větrací otvory; musí být zamezeno stékání dešťových vod nebo spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek; stavba, její část nesmí přesahovat na sousední pozemek.

8. Podle ust. § 91 odst. 1 vyhl. č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, lomové body hranic pozemků se označují trvalým způsobem, zpravidla kameny s opracovanou hlavou, znaky z plastu nebo znaky železobetonovými o rozměru nejméně 80 mm x 80 mm x 500 mm. Přípustné je použít jako hraničního znaku též zabetonovanou železnou trubku o průměru 20 až 40 mm, nebo zabetonovanou ocelovou armaturu o průměru 10 až 40 mm, alespoň 600 mm dlouhou. Podle odst. 2 cit. ustanovení hraniční znak se na hranici pozemků umísťuje tak, aby se jeho střed kryl s bodem lomu hranice. Příloha k této vyhlášce v bodě 13.1 pak stanoví, že charakteristikou přesnosti určení souřadnic x, y podrobných bodů polohopisu je střední souřadnicová chyba mxy, která se vztahuje k nejbližším bodům polohového bodového pole. Souřadnice podrobných bodů polohopisu se určují s přesností, která je dána základní střední souřadnicovou chybou mxy = 0,14 m.

9. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že není důvodná. Žalobkyně žádala o odstranění plotu vybudovaného žalovanou, když měla za to, že tento je umístěn na pozemku žalobkyně. V řízení však bylo prokázáno, že plot je vybudován na hranici pozemků ve vlastnictví žalobkyně a žalované, tedy pozemků p. [číslo] [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Jak vyplývá ze stavebního zákona, pro vybudování oplocení není třeba ani stavební povolení či ohlášení ani rozhodnutí o umístění stavby či územní souhlas. Zákon obecně nestanoví povinnost mít pozemek oplocen. Tato povinnost je stanovena pouze ust. § 24c zák. č. 501/2006 Sb. ve vztahu ke zde vyjmenovaným pozemkům. Avšak rovněž zákonem není zakázáno pozemek oplotit. Oplocení pozemku je naopak žádoucí tam, kde je nutno zabránit vstupu nepovolaných osob či úniku zvířat, což vyplývá i z ust. § 24c zák. č. 501/2006 Sb. pod písm. b). Je zcela logické, že pozemky, na kterých jsou umístěny rodinné domy, tak povětšinou bývají oploceny. Je to z důvodu zajištění bezpečnosti zde žijících osob, ochrany majetku i soukromí. Občanský zákoník pak v ust. § 1026 existenci oplocení (či jiné rozhrady) mezi jednotlivými pozemky různých vlastníků naopak předpokládá, když zde stanoví možnost domáhat se opravy či obnovení rozhrady, pokud se stane neznatelná. Z ust. § 1025 a 1026 obč. zák. tak vyplývá, že oplocení či jiná rozhrada je umístěna na hranicích mezi pozemky. Nelze tak přisvědčit výkladu žalobkyně, když uvádí, že nelze oplocení vybudovat na hranici pozemku. Dodržení odstupu od hranice pozemku je stanoveno pouze pro jiné stavby, zejména budovy (viz. ust. § 25 odst. 2 zák. č. 501/2006 Sb.). Pro stavbu oplocení takovéto omezení neplatí a nevyplývá ani z žádného jiného právního předpisu. To, že ploty či jiné rozhrady mají být umístěny na hranici pozemku, vyplývá i z ust. § 1024 obč. zák., který stanoví, že rozhrady mezi sousedními pozemky jsou společné a každý ze sousedů ji užívá na své strany až do poloviny její tloušťky. Omezení ve vztahu k výstavbě oplocení dává pouze ust. § 7 vyhl. č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby, a to tak, že oplocení nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku. Toto však žalobkyní tvrzeno nebylo.

10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně domáhá odstranění oplocení z důvodu toho, že se má nacházet na jejím pozemku, nechal soud zpracovat znalecký posudek pro určení, zda je vybudovaný plot na hranici předmětných pozemků. Znaleckým posudkem pak bylo jednoznačně prokázáno, že plot je vybudován přímo na hranici předmětných pozemků. Znalec provedl zaměření jednotlivých sloupků plotu a to plně v souladu s ust. § 87 a 91 vyhl. č. 357/2013 Sb., katastrální vyhlášky, kdy zjistil, že tyto jsou v rozmezí od 0,01 m do 0,13 m umístěny od hranice pozemku směrem do pozemku žalobkyně ([parcelní číslo]). Jak však vyplývá z bodu 13.1 přílohy k vyhlášce č. 357/ 2013 Sb. stanovuje se přesnost zaměření s možnou odchylkou do 0,14 m. V daném případě pak zaměření jednotlivých sloupků plotu je v toleranci možné odchylky stanovení citovanou vyhláškou. Lze tak konstatovat, že se vybudovaný plot nachází na hranici předmětných pozemků a nezasahuje významným způsobem do vlastnického práva žalobkyně. Je sice pravdou, že pokud se vlastník pozemku rozhodne vybudovat jeho oplocení, měl by je zásadně umístit na vlastním pozemku a nezasahovat na pozemek souseda (viz. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2071/2017), avšak v daném případě nelze konstatovat, že by se plot nacházel na pozemku žalobkyně. Pro provedené zaměření hranic pozemků i sloupků plotu je nutno počítat s možnou odchylkou přesnosti měření souřadnic, která je dle vyhl. č. 357/2013 Sb. stanovena na 0,14 m. Zaměření předmětného plotu je pak v této toleranci. Nelze tak říci, že plot není na hranici pozemků, když i pro stanovení hranice pozemků je nutno brát v úvahu tuto povolenou odchylku v měření.

11. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2071/2017 vyplývá, že se lze domáhat odstranění plotu, pokud je umístěn na cizím pozemku. Dovolací soud ve své judikatuře nikdy nepochyboval, že zasáhne-li vlastník jednoho pozemku stavbou oplocení nedovoleně na pozemek souseda (cizí pozemek), jedná se o neoprávněnou stavbu (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1028/2011, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3765/2015). Samotný účel stavby plotu, tedy oddělení a ohraničení pozemků, nemůže změnit skutečnost, že stavbou došlo k neoprávněnému zásahu do vlastnického práva jiného vlastníka a ten má možnost chránit své vlastnické právo v řízení o vypořádání neoprávněné stavby. Rozhradu je možné chápat jako přirozené nebo umělé rozhraničení mezi dvěma pozemky stojící na obou těchto sousedních pozemcích, resp. přesně na jejich společné hranici (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2018, sp. zn. 22 Cdo 3009/2018, shodně SPÁČIL, J., a kol., Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474) . 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 181-183). Z funkčního vymezení rozhrady jako rozhraničení dvou sousedních pozemků však nelze dovozovat, že by ji bylo možné zřídit, byť pouze její částí, na cizím (sousedním) pozemku, bez titulu umožňujícího na cizím pozemku stavět. Zřízení neoprávněné stavby nelze tedy„ omluvit“ pouze tím, že taková stavba plní funkci rozhrady. Jestliže se vlastník pozemku rozhodne vybudovat jeho oplocení, měl by je zásadně umístit na vlastním pozemku a nezasahovat na pozemek souseda. Je však nutno zabývat se otázkou, zda a v jakém rozsahu stavba plotu zasahuje na pozemek žalobkyně. V daném případě bylo prokázáno, že stavba plotu nezasahuje do pozemku ve vlastnictví žalobkyně. Znalec uvedl, že hranice pozemků je dána spojnicí mezi body [číslo] a [číslo]. Rozdíl oproti měření Ing. Smutného byl v rozsahu 0,08 m a 0,04 m. Hranice pozemků vytyčená Ing. Smutným tak byla správná a s touto hranicí obě účastníce vyslovily souhlas, když podepsaly protokol o zaměření hranice Ing. Smutným. Vybudované oplocení pak je umístěno v rámci přípustné odchylky dle vyhl. č. 357/2013 Sb. (střední souřadnicová chyba). Ze znaleckého posudku pak jednoznačně vyplývá, že plot se neodchyluje od skutečného průběhu hranice více, než v daném případě činí tzv. přípustná odchylka (dle přílohy vyhl. č. 357/2013 Sb.). Podle názoru soudu znalec své závěry logicky zdůvodnil a vypořádal se i s výhradami, které ke znaleckému posudku měla žalobkyně. Šlo zejména o námitku, že bylo ze strany žalované manipulováno s bodem označeným geodetickým znakem z plastu, kdy znalec zcela přesvědčivě zdůvodnil, že na jeho měření tato manipulace nemohla mít vliv. Byla totiž provedena až po jeho zaměření a navíc znalec ani nepředpokládal, že tento znak tam bude a byl připraven provést zaměření pozemku dle podkladů dodaných mu příslušným katastrálním pracovištěm. Umístění tohoto bodu pak proto jen zkontroloval dle získaných podkladů. V daném případě tedy dospěl soud k závěru, že předmětný plot není vystavěn na pozemku ve vlastnictví žalobkyně, když je umístěn na hranici oddělující pozemky účastnic. Nedochází tak do zásahu do vlastnického práva žalobkyně ve smyslu ust. § 1085 obč. zák. a nelze po žalované spravedlivě žádat, aby předmětný plot odstranila. Soud proto žalobu v plném rozsahu zamítl.

12. V řízení také bylo zjištěno, že žalobkyně se domáhá odstranění plotu jen z důvodu toho, že mezi stavbou umístěnou na jejím pozemku a plotem na hranici pozemků účastnic není dostatečný odstup, který by žalobkyni umožňoval provádět pravidelnou údržbu stavby v jejím vlastnictví. Soud k tomu jen podotýká, že za vzniklou situaci odpovídá žalobkyně sama, pokud při výstavbě domu nerespektovala ust. § 25 odst. 2 zák. č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, a stavbu nerealizovala v požadované vzdálenosti od hranice pozemku. Pokud i přes to byla její stavba příslušným stavebním úřadem povolena k užívání, nezbývá žalobkyni, v případě nutnosti údržby domu, postupovat dle ust. § 141 zák. č. 183/2006 Sb., stavebního zákona, nebo ust. § 1022 obč. zák. Tento postup nelze nahrazovat žalobou na odstranění oplocení, jak učinila žalobkyně.

13. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, a má dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo náhradu nákladů řízení. Žalované vznikly náklady řízení v souvislosti s jejím právním zastoupením. Náklady právního zastoupení žalované jsou představovány odměnou právní zástupkyně žalované dle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 1.500 Kč za jeden úkon právní služby. Tarifní hodnotu sporu soud stanovil dle ust. § 9 cit. vyhlášky částkou 10.000 Kč. Právní zástupkyně žalované vykonala celkem 5 úkonů právní služby - příprava převzetí věci, písemné vyjádření k žalobě, písemné vyjádření ke znaleckému posudku, účast u jednání soudu dne 19. 11 2020 a účast u jednání soudu dne 14. 1. 2021. Dále jsou náklady řízení žalované představovány náhradou hotových výdajů právní zástupkyně žalované dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem tedy soud zavázal žalobkyni uhradit na náhradě nákladů řízení žalované částku 10.890 Kč.