108 C 139/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Stříteckou ve věci jméno FO , narozený dne datum bytem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 24 968 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 24 968 Kč s 15% úrokem z prodlení od 22. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 16 992,33 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se po žalované domáhá úhrady smluvní pokuty za pozdní dodání díla ve výši 24 968 Kč a zákonných úroků z prodlení za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení. Žalobce uvedl, že jako objednatel uzavřel dne , datum, s žalovanou jako dodavatelem smlouvu o dílo č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo zhotovení (dodávka a montáž) fotovoltaické elektrárny o výkonu 9,84 kWp dle cenové nabídky č. , Anonymizováno, ze dne , datum, (se sjednaným místem plnění – , adresa, ). Ve smlouvě o dílo byl v článku V. sjednán termín splnění díla 150 kalendářních dnů od data předání staveniště. Staveniště bylo žalované protokolárně žalobcem předáno dne , datum, , dílo mělo být dokončeno nejpozději do , datum, . Sjednaný termín splnění díla nebyl ze strany žalované dodržen - dílo bylo žalovanou dokončeno až dne , datum, , došlo tedy k prodlení žalované v délce 89 dnů. Účastníci si v článku XIII. odst. 2 smlouvy o dílo pro tento případ sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla (sjednaná cena díla činí: 561 086 Kč) za každý den prodlení (smluvní pokuta činí 280,543 Kč za 1 den prodlení). Smluvní pokuta tedy činí částku 24 968 Kč, přičemž žalobce v souladu s podmínkami vyplývajícími se smlouvy o dílo a příslušných všeobecných obchodních podmínek – svůj nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 24 968 Kč vůči žalované prokazatelně písemně uplatnil (vyčíslil) e-mailem ze dne 7. 8. 2023. Smluvní pokuta je splatná do 14 dnů ode dne odeslání jejího vyčíslení žalované (vyčíslená smluvní pokuta se stala splatnou ke dni 21. 8. 2023). Vyčíslená smluvní pokuta byla žalovanou v rámci e-mailové komunikace akceptována, do dnešního dne nebyla uhrazena.

2. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy o dílo a nerozporovala, že dílo bylo skutečně dodáno až po sjednané lhůtě. Namítala však, že prodlení bylo z větší části způsobeno nepříznivými klimatickými podmínkami a doba dodání se tak dle čl. V odst. 4 písm. d) smlouvy o dílo prodloužila. Prodlení tak rozhodně nebylo 89 dnů. Žalovaná má dále za to, že je nutno smluvní pokutu počítat z ceny díla bez DPH. V závěrečném návrhu pak namítla, že vyčíslení smluvní pokuty nebylo žalované doručeno a nemohla tak nastat splatnost požadované smluvní pokuty.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o dílo č. , hodnota, , která vycházela z cenové nabídky žalované ze dne , datum, . Smlouvou o dílo se žalovaná zavázala provést pro žalobce dodávku a montáž fotovoltaické elektrárny. Žalovaná se zavázala dokončit dílo do 150 dnů od předání staveniště (čl. V. odst. 2 smlouvy o dílo). Žalobce se pak zavázal přistoupit na prodloužení termínu plnění smlouvy o dílo mimo jiné o dobu trvání nepříznivých klimatických podmínek pro provádění díla (článek V. odst. 4 písm. d) smlouvy o dílo). Celková cena díla byla sjednána částkou 561 086 Kč (vč. DPH). Tato cena odpovídá i cenové nabídce, která je přílohou č. 1 smlouvy o dílo. V případě nedodržení termínu dokončení díla se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Splatnost smluvní pokuty byla sjednána do 14 dnů ode dne odeslání jejího vyčíslení žalované (čl. XIII. odst. 2 smlouvy o dílo). Součástí smlouvy o dílo jsou i všeobecné obchodní podmínky žalované, které v části XVIII definují okolnosti „vyšší moci“, za kterou považují mj. přírodní katastrofy jako zemětřesení, vichřice, blesk, tajfun, vulkanickou aktivitu nebo nadměrné množství sněhu. Pro případ nemožnosti plnění v důsledku vyšší moci byla sjednána možnost vyzvat smluvní stranu ke změně smlouvy případně možnost odstoupení od smlouvy. Důsledky vyšší moci pak mohly být uplatněny nejpozději do 30 dnů od zjištění vzniku vyšší moci (část XVIII článek 2 všeobecných obchodních podmínek žalované). V části I. článku 4 všeobecných obchodních podmínek žalované pak byla stanovena možnost zasílání písemných sdělení a žádosti elektronickou poštou. Z formuláře smlouvy o dílo i všeobecných obchodních podmínek žalované pak jednoznačně vyplynulo, že smlouvu i obchodní podmínky vyhotovovala sama žalovaná.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že k předání staveniště žalované došlo dne , datum, a následně k předání zhotoveného díla žalobci došlo dne , datum, .

5. Z e-mailové komunikace účastníků z období od 14. 6. 2023 do 16. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaná zaslala žalobci dne 14. 6. 2023 konečnou fakturu za dodání díla. Žalobce se poté dotazoval ohledně slíbené kompenzace za nedodržení termínu realizace. Na to mu bylo za strany žalované dne 3. 7. 2023 sděleno, že tato kompenzace bude řešena samostatně mimo smlouvu o dílo, aby nedošlo k ponížení ceny díla a nezpůsobilo to administrativní potíže při řešení dotací. V tomto e-mailu výkonný ředitel žalované vyčíslil smluvní pokutu za prodlení s dodáním dílo o 89 dnů a to z ceny díla 561 086 Kč, tedy za jeden den 281 Kč, celkovou částkou 24 968 Kč. Současně požádal žalobce o možnost snížení kompenzace pouze za škodu vzniklou nemožností využívat fotovoltaickou elektrárnu, kdy nabízel úhradu částky 8 566 Kč. V e-mailu ze dne 7. 8. 2023 žalobce sdělil žalované, že tuto nabídku nepřijímá a trvá na úhradě smluvní pokuty ve výši vyčíslené žalovanou. K tomuto e-mailu pak jako přílohu přiložil dopis ve věci „Vyčíslení smluvní sankce smlouvy o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, “, ve kterém citoval ze smluvních ujednání dané smlouvy o dílo. Konstatoval celkovou cenu díla 561 086 Kč, termín ukončení realizace sjednaný smlouvou o dílo dne , datum, a termín skutečné realizace dne , datum, . Smluvní pokutu vypočetl na částku 24 968,33 Kč (561 086 Kč x 0,0005 x 89 dnů). Vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve lhůtě 14 dnů od odeslání jejího vyčíslení. Dopis byl dne 7. 8. 2023 digitálně podepsán žalobcem a odeslán na e-mailovou adresu žalované. Žalovaná na tento e-mail reagovala dne 14. 8. 2023 prostřednictvím e-mailu svého výkonného ředitele, který vyjádřil porozumění s postupem žalobce, potvrdil, že na smluvní pokutu má žalobce nárok a vše předává účetnímu oddělení s tím, že peníze přijdou žalobci na účet. Dne 5. 10. 2023 se pak žalobce dotazoval žalované na úhradu smluvní pokuty, když peníze mu ještě nedošly. Výkonný ředitel žalované mu dne 8. 10. 2023 sdělil, že vše předá k vyřízení panu majiteli , jméno FO, . Následně se pak dne 16. 10. 2023 dotazoval žalobce přímo pana , jméno FO, , kdy dojde k vyplacení smluvní pokuty. Na to již nebylo reagováno.

6. Dle ust. § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o dílo ve smyslu ustanovení § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem byla dodávka a montáž fotovoltaické elektrárny. Žalovaná se zavázala dílo dodat do 150 dnů od předání staveniště. Nespornými skutkovými tvrzeními účastníků bylo prokázáno, že staveniště bylo žalované předáno dne , datum, . Dílo tak mělo být předáno žalobci nejpozději dne , datum, . Účastníci pak shodně uvedli, že zhotovené dílo bylo žalobci předáno až dne , datum, . Soud tak má za prokázáno, že na straně žalované došlo k prodlení s předáním zhotoveného díla o 90 dnů. Pro případ takového prodlení si účastníci dle § 2048 o. z. sjednali v čl. XIII. odst. 2 smlouvy o dílo smluvní pokutu ve výši 0,05 % z ceny díla za každý den prodlení. Vzhledem k tomu, že tedy nastala situace předpokládaná v uvedeném článku smlouvy o dílo, vzniklo žalobci právo na úhradu sjednané smluvní pokuty.

8. Žalovaná namítala, že prodlení vzniklo v důsledku nepříznivých klimatických podmínek a došlo tak k prodloužení doby dodání díla dle čl. V odst. 4 smlouvy o dílo. Předně soud konstatuje, že žalovaná blíže nespecifikovala, co myslí nepříznivými klimatickými podmínkami, jakým způsobem a po jakou dobu měly narušit možnost provádění díla. V tomto směru byla skutková tvrzení žalované zcela nedostatečná. Soud však dospěl k závěru, že je nadbytečné vyzývat žalovanou k doplnění těchto skutkových tvrzení. Soud má totiž za to, že žalovaná nedodržela v daném ohledu smluvní ujednání, které si smlouvou sama nastavila. Jak vyplynulo ze samotné smlouvy o dílo i z všeobecných obchodních podmínek žalované v případě vzniku nepříznivých klimatických podmínek nedošlo k prodloužení termínu dodání díla automaticky. Pokud by nepříznivé klimatické podmínky či vyšší moc (jak je uváděno ve všeobecných obchodních podmínkách) vznikly, zakládalo to jen právo některé ze smluvních strany požadovat po druhé smluvní straně změnu smlouvy o dílo. Toto zcela jednoznačně vyplývá z článku V odst. 4 smlouvy o dílo, ve kterém se žalobce zavázal přistoupit na prodloužení termínu plnění smlouvy o dílo v případě, že nastanou nepříznivé klimatické podmínky. Část XVIII článek 2 všeobecných obchodních podmínek žalované pak rovněž stanovily, že smluvní strany, která se vyšší moci dovolává, vyzve druhou stranu ke změně smlouvy. Pokud se účastníci na změně nedohodnout, byla zde sjednána možnost od smlouvy odstoupit. Ze smlouvy o dílo a všeobecných obchodních podmínek jednoznačně vyplývá, že pokud žalovaná měla za to, že v důsledku klimatických podmínek není schopna dodržet termín zhotovení díla, měla žalobce požádat o změnu smlouvy. Žalovaná však ani netvrdila, ani nijak nedokládala, že by tento postup učinila. Z uvedeného je zřejmé, že tedy nemohlo dojít automaticky k prodloužení termínu dodání díla v případě, že by nastaly takové klimatické podmínky, které by znemožňovaly provádění díla, neboť strany si ujednaly jiný postup, a to dohodu o změně smlouvy na žádost některé ze smluvních stran a případně odstoupení od smlouvy, pokud by žádosti nebylo vyhověno. Takovýto postup nebyl žalovanou tvrzen a prokazován a soud tak nemohl přihlížet k jejím námitce, že se v prodlení ocitla z důvodu nepříznivých klimatických podmínek. Navíc pak úprava smluvní pokuty v občanském zákoníku stojí na absolutním objektivním principu a povinnost uhradit smluvní pokutu vzniká bez ohledu na zavinění. Právo na smluvní pokutu vzniká již porušením smluvené povinnosti bez ohledu na okolnosti a příčiny, které k porušení vedly. Na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu nemají vliv objektivní nepředvídatelné a nepřekonatelné překážky. Z povinnosti zaplatit smluvní pokutu se tak nelze liberovat ani s poukazem na vyšší moc či jiné okolnosti vylučující nárok na náhradu škody. Pokud se tedy žalobce a žalovaná nedohodli jinak, je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu bez ohledu na své zavinění (objektivizovaná smluvní pokuta bez možnosti liberace). Podmínky, za kterých žalovaná porušila svou smluvní povinnost zhotovit dílo ve stanoveném termínu, nejsou z hlediska vzniku práva žalobce na zaplacení smluvní pokuty právně relevantní. Vzhledem k tomu, že účastníci ve smlouvě nesjednali to, že žalovaná není povinna zaplatit žalobci smluvní pokutu, jestliže by jí ve splnění povinnosti zhotovit dílo v dohodnutém termínu bránila vyšší moc či nepříznivé klimatické podmínky, vznikl žalobci na úhradu smluvní pokuty nárok dle ujednání ve smlouvě o dílo. Námitka žalované v daném smyslu by mohla mít případně vliv na posouzení výše smluvní pokuty, pokud by žalovaná žádala soud o moderaci smluvní pokuty, toto však žalovaná nepožadovala.

9. Soud rovněž nepřisvědčil námitce žalované, že výše smluvní pokuty je nesprávně vypočtena, když pro její výpočet měla být základem cena díla bez DPH. I zde soud musí konstatovat, že je třeba vycházet ze smluvních ujednání účastníků. Žalobce a žalovaná si sjednali smluvní pokutu vypočtenou procentuální částkou z ceny díla. Cena díla je pak ujednána v čl. VI. odst. 1 smlouvy o dílo. Kdy v dalším odstavci je stanoveno, že se jedná o cenu pevnou a neměnnou. Celková cena díla však byla sjednána včetně DPH, a to částkou 561 086 Kč. Pokud tedy žalobce vypočetl smluvní pokutu z této částky, postupoval zcela správně. Účastníci si zcela jasně stanovili způsob výpočtu smluvní pokuty, kdy zvolili procentuální část z ceny díla. Cena díla pak byla jednoznačně ve smlouvě o dílo sjednána celkovou částkou včetně DPH. Tato cena díla jednoznačně vyplývá i z cenové nabídky, která je přílohou č. 1 smlouvy o dílo a ze které následně účastníci při uzavření smlouvy o dílo vycházeli. Lze přisvědčit žalobci, že pro žalobce nejsou rozhodné případné daňové záležitosti žalované. V řízení pak vyplynulo, že znění smlouvy připravovala sama žalovaná a jakožto podnikatel v daném oboru si musela být vědoma veškerých možných následků uzavření této smlouvy. Případné pochybnosti při výkladu jednotlivých ustanovení smlouvy nelze vykládat k tíži žalobce, protože to byla žalovaná, kdo smlouvu vytvořil (§ 557 o. z.). Nelze odhlédnout ani od toho, že to byla žalovaná, kdo provedl výpočet smluvní pokuty, když v e-mailu ze dne 3. 7. 2023 žádala žalobce o možnost kompenzace za zpoždění s dodáním díla nižší částkou. Sama žalovaná pro výpočet smluvní pokuty užila cenu díla včetně DPH. Z navazující elektronické korespondence je zřejmé, že žalobce tento výpočet žalované převzal.

10. Ani s další námitkou žalované, že smluvní pokuta není doposud splatná, neboť její vyčíslení nebylo žalované doručeno, se soud neztotožnil. Účastníci si ve smlouvě o dílo doplněné všeobecnými obchodními podmínkami žalované sjednali možnost doručování písemností formou elektronické pošty. Jak z provedeného dokazování vyplynulo, tento způsob komunikace i běžně používali. Sama žalovaná tímto způsobem zasílal žalobci fakturaci a oba účastníci aktivně reagovali na zasílané e-maily. Předloženou e-mailovou komunikací bylo prokázáno, že přílohou e-mailu žalobce odeslaného dne 7. 8. 2023 byl i dopis ve věci „Vyčíslení smluvní sankce smlouvy o dílo č. , hodnota, ze dne , datum, “ digitálně podepsaný žalobcem. Žádný z účastníků pak nenamítal pravost tohoto e-mailu, tudíž soud z něj při právním hodnocení sporu vyšel. Tímto dopisem žalobce vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 24 968,33 Kč do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Z tohoto e-mailu se pak podává, že byl odeslán dne 7. 8. 2023 a v článku XIII. odst. 2 smlouvy o dílo si strany sjednali splatnost smluvní pokuty do 14 dnů ode dne odeslání vyčíslení smluvní pokuty. Soud tak má za prokázáno, že splatnost smluvní pokuty nastala dne 21. 8. 2023. V daném případě nebylo třeba prokazovat doručení výzvy k úhradě smluvní pokuty žalované, neboť účastníci nevázali splatnost smluvní pokuty na doručení výzvy, ale na odeslání výzvy, resp. vyčíslení smluvní pokuty. Toto pak bylo uvedeným e-mailem prokázáno. I v případě, že by splatnost smluvní pokuty nenastala dne 21. 8. 2023, jak soud dovodil výše, nastala by nejpozději dne 29. 2. 2024, kdy byla žalované doručena předžalobní výzva k úhradě smluvní pokuty, jak vyplývá z doručenky datové zprávy. Tudíž ani námitka žalované že doposud nenastala splatnost smluvní pokuty, není správná.

11. Ze všech uvedených důvodů má tedy soud za to, že žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 24 968 Kč. Jak již bylo uvedeno, soud je toho názoru, že výše smluvní pokuty byla správně vypočtena z ceny díla včetně DPH. Mezi účastníky bylo nesporné, že se žalovaná dostala do prodlení s provedením díla a dílo žalobci předala až dne , datum, (namísto , datum, ). Celková doba prodlení tak činila 90 dnů. Pokud tedy žalobce nárokoval smluvní pokutu za 89 dnů, žádá méně, než kolik činí jeho nárok a soud jeho požadavku vyhověl. Výše smluvní pokuty za 1 den prodlení je 280,54 Kč. Za 89 dnů pak smluvní pokuta činí 24 968,06 Kč. Soud tedy přiznal žalobci požadovanou částku 24 968 Kč.

12. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že žalobce řádně vyzval žalovanou k úhradě smluvní pokuty a tuto výzvu odeslal elektronickou poštou dne 7. 8. 2023, byla smluvní pokuta splatná dle čl. XIII. odst. 2 smlouvy o dílo do 14 dnů po odeslání výzvy, tedy dne 21. 8. 2023. Žalovaná však do uvedeného data smluvní pokutu neuhradila a dnem 22. 8. 2023 se dostala do prodlení. Soud tak přiznal žalobci i požadované úroky z prodlení z částky 24 968 Kč od 22. 8. 2023 do zaplacení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nař. vlády č. 351/2013 Sb.

13. O nákladech řízení účastníků bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady jeho právního zastoupení v celkové výši 15 992,30 Kč. Náklady právního zastoupení žalobce jsou tvořeny:- odměnou zástupkyně žalobce za 4 úkony po 2 100 Kč dle ust. § 7 a 8 vyhl. č. 177/1996 Sb., celkem 8 400 Kč,- náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobce dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 3 úkony právní služby po 300 Kč, a to za tyto převzetí zastoupení a přípravu, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby. Dále za 1 úkon právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025 za účast u jednání soudu dne 20. 3. 2025, celkem 1 350 Kč,- náhradou za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta (při účasti jednání soudu dne 20. 3. 2025) dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2025, za 10 půlhodin po 150 Kč, celkem 1 500 Kč,- náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 1 a 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. Cestovní náhrada pak náleží zástupkyni žalobce za cestu z , adresa, do , adresa, a zpět (jedna cesta 126 km), a to na jednání dne 20. 3. 2025, při použití osobního automobilu o kombinované spotřebě 5,6 l paliva BA na 100 km, což dle vyhl. č. 475/2024 Sb. činí částku 983,40 Kč za cestu v jednom směru. Náklady cestovného na jednání dne 20. 3. 2025 činí 1 966,80 Kč, přičemž výši jízdného osvědčila zástupkyně žalobce kopií velkého technického průkazu.- DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy v částce 2 775,54 Kč.Celkem náklady řízení žalobce činí částku 16 992,33 Kč a tuto soud zavázal uhradit neúspěšnou žalovanou do tří dnů od právní moci rozsudku (dle § 160 o. s. ř.) k rukám zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).