108 C 167/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; územní celek , anonymizována dvě slova obec - anonymizováno , IČO sídlem adresa zastoupený advokátem titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; jméno příjmení , narozená dne datum bytem adresa zastoupená obecnou zmocněnkyní jméno příjmení bytem adresa o zaplacení 62.740 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 62.740 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení od 24. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 4.610 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal vůči žalované zaplacení částky 62.740 Kč spolu se zákonným příslušenstvím od 24. 12. 2019 do zaplacení. Žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku p. [číslo] jehož součástí je stavba – bytový dům [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Žalovaná byla na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] nájemkyní bytu [číslo] v uvedeném domě. Žalovaná porušovala základní ujednání nájemní smlouvy tím, že řádně nehradila částku za užívání bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Z těchto důvod§ jí byla ze strany žalobce dána výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Nájemní vztah tak skončil ke dni 29. 2. 2016, kdy byla žalované doručena výpověď. Žalobce se tímto návrhem domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného bytu po skončení nájemního vztahy za období červenec 2017 až listopad 2019 ve výši 62.740 Kč, která je vypočtena dle předpisů nájemného a vyúčtování služeb za roky 2016, 2017, 2018 následovně: -) za období červenec až srpen 2017 činilo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu částku 3.507 Kč měsíčně (1.555 Kč nájemné a 1.952 Kč záloha na služby a zálohy na energie), celkem tedy dlužná částka činí 7.014 Kč, -) za období říjen 2017 až březen 2018 činilo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu částku 3.507 Kč měsíčně (1.555 Kč nájemné a 1.952 Kč záloha na služby a zálohy na energie), celkem tedy dlužná částka činí 21.042 Kč, -) za období duben až listopad 2018 činilo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu částku 3.541 Kč měsíčně (1.589 Kč nájemné a 1.952 Kč záloha na služby a zálohy na energie), celkem tedy dlužná částka činí 28.328 Kč, -) za období prosinec 2018 až březen 2019 činilo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu částku 3.397 Kč měsíčně (1.589 Kč nájemné a 1.952 Kč záloha na služby a zálohy na energie), celkem tedy dlužná částka činí 13.588 Kč, -) za období duben až říjen 2019 činilo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu částku 3.427 Kč měsíčně (1.475 Kč nájemné a 1.952 Kč záloha na služby a zálohy na energie), celkem tedy dlužná částka činí 23.989 Kč, -) za měsíc listopad 2019 bylo obvyklé nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu poměrně snížena ke dni vyklizení bytu, celkem tedy dlužná částka činí 1.479 Kč, Na výše uvedené dlužné částky započítává žalobce částku ve výši 32.700 Kč za přeplatky na vyúčtování: -) za vyúčtování služeb za rok 2016 přeplatek ve výši 2.019 Kč, -) za vyúčtování služeb za rok 2017 přeplatek ve výši 13.119 Kč, -) za vyúčtování služeb za rok 2018 přeplatek ve výši 17.562 Kč. Žalobce dále požaduje úrok z prodlení v zákonné výši za bezdůvodné obohacení, a to ode dne 24. 12. 2019, který dovozuje z předžalobní výzvy doručené žalované dne 13. 12. 2019 a v níž stanovil lhůtu k zaplacení dluhu 10 dnů ode dne doručení této výzvy.

2. Žalovaná uvedla, že od žalobce v prosinci 2019 obdržela dopis, ve kterém byla dlužná částka vyčíslena na 32.256 Kč a od ledna na tento dluh splácí 2.000 Kč měsíčně. Žalovaná se z bytu odstěhovala před třemi lety a klíče od bytu předala osobě, která zajišťovala větrání bytu a obdobné záležitosti. Od listopadu 2017 bydlí na adrese [adresa]. Předmětný byt byl vyklizen, vymalován a uvolněn v říjnu 2017, přesto v listopadu 2019 obdržela žalovaná dopis, že byt bude vyklizen a vystěhován. Po dobu 3 let nebyla žalovaná nikým kontaktována.

3. Z informací o pozemku a částečného výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem domu [adresa], který je součástí pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] vyplynulo, že žalované byl do užívání předán byt [číslo] o velikosti 1+kk ve 3. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice] č. or. [anonymizováno], a to od [datum] na dobu neurčitou. Dodatkem [číslo] pak došlo ke změně označení předmětného bytu tak, že tento se nachází ve 3. podlaží domu v [obec], na ulici [adresa], č. or. [anonymizováno]. Žalovaná se v nájemní smlouvě zavázala platit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu dle výpočtového listu. Dopisem ze dne [datum] dal žalobce žalované výpověď z nájmu bytu z důvodu nezaplacení nájmu a úhrad spojených s užíváním bytu po dobu od října 2012 do června 2015. Její dluh činil částku 37.861 Kč a tento neuhradila ani v dodatečné lhůtě, ve které byla žalobcem vyzvána. Vzhledem k tomu přistoupil žalobce k výpovědi dle ust. § 2291 obč. zák., bez výpovědní lhůty (viz dopis ve věci výpovědi ze dne [datum]). Dopis byl žalované doručen dne [datum] (viz. dodejka dopisu). Vzhledem k tomu, že žalovaná dobrovolně nevyklidila předmětný byt, podal žalobce žalobu na jeho vyklizení, která byla projednána Městským soudem v [obec] a dne [datum] byl vydán rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým bylo žalované uloženo předmětný byt vyklidit ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] žalovaná však ani po té byt dobrovolně nevyklidila, proto došlo k vyklizení bytu na základě výkonu rozhodnutí (viz. žaloba na vyklizení bytu, rozsudek Městského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] a vyrozumění v o vyklizení bytu č. j. [číslo jednací]). Z hlášenky volného bytu pak bylo zjištěno, že byt byl uvolněn exekučně bez přítomnosti uživatele dne [datum].

4. Z výpočtových listů soud zjistil, že s účinností od 1. 4. 2017 byla stanovena výše platby za užívání bytu částkou 3.507 Kč měsíčně (nájem bytu a zařizovacích předmětů 1.555 Kč a záloha na služby 1.952 Kč). S účinností od 1. 4. 2018 byla stanovena výše platby za užívání bytu částkou 3.541 Kč měsíčně (nájem bytu a zařizovacích předmětů 1.589 Kč a záloha na služby 1.952 Kč). S účinností od 1. 12. 2018 byla stanovena výše platby za užívání bytu částkou 3.397 Kč měsíčně (nájem bytu a zařizovacích předmětů 1.445 Kč a záloha na služby 1.952 Kč). S účinností od 1. 4. 2019 byla stanovena výše platby za užívání bytu částkou 3.427 Kč měsíčně (nájem bytu a zařizovacích předmětů 1.475 Kč a záloha na služby 1.952 Kč). Z protokolů o vyúčtování služeb a přehledu vyměřených předpisů bylo zjištěno, že za období roku 2016 vznikl žalované přeplatek na vyúčtování záloh za služby v tomto roce ve výši 2.019 Kč. v tomto vyúčtování se však objevil i dluh žalované za nájem v předcházejícím období a žalobce po ní požadoval úhradu celkové částky 35.233,47 Kč. Za období roku 2017 pak žalované měla na vyúčtování služeb přeplatek ve výši 13.119 Kč. Z rok 2017 pak žalované byla na úhradu plateb za užívání předmětného bytu celkem předepsána částka 40.239 Kč, když v této byl zohledněn i přeplatek za rok 2016 ve výši 2.019 Kč. Za rok 2018 jí byla celkem předepsána částka 29.127 Kč, která zohledňovala i přeplatek na zálohách za rok 2017 ve výši 13.119 Kč. Za rok 2019 pak předpis plateb byl v celkové výši 18.097 Kč, kde žalobce zohlednil přeplatek za období roku 2018 ve výši 17.562 Kč.

5. Z výzev k úhradě dluhu, upomínek na celkový nedoplatek a evidence přiřazených plateb měsíčním předpisům bylo soudem zjištěno, že žalobce opakovaně žalovanou upozorňoval na dlužné částky, kdy přesně konkretizoval období, ve kterém k dluhu došlo a v jaké výši dluh byl. Poslední výzva k úhradě celkové částky 99.993 Kč s výčtem veškerých předepsaných plateb a zobrazením zápočtů evidovaných přeplatků za vyúčtování služeb byla žalované adresována dopisem ze dne 5. 12. 2019, který si osobně převzala.

6. Ze spisu Městského soudu v [obec] sp. zn. [spisová značka] vyplynulo, že žalobce dne [datum] podal žalobu, kterou se po žalované domáhal úhrady částky [číslo] kč se zákonným příslušenstvím z důvodu dlužných plateb za užívání předmětného bytu v období od října 2012 do června 2015 a dlužného nedoplatku za vyúčtování služeb za rok 2012. Rozsudkem ze dne [datum] bylo žalobě v plném rozsahu vyhověna a žalovaná společně a nerozdílně s paní [jméno] [příjmení] byly zavázány k úhradě částky 27.697 Kč se zákonným příslušenstvím a žalovaná dále ještě k úhradě částky 9.556 Kč se zákonným příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z platebních dokladů bylo zjištěno, že z účtu č. [bankovní účet] ve prospěch účtu č. [bankovní účet] uhrazena dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč, dne [datum] částka 2.000 Kč a dne [datum] částka 1.000 Kč. Pokud jde o předložené vyúčtování služeb za období roku 2018, toto se týkalo jiné osoby a soud z něj při hodnocení důkazů nevycházel.

7. Dle ust. § 685 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., (dále jen obč. zák.) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechá nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájem bytu je chráněn, pronajímatel jej může vypovědět jen z důvodů stanovených zákonem. Dle ust. § 696 odst. 1 obč. zák. způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění poskytovaná s nájmem bytu stanoví zvláštní předpis. Dle § 697 obč. zák. nezaplatí-li nájemce nájemné nebo úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu do 5 dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli poplatek z prodlení.

8. Dle ust. § 2201 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle ust. § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Dle ust. § 2246 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ust. § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel. Podle ust. § 2295 zák. č. 89/2012 Sb., o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. Podle ust. § 2991 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ust. § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

9. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

11. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně sjednána smlouva o nájmu předmětného bytu ve vlastnictví žalobce dle ust § 685 a obč. zák. (účinného do 31. 12. 2013). Nájemní smlouva mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena v písemné podobě, jak vyplynulo z předložené nájemní smlouvy. Tato smlouva pak obsahuje veškeré náležitosti vyžadované občanským zákoníkem. Soud tedy dospěl k závěru, že žalované vzniklo nájemní právo k předmětnému bytu a současně jí z tohoto vznikly i povinnosti, které jsou s nájmem bytu spojeny, zejména pak povinnost platit nájemné a úhrady za služby s nájmem bytu spojené. Povinností žalované bylo stanovené nájemné řádně hradit. Pokud tak neučinila, vznikl jí na nájemném dluh, který od ní žalobce po právu požadoval. Dále bylo v řízení prokázáno, že právě z důvodu neplacení nájemného dal žalobce žalované výpověď z nájmu bytu. Nájemní vztah žalované k předmětnému bytu tak zanikl k datu 29. 2. 2016, kdy jí byla výpověď doručena. Výpověď byla totiž dána dle ust. § 2291 o. z. bez výpovědní doby, neboť žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z nájmu zvlášť závažným způsobem. Nájem bytu tak skončil ke dni 29. 2. 2016. Žalovaná však byt nevyklidila a žalobci neodevzdala, proto se žalobce obrátil na soud, který rozhodl o povinnosti žalované byt vyklidit a vzhledem k tomu, že takto dobrovolně neučinila, byl byt vyklizen prostřednictvím soudního exekutora. K vyklizení bytu došlo 13. 11. 2019.

12. Ačkoliv se žalobce domáhá úhrady částky 62.740 Kč jakožto vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalovanou bez právního důvodu, dospěl soud k závěru, že žalobce je má nárok na zaplacení této částky dle ust. § 2295 o. z. K vyklizení bytu došlo 13. 11. 2019. Jelikož tedy žalovaná řádně na výzvu žalobce nevyklidila předmětný byt a žalobci jej nepředala a ani jej neopustila takovým způsobem, že by žalobce nemohl mít pochybnosti o tom, že žalovaná považuje nájem za skončený, má žalobce právo požadovat po žalované úhradu za užívání bytu po období od skončení nájmu (dne 29. 2. 2016) do jeho skutečného vyklizení, provedeného exekutorem dne [datum] ve výši ujednaného nájemného. Ujednané nájemné vč. záloh na služby bylo v období od července 2017 až března 2018 v měsíční výši 3.507 Kč, od dubna 2018 do listopadu 2018 ve výši 3.541 Kč měsíčně, od prosince 2018 do března 2019 ve výši 3.397 Kč měsíčně a od dubna do listopadu 2019 ve výši 3.427 Kč měsíčně. V řízení tedy bylo prokázáno zejména evidencí předpisů a plateb, že žalovaná dluží žalobci za období od července 2017 do doby vyklizení bytu v listopadu 2019 celkem částku 62.740 Kč, kterou soud žalobci dle ust. § 2295 o. z. přiznal.

13. Pokud žalovaná tvrdila, že se již v listopadu 2017 z bytu odstěhovala a byt vyklidila, nedoložila k tomuto tvrzení žádné důkazy. U jednání dne [datum] byla žalovaná vyzvána, aby doplnila skutková tvrzení zejména v tom ohledu, jakým způsobem došlo k předání bytu žalobci, pokud předávala klíče od bytu, aby uvedl, jaké konkrétní osobě a jaký vztah má tato osoba k žalobci. Současně byla vyzvána, aby ke svým tvrzením navrhla důkazy. Žalovaná na tuto výzvu reagoval svým vyjádřením, že se z předmětného bytu odstěhovala a přehlásila si pobyt na jinou adresu. Předmětný byt vymalovala a předala klíče. Neuvedla však, kdy a komu měly být klíče vydány a jakým způsobem. Ke svým tvrzením pak nenavrhla žádné důkazy. Z účasti u dalších dvou jednání soudu (dne [datum] a [datum]) se pak žalovaná vždy těsně před jednáním omluvila a souhlasila, by bylo jednáno v její nepřítomnosti. V řízení byla potřebná aplikace poučovací povinnosti soudu ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., jenž je poučovací povinností soudu, ke které dochází jen při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání, znemožnil soudu, aby mu poskytl poučení podle § 118a o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I. §1 až 200za. Komentář. I. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 s. 831). Nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, které je veřejně dostupné na jeho internetových stránkách www.nsoud.cz). Žalovaná tím, že se nedostavila k jednání soudu, rezignovala na svá procesní práva a tato skutečnost musí jít pouze a výlučně k tíži žalované, nikoliv k tíži žalobce V konkrétním projednávaném sporu se žalovaná z dalších dvou nařízených jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Opačný postup soudu (odročení jednání pouze za účelem vyzvání žalované k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů) by bylo porušením zásady rovnosti účastníků řízení (§ 18 odst. 1 věta první o. s. ř.). Žalovaná tak neunesla břemeno tvrzení i břemeno důkazní ve vztahu k jí uváděné okolnosti řádného vyklizení a předání bytu žalobci v listopadu 2017.

14. Žalovaná se dále bránila, tím, že některé platby již uhradila, když již jednou jí přišlo rozhodnutí o povinnosti úhrady dlužného nájemného a doložila k tomu doklady o provedených platbách v celkové výši 15.000 Kč. Jak však bylo zjištěno ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] žalovaná byla pravomocně zavázána uhradit žalobci částku 37.253 Kč se zákonným příslušenstvím, kdy rozsudek byl vydán dne [datum], doručen žalované byl [datum] a nabyl právní moci dne [datum]. První doložená platba žalované je ze dne [datum]. Bezprostředně tak navazuje na vydaný rozsudek. Částka 37.253 Kč pak byla žalované uložena k úhradě jakožto dluh na nájemném a zálohách na služby za období od dubna 2014 do července 2015. Jedná se tak o jiné období, než je předmětem tohoto řízení. Rovněž tak z výzvy žalobce ze dne [datum] vyplývá, že po žalované požaduje úhradu celkové částky 99.993 Kč, která v té době ještě nebyla žalovanou uhrazeny a pouze částka 37.253 Kč byla uplatněna žalobou. Zbývající částka 62.740 Kč je uplatněna žalobcem až v tomto řízení. Pokud tedy bylo žalované doručeno soudní rozhodnutí ohledně úhrady dlužného nájemného, na které žalovaná odkazovala, jedná se o nájemné za jiné období, než je nyní předmětem žaloby. Pokud pak žalovaná po vydání rozhodnutí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka] začala splácet svůj dluh po částkách, je zřejmé, že žalobce započítával platby na nejstarší dlužné částky.

15. V souladu rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2004, sp. zn. 21 Cdo 326/2004, je dlužník oprávněn určit, na který dluh částečné plnění poskytuje. Žalovaná však na dokladech o provedených platbách neurčila, na jaký konkrétní dluh má být částka započtena. Z provedeného dokazování je zřejmé, že tvrzené platby byly započítány na starší dluhy žalované, a to přiznané v řízení vedeném pod sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok] Tyto vymáhané dluhy byly dříve splatné. Vzhledem k tomu, že žalobci nebyl znám účel plateb, v souladu se zákonem započetl tato plnění na dluhy splatné dříve, což se promítlo ve sféře žalované pozitivně tím, že nenarůstalo příslušenství u staršího dluhu. Jestliže žalovaná má vůči žalobci více dluhů za různá období, kdy dluhy tvoří jak jistina pohledávky, tak příslušenství, tj. poplatek z prodlení či úrok z prodlení, a žalobci nedá jednoznačně najevo, na jaký dluh právě plní, nemůže jít tato nejednoznačnost k tíži žalobce v tom směru, že by platby žalované byly na jednu stranu započteny na dluh za jiné období a současně byly započteny na dluh i za jiné (dřívější) období, aniž by došlo k úhradě dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedala žalobci jednoznačně najevo, na jaký dluh má být její platba započtena, započetl žalobce zcela správně zasílané platby na dluh, který byl nejdříve splatný. Z uvedených důvodů v projednávané věci tedy soud dospěl k závěru, že dluh žalované na nájemném a užívání bytu požadovaný v tomto řízení částečným splněním nezanikl, protože jí tvrzené platby byly započítány na dluh, který byl splatný dříve, a který nebyl předmětem tohoto řízení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

16. Jelikož žalovaná neuhradila platbu za užívání bytu ani na výzvy žalobce, které si žalovaná vždy řádně převzala, má žalobce právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 1802 o. z., které stanoví zvláštní předpis, jímž je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., proto soud přiznal žalobci i právo na úhradu úroků z prodlení v zákonné výši.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalované, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobcem účelně vynaložené pak činí částku 2.510 Kč za zaplacený soudní poplatek a částku 1.200 Kč jako paušální náhrada nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za 7 úkonů (zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby, 3x příprava účasti na jednání a účast na jednání soudu dne 2. 2. 2021, 8. 4. 2021 a 6. 5. 2021). Celkem tedy soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 4.610 Kč.