108 C 17/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátkou Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 4 457 629 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované úhrady částky 4 457 629 Kč s 10% ročním úrokem z prodlení od 1. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 287 931,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení částky 4 457 629 Kč s úrokem z prodlení od 1. 10. 209 do zaplacení a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo pod názvem „, Anonymizováno, , jméno FO, “ za podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a nabídce žalovaného, ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne 27. 1. 2017 a dodatku č. , hodnota, ze dne 31. 10. 2017. Předmětem díla byla zejména instalace 2s kogeneračních jednotek pro výrobu tepelné a elektrické energie označených výrobcem pod názvem „KJ WGG-100 , jméno FO, “ výrobce , právnická osoba, . (dále jen „kogenerační jednotky“), a to na zdrojích K7 s místem plnění , adresa, údolí a na zdroji K8 s místem plnění , adresa, . Žalobkyně se na základě smlouvy zavázala žalované za provedení díla uhradit sjednanou cenu. Žalovaná se zavázala provést dílo tak, aby kogenerační jednotky splňovaly minimální účinnost, která byla sjednána ve výši 95 %. Stav, kdy kogenerační jednotky nesplňovaly sjednanou účinnost, představoval vadné plnění žalované. Žalobkyně uhradila žalované v souladu se smlouvou celkem částku 4 856 706 Kč bez DPH, tedy cenu díla poníženou o sjednanou část pozastávky 10 % za provedení topné zkoušky. Dne 31. 10. 2017 žalovaná předala dílo žalobkyni, a to na základě oboustranně podepsaného předávacího protokolu. Součástí díla bylo i provedení topné zkoušky v souladu s příslušnou normou ČSN. Na základě zjištěných hodnot spotřeby plynu, vyrobené elektrické energie, vyrobeného tepla žalobkyně vyhodnotila, že zjištěné hodnoty účinnosti kogeneračních jednotek jsou nedostačující. Žalovaná tyto hodnoty odsouhlasila, zavázala se k odstranění vad za účelem dosažení vyšší účinnosti a požádala o prodloužení termínu pro provedení topné zkoušky do 31. 8. 2018. Topná zkouška naplánovaná na 28. – 30. 8. 2018 nebyla řádně provedena, jelikož ani jedno z předaných zařízení nebylo způsobilé absolvovat celou zkoušku trvající 72 hodin bez restartu. Žalovaná tedy nesplnila svůj závazek ve stanoveném termínu a dostala se do prodlení s plněním závazku k odstranění vad, jehož obsah sám určila svým právním jednáním. Žalobkyně proto opětovně vyzvala žalovanou k odstranění vad, a to přípisem „Reklamace díla „Instalace KJ WGG-100 , jméno FO, “ ze dne 26. 11. 2018, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení dopisu, případně o neprodlené sdělení, pokud vadu nebylo možné odstranit. V reakci na uvedenou výzvu zaslala žalovaná vyjádření ze dne 20. 12. 2018 označené jako „Vyjádření k reklamaci díla Instalace KJ WGG-100 , jméno FO, “, ve kterém uznala skutečnost, že kogenerační jednotky nedosahují sjednané účinnosti a požádala žalobkyni o umožnění opětovné topné zkoušky. Na základě uvedené žádosti byly v období 9. – 11. 4. 2019 na obou kogeneračních jednotkách provedeny opakované topné zkoušky provedené společností , právnická osoba, , ze které byly vystaveny protokoly ze dne 15. 4. 2019. Na základě uvedeného vyhodnocení byla opětovně zjištěna nedostatečná účinnost kogeneračních jednotek – konkrétně u kogenerační jednotky na zdroji K7 Libušino údolí byla zjištěna účinnost 77,46 % a u kogenerační jednotky na zdroji K8 , adresa, byla zjištěna účinnost 80,63 %. Současně byla žalobkyní zjištěna nespolehlivost chodu kogeneračních jednotek během zkušebních tří dnů. S ohledem na výše uvedené skutečnosti, kdy žalobkyní řádně vytčené vady díla nebyly odstraněny ani na základě uplatněné výzvy k odstranění vad, žalobkyně v souladu s § 2107 odst. 3 ve spojení s § 2615 zákona č. 89/2012 Sb. od smlouvy odstoupila, a to prostřednictvím přípisu ze dne 21. 8. 2019, který byl žalované doručen dne 11. 9. 2019. Současně s odstoupením žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání peněžitého plnění poskytnutého žalobkyní na základě smlouvy, tj. částky 4 856 706 Kč bez DPH. Žalovaná do dnešního dne nenavrátila žalobkyni již poskytnuté finanční plnění, a to ani částečně.

2. Žalovaná potvrdila uzavření smlouvy o dílo se žalobkyní i to, že žalobkyně řádně uhradila dohodnutou cenu díla, avšak popřela nárok žalobkyně na vrácení ceny. Žalovaná uvedla, že zadávací dokumentace byla vypracována žalobkyní a byla žalované doručena 14. 9. 2015 a na tuto zadávací dokumentaci vypracovala žalovaná nabídku – nabídka je označena datem 30. 9. 2015. žalovaná nebyla výrobcem kogeneračních jednotek (dále jen „KGJ“) ani žádného z komponentů. Žalovaná vzhledem k materiálnímu zabezpečení pouze nakoupila KGJ a komponenty potřebné k realizaci díla dle smlouvy o dílo a potom tyto kompletovala. Účinnost KGJ nebyla sjednána jako jedna z vymíněných vlastností a tento ukazatel nebyl ani uveden v nabídce žalované ze dne 30. 9. 2015 a ani v jedné z příloh k této nabídce. V daném případě se jednalo o pilotní zakázku, jejímž výsledkem mělo být dílo, které doposud nebylo u žalobkyně provozováno tzn. bylo u žalobkyně něčím zcela novým a průzkumným dílem a žalobkyně již od počátku věděla, že dílo jako celek nemusí mít účinnost o jaké se zmiňuje. V době předání žalovanou provedené dílo splňovalo veškeré náležitosti, které žalobkyně uvádí v čl. I žaloby jako požadavek na žalovanou prováděné dílo. Dílo žalované bylo zakomponováno do technického systému žalobkyně – dílo vyžadovalo plnění určitých předpokladů na vstupech, které nemohla žalovaná ovlivnit - jednalo se jednak o klimatické podmínky a jednak podmínky na technických vstupech žalobkyně (zejména zapojení do stávajícího otopného systému žalobkyně). Žalovaná má za to, že žalobkyně nevytvořila žalované takové podmínky, aby žalovanou dodané KGJ byly plně funkční a účinné. K tomu, aby KGJ byly plně účinné a funkční bylo nutné aby ze strany žalobkyně její zařízení, na které byly KGJ napojeny, tedy otopné systémy obou PK nevykazovaly na vratném potrubí (na vstupech do obou KGJ) teploty vyšší než 60 °C a nebyly KGJ používány mimo topnou sezónu po dobu 18 hodin nepřetržitě, a to denně. Za tohoto stavu má žalovaná za to, že se nemohla dopustit podstatného porušení smluvních povinností a tudíž, že odstoupení od smlouvy pro vadné plnění, které žalobkyně použila je v tomto případě právně irelevantní.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 16. 2. 2016 uzavřeli smlouvu o dílo, která následně byla upravena dodatky č. 1 a 2, jejímž předmětem byla instalace KGJ WGG-100 , jméno FO, v rozsahu a za podmínek stanovených v zadávací dokumentaci a nabídce žalované ze dne 29. 9. 2015. K předání díla mělo dojít dne 31. 10. 2017 (jak vyplynulo z dodatku č. 2 ke smlouvě o dílo). Topná zkouška měla být provedena dle klimatických podmínek do 31. 12. 2017 (viz dodatek č. 1 smlouvy o dílo). Rovněž bylo mezi účastníky nesporné, že byla sjednána cena díla, ze které postupnými platbami žalobkyně uhradila částku 4 856 706 Kč bez DPH.

4. Dopisem ze dne 8. 6. 2015 žalobkyně u žalované poptávala instalaci KGJ WGG-100 , jméno FO, , kdy uváděla umístění a podmínky instalace jednotek s tím, že předběžná nabídka je pro žalobkyni nezávazná. Žalovaná učinila dne 29. 6. 2015 nabídky na instalaci KGJ WGG-100 , jméno FO, a kompletní služby s tím spojené, a to v místě realizace plynová kotelna K7, Libušino údolí a plynová kotelna K8, , adresa, . V nabídkách popsala cenu jednotlivých dílčích prací, technické parametry, způsob zapojení apod. a rovněž celkovou cenu za dílo. Byla zde uvedena i předpokládaná roční dodávky tepla a el. energie a celková účinnost každé z jednotek 95 %5. Žalobkyně dne 9. 9. 2015 vyhotovila zadávací dokumentaci, kterou specifikovala podmínky soutěže na realizaci stavby „instalace KGJ WGG-100 , jméno FO, “. Dne 29. 9. 2015 žalovaná vyhotovila rekapitulaci nabídek, kde za KGJ v Libušině údolí požadovala cenu 2 431 000 Kč + DPH a za KGJ v Uličce cenu 2 476 000 Kč + DPH. O účinnosti KGJ se nezmiňovala. Následně žalovaná učinila dne 30. 9. 2015 nabídku na instalaci 2 ks KGJ VGG-100 , jméno FO, ve zdrojích K7 Libušino údolí a K8 Ulička. Nabídka obsahovala návrh harmonogramu prací, plán odstávek tepelné energie, technické požadavky a parametry, cenu instalace a další náležitosti. Nabídka se však nezmiňovala o účinnosti KGJ. Z prohlášení o shodě pak vyplývá, že výrobcem předmětné kogenerační jednotky je společnost , právnická osoba, ., výrobek splňuje požadované technické normy. Výrobek je určen ke kombinované výrobě elektrické a tepelné energie a smí být používán pouze k činnosti a v rozsahu daném technickými parametry a podmínkami uvedenými v technickém manuálu. Dne 16. 2. 2016 došlo k uzavření výše uvedené smlouvy o dílo. Následně žalovaná činila kroky ve vztahu ke stavebnímu řízení (viz žádosti o stavební povolení).

6. K předání zhotoveného díla došlo dne 31. 10. 2017, kdy oba účastníci potvrdili, že provedené práce odpovídají schválené projektové dokumentaci včetně dodatků, smluvním podmínkám a technickým normám. Pokud se provedení v některých částech odchyluje, zjišťují strany souhlasně, že se tak stalo s vědomím a schválením objednavatele, resp. jeho příkazů. Práce jsou provedeny ve shodě s technickými podmínkami a nemají zjevných vad nebo nedodělků.

7. Z e-mailové komunikace účastníků z období srpna 2017 a ledna – března 2018 bylo zjištěno, že z kontrolních měření vyplynuly problémy s řádným chodem KGJ a jednalo se o odstranění problémů. Řešila se výměna motoru a řešení dalších technických problémů. Z dopisu žalovaného ve věci KGJ EG – 50 umístěné na zdrojích , právnická osoba, Lib. údolí 154a a PK 8 , adresa, – pilotní projekt vyplynulo, že žalovaná souhlasila s hodnotami spotřeby plynu, vyrobené el. energie a tepla, které obdržela formou tabulek dne 28. 3. 2018. Dále uvedla, že provede další opatření ke zvýšení účinnosti KGJ a požádala po prodloužení termínu topné zkoušky do 31. 8. 2018. Ze zápisu z porady č. 01/2018 bylo zjištěno, že dne 27. 8. 2018 se účastníci dohodli na finálním převzetí KGJ do plnohodnotného provozování a odstranění vad a nedodělků v termínu do 31. 8. 2018 s tím, že před tímto datem proběhne ve dnech 28. 8. – 30. 8. 2018 topná zkouška. Dne 31. 8. 2018 pak došlo k předání dokumentace vztahující se k předmětným KGJ, jakož i protokolu o topné zkoušce na flash disku (viz protokol o předání a převzetí ze dne 31. 8. 2108 a protokol o zaškolení obsluhy KGJ).

8. Z protokolů o topné zkoušce ve dnech 28. 8. – 30. 8. 2018 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím společnosti , právnická osoba, provedla v uvedeném termínu topnou zkoušku obou KGJ. Do protokolů byly zahrnuty parametry KGJ, které deklarovaly tepelnou účinnost 61,4 % a elektrickou účinnost 30,1 %. V protokolu bylo vysvětleno, že možné je kolísání výkonu a vypínání KGJ, což je ovlivněno počtem zásobníků teplé vody, které mají v danou dobu otevřen ventil ohřevu. Nastávají tak situace, kdy spotřeba je velmi malá nebo jsou všechny ventily zásobníku zavřeny a v ten moment výroba podstatně převýší spotřebu a KGJ musí snížit výkon, pokud teplá voda vstupu KGJ překročí limitní hodnotu a KGJ se odstaví. Po ochlazení vody je KGJ automaticky nastartována. Bylo doporučeno provozovat KGJ v topnou sezónu, případně pokud je v provozu ústřední topení. Z pohledu profese MaR byla KGJ provozuschopná.

9. Dne 26. 11. 2018 žalobkyně reklamovala u žalované vadu díla spočívající v nedostatečné účinnosti obou KGJ. Uvedla, že dle dokumentace měly KGJ dosahovat účinnosti 95 %, avšak dle měření v květnu 2018 vykazoval zdroj K7 Libušino údolí účinnost 73,6 % a zdroj K8 , adresa, účinnost 81,8 %. Topná zkouška naplánována na 27. 8 – 30. 8. 2018 nebyla provedena, neboť předmětné zařízení nebylo způsobilé absolvovat celou zkoušku bez restartu. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k odstranění této vady ve lhůtě 30 dnů od doručení reklamace. Žalovaná dopisem ze dne 20. 12. 2018 reagovala na reklamaci žalobkyně, kdy uvedla, že topná zkouška byla v naplánovaném termínu provedena a byly z ní vypracovány příslušné protokoly, které byly žalobkyni odevzdány dne 31. 8. 2018. Zkouška však byla provedena ve zcela extrémních neregulérních klimatických podmínkách. Aby mohla žalovaná prokázat vyšší účinnost KGJ žádala o vrácení klíčů od obou kotelen a umožnění přístupu do nich a možnost provedení opětovné topné zkoušky. Dopisem ze dne 17. 2. 2019 žalovaná požádala žalobkyni o provedení další topné zkoušky. Žalobkyně dopisem ze dne 22. 2. 2019 navrhla možné termíny.

10. Z protokolu o topné zkoušce ve dnech 9. – 11. 4. 2019 a jejího vyhodnocení ze dne 9. 5. 2019 soud zjistil, že žalovaná prostřednictvím společnosti , právnická osoba, provedla v uvedeném termínu topnou zkoušku obou KGJ. Do protokolu byly zahrnuty parametry KGJ, které deklarovaly tepelnou účinnost 61,4 % a elektrickou účinnost 30,1 %. V protokolu bylo vysvětleno, že je možné kolísání výkonu a vypínání KGJ, což je ovlivněno počtem zásobníků teplé vody, které mají v danou dobu otevřen ventil ohřevu a dále aktuální ekvitermní teplotou ústředního topení. V případě nedostatečného odběru tepla a následně nedostatečného chlazení je KGJ naprogramována tak, že sama sníží svůj výkon nebo se i odstaví. Z pohledu profese MaR byla KGJ provozuschopná. Vyhodnocení druhé topné zkoušky bylo provedeno žalobkyní, která vypočetla, že KGJ K7 Libušino údolí má účinnost 77,46 % a KGJ K8 Ulička účinnost 80,63 %.

11. Žalobkyně dopisem ze dne 21. 8. 2019 odstoupila od předmětné smlouvy o dílo z důvodu toho, že KGJ nedosahovaly účinnosti 95 % a požadovala vrácení zaplacení částky 4 856 706 Kč. Dopis byl žalované doručen dne 11. 9. 2019, jak vyplývá z dodejky dopisu. Žalovaná na to reagovala dopisem bez uvedeného data, kdy nesouhlasila s daným postupem. Popírala jakékoli pochybení a uváděla, že by demontáží zařízení došlo k dalším nevratným škodám. Upozornila, že účinnost KGJ ve výši 95 % nedeklarovala žalovaná, ale samotný výrobce. Následně se účastníci domlouvali ohledně možného řešení, jakým by byla částečná demontáž zařízení a vrácení jen části platby. K dohodě mezi nimi však nedošlo (viz korespondence účastníků z období listopadu 2019 až června 2020 vč. návrhu dohody o demontáži a finančním vypořádání a znaleckého posudku na ocenění nedemontovatelných částí díla).

12. Z prospektu na jednotku WGG – 100 , jméno FO, bylo zjištěno, že žalovaná nabízela instalaci předmětné KGJ, kdy uváděla, že se stala spoluinvestorem vývoje této KGJ. V letáku jsou uváděny parametry dané KGJ, účinnost zde není zmiňována. Z nabídky společnosti , právnická osoba, vyplynulo, že rovněž nabízí danou KGJ, kde již v rámci technických parametrů byla uváděna elektrická účinnost 30,1 % a tepelná účinnost 61,4 %. Dne 4. 5. 2016 pak společnost , právnická osoba, oznámila změnu názvu dané KGJ na nové označení EG-50 a doložila k tomu prohlášení o shodě, kde je uváděna jako výrobce této KGJ. Česká technická norma ČSN EN 15316-4-4 pak stanovuje způsob výpočtu účinnosti soustav tak, že celková účinnost je součtem užitečného tepla a čistého elektrického výkonu KGJ dělený spotřebou paliva.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnancem žalobkyně a žalovaná byla jejím partnerem při zhotovení předmětného díla. Svědek se částečně účastnil přípravy a realizace této akce. Prvotně jim žalovaná provedla prezentaci dané KGJ a jejího využití. Při výběru dodavatele nebylo realizováno nabídkové řízení, ale přímo se oslovila žalovaná, protože šlo o pilotní projekt, kde žalobkyně hodlala vyzkoušet dané zařízení. Nešlo tedy o klasické výběrové řízení. Se žalovanou se domlouvali přímo a upřesňovali si parametry, které se následně promítly do smluvního vztahu. Pra danou KGJ se rozhodli zejména kvůli vhodné velikosti, která odpovídala technickému řešení žalobkyně. Žalobkyně poptávala KGJ, která by měla alespoň 91,5% účinnost, tepelný výkon 100kW a elektrický výkon 50kW. Účinnost daných KGJ byla zmiňována v technických listech k těmto jednotkám. Z pohledu žalobkyně šlo o pilotní projekt, kdy chtěli vyzkoušet nové technologie a rovněž tak žalovaná potřebovala vyzkoušet fungování v delším provozu, kdy šlo o zhotovení teprve druhého a třetího kusu dané jednotky. První kus fungoval pouze v lakovně, kde nebyl využíván v celodenním provozu. Po zapojení KGJ participoval svědek na vyhodnocení topných zkoušek, což se dělo podle digitálního záznamu zpětně. U daných KGJ se vyskytovaly potíže s udržením v provozu, tudíž fungovaly v řádu několika hodin. Se žalovanou se snažili najít řešení a činili úpravy, aby jednotky byly schopny vydržet potřebný provoz. KGJ byly zapojeny, ale v rámci poruch se jednotka vždy sama odstavila z provozu. Jednotky nebyly schopny se samy provozovat. Jednotky jsou doposud nainstalované, ale nejsou v provozu. Svědek dále uvedl, že klimatické podmínky mají vliv zejména na výkon zařízení, nikoli na jeho účinnost. Svědek byl přítomen u několika oprav KGJ, kdy problémy vycházely z konstrukčních nepřesností při montáži. Po topné zkoušce v roce 2019 nebyla KGJ už v provozu z důvodu toho, že nesplňovala parametry výkonu a účinnosti. Pokud byla účinnost KGJ o 10 % nižší, zhoršovalo to celkovou účinnost kotelny. Současně i návratnost investice se sníženou účinností prodlouží. Protokol o topné zkoušce pak svědek chápe jako podklad pro další řešení a vyhodnocování jak u dodavatele tak u odběratele. Účinnost dané KGJ by měla být dosahována celoročně, kdy může být pár hodin nižší a pak zas vyšší, díky změně podmínek. Průměrná roční účinnost by však měla být dosahována v deklarované výši. Svědek po předložení technického listu uvedl, že požadovaná účinnost 91,5 % vychází ze součtu tepelné a elektrické účinnosti a tato hodnota se měla objevit v dalších dokumentacích. Pokud pak došlo k závadě, pro kterou se KGJ odstavila z provozu, pracovníci žalobkyně kontaktovali žalovanou a ten řešil opravu.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že tento pracoval pro žalobkyni do roku 2018. Na spolupráci se žalovanou si vzpomínal s tím, že byl jedním z pracovníků, kteří řešili výběr vhodné KGJ. Podrobnosti si však svědek nevybavil. Potvrdil, že žalobkyně chtěla vyzkoušet nový projekt, který by ušetřil finance. V rámci vyjednávání dostala nezávaznou nabídku od žalované a následně se sešlo konsorcium, které rovněž dalo předběžnou poptávku. Poté se už dále domlouvali o konkrétní podobě případné spolupráce.

15. Z provozních deníků obou kotelen bylo zjištěno, že byly prováděny pravidelné kontroly celé kotelny. Dne 21. 2. 2017 došlo k předání projektové dokumentace KGJ Libušino údolí. V srpnu 2017 došlo ke spuštění KGJ a zaškolení obsluhy. Následně pak v srpnu 2017 došlo ke spuštění KGJ, kdy byla zprovozněna pouze na výrobu tepla, poté byla KGJ odstavena do doby vyřešení problému se sítí. Dne 18. 10. 2017 došlo k servisní prohlídce KGJ. Dne 21. 10. 2017 bylo konstatováno, že jednotku nelze nastartovat a problém byl předán žalované. Dne 24. 10. 2017 došlo k opravě po revizi spojování armatury. 29. 10. 2017 byl proveden servis MaR kogenerace. 31. 10. 217 byla KGJ předána do provozu. Poté probíhala pravidelná kontrola provozu KGJ. v listopadu a prosinci 2017 probíhaly revize a servisy zdrojů, ze zápisů však není zřejmé, zda se týkaly celé kotelny nebo jen KGJ. Dne 1. 1. 2018 došlo k výměně generátoru KGJ a od poloviny ledna do začátku února 2018 probíhaly další práce na KGJ. V průběhu února a března 2018 jsou záznamy o revizích, údržbě a kontrolách KGJ, přičemž 28. 2. 2018 došlo ke zprovoznění KGJ. V dubnu 2018 byly provedeny servisní práce na KGJ. Rovněž tak v květnu 2018 byl kontrolován provoz KGJ, došlo k servisním pracím a seřízení. V červnu 2018 došlo k pracím na KGJ ke zvýšení účinnosti a dalším servisním pracím. Další práce na KGJ probíhaly v červenci a srpnu 2018. Dne 24. 8. 20218 byla KGJ dána do provozu a dne 27. 8. 2018 proběhla kontrola před topnou zkouškou. V průběhu září a října 2018 probíhaly další servisní práce, u kterých není zřejmé, zda se týkaly celé kotelny či jen KGJ. V listopadu 2018 proběhla kontrola KGJ během reklamace. V březnu 2019 proběhly další servisní práce a kontroly KGJ. Dne 11. 4. 2019 byla učiněna kontrola topné zkoušky KGJ a následně probíhaly kontroly celé kotelny. Dne 21. 5. 2019 bylo provedeno odstavení KGJ.

16. Pokud jde o KGJ umístěnou na adrese , adresa, zde došlo k předání dokumentace ke KGJ dne 21. 7. 2017. V srpnu 2017 došlo k zaškolení obsluhy a kontrolám KGJ. V průběhu září a října 2017 docházelo k opravám v rámci kotelny, ze zápisů však není zřejmé, zda se to týkalo pouze KGJ. Dne 16. 10. 2017 došlo k resetu KGJ a následně v říjnu 2017 k dalším servisním pracím na KGJ. Dne 12. 11. 2017 byla konstatována porucha plynu v KGJ a záležitost předána společnosti PC Energo. Dne 9. 12. 2017 byla zaznamenána další porucha KGJ a došlo k restartu. Dne 9. 1. 2018 byl vyměněn motor KGJ a v lednu 2018 probíhaly další práce na KGJ. Dne 13. 2. 2018 byl proveden servis KGJ a následně v únoru a březnu 2018 jsou zaznamenány další práce na KGJ. V dubnu 2018 probíhala údržba KGJ a její kontrola. Dne 2. 5. 2018 proběhl běžný servis KGJ a dále probíhaly další kontroly. Další práce na KGJ pak probíhaly i v červnu a červenci 2018. V srpnu 2018 proběhl servis KGJ a kontrola jejího provozu. Dne 27. 8. 2108 byla provedena kontrola před topnou zkouškou. V září, říjnu a listopadu 2018 probíhaly servisní práce a kontroly provozu. Dne 20. 11. 2018 došlo ke kontrole KGJ a reklamaci. Kontroly a servisní práce pak byly realizovány i v prosinci 2018 až březnu 2019. Dne 29. 3. 2019 proběhla oprava KGJ. V dubnu 2019 byla prováděna kontrola chodu při topné zkoušce. Následně pak byly opětovně dělány kontroly KGJ, a to až do listopadu 2019. Dne 5. 11. 2019 je zaznamenána spolupráce při řešení demontáže KGJ, avšak i v průběhu listopadu 2019 byl stále poskytován servis a kontrola KGJ.

17. Dle ust. § 2586 zákona č. 89/202 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

18. Dle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 odst. 1 o. z. uvádí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Dle odst. 2 cit. ust. převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

19. Dle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

20. Podle § 2106 odst. 2 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právoa) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,b) na odstranění vady opravou věci,c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebod) odstoupit od smlouvy.Dle odst. 2 tohoto ustanovení kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.Podle odst. 3 cit. ustanovení nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle § 2107.

21. Podle § 2107 odst. 1 o. z. je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny.Dle odst. 2 dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady.Podle odst. 3 daného ustanovení neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

22. Podle § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

23. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo dle § 2586 a násl. o. z., a to dne 16. 2. 2016. Tato smlouva byla uzavřena po déle trvajících smluvních jednání mezi účastníky, kdy byly před uzavřením smlouvy dávány dvě cenové nabídky. Samotná smlouva o dílo pak výslovně uvádí, že její součástí je nabídka ze dne 29. 9. 2015 (viz. článek II. smlouvy o dílo). tato cenová nabídka však neobsahuje údaje o garantované účinnosti předmětných KGJ. Účinnost ve výši 95 % zmiňovala nabídka ze dne 29. 6. 2015. Tato nabídka pak byla dávána žalobkyni na základě její předběžné poptávky ze dne 8. 6. 2015, kde sama žalobkyně uvedla, že předběžná nabídka je pro ni nezávazná. Účastníci pak součástí smlouvy o dílo učinili až nabídku ze dne 29. 9. 2015, která však údaj o účinnosti nezmiňuje. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že by parametr účinnosti byl takovou vlastností KGJ, kterou si výslovně vymínila. Pokud pak dokládala nabídky jiných společností zde se rovněž účinnost jednotky neobjevila. Tato vyplynula přímo až z technického listu předmětné KGJ. Navíc nabídky jiných společností nejsou v dané věci relevantní, neboť soud zkoumá smluvní vztah mezi účastníky nikoli mezi žalobkyní a jinými subjekty. Z technického listu předmětné KGJ se však podává, že výrobcem deklarovaná celková účinnost (tepelná a elektrická) je 91,5 % nikoli 95 % procent, jak uváděla žalobkyně ve svém návrhu i v reklamaci a následném odstoupení od smlouvy. Soud tak má za to, že součástí smlouvy o dílo nebyla garance účinnosti daných KGJ a nešlo tak o podstatnou náležitost smlouvy, která by zakládala právo žalobkyně na odstoupení od smlouvy. V předávacím protokolu se strany potvrdili, že dílo bylo předáno bez vad. Z provedeného dokazování vyplynulo, že dodané KGJ účinné soud, pouze nedosahují účinnosti, kterou by žalobkyně očekávala. Z výpovědi svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že účinnost KGJ má vliv toliko ekonomický, kdy návratnost dané investice se při nižší účinnosti prodlužuje a žalobkyně tak nedosáhne očekávané úspory. Dosahovaná účinnost KGJ tak nemá vliv na funkčnost KGJ. Žalobkyně reklamovala u žalované vadu spočívající v tom, že zařízení nedosahuje účinnosti 95 %. Takováto účinnost však nebyla nikde dohodnuta ani nevyplývala z žádného dokladu vztahujícího se k daným KGJ. Jak již soud uvedl, byla zmíněna jen v nabídce ze dne 29. 6. 2015, která však byla předběžná a nezávazná. Z technického listu k dané KGJ pak vyplynulo, že výrobce uváděl účinnost KGJ celkově v hodnotě 91,5 % (nikoli 95 %). Žalobkyně i přes poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázala, že si účinnost 95 % vymínila ve smlouvě o dílo jako podstatnou vlastnost díla a že tato vlastnost díla byla účastníky sjednána. Soud tak vyhodnotil, že nedošlo k porušení smlouvy. Účinnost KGJ nebyla žalovanou nijak deklarována. Dalším důvodem reklamace, uvedeným v dopise ze dne 26. 11. 2018 byla skutečnost, že nebyla provedena topná zkouška. Jak však vyplynulo z dokazování topná zkouška byla provedena ve dnech 28. – 30. 8. 2018 po dohodě obou účastníků (viz protokol o topné zkoušce ze dne 30. 8. 2024, který předkládala sama žalobkyně). Právě na základě této topné zkoušky došlo k vyhodnocení účinnosti KGJ. Pokud by tedy topná zkouška provedena nebyla, nemohla by žalobkyně argumentovat nízkou účinností KGJ. Soud tak neshledal důvodnost provedené reklamace, když dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by dílo neodpovídalo smlouvě a mělo tak vadu (ve smyslu § 2615 odst. 1 o. z.). Žalobkyní požadovaná účinnost nebyla ve smlouvě o dílo uzavřené mezi účastníky dne 16. 2. 2016 sjednána a žalobkyni tak nenáleží práva z vadného plnění dle § 2106 či 2108 o. z.

24. I v případě, že by reklamace žalobkyně z důvodu nedostatečné účinnosti byla oprávněná, soud dospěl k závěru, že byla učiněna předčasně. K reklamaci došlo po jednom provedeném měření. Jak vyplynulo z výslechu svědka , jméno FO, , hodnotí se účinnost KGJ minimálně po jednom roce, neboť je běžné, že v různých časových úsecích vykazuje KGJ jinou účinnost a je nutno zohlednit funkci KGJ během celého roku. Z protokolu o topné zkoušce ze dne 30. 8. 2018 je pak zřejmé, že topná zkouška proběhla v extrémních letních podmínkách, které výkon KGJ snižují, proto bylo doporučeno provozovat KGJ během topné sezóny. Je tak zřejmé, že pokud mělo dojít k vyhodnocení účinnosti KGJ, bylo nutno, aby byla v provozu po delší časový úsek, minimálně rok. Pokud však žalobkyně reklamovala KGJ na základě jednoho měření a důvodem reklamace byla právě nedostatečná účinnost, došlo k reklamaci vad předčasně. Pokud pak žalobkyně uvádí, že předmětné KGJ nebyly schopny provozu po delší časový úsek, neboť docházelo k jejich restartu, tento důvod v reklamaci neuvedli a pro tuto vadu reklamace nebyla uplatněna.

25. Dalším důvodem, pro který nelze žalobě vyhovět, je skutečnost, že odstoupení od smlouvy nebylo včasné. I v případě, že by soud dovodil, že žalobkyně řádně reklamovala vady KGJ z důvodu nedostatečné účinnosti, učinila tak již dopisem ze dne 26. 11. 2018 (žalovaná pak v dopise ze dne 20. 12. 2018 potvrdila, že reklamaci obdržela dne 30. 11. 2018). Následně se se žalovanou dohodla na provedení další topné zkoušky ve dnech 9. – 11. 4. 2019. Žalobkyně pak sama provedla vyhodnocení této topné zkoušky a výsledek jí byl znám již 9. 5. 2019 (viz vyhodnocení druhé topné zkoušky). Takže si již dne 9. 5. 2019 musela být vědoma toho, že KGJ nedosahují účinnosti, kterou žalobkyně požaduje a že tedy žalovaná neodstranila vadu, pro kterou žalobkyně dílo reklamovala, ani v dodatečně určené lhůtě. Bylo tedy na žalobkyni, aby od smlouvy odstoupila avšak bezodkladně. Žalobkyně tak však učinila až dopisem ze dne 21. 8. 2019, který byl žalované doručen dne 11. 9. 2019, tedy 4 měsíce po vyhodnocení topné zkoušky. Takovéto odstoupení nelze považovat za včasné a tudíž soud dovodil, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy řádně a nemůže se tak domáhat vrácení kupní smlouvy. Dle ust. § 2002 odst. 1 musí být odstoupení od smlouvy provedeno bez zbytečného odkladu. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2484/2012 „takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat. Je však třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Takové posouzení lhůty „bez zbytečného odkladu“ zcela koresponduje s právními závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře při řešení konkrétních případů (srov. například rozsudky ze dne 12. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 2869/2007, ze dne 29. června 2010, sp. zn. 33 Cdo 1508/2008, a ze dne 19. října 2010, sp. zn. 25 Cdo 4634/2008, dále též usnesení ze dne 24. dubna 2012, sp. zn. 23 Cdo 113/2012, jež jsou veřejnosti dostupné in www.nsoud.cz). Rovněž tak Ústavní soud (srov. nález ze dne 15. srpna 2005, sp. zn. IV. ÚS 314/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 38, ročník 2005, pod číslem 159) vysvětlil, že „vágní“ pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. Rovněž tak podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. například jeho rozsudky ze dne 20. listopadu 2008, sp. zn. 6 As 1/2008, ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 9 Afs 20/2010, a ze dne 12. srpna 2010, sp. zn. 9 Afs 21/2010, jež jsou veřejnosti dostupné in www.nssoud.cz) jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů.“ Žalobkyně však provedla odstoupení od smlouvy až v řádu měsíců, ačkoliv si již delší dobu byla vědoma, že předmětné KGJ nedosahují účinnosti, kterou požadovala a sama provedla vyhodnocení topné zkoušky z dubna 2019. Byla si tak dostatečně vědoma, že předmětné KGJ nesplňují požadavky žalobkyně.

26. Soud ze všech uvedených důvodů dospěl k závěru, že odstoupení žalobkyně od smlouvy o dílo ze dne 16. 2. 2016 nebylo řádné a žalobkyni nevznikl nárok na vrácení ceny díla. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. V řízení byla plně úspěšná žalovaná, proto má podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na úhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány náklady právního zastoupení žalované ve výši 287 931,60 Kč. Náklady právního zastoupení žalované jsou tvořeny odměnou právního zástupce žalované dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 26 140 Kč za jeden úkon právní služby. Soud přiznal žalované 9 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 21. 1. 2023, 3. 1. 2024 a 2. 5. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 31. 10. 2023, 18. 1. 2024, 14. 3. 2024 trvající déle než 2 hodiny, a 7. 5. 2024) a náhradou hotových výdajů právního zástupce žalované dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 9 úkonů právní služby po 300 Kč. K těmto nákladům pak soud připočetl dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i 21 % DPH.