108 C 177/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Stříteckou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované:

1. Jméno žalované A , narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A žalované:

2. Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupené advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu I. Výpověď z nájmu bytu č. , Anonymizováno, nacházejícího se ve III. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , jenž je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, na adrese , Adresa žalobce, , daná žalovanými žalobci dne , datum, z výpovědního důvodu dle § 2288 odst. 1. písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je neoprávněná.II. Žalované č. 1 a 2 jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 10 250 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se svou žalobou domáhá určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu uvedeného ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „předmětný byt“). Uvedl, že je nájemcem předmětného bytu na základě dohody o užívání bytu ze dne , datum, uzavřené s právním předchůdcem žalovaných na dobu neurčitou. Dne , datum, žalované zaslali žalobci výpověď z nájmu bytu z důvodu dle § 2288 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku. Žalobce s výpovědí a jejím odůvodněním nesouhlasí. Má za to, že důvod uváděný žalovanými nespadá pod ust. § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku, když se nejedná o závažný důvod. Tvrzení žalovaných, že byt je v havarijním stavu a v důsledku toho hrozí závažná újma na majetku žalovaných i ostatních uživatelů bytu, že vstup do bytu má odporovat stavebně technickým předpisům a je nutné provést rekonstrukci bytu, v důsledku které není možné byt užívat, je nepravdivé. Žalobce má za to, že pokud žalované chtějí provést rekonstrukci bytu, mají postupovat dle § 2259 a násl. občanského zákoníku, avšak není to důvodem k výpovědi z nájmu bytu. Výpověď dle § 2288 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku lze dát nájemci z důvodu, který je obdobně závažný jako důvody uvedené pod písmeny a) až c) stejného ustanovení. Pokud tedy žalované odkazují na to, že výpověď je dána z obdobného důvodu jako je důvod uvedený pod písmenem c) uvedeného ustanovení, musel by být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem naložit tak, že jej nebude možno užívat vůbec. To, že žalované chtějí provést úpravy bytu není obdobně závažný důvod, který by byl srovnatelný s důvodem uvedeným pod písmenem c) citovaného ustanovení. Žalobce má za to, že žalovanými uplatněný výpovědní důvod není oprávněný. Dále žalobce polemizuje s nutností provedení rekonstrukce a tvrzeným havarijním stavem bytu, kdy má za to, že stav bytu umožňuje provedení dílčí rekonstrukce i v případě, že byt bude i nadále obýván žalobcem. Žalobce rovněž popírá, že by mu žalované nabídly možnost jiného přechodného bydlení, vždy s ním bylo jednáno tak, že se mělo jednat o odstěhování trvalé.

2. Žalované mají za nesporné, že jsou podílovými spoluvlastnicemi předmětného bytu, že žalobce je nájemcem předmětného bytu na základě dohody o užívání bytu uzavřené s právním předchůdcem žalovaných dne , datum, a že dne , datum, zaslaly žalovanému výpověď nájmu bytu z důvodu havarijního stavu bytu a nutnosti provedení jeho kompletní rekonstrukce. Žalované však mají za to, že podaná výpověď z nájmu bytu je oprávněná a setrvávají na výpovědním důvodu dle § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Žalované jsou přesvědčeny, že výpověď se zakládá na závažném důvodu spočívajícím v prevenci vzniku významných škod na bytovém domě a dalších osob (nájemců) užívajících jiné byty a nebytové prostory v bytovém domě, potažmo i v prevenci vzniku újmy na zdraví těchto osob. V předmětném bytě došlo na jaře 2025 k havárii vodovodního potrubí, v důsledku čehož zatekla voda do bytu nacházejícího se pod předmětem nájmu. Při odstraňování následků této havárie bylo zjištěno, že k zatékání vody docházelo dlouhodobě a voda pronikala do nosných stropních trámů, což závažně poškozovalo a nadále poškozuje stavební prvky bytového domu (mimo jiné z důvodu šíření dřevokazných hub). Podlaha v koupelně bytu se vlivem úniku vody přitom již propadla o 9 mm a je důvodné riziko se domnívat, že se tak stalo z důvodu lokálního propadu stropních trámů. Při odborné kontrole bylo taktéž zjištěno, že vodovodní rozvody v předmětu nájmu jsou za hranicí životnosti a vykazují značnou korozi, což může vést k dalšímu bezprostřednímu narušení funkčnosti potrubí. Riziko další havárie je tedy akutní a trvající. Bezprostřední riziko havárie pak hrozilo i v případě rozvodů topení, u nichž byl taktéž zjištěn únik vody. Tyto byly instalovány společně s vodovodním potrubím a předpokládá se u nich podobná míra opotřebení a koroze. Z těchto důvodů je tedy významné riziko, že v důsledku dlouhodobého vystavení vlhkosti došlo k degradaci nosných trámů konstrukce a strukturálnímu poškození bytového domu, což vyžaduje bezodkladnou opravu. Předmětná oprava předmětu nájmu se přitom neobejde bez kompletní demontáže podlahy v postižených částech za účelem odkrytí nosných trámů, a dále bez kompletní výměny rozvodů vody a topení. Žalované ve výpovědi rovněž zdůvodnily, že je zapotřebí provést taktéž stavební úpravu dispozice předmětného bytu a uvést jej do souladu se stavebně-právními předpisy. Žalované jsou přesvědčeny, že shora uvedená bezprostřední potřeba realizace oprav je neslučitelná s dalším pokračováním nájemního vztahu a naplňuje stanovený výpovědní důvod, který je obdobný svou závažností z důvodem, kdy lze nájem vypovědět z důvodu veřejného zájmu, je-li nutné s bytem naložit tak, že jej nebude možné vůbec užívat. V projednávané věci hrozí bezprostřední riziko vzniku škody na majetku jak žalobce, tak žalovaných a dalších třetích osob (nájemců ostatních bytů v bytovém domě), jakož i riziko újmy na jejich zdraví. Žalované mají povinnost postupovat v souladu s prevenční povinností a jednat tak, aby tuto hrozící škodu odvrátily. Odvrácení vzniku újmy (na majetku a zdraví) je nepochybně srovnatelné s důvodem veřejného zájmu. Žalované přitom žalobce opakovaně upozornily na nutnost provedení oprav a vyzvaly jej k poskytnutí součinnosti. Žalované opakovaně nabídly žalobci po dobu provádění oprav náhradní bydlení srovnatelné kvality. Tyto nabídky žalobce odmítl. Realizace oprav bytu je dle názoru žalovaných neslučitelná s dalším trváním nájemního vztahu.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalované jsou spoluvlastnicemi bytové jednotky č. , Anonymizováno, nacházejícího se ve III. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, na adrese , Adresa žalobce, (toto pak potvrzuje i informativní výpis z katastru nemovitostí – viz informace o pozemku). Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce je nájemcem předmětného bytu a že mu žalované daly dopisem ze dne , datum, výpověď z tohoto nájmu (tyto skutečnosti jsou potvrzovány dohodou o užívání bytu ze dne , datum, a výpovědí z nájmu bytu ze dne , datum, ).

4. Z výpovědi z nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalované daly žalobci výpověď z nájmu s tříměsíční výpovědní lhůtou, kterou odůvodnily ustanovením § 2288 odst. 1 písm. d) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Konkrétně uvedli, že předmětný byt je v havarijním stavu a hrozí závažná újma na majetku pronajímatele i na majetku uživatelů ostatních bytů. Je proto nezbytné provést rozsáhlou rekonstrukci, která má spočívat v realizaci nových rozvodů (elektrické energie, vody i kanalizace) v celém bytě, realizaci nového vytápění a kompletní rekonstrukci všech částí bytu, v důsledku čehož dojde k zásadním stavebním zásahům a vyvolané změně dispozice bytu, jakož i dalších souvisejících stavebních zásahů (uváděno bylo vybudování nového zádveří v bytě a změna umístění koupelny a WC kvůli lepšímu odtoku odpadu). Žalované ve výpovědi uvedly, že rekonstrukce je zcela nezbytná a neodkladná, aby se předešlo hrozícím škodám a v důsledku rekonstrukce není možné byt užívat a je nutné ho vyklidit.

5. Z SMS a e-mailové komunikace účastníků z období dubna a května 2025 bylo zjištěno, že žalované zasílaly žalobci nabídky nájmu bytů v jiných domech ve městě Brně případně inzertní nabídky realitních kanceláří. Žalobce tyto byty nepovažoval za vhodné po jeho osobu. Dne 18. 5. 2025 sdělil žalobce zplnomocněné zástupkyni žalovaných, že má za to, že plánovaná rekonstrukce je proveditelná bez kompletního vyklizení bytu a porot nesouhlasí s výzvou k vyklizení.

6. Z odborného vyjádření společnosti , právnická osoba, ze dne 2. 6. 2025 vyplynulo, že dne , datum, byla v předmětném bytě zjištěna havárie vodovodního potrubí, kdy došlo k průsaku vody zpoza dlaždic v koupelně. Po demontáži části obkladu bylo patrné vlhké zdivo a únik vody z prasklého redukčního ventilu. Vlhké prostředí bylo i pod vanou. Společnost zjistila, dlouhodobé zatékání vody, železné vodovodní rozvody za hranicí jejich životnosti, neupravitelnost stávajících rozvodů a vysokou vlhkost v bytě. Rizika těchto závad viděla v možnosti šíření vlhkosti a poškození nosných konstrukcí, napadení dřevokaznými houbami a selhání dalších částí rozvodů vody u topení vzhledem k jejich stáří. Doporučila uzavřít přívod vody pro byt, provést sondy do podlahy za účelem zjištění rozsahu poškození, provést kompletní výměnu rozvodů vody a topení, provést sanaci vlhkého zdiva a dřevěných prvků a zajistit nucené větrání a odvlhčování bytu.

7. Dne 25. 6. 2025 bylo zpracováno vyjádření společnosti , právnická osoba, ke stavebně-technickému stavu předmětného bytu. Společnost konstatovala provedenou kontrolu bytu, přičemž nezmínila, kdy k této kontrole mělo dojít (žalobce ji popíral). Dále uvedla, že dle revize plynového zařízení je nezbytné doplnit přívod vzduchu do bytu. Zjistila, že viditelné části rozvodů vody jsou na hranici životnosti a je potřebná jejich výměna v celém bytě. Rozvody vody a s velkou pravděpodobností i rozvody kanalizace vykazují známky opotřebení a poškození, což je riziko i pro stavebně technický stav domu. Bylo vyhodnoceno jako pravděpodobné, že do meziprostoru trámového stropu může docházet k drobným únikům vody a nelze vyloučit možnost degradace nosných trámů. Společnost konstatovala propad podlahy v koupelně, kdy opět pouze jako možnou příčinu uváděla zatékání do stropní konstrukce. Závěrem doporučila provedení kompletní rekonstrukce bytu.

8. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době,a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu,b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází,c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebod) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.Dle § 2290 o. z. má nájemce právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

9. Na základě provedeného dokazování, jeho zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalované jsou spoluvlastnicemi předmětného bytu a žalobce tento byt má v nájmu dle dohody o užívání bytu uzavřené s právním předchůdcem žalovaných dne , datum, . Dne , datum, dali žalované žalobci výpověď z nájmu bytu. Žalobce byl poučen, že může proti výpovědi vznést námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem. Žalobce využil svého práva a podal dne , datum, k soudu tuto žalobu. Žaloba byla podána ve lhůtě stanovené § 2290 o. z.

10. Pokud jde o výpovědní důvod uváděný žalovanými v jejich výpovědi, musí soud konstatovat, že tímto důvodem není naplněno ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. V případě tohoto ustanovení se při vymezení důvodu pro výpověď z nájmu bytu musí jednat o obdobně naléhavý a významný důvod pro skončení nájmu jako důvody uvedené v odstavci 1 písm. a), b) a c).

11. Pod písmenem a) a b) ustanovení § 2288 odst. 1 o. z. je zakotveno právo pronajímatele vypovědět nájemci nájem, dopouští-li se nájemce protiprávního jednání, ať již ve formě neplacení nájemného či jiného hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu (písmeno a), anebo ve formě trestného jednání, respektive v situaci, kdy je nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází (písmeno b).

12. Pod písmenem c) ustanovení § 2288 odst. 1 o. z. je zakotveno právo pronajímatele vypovědět nájemci nájem, pokud se jedná o byt, který má být vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat.

13. Zatímco pod písmenem a) a b) je sankcionováno protiprávní jednání nájemce, pod písmenem c) je řešen objektivní stav, který nastal z důvodu veřejného zájmu. Hovoří-li zákonodárce pod písmenem d) o „jiném obdobně závažném důvodu pro vypovězení nájmu“, pak nelze interpretovat toto ustanovení bez souvislosti s tím, co je uvedeno pod písmenem a) až c). Takovýmto „jiným obdobně závažným důvodem“ pro vypovězení nájmu by mohlo být například určité závažné jednání nájemce proti dobrým mravům, které by však nebylo jednáním contra legem, a tudíž by se nejednalo o porušení právní povinnosti ve smyslu písmene a) a b). Může také nastat situace, v níž by pokračování v nájemním vztahu nebylo možné z důvodu veřejného zájmu, ačkoliv by se nejednalo o situaci, kterou je možné podřadit pod písmeno c). Výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. c) o. z. je naplněn tehdy, pokud je ve veřejném zájmu zapotřebí, aby budova s byty byla zničena, popř. přestala sloužit k bydlení. Veřejný zájem autoritativně konstatují orgány veřejné moci. Proto nezbytným předpokladem uplatnění výpovědního důvodu je předchozí rozhodnutí orgánu veřejné moci. Zpravidla půjde o rozhodnutí stavebního úřadu (např. rozhodnutí, kterým se nařizuje odstranění stavby). Z konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že výklad ustanovení § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. má být restriktivní a intenzita výpovědního důvodu musí být obdobná jako u důvodů dle § 2288 odst. 1 písm. a) až c) o. z. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2021 sp. z. 26 Cdo 761/2021). Nelze tak připustit naplněnost výpovědního důvodu dle písm. d) při odkazu na výpovědní důvod dle písm. c) aniž by byl současně tvrzen a prokazován veřejný zájem. Stejně tak by se muselo jednat o trvalou nemožnost užívání bytu. Žádná z těchto okolností nebyla žalovanými tvrzena. Žalované chtějí dle podané výpovědi provádět rekonstrukci bytu. Jedná se o situaci, která bude pouze na časově omezenou (přechodnou) dobu, nejde tak o trvalou nemožnost užívání předmětného bytu. Byt nebude přestavěn způsobem, že by se nadále zamezilo jeho užívání k bydlení a nepůjde ani o přestavbu, která by byla nařízena orgánem veřejné moci, a ť již z důvodu ochrany zdraví či majetku dotčených osob.

14. V projednávaném případě však žalované daly žalobci výpověď z nájmu bytu nikoliv proto, že by se žalobce dopouštěl protiprávního jednání anebo z důvodu veřejného zájmu, nýbrž proto, že chtějí byt zrekonstruovat (zmodernizovat). Jako situaci danou na roveň veřejnému zájmu žalované uvádějí nutnost prevence vzniku újmy na majetku a zdraví jejich či dalších nájemců v domě. Soud souhlasí se žalovanými, že je jejich povinností splnit prevenční povinnost a v případě obavy vznik újmy na zdraví či majetku dotčených osob, postupovat tak, aby mu zamezily. Soud se však neztotožňuje s názorem žalovaných, že je možno tuto situaci dát na roveň veřejnému zájmu. Užití tohoto výpovědního důvodu by připadalo v úvahu, že by skutečně byly zjištěny takové nedostatky v bytě, kdy by došlo k veřejnoprávnímu rozhodnutí o vlivu na zdraví třetích osob či by žalované disponovaly rozhodnutím orgánu veřejné moci, které by jim ukládalo provedení nějakých opatření v souvislosti s ochranou veřejného zájmu (ať již na zdraví či majetku). Stejně tak by se muselo jednat o situaci, kdy by nešlo z nějakého dobu byt užívat trvale vůbec, nikoliv jen po přechodnou dobu (nutnou k jeho rekonstrukci). Žádnou takovou situaci však žalované netvrdí ani neprokazují. Z provedených důkazů byla zjištěna jen hypotetická možnost, že dochází vlivem vlhkosti k narušení nosných trámů, nicméně nebylo prokázáno, že tomu tak skutečně je. Takováto možnost je dána u jakékoli stavby obsahující dřevěné konstrukční prvky, kdy je i možnost vzniku havárie vody. Je logické, že se žalované snaží řešit stav bytu, který nebyl po dobu svého užívání nijak rekonstruován, jeho modernizací. Řešením však není dání výpovědi nájemci, ale situaci je nutno řešit dle jiných zákonných ustanovení (§ 2259 a násl. o. z.)

15. Dle o. z. již nelze dát výpověď nájemci z důvodu rekonstrukce bytu, jak to umožnoval § 711a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. Nový občanský zákoník tento důvod výpovědi nepřevzal, avšak zakotvil způsob řešení pro případy, kdy byt nelze dočasně z důvodu jeho oprav užívat (§ 2259 a násl. o. z.).

16. Je zřejmé, že s ohledem na stáří bytu a domu, je nutno provést určitou rekonstrukci, ať již výměnu rozvodů v bytě či rekonstrukci podlahy, a je pravdou, že žalované musí splnit i svoji prevenční povinnost zabránit vzniku újmy, ať již na majetku či zdraví (této povinnosti si jsou žalované vědomy). Nicméně danou situaci nelze řešit výpovědí z nájmu bytu a nahrazovat splnění své povinnosti jejím podřazením pod výpovědní důvod dle § 2288 odst. 1 písm. d) o. z. Nutná rekonstrukce bytu a jeho nemožnost po časově omezenou dobu byt užívat je řešena v § 2259 a násl o. z. Žalované měly postupovat dle § 2259 o. z., vyhodnotit, zda se jedná o situaci, kdy je nutný souhlas žalobce s prováděním oprav či úprav bytu nebo nikoli a podle toho volit další postup. Pokud by bylo zahájeno řízení dle § 2262 o. z. bylo by na soudu, aby se zabýval vyhodnocením závažnosti tvrzených závad v bytě a nutností provedení rekonstrukce a následně vyhodnocením, zda je nutno byt vyklidit či nikoli a případně na jakou dobu.

17. V tomto řízení pak soud není oprávněn řešit, zda je rekonstrukce bytu skutečně nutná s ohledem na havarijní stav některých jeho součástí či s ohledem na stavebně technický stav bytu. Pouze v případě, že by žalované disponovaly rozhodnutím příslušného orgánu veřejné moci (např. stavebního úřadu), pak by se soud zabýval, zda je dán důvod výpovědi dle § 2288 odst. 1 písm. d) ve vazbě na písm. c) o. z. Žalované však takovéto rozhodnutí nemají a závažnost stavu vyhodnocují jen na základě vyjádření stavebních společností, které však své závěry nemají podložené a pouze vyhodnocují hypotetické riziko. Doporučované sondy do podlahy provedeny nebyly a není ani prokazováno tvrzené zatečení do spodního bytu, když z přeložených zpráv vyplývá pouze vlhkost v předmětném bytě a hypotetická možnost zatečení do stropního meziprostoru.

18. V řízení bylo zjištěno, že žalované žádaly žalobce o vyklizení bytu, což žalobce odmítl, žalované tedy mohly postupovat podle § 2262 o. z. Tuto svoji možnost však nevyužily. Důvod, že žalobce nebyl ochoten se dohodnout na vyklizení bytu kvůli jeho nutné rekonstrukci však není takovým důvodem, který by mohl spadat pod ust. § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., kdy zákon připouští možnosti, jak postupovat, aby bylo oprav v bytě, které by zabránily případnému zhoršení stavu a odvrátily možnost vzniku újmy třetím osobám, dosaženo.

19. Jelikož soud dospěl k závěru, že důvod výpovědi z nájmu předmětného bytu uplatněný žalovanými ve vztahu k žalobci ve výpovědi ze dne , datum, nenaplňuje intenzitu § 2288 odst. 1 písm. d) o. z., když není natolik závažným, aby mohl být srovnáván s důvody uvedenými v § 2288 odst. 1 písm. a), b) a c) o. z., rozhodl tak, že tato výpověď je neoprávněná.

20. Soud pak považoval za nadbytečné provádět důkazy výslechy svědků, kteří se měli vyjadřovat k stavebně technickému stavu bytu, neboť v tomto řízení nebyl stavebně-technický stav bytu rozhodný. Jak již soud uvedl bylo by možno se jím zabývat v řízení vyvolaném dle § 2262 o. z. Rovněž tak není rozhodné, zda žalobce poskytl součinnost při řešení vzniklé situace a zda mu žalované nabízely jiné byty k pronájmu, když opět tato situace by byla rozhodná v řízení dle § 2262 o. z. Proto návrhy na provádění důkazů v tomto směru zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu dle výsledku sporu tak, že povinnost k jejich náhradě byla uložena žalovaným společně a nerozdílně, neboť žalobce byl ve věci plně úspěšný. Náklady řízení žalobce jsou představovány zaplacením soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a náhradou nákladů právního zastoupení ve výši 8 250 Kč. Náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalobce soud přiznal za celkem za 3 úkony právní služby po 2 300 Kč (kdy dle § 9 odst. 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu činí tarifní hodnota sporu částku 30 000 Kč a odměna za jeden úkon pak je ve výši 2 300 Kč). Odměna byla přiznána za tyto úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 advokátního tarifu: převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a účast na jednání soudu dne 22. 1. 2025. Celkem tedy soud žalované zavázal uhradit na náhradě nákladů řízení žalobce částku 10 250 Kč.