108 C 20/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobce zastoupený advokátem JUDr. jméno jméno příjmení . sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 300 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení od 9. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 47 432 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se domáhal po žalované úhrady částky 300 000 Kč z titulu plnění z pojistné smlouvy, kterou uzavřel prostřednictvím žalované dne 31. 10. 2018 se společností [právnická osoba], [část názvu právnické osoby]. Žalobce uvedl, že dne 6. 3. 2020 došlo k vloupání do směnárny ve vlastnictví žalobce v obchodním centru [anonymizováno] v [obec], při kterém došlo k odcizení částky ve výši 551 025,85 Kč. S ohledem na výše uvedenou pojistnou smlouvu, dle které byl žalobce pojištěn do výše 500 000 Kč proti pojistnému nebezpečí odcizení krádeží vloupáním, uplatnil žalobce prostřednictvím žalované u ČPP svůj nárok na pojistné plnění ve výši 500 000 Kč. Nárok žalobce byl dopisem ze dne 23. 11. 2020 ze strany ČPP odmítnut z důvodu, že nedošlo l překonání překážku nebo opatření chránící věc před odcizením, jak je stanoveno v doplňkových pojistných podmínkách. Dále ČPP namítla, že hotovost měla být uložena v trezoru třídy III.b., ale byla uložena pouze v trezoru bezpečnostní třídy I. žalobce se však domnívá, že k překonání překážky při odcizení hotovosti ze směnárny došlo, když pachatelé násilně vnikli již do samotné směnárny. Není pak rozhodné, zda se do trezoru dostali za použití klíče, který byl ve směnárně uložen. Žalobce tak má za to, že jeho pochybení nemůže mít za následek nepřiznání nároku na pojistné plnění, ale pouze jeho krácení. K tomu odkazoval na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4076/2007 a 23 Cdo 4166/2010. Z uvedeného důvodu má za to, že mu měla být z titulu pojištění plněna alespoň částka 300 000 Kč. Druhým důvodem pro nevyplacení pojistného pak byla skutečnost, že hotovost nebyla uložena v trezoru odpovídající třídy. V tomto případě má za to, že to byla právě žalovaná, kdo měl žalobce upozornit na to, že použitý trezor neodpovídá požadavku pojišťovny. Žalovaná tedy nesplnila své povinnosti dle 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). S ohledem na svoji odbornost žalované jakožto osoby zprostředkovávající pojišťovací produkt, měla být žalovaná schopna posoudit, že bezpečnostní třída I trezoru není pro danou pojistnou smlouvu dostatečná a žalobce měl být upozorněn buď na to, že si má tento trezor obstarat, nebo mu mělo být doporučeno uzavření smlouvy s jinou pojišťovnou. Při jednání dne 11. 10. 2022 žalobce změnil svá skutková tvrzení a nadále požadoval zaplacení částky 300 000 Kč po žalované pouze z titulu náhrady škody pro porušení povinností dle § 2950 o. z.

2. Žalovaná potvrdila, že žalobce uzavřel shora uvedenou pojistnou smlouvu se společností [právnická osoba], [část názvu právnické osoby]. K uzavření pojistné smlouvy nedošlo prostřednictvím žalované, jak tvrdí žalobce, kdy ze samotné pojistné smlouvy je zřejmé, že právní jednání učinil sám žalobce. Žalovaná při kontraktačním procesu vystupovala jako pojišťovací zprostředkovatel. Nejednalo se o první pojistnou smlouvu uzavřenou žalobcem s pojišťovnou ČPP, kdy obdobnou pojistnou smlouvu [číslo] s pojištěním odcizení uzavřel již dne 30. 6. 2015. Obě pojistné smlouvy v bodě 2.1.2 zabezpečení předmětu pojištění uvádí: Hotovost je uzavřena v trezoru třídy III.b. Žalovaná dále považuje za nesporné, že dne 6. 3. 2020 došlo k vloupání do směnárny ve vlastnictví žalobce v obchodním centru [anonymizováno] v [obec], při kterém došlo k odcizení finanční hotovosti různých měn. Žalovaný podanou žalobu považuje za předčasnou, neboť policejní orgán stále ve věci provádí úkony trestního řízení, ve věci obvinil konkrétní osobu, vůči které lze v rámci adhezního řízení nepochybně uplatnit i nárok na náhradu škody. Žalovaná však především považuje za sporné tvrzení žalobce, že jediným důvodem pro neposkytnutí pojistného plnění ze strany ČPP je nesplnění podmínky na zabezpečení předmětu pojištění, tj. zajištění trezoru tř. III.b. Z policejního spisu i tvrzení žalobce je zřejmé, že došlo k hrubému porušení povinností pojištěného tak, jako upravuje předmětná pojistná smlouva ČPP vč. pojistných podmínek, zejména Doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odcizené věci [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen DPP), kdy v žalobě je tvrzeno:„ …. byly v daném případě klíče od trezoru uloženy v prostorách směnárny….“. Žalobce porušil čl. 7 odst. 5. poslední věta:„ Klíče od trezorů a schránek nesmí být uloženy (uschovány) v tomtéž místě pojištění, ve kterém jsou předměty pojištění uloženy.“ Žalobce ani nesplnil podmínky DPP dle čl. 8 odst.

23. Z policejního spisu i tvrzení žalobce nepochybně vyplývá, že pachatel se dostal do trezoru klíčem, který byl uložen v prostorách směnárny. Nedošlo tak k naplnění čl. 8 odst. 23 písm. d) DPP, neboť pachatel se nedostal do trezoru nástrojem, který není určen k jeho otevírání ani trezor z místa neodcizil. Nemůže se tak jednat o pojistnou událost a žalobci nárok na pojistné plnění za shora popsaných podmínek nevznikl.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel dne 31. 10. 2018 se společností [právnická osoba], [část názvu právnické osoby] (dále jen ČPP) pojistnou smlouvu [číslo] kdy zprostředkovatelem uzavření této pojistné smlouvy byla žalovaná. Předmětem této pojistné smlouvy bylo mimo jiné i pojištění odcizení upravené v čl. II. bodu 2 pojistné smlouvy. V bodu 2.1. bylo sjednáno pojištění vlastních cenností a cenin v rozsahu odcizení krádeží vloupáním a odcizení loupežným přepadením s tím, že případné pojistné plnění se mělo řídit článkem 7 [anonymizováno] [spisová značka] [město] pojištění byla směnárna žalobce a pojištěna byla hotovost směnárny umístěná v trezoru. Pojistná částka činila 500 000 Kč. Zabezpečení předmětu pojištění bylo vyžadováno tak, že hotovost měla být uložena v trezoru třídy III.b. V čl. III. pojistné smlouvy bylo ujednáno, že cennosti, ceniny a věci zvláštní hodnoty se nepovažují za movitou věc ani za zásoby. Přílohou pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky, doplňkové pojistné podmínky i zvláštní pojistné podmínky (viz pojistná smlouva [číslo]).

4. Z doplňkových pojistných podmínek pro pojištění odcizené věci [anonymizováno] [spisová značka] (dále jen DPP) bylo soudem zjištěno, že v čl. 7 odst. 5 DPP je stanoveno, že klíče od trezorů a schránek nesmí být uloženy (uschovány) v tomtéž místě pojištění, ve kterém jsou předměty pojištění uloženy. Článek 8 odst. 23 DPP pak stanoví, že odcizením věcí krádeží vloupáním se rozumí přivlastnění si pojištěné věci způsobem, při kterém pachatel překonal překážky nebo opatření chránící věc před odcizením a zmocnil se jí některým ze způsobu uvedených pod body a) až d). Dle bodu a) se pachatel musel dostat do místa pojištění tak, že jej otevřel nástroji, které nejsou určeny k řádnému otevírání nebo jiným, avšak destruktivním způsobem překonal konstrukce (plášť, oplocení) ohraničující prostor. Dle bodu d) se do schránky nebo trezoru, jejichž obsah je pojištěn, dostal nebo je otevřel nástroji, které nejsou určeny k jejich řádnému otevírání nebo schránku či trezor z místa pojištění odcizil způsobem, při kterém překonal překážky nebo opatření chránící věc před odcizením.

5. Žalobce měl již v minulosti sjednánu pojistnou smlouvu s ČPP, která byla prakticky stejného obsahu (vyjma výše pojistného). Tato byla uzavřena dne 30. 6. 2015 (viz pojistná smlouva [číslo]).

6. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne 25. 10. 2018 vyplynulo, že žalobce kontaktoval žalovanou za účelem sjednání nové pojistné smlouvy z důvodu změny prostoru směnárny na nový o jiné podlahové ploše a současně zaslal žalované certifikát k použitému trezoru, který již měl k dispozici při uzavření předcházející pojistné smlouvy. Žalovaná potvrdila žalobci, že se pojistka zpracovává a požádala jej o podpis plné moci.

7. Dne 6. 3. 2020 došlo k vniknutí do prostoru směnárny žalobce a k odcizení hotovosti umístěné v trezoru ve směnárně a snímacího přístroje kamerového záznamy směnárny. Celková škoda byla stanovena ve výši 558 025,85 Kč (viz usnesení Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], kterým bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení]). Z uvedeného usnesení a rovněž ze shodných tvrzení účastníků soud dále zjistil, že k otevření trezoru, ve kterém byla uložena odcizená hotovost, pachatel použil klíč, který byl umístěn v prostorách směnárny. Z odborného vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví mechanoskopie [číslo jednací] ze dne 18. 3. 2020 vyplynulo, že vložka zámku od vstupních dveří do směnárny nese stopy nepatrných šířkových rozměrů, které nemohl vytvořit používaný klíč, kdy charakter stop svědčí o manipulaci cizím předmětem v prostoru klíčového otvoru.

8. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázáno, že odcizená hotovost byla umístěna v trezoru třídy I., přičemž certifikát s uvedením třídy trezoru měl žalobce před sjednáním pojistné smlouvy k dispozici a tento předal žalované v průběhu jednání o uzavření pojistné smlouvy.

9. Dopisem ze dne 31. 3. 2020 sdělila ČPP žalované, k jí vyjádřenému nesouhlasu s ukončením likvidace škodné události bez poskytnutí pojistného plnění, že pojistná smlouva [číslo] byla mimo jiné sjednána i pro pojistné nebezpečí odcizení krádeží vloupáním, kdy toto pojištění se řídí i doplňkovými pojistnými podmínkami pro pojištění odcizení věcí [anonymizována dvě slova] [číslo]. Odkázala ve svém vyjádření na čl. 8 odst. 23 DPP a konstatovala, že z šetření Policie ČR vyplývá, že pachatelé vnikli do trezoru tak, že jej otevřeli shodným klíčem bez zjevného použití násilí a nejedná se tak o pojištěné nebezpečí krádež vloupáním, jak je definováno v DPP, nýbrž o krádež prostou, která není pojistnou smlouvou kryta. Pro případ pojištění odcizení cenností a cenin pak bylo ujednáno, že hotovost směnárny je pojištěna pouze v případ, kdy je umístěna v trezoru třídy III. b, přičemž toto zabezpečení nebylo žalobcem dodrženo (viz dopis ČPP ze dne 31. 3. 2020). Tytéž informace pak ČPP dne 23. 11. 2020 sdělila žalované k její žádosti o prověření likvidace škodné události (viz dopis ČPP ze dne 23. 11. 2020).

10. Z dopisu ve věci informace ke škodní události ze dne 3. 11. 2020 vyplynulo, že žalovaná požádala svoji pojišťovnu [anonymizováno] [ulice] pojišťovna o stanovisko k nároku žalobce na náhradu škody dle § 2950 o. z. Uvedená pojišťovna žalované sdělila, že technické parametry trezorů nejsou specialitou pojištění, když se jedná o obecné informace uváděné výrobci a konkrétní parametry trezoru musí znát především pojištěný jako vlastník či uživatel daného trezoru, nikoli zprostředkovatel pojištění. Zprostředkovatel neodpovídá za to, že poškozený nepřizpůsobil své technické vybavení podmínkám smlouvy.

11. Z e-mailové komunikace mezi panem [jméno] [příjmení] (pracovníkem žalované) a panem [příjmení] (ředitelem úseku likvidace pojistných událostí žalované) bylo zjištěno, že pan [příjmení] žádal svého nadřízeného o radu v souvislosti s likvidací škodné události„ odcizení hotovosti ze směnárny“, zasílal mu veškeré podklady a na jeho žádost mu sdělil průběh událostí při uzavírání předmětné pojistné smlouvy. Uvedl, že pro klienta si nechal vypracovat několik nabídek pojištění a klient si kvůli ceně zvolil pojištění u ČPP. Zástupce pojišťovny pak požadoval doložení certifikátu k trezoru, který mu následně klient zaslal. Po nějaké době došlo k rozšíření pojistné smlouvy na objekt směnárny v OC [anonymizováno], kam taktéž dávali certifikát. Ze strany ČPP nebyl zprostředkovatel pojištění upozorněn, že trezor není dostačující, proto předal klientovi smlouvu k podpisu.

12. Dle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2774 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

13. Podle § 2950 o. z. kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

14. Po provedení důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela nedůvodná. Základními předpoklady pro přiznání nároku na náhradu škody je vznik škody, protiprávní jednání žalovaného a příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním škůdce. V daném případě má soud za prokázáno, že žalobci vznikla škody odcizením hotovosti z trezoru umístěného v jeho směnárně. Bylo prokázáno i to, že žalobce měl pro případ odcizení cenin krádeží vloupáním sjednáno pojištění a to, že pojistitel odmítl vyplatit pojistné plnění z důvodu nedodržení smluvních ujednání v pojistné smlouvě. Soud však dospěl k závěru, že škoda nebyla žalobci způsobena v příčinné souvislosti s jednáním žalované. Soud vzal za prokázané, že ČPP odmítla vyplatit pojistné plnění z důvodu toho, že nedošlo ke splnění podmínek stanovených v pojistné smlouvě pro výplatu pojistného plnění. Důvodem pro zamítnutí žaloby je to, že z provedeného dokazování bylo prokázáno, že žalobce nesplnil předpoklady uzavřené pojistné smlouvy pro výplatu pojistného plnění. Podle § 2774 o. z. jsou to pojistné podmínky, co vymezuje podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost či výluky z pojištění. I v daném případě byly součástí pojistné smlouvy další pojistné podmínky, zejména doplňkové pojistné podmínky, které vymezovaly další podrobnosti pojistné smlouvy. Jak vyplývá z čl. 7 odst. 5 DPP, byl žalobce povinen zajistit, aby klíče od trezoru nebyly uloženy v místě pojištění totožném s uložením předmětů pojištění. Jinými slovy, klíče od trezoru nesměly být ponechány v prostorách směnárny. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce ponechal klíče od trezoru v prostorách směnárny (viz shodná tvrzení účastníků i usnesení Policie ČR, KŘP Ústeckého kraje ze dne 24. 6. 2020 [číslo jednací]). Tímto svým jednáním pak sám žalobce způsobil to, že nedošlo k naplnění další podmínky pro plnění z pojistné smlouvy, a to čl. 8 odst. 23 písm. d) DPP, neboť v řízení bylo prokázáno, že pachatel se do trezoru dostal za pomoci klíče, který k trezoru náležel a který byl ponechán v prostorách směnárny. Nebyly tak naplněny konkrétní podmínky pro vznik pojistné události v případě odcizení cenin, kdy v doplňkových pojistných podmínkách je přesně definováno, co se odcizením krádeží vloupáním a loupeží myslí (viz výše). V daném případě se pachatelé nedostali do trezoru násilným vniknutím, nemuseli překonávat žádné překážky, neboť od trezoru měli klíče, které nalezli v prostoru směnárny. Nedošlo tak k naplnění pojistných podmínek pro výplatu pojistného plnění.

15. Je pak zcela nerozhodné to, zda byla splněna podmínka čl. 8 odst. 23 písm. a) DPP, tedy, že do samotné směnárny se pachatelé dostali násilným vniknutím. Tato podmínka se vztahuje pouze k místu pojištění, tedy prostoru směnárny, nikoli k pojištěným ceninám, které musí být dle pojistné smlouvy uloženy v trezoru a klíče od toho trezoru se nemohou nacházet v místě pojištění. V tomto směru je písm. d) článku 8 odst. 23 speciálním ustanovením k písm. a), když řeší samotné podmínky uložení cenin v trezoru a jeho zabezpečení. Uvedené písm. a) se vztahuje pouze na movité věci, které by byly v prostoru směnárny uloženy, tedy případně i na samotný trezor, pokud by byl odcizen, nikoliv však již na ceniny v tomto trezoru uložené, pokud k samotnému odcizení trezoru nedošlo. Navíc samotné ceniny se ani dle předmětné pojistné smlouvy nepovažují za movité věci. Na pojištění cenin uložených v trezoru se právě vztahuje až písm. d) citovaného článku DPP. Soud tak má za to, že nedošlo ke splnění pojistných podmínek stanovených předmětnou pojistnou smlouvou ani k naplnění ustanovení § 2758 odst. 1 o. z., protože nenastala nahodilá událost krytá pojištěním a ČPP zcela oprávněně odmítla plnit pojistné plnění.

16. Vzhledem k tomu, že pojistné plnění nebylo plněno primárně z důvodu nesplnění pojistných podmínek ze strany žalobce, tedy toho, že klíče od trezoru ponechal v místě pojištění, není zde žádná příčinná souvislost s jednáním žalované, jakožto zprostředkovatele uzavření pojistné smlouvy, a vznikem škody. V daném kontextu pak nepřipadá v úvahu ani žalobcem požadované přiměřené krácení jeho nároku na pojistné plnění, když zde vůbec nenastaly podmínky pro výplatu jakéhokoli pojistného plnění, neboť nebyly dodrženy podmínky pojistné smlouvy. Nejedná se tedy o určité spoluzavinění žalobce na vzniku škody, ale o situaci, kdy vůbec nedošlo k odcizení cenin krádeží vloupáním, jak je uvedeno v pojistné smlouvě a DPP, tudíž zde nebyly naplněny předpoklady dané pojistnou smlouvou pro vznik nároku na pojistné plnění. Odkaz žalobce na judikaturu, která řeší přiměřené snížení pojistného plnění je tak zcela nepřípadný a na danou situaci nepoužitelný. Snížení pojistného plnění by přicházelo v úvahu pouze tam, kde by byly splněny předpoklady pro vznik nároku na pojistné plnění. To se v daném případě nestalo.

17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že není splněn jeden ze základních předpokladů pro vznik nároku na náhradu škody, bylo zcela nadbytečné zabývat se tím, zda došlo vůbec na straně žalované k protiprávnímu jednání. I zde však soud po provedeném dokazování má za to, že to byl žalobce, kdo uzavíral pojistnou smlouvu a žalovaný mu pouze zprostředkovával příležitost ji uzavřít. Přímo v samotné smlouvě je uvedeno, že pojišťovna pro uložení cenin vyžaduje trezor třídy III.b. Tato informace není nijak skryta, je uvedena přímo v odstavci týkajícího se předmětného pojištění, není zakomponována do nějakých dalších ujednání, které jsou mimo hlavní smlouvu, není uvedena drobným či hůře čitelným písmem apod. Žalobce si této skutečnosti musel být vědom a musel si být vědom i toho, že jím použitý trezor nesplňuje požadované parametry, neboť on sám měl k dispozici certifikát daného trezoru (sám jej žalované k zasílal se žádostí o zprostředkování pojištění). I přes tyto informace se rozhodl smlouvu podepsat, tudíž případné následky toho, že trezor nesplňoval danou bezpečnostní třídu, musí jít jen k jeho tíži.

18. Soud však tuto skutečnost při hodnocení sporu nebral jako stěžejní, protože i v případě, že by trezor splňoval požadovanou bezpečnostní třídu, muselo by dojít k odmítnutí pojistného plnění právě ze shora uvedeného důvodu, že nebyly splněny podmínky pojistné smlouvy, když nedošlo k odcizení cenin krádeží vloupáním. Jak bylo uvedeno výše, primárním důvodem k odmítnutí pojistného plnění bylo to, že nebyly dodrženy podmínky pojistné smlouvy v podobě uložení klíčů od trezoru mimo prostor směnárny a tím nedošlo k naplnění předpokladů pro vznik nároku na pojistné plnění. I kdyby trezor splňoval bezpečností třídu III.b. a klíč od tohoto trezoru byl ponechán v prostorách směnárny, nedošlo by ke splnění pojistných podmínek a pojistné by stejně nebylo vyplaceno, když se nejednalo o pojistnou událost.

19. Pokud pak účastníci navrhovali důkazy k prokázání skutečnosti, že do samotného prostoru směnárny došlo k násilnému vniknutí, soud tyto návrhy důkazů zamítl. Je totiž zcela nepodstatné, zda se pachatel do prostoru směnárny vloupal, ale podstatné bylo posouzení, zda do samotného trezoru vnikl násilím či nikoli, tak jak je stanoveno v čl. 8 odst. 23 písm. d) DPP.

20. Ze všech uvedených důvodů tedy soud žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl.

21. Ve věci byla plně úspěšná žalovaná, proto jí soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady žalované spočívají v jejím právním zastoupení, a to v odměně za právní zastoupení žalované dle ust. § 7 a 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 9.500 Kč za jeden úkon právní služby a náhradě hotových výdajů právního zástupce žalované dle ust. § 13 vyhl. č. 177/1996 po 300 Kč. Právní zástupce žalované pak provedl celkem 4 úkony (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 11. 10. 2022, které přesáhlo 2 hodiny). Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení žalované přičetl i 21 % DPH. Celkem tedy žalobce zavázal uhradit na náhradě nákladů řízení žalované částku 47 432 Kč.