108 C 284/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Stříteckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta . sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 086,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 712,26 Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 22. 7. 2024 do zaplacení a kapitalizovaným z prodlení ve výši 4 702,99 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhá úhrady částky 6 374,20 Kč s 7,75% úrokem z prodlení od 22. 7. 2024 do zaplacení a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 891,12 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 086,46 Kč se zákonnými úroky z prodlení ve výši 7,75 % od 22. 7. 2024 do zaplacení a úhrady kapitalizovaných zákonných úroků z částky 14 086,46 Kč (z nesplacené jistiny ve výši 8 560,19 Kč a poplatku ve výši 5 526,27 Kč) za dobu od 10. 9. 2016 do 21. 7. 2024 v celkové výši 11 594,11 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , jako původním věřitelem a postupitelem žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, která měla být splacena nejpozději dne 11. 8. 2010. Žalovaný částku v hotovosti přijala avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, když uhradila pouze částku 7 287,74 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř., kdy účastníci s tímto postupem vyjádřili souhlas, a to konkludentní formou.

4. Z přeložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce ze dne , datum, byla zjištěno, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, smlouvu, na základě které mu tato společnost půjčila částku 15 000 Kč., kterou se žalovaný zavázal vrátit v 54 pravidelných týdenních splátkách po 480 Kč. Poslední splátka tak měla být uhrazena 11. 8. 2010. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce vyplynulo, že v případě neuhrazení splátky, je věřitel oprávněn požadovat splacení celého dluhu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

5. Věc je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst 3 zák. č. 89/2012 Sb. právně posoudit podle dosavadních právních předpisů.

6. V dané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně vznikla smlouva o půjčce dle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „občanský zákoník“). Smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Žalobkyně prokázala (smlouvou o půjčce), že její právní předchůdkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a že se žalovaný zavázal tyto vrátit v pravidelných týdenní splátkách po 480 Kč. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaný svůj závazek nedodržel, když uhradil pouze částku 7 287,74 Kč. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 7 712,26 Kč, neboť dospěl k závěru, že žaloba je v této části důvodná, když nárok žalobkyně vyplývá ze smluvních ujednání účastníků a žalovaný nikterak netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku byť z části uhradil.

8. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Za 54 týdnů, tedy cca 1 rok, mělo být celkem vráceno 26 040 Kč, jako souhrnný poplatek byla dohodnuta částka ve výši 11 040 Kč, což činí za rok úrok ve výši 73,6 %. Takový úrok (a je jedno, jak věřitel danou položku označuje) je zjevně odporující dobrým mravům. Dle ust. § 39 občanského zákoníku je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Soud proto na část, kterou byl smlouvou sjednán souhrnný poplatek pohlíží jako na neplatné ujednání. Pokud žalovaný dle tvrzení žalobkyně uhradil 7 287,74 Kč a žalobkyně část této částky ve výši 847,93 Kč započetla na souhrnný poplatek, postupovala nesprávně, kdy tento poplatek nebyl platně sjednán a žalobkyně nebyla oprávněna na něj započíst platby žalovaného. Žalovanému tak zbývá uhradit částka 7 712,26 Kč a v tomto rozsahu byla žalobkyně úspěšná, ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

9. Vedle jistiny má žalobkyně právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž výše odpovídá s ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku. Žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení za dobu od 10. 9. 2016 do 21. 7. 2024 z dlužné částky 14 086,46 Kč, tedy jak z dlužné jistiny, tak i dlužného poplatku. Tento požadovala ve výši 5 526,27 Kč. Soud již výše uvedl, že nepovažuje ujednání ohledně souhrnného poplatku za platné a žalobkyně tak nemůže požadovat úroky z prodlení i z částky připadající na dlužný poplatek. Soud má za to, že výše úroků z prodlení za požadované období činí toliko částku 4 702,99 Kč, která byla vypočtena pouze z dlužné jistiny 7 712,26 Kč. Zákonný úrok z prodlení k datu splatnosti půjčky 11. 8. 2010 (od kdy byl žalovaný v prodlení) činil 8 %, žalobkyně však požaduje pouze úrok z prodlení ve výši 7,75 % a až od data 10. 9. 2016. Požaduje tedy méně, než kolik činí její nárok a proto soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,75 % z přiznané částky za dobu od 10. 9. 2016 do 21. 7. 2024 tak, jak žalobkyně požadovala.Pokud však žalobkyně požadovala za uvedené období celkovou částku 11 594,11 Kč požaduje více než kolik činí její nárok, soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení za požadované období ve výši 4 702,99 Kč a ve zbývající výši požadavek žalobkyně zamítl. Dále pak přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši 7,75 % (jak požaduje, když zákonný úrok je od data prodlení vyšší) z dlužné částky 7 712,26 Kč za dobu od 22. 7. 2024 do zaplacení, který odpovídá ust. § 517 odst. 2 občanského zákoníku.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Zdejší soud veden nálezem Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 2717/08 při posuzování míry úspěchu ve věci přihlížel nejen k žalované pohledávce, ale také k jejímu příslušenství. Na základě této skutečnosti proto požadované příslušenství kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni 23. 4. 2026, kdy již zamítnutá část jistiny a kapitalizované příslušenství přesahují částku, která byla žalobkyni výrokem I. přiznána. Soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla v řízení z větší části neúspěšná. Žalovaný by tak oproti žalobkyni měl právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady v tomto řízení nevznikly.