108 C 39/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 2.266 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 2.266 Kč s 8,05% úrokem z prodlení od 20. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 2.266 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 20. 10. 2016 do zaplacení a jako nároky vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 19. 9. 2016. Žalobu zdůvodnila zejména tím, žalobkyně poskytla žalovanému částku v celkové výši 3.500 Kč a žalovaný se ji zavázal vrátit žalobkyni spolu s poplatkem ve výši 643 Kč do 19. 10. 2016. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil dlužnou částku řádně a včas, požadovala žalobkyně úhradu úroků z prodlení, smluvního poplatku za prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 900 Kč. Po započtení platby žalovaného ve výši 4.527 Kč zůstává k úhradě částka 2.266 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Předně vznesl námitku promlčení, když 4. Za zásadní pak považuje námitku promlčení. Splatnost závazku dle smlouvy byla 19. 10. 2016 promlčecí lhůta je 3 letá a běží ode dne, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé. Tento den nastal dne 20. 10. 2016 žalobkyně tak mohla svůj nárok uplatnit až do 20. 10. 2019. Žalobkyně jej však uplatnila až dne 2. 4. 2020, což je po uplynutí promlčecí lhůty. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 9. 2016 soud zjistil, že tato byla uzavřena elektronickou formou. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 3.500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Spolu s půjčenou částkou měl žalovaný uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 643 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,59 % z dlužné částky za každý den prodlení a smluvní úrok z prodlení ve výši 016 % z dlužné částky denně. Za zaslání upomínek byl sjednán poplatek ve výši 300 Kč Součástí smlouvy byly i všeobecné smluvní podmínky a sazebník žalobkyně. Z potvrzení o transakci soud zjistil, že částka 3.500 Kč byl and e 19. 9. 2016 zaslána na účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Po takto provedeném dokazování, kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě i všechny v jejich vzájemné souvislosti. Na posuzovanou věc aplikoval zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 3.500 Kč, což také žalobkyně učinila dne 19. 9. 2016, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky a další poplatky, jež byly ve smlouvě sjednány. Soud se nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že tato je důvodná. Jak vyplývá z uzavřené smlouvy o úvěru, byla splatnost úvěru sjednána do 30 dnů od poskytnutí úvěru, což bylo 19. 10. 2016. Podle § 619 obč. zák. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle § 629 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o právo na plnění závazku ze spotřebitelského úvěru, běží zde promlčecí doba dle § 619 obč. zák. ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 20. 10. 2016. Od tohoto dne tedy byl žalovaný v prodlení s úhradou svého závazku. S ohledem na ust. § 629 obč. zák. pak soud musí konstatovat, že promlčecí doba uběhla dne 20. 10. 2019. Žalobkyně svůj nárok u soudu uplatnila až dne 2. 4. 2020 a její nárok je tedy promlčen. Námitka vznesená žalovaným je opodstatněná a soud nemohl žalobkyni právo na plnění povinnosti žalovaným přiznat (§ 609 a 610 ob. zák.). S ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení, tak soud žalobu v plném rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy v řízení byl zcela úspěšný žalovaný. Žalovanému však žádné náklady v řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.