108 C 67/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 8.833,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8.833,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.480,63 Kč od 7. 1. 2020 do zaplacení a z částky 253,30 Kč od 3. 3. 2020 do zaplacení, a náklady spojené s uplatněním pohledávek ve výši 2.400 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4.756 Kč k rukám advokáta žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8.833,93 Kč s příslušenstvím. Částku 8.480,63 Kč požadovala žalobkyně za dodávku plynu do odběrného místa [obec], [anonymizováno] [datum] za období od 2. 12. 2018 do 11. 12. 2019 Částku 100 Kč žalobkyně požadovala z titulu vyúčtované smluvní pokuty za prodlení s platbou dle sjednané smlouvy. Částku 253,30 Kč pak žalobkyně požadovala uhradit z titulu dodávky plynu do stejného odběrného místa za období od 12. 12. 2019 do 30. 1. 2020. Dále žalobkyně požadovala částku 1.200 Kč jako náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to za každou z faktur. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně dne 23. 7. 2014 uzavřela se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalobkyně se zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa [obec], [anonymizováno] [datum] a žalovaná se zavázala za odebraný plyn zaplatit žalobkyni úplatu. Za období od 2. 12. 2018 do 11. 12. 2019 žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtovala odběr plynu v částce 8.480,63 Kč. Tato faktura byla splatná 6. 1. 2020. Dále bylo zjištěno, že v rámci uvedené smlouvy, v odstavci„ Ostatní ujednání“ si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za pozdní úhradu smluvených plateb fakturou [číslo] ([variabilní symbol]). Za období od 12. 12. 2019 do 30. 1. 2020 žalobkyně fakturou [číslo] vyúčtovala odběr plynu v částce 253,30 Kč. Tato faktura byla splatná 2. 3. 2020. Tyto skutečnosti soud zjistil z uzavřených smluv, jednotlivých faktur a upomínek. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dle ust. § 72 odst. 2 cit. zákona. V tomto závazku vystupovala žalobkyně jako dodavatel plynu a žalovaná jako zákazník. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z tohoto závazku, když nezaplatila žalobkyni úhradu za dodávku plynu za výše uvedené období - § 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnosti zaplatit žalobkyni úhradu za dodávku plynu. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Žalobkyně má právo požadovat příslušenství pohledávky, které je představováno úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení mezi účastníky dojednána nebyla. Proto se za ujednanou výši úroků z prodlení považuje výše úroků z prodlení stanovená v nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobkyni vedle jistiny přiznal i úroky z prodlení. Dále soud žalobkyni přiznal právo na úhradu smluvní pokuty, která byly mezi účastníky sjednány smluvně, a žalobci vznikl nárok na úhradu těchto smluvních pokut ve smyslu ust. § 2048 a násl. obč. zák. Soud poroto zavázal žalovanou k úhradě smluvní pokuty v celkové výši 100 Kč. Soud dále přiznal žalobkyni dle ust. § 3 odst. 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., částku 1.200 Kč jakožto náhradu nákladů spojených s uplatněním každé z pohledávek, neboť v daném sporu jde o závazek vzniklý mezi podnikateli a jeho obsahem bylo poskytnutí služby za úplatu. Celkem byly žalobkyní uplatněny 2 pohledávky za žalovanou, proto soud přiznal žalobkyni právo na úhradu celkové částky 2.400 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4.756 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) sestávající z částky 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.