108 C 74/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Hanou Stříteckou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení 47 906 Kč s příslušenství

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 47 906 Kč s 10% úrokem z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 27 329,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozsudku, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 47 906 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že na základě objednávky žalované došlo k uzavření ústní kupní smlouvy na movité zboží. Žalobkyně na základě této smlouvy dodala žalované zboží FortiAP 221E, HW only (4 ks) a FortiAP 221E, 24x7 Forti Care 1YR (4ks). Žalobkyně následně dodané zboží žalované vyúčtoval fakturou č. FV1910106286 ze dne 15. 11. 2019, která byla splatná dne 29. 11. 2019 žalovaná však kupní cenu žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná namítala, že žalobkyně nedoložila platnou objednávku, když z podaného návrhu není zřejmé, co bylo předmětem objednávky, rozsah plnění, cena zboží a kdy má být plnění uskutečněno. Dále namítala, že cena v objednávce, kterou žalobkyně předložila je odlišná od fakturované ceny. Žalovaná má za to, že není zřejmé, kdo zboží objednal, za jakou cenu a komu bylo zboží dodáno.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Dne 3. 4. 2019 žalobkyně zasílala žalované cenovou nabídku žalovanou poptávaného zboží s tím, že uváděla, jaká konkrétní cena by byla za zboží pro žalovanou včetně poskytnuté 20% slevy. Za zboží označené jako FAP-221E-E byla cena 8 902 Kč bez DPH za 1 ks (428 euro), za zboží označené jako 24x7 FortiCare Contract pak cena 1 006 Kč bez DPH za 1 ks, což je 43 euro (viz e-mail ze dne 3. 4. 2019 od pana [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] adresovaný na adresu [email]). Nabízená cena tak činila 39 632 Kč bez DPH. Žalovaná v navazujících e-mailech požadovala další upřesňující informace ohledně dostupnosti nabízeného zboží a dále poptávala zaslání katalogových listů dalších produktů. Na to bylo žalobkyní reagováno, kdy tyto upřesňující informace poskytla a současně zaslala požadované katalogové listy (viz e-mailová komunikace mezi panem [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] a panem [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba] BRNO ze dne 4. 4. 2019). Z e-mailu ze dne 21. 10. 2019 od [anonymizováno] [právnická osoba] zasílaného panu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení] žádal žalobkyni, aby aktualizovala svou dřívější nabídku na poptávané zboží včetně prověření dostupnosti. Dne 22. 10. 2019 žalobkyně sdělovala žalované, že požadované zboží není skladem u distributora a bylo by k dodání až v následujícím týdnu. Ohledně ceny uvedl pracovník žalobkyně, že aktuální cena dle ceníku je 450 euro s tím, že by žalované poskytl stejnou slevu, jako uváděl v minulosti (viz e-mail ze dne 22. 10. 2019). Dne 4. 11. 2019 pan [jméno] [příjmení] za žalovanou objednal u žalobkyně 4ks wifi AP typ FAP-221E-E na realizovanou akci nemocnice [obec], objekt C1, infekční oddělení a dále 4 KS OEM PoE injektor pro napájení AP. Téhož dne žalobkyně potvrdila přijetí objednávky a deklarovala, že ihned objednává zboží u distributora. Současně potvrdila, že po připojení zboží do sítě lze jednoduše rozjet vysílání. Požadovala upřesňující informace k místu zaslání zboží. Žalovaná na to obratem reagovala tak, že zboží má být buď zasláno na adresu žalované, případně si je pan [jméno] [příjmení] vyzvedne osobně u žalobkyně (viz e-mailová komunikace ze dne 4. 11. 2019). Z objednávky u [právnická osoba] ze dne 4. 11. 2019 bylo soudem zjištěno, že žalobkyně realizovala objednání zboží poptávaného žalovanou u svého dodavatele za cenu 35 527 Kč bez DPH. Na objednávce je pak žalovaná uváděna jako koncový zákazník. Dne 13. 11. 2019 pan [jméno] [příjmení] informoval e-mailem žalovanou, že požadované zboží již dorazilo a může se pro ně zastavit (viz e-mail ze dne 13. 11. 2019). Dne 15. 11. 2019 pak žalobkyně zaslala jako přílohu e-mailu žalované fakturu – daňový doklad č. FV1910106286 (viz e-mail ze dne 15. 11. 2019). Ve stejný den se pak pracovník žalobkyně [jméno] [příjmení] dotazoval žalované ohledně dodaného zboží, když při dálkové kontrole zjistil, že jsou v systému nainstalované pouze 3 ks dodaného zboží a jedno není připojeno. Pan [příjmení] [příjmení] mu na to dne 19. 11. 2019 sděloval, že skutečně nainstalovali pouze 3 ks zboží a jedno si ponechali jako servisní (viz e-maily mezi účastníky ze dne 15. 11. 2019 a 19. 11. 2019). Z faktury č. FV1910106286 soud zjistil, že žalobkyně dne 15. 11. 2019 vyúčtovala žalované dodané zboží FortiAP 221E, HW only (4 ks) ze cenu 37 440 Kč bez DPH a FortiAP 221E, 24x7 [příjmení] [příjmení] 1YR (4ks) za cenu 2 152 Kč bez DPH. Celková vyúčtovaná částka včetně DPH činila 47 906 Kč a byla splatná dne 29. 11. 2019.

4. Dle ust. § 2079 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle odst. 2 tohoto ustanovení, pokud neplyne ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně. Ust. § 2080 o. z. stanoví, že kupní cena je ujednána dostatečně určitě, je-li ujednán alespoň způsob jejího určení. Podle § 2104 o. z. kupující věc podle možnosti prohlédne co nejdříve po přechodu nebezpečí škody na věci a přesvědčí se o jejích vlastnostech a množství.

5. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena kupní smlouva, kterou se žalobkyně zavázala dodat žalované požadované zboží a žalovaná se zavázala uhradit sjednanou kupní cenu. Kupní smlouva mezi účastníky byla uzavřena na základě písemné objednávky žalované, učiněné prostřednictvím e-mailu ze dne 4. 11. 2019, když žalobkyně tuto objednávku akceptovala a žalované potvrdila. Ještě před touto objednávkou byla žalovaná seznámena s podmínkami kupní smlouvy, bylo jí známo, jaká cena bude za zboží požadována a jakým způsobem bude zboží dodáno. Veškeré tyto informace vyplývají z e-mailové komunikace účastníků z období od 3. 4. 2019 do 4. 4. 2019, kdy žalobkyně sdělila žalované parametry zboží poptávaného žalovanou i cenu, za jakou bude zboží dodáno. Následně pak sama žalovaná na tuto nabídku odkazovala v e-mailu ze dne 21. 10. 2019, když se dotazovala ohledně aktuální ceny a dostupnosti poptávaného zboží. Z uvedených e-mailů je zela nepochybné, že žalovaná i žalobkyně věděli, o jaké zboží má žalovaná zájem, když evidentně navazovali na svou spolupráci z minulosti, neboť žalobkyně byla seznámena se záměrem žalované rozšířit wifi systém v nemocnici [obec] a věděla, jaké komponenty jsou zde instalovány (viz e-mailová komunikace účastníků) a ve vztahu k tomu pak činila i svou nabídku směrem k žalované. Žalobkyně jí pak zcela jasně sdělila, jaká je aktuální cena zboží s tím, že jí poskytne původně avizovanou slevu (tj. 20%). Z provedených důkazů je tak zcela zřejmé, že si účastníci řízení zcela jasně sjednali, co je předmětem kupní smlouvy i za jakou cenu bude zboží žalobkyní dodáno. Kupní smlouva tak byla platně uzavřena a účastníkům z ní vzešla práva i povinnosti. Námitka žalované, že vyúčtovaná cena nesouhlasí s cenou dle objednávky, zde neobstojí, neboť cena uvedená v objednávce ze dne 4. 11. 2019 u [právnická osoba], není cenou sjednanou mezi účastníky (ta vyplývá z e-mailové komunikace účastníků). V případě uvedené objednávky se jedná o objednávku žalobkyně u jejího dodavatele a jde tedy o uzavření kupní smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba] nikoli mezi žalobkyní a žalovanou. To, že je žalovaná v této objednávce zmíněna jako koncový zákazník, pouze dokresluje celou situaci, kdy evidentně bylo žalobkyní dne 4. 11. 2019 objednáváno zboží pro žalovanou, které jí následně bylo dodáno. Kupní cena vyúčtovaná žalobkyní žalované odpovídá kupní ceně, tak jak byla stanovena v e-mailové komunikaci účastníků, resp. byl stanoven způsob jejího určení aktualizací ceny za FortiAP 221E na částku 450 Kč za 1 ks a odkazem na původní nabídku z dubna 2019 s deklarací avizované slevy. Účtovaná cena je dokonce oproti nabídce ze dne 3. 4. 2019 (39 632 Kč bez DPH) nižší (39 592 Kč bez DPH).

6. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svou povinnost vyplývající z uzavřené kupní smlouvy a dodala žalované objednané zboží. E-mail ze dne 13. 11. 2019 dokazuje, že žalobkyně informovala žalovanou o možnosti převzít přichystané zboží, přičemž již dne 4. 11. 2019 žalovaná jako jednu z možností dodání uvedla, že si zboží může sama, resp. prostřednictvím svého pracovníka, vyzvednout. To, že zboží bylo nepochybně žalované dodáno, pak vyplývá z e-mailu ze dne 15. 11. 2019 a 19. 11. 2019, kdy se pracovník žalobkyně dotazoval ohledně funkčnosti dodaných komponentů, které v systému viděl zapojeny, avšak jeden z dodaných komponentů zapojen nebyl. Pracovník žalované pak potvrdil, že do systému zapojili pouze 3 z dodaných komponentů a jeden si ponechali jako záložní. Je tak zcela evidentní, že nejpozději dne 15. 11. 2019 žalovaná zboží obdržela, když v tento den již bylo prokazatelně zapojeno do systému v nemocnici [obec], což sama žalovaná potvrdila. Žalovaná namítala, že zboží uvedené na faktuře svým označením neodpovídá poptávanému zboží a že ji žalobkyně nutila objednat jiný model, než sama původně požadovala. Z provedeného dokazování však toto tvrzení vůbec nevyplývá. Je pravdou, že žalovaná původně poptávala model, který byl již dříve v nemocnici [obec] instalován, ale žalobkyně ji upozornila, že tento se již nevyrábí a nabídla jí komponent jiný, teto pak žalovaná akceptovala a objednala (viz e-mailová komunikace účastníků). Je tak zřejmé, že do své objednávky nebyla žalovaná nikým nucena. Stejně tak po dodání zboží žalovaná nijak nereklamovala dodané zboží, nikdy žalobkyni neupozornila, že bylo dodáno jiné zboží, než si objednala a naopak dodané komponenty zapojila do systému v nemocnici. Povinností žalované dle § 2104 o. z. však bylo ihned po dodání zboží je prohlédnout a přesvědčit se o jeho vlastnostech a množství. Je tak zřejmé, že uplatněná námitka je zcela účelová, protože v případě dodání jiného zboží by jistě žalovaná na toto žalobkyni upozornila a zboží by nezapojovala do systému v nemocnici. To zvláště v situaci, kdy v dané době se žalobkyní běžně komunikovala a řešila s ní otázky ohledně dodání komponentů pro svou zakázku v nemocnici [obec]. Pokud však žalovaná nepostupovala dle § 2104 o. z., musí toto její chování jít pouze k její tíži a dnes již nelze námitky vyplývající z tohoto kontextu připustit. Stejně tak z předložené e-mailové komunikace zcela jasně vyplývá, že objednané zboží bylo dodáno přímo žalované, nikoli nemocnici [obec], když i následná komunikace po dodání zboží probíhala mezi účastníky. Žalovaná reagovala na dotazy ohledně zapojení komponentů do systému, čímž de facto potvrzovala dodání zboží. Žalobkyně tedy prokázala, že zboží objednané žalovanou bylo žalované i dodáno. Žalobkyně tak byla oprávněna dne 15. 11. 2019 vystavit fakturu č. [anonymizováno], kterou vyúčtovala sjednanou kupní cenu, a požadovat po žalované její úhradu, když žalovaná měla dle uzavřené kupní smlouvy právo převzít dodané zboží (což učinila), ale současně i povinnost za toto zboží zaplatit kupní cenu. Dle § 2079 odst. 2 o. z. by měla být veškerá práva a povinnosti z kupní smlouvy splněny současně, tzn., že žalovaná měla uhradit kupní cenu již při převzetí zboží. Pokud však žalobkyně požadovala úhradu až ve lhůtě splatnosti stanové vydanou fakturou tedy dne 29. 11. 2019 lze dospět k závěru, že takto vy vyplývá z obchodních zvyklostí, které účastníci mezi sebou měli.

7. Pokud tedy žalovaná neuhradila kupní cenu již při převzetí zboží ani ve lhůtě stanovené vydanou fakturou, jak požadoval žalobkyně, dostala se do prodlení se splněním svého závazku a žalobkyně je oprávněna požadovat po žalované úroky z prodlení. Soud tedy přiznal žalobkyni úroky z prodlení dle § 1970 o. z., jejichž výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení od 30. 11. 2019, tedy od prvního dne, kterým se žalovaná dostala do prodlení, když kupní cenu neuhradila do stanoveného data 29. 11. 2019. Soud tedy žalobkyni toto právo přiznal, neboť její požadavek je po právu. Nelze souhlasit s námitkou žalované, že by úroky z prodlení neměly být žalobkyni přiznány, když první urgenci k úhradě faktury dostali až dne 26. 4. 2021. Úroky z prodlení dle § 1970 o. z. nejsou vázány na urgenci nesplněné povinnosti, ale již na okamžik, kdy dlužník nesplní svou povinnost platit. V řízení bylo zcela jasně prokázáno, že žalovaná měla zaplatit kupní cenu do 29. 11. 2019, pokud tak neučinila, je od následujícího dne v prodlení se splacením peněžitého dluhu, jak vyžaduje § 1970 o. z., přičemž současně bylo prokázáno, že žalobkyně své povinnosti z uzavřené kupní smlouvy splnila a žalované dodala objednané zboží. Sama žalovaná si tak musela být vědoma toho, že kupní cenu neuhradila řádně a včas a nebylo třeba, aby jí toto žalobkyně dále připomínala, či ji více urgovala o zaplacení. Zabránit navyšování úroků z prodlení mohla sama žalovaná, pokud by svoji povinnost splnila co nejdříve po jejím vzniku.

8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci byla plně úspěšná žalobkyně a vzniklo jí tedy právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 917 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně v celkové výši 25 412,35 Kč Náklady právního zastoupení žalobkyně jsou představovány odměnou zástupkyně žalobkyně dle § 6 a 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3 020 Kč za jeden úkon a náhradou hotových výdajů zástupkyně žalobkyně dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 5 úkonů právní služby po 300 Kč. Soud přiznal zástupkyni žalobkyně odměnu a náhradu hotových výdajů za tyto úkony: převzetí zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci na výzvu soudu a účast na jednání před soudem dne 27. 9. 2022). Dále jsou náklady právního zastoupení žalobkyně tvořeny náhradou za promeškaný čas při úkonech prováděných v místě, které není sídlem advokáta dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 za 10 půlhodin po 100 Kč a náhradou cestovních výdajů dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v celkové výši 3 276,98 Kč. Cestovní náhrada pak náleží právnímu zástupci žalobce za cestu z Prahy do Brna a zpět (jedna cesta 214 km), a to na jednání dne 27. 9. 2022, při použití osobního automobilu o kombinované spotřebě 7,3 l benzinu automobilového 95 oktanů na 100km, což dle vyhl. č. 116/2022 Sb. činí částku 1 700,97 Kč za cestu v jednom směru, přičemž výši jízdného osvědčila zástupkyně žalobkyně kopií velkého technického průkazu. Dle § 137 odst. 3 o. s. ř. pak soud k nákladům právního zastoupení přičetl i 21 % DPH. Celkem tedy žalovanou zavázal uhradit na náhradě nákladů řízení žalobkyně částku 27 329,35 Kč. Pokud žalovaná namítala, že by žalobkyni neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, když jí nezaslala předžalobní výzvu, nelze ani s touto námitkou žalované souhlasit. Žalobkyně již s podáním žaloby doložila, že dne 22. 7. 2021 vyhotovila a následně odeslala žalované na adresu jejího sídla předžalobní výzvu ve smyslu § 142 o. s. ř. (ostatně adresu svého sídla uváděla žalovaná jako fakturační adresu pro zaplacení kupní ceny zboží již v e-mailu ze dne 4. 11. 2019). Kopií obálky a dodejky dopisu pak bylo ověřeno, že na uvedenou adresu byla předžalobní výzva skutečně zaslána, když dopis byl na poštu dán 24. 7. 2021. Žalovaná v době doručování nebyl zastižena, proto byla zásilka uložena na poště po dobu 10 dnů. Žalovaná si však v úložní době zásilku nevyzvedla a zásilka byla dne 10. 8. 2021 vrácena odesilateli (zástupci žalobkyně). Ohledně otázky, kdy se úkon dostane do sféry dispozice adresáta, soud odkazuje na již konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR, dle které se za okamžik doručení zásilky považuje okamžik, kdy se adresát měl možnost s obsahem zásilky seznámit. Projev vůle dojde adresátovi, jakmile se dostane do sféry jeho dispozice, tzn. v okamžiku, kdy adresát nabude objektivní možnost seznámit se s obsahem projevu vůle. Není přitom nezbytné, aby se adresát seznámil s obsahem právního úkonu; dostačuje, že měl objektivně možnost seznat jeho obsah (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 12. 2010 sp. zn. 23 Cdo 2926/2009, ze dne 19. 11. 2008 sp. zn. 26 Cdo 238/2008, ze dne 30. 6. 2008, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006). Je tak zřejmé, že žalovaná měla možnost si předžalobní výzvu vyzvednout a seznámit se s ní a tato se tak dostala do sféry její dispozice. Pokud však žalovaná rezignovala na své právo seznámit se s obsahem zásilky, je nutno toto její jednání dávat k tíži toliko žalované, nikoli žalobkyni. Žalobkyně svoji povinnost dle § 142 o. s. ř. splnila a náleží jí tak právo požadovat náhradu nákladů řízení.