Městský soud v Brně · Rozsudek

112 C 10/2026

č. j. 112 C 10/2026-54

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2026:112.C.10.2026.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o vydání měřícího zařízení, jehož vlastnické právo bylo narušeno. Soud se opřel o § 1041 odst. 1 a § 1042 občanského zákoníku, podle nichž má vlastník právo domáhat se vydání věci při zásahu do vlastnického práva. Žalovaná byla povinená vydat zařízení do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud uznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 11 982,50 Kč.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: o vydání věci, Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) výrobního čísla hodnota umístěné v bytě č. hodnota v nemovitosti na adrese adresa, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, za účasti pověřeného zástupce žalobce.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 11 982,50 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z 26. 1. 2026 domáhal uložení povinnosti žalované vydat žalobci měřící zařízení specifikované ve výroku tohoto rozsudku, neboť došlo k ukončení smlouvy o dodávce plynu s dodavatelem. Demontáž zařízení ve vlastnictví žalobce nemohla být pro nesoučinnost žalované provedena.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. S ohledem na absenci vyjádření účastníků soud postupoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná.

3. Žalované bylo 8. 11. 2024 umístěno na odběrném místě adresa měřící zařízení výrobního čísla hodnota (č. l. 33 a přiložená fotodokumentace). Dne 20. 10. 2025 došlo k odpojení dodávky plynu do odběrného místa pro neplacení, a to na základě žádosti dodavatele plynu (č. l. 35, 39). Plynoměr nemohl být odinstalován pro nepřístupnost měřícího zařízení (č. l. 35, 37). Na výzvu žalovaná nereagovala (č. l. 40), a to ani po předchozím upozornění na plánovanou demontáž měřícího zařízení (č. l. 32).

4. Soud v projednávané věci na shora zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 62 odst. 1 písm. c) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“), „má zákazník právo na dopravu dohodnutého množství plynu, pokud jej má smluvně zajištěn a pokud má na tuto činnost uzavřenu smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo příslušné distribuční soustavy a pokud to technické podmínky přepravní nebo příslušné distribuční soustavy umožňují“. Na druhou stranu je zákazník podle odstavce 2 písm. c) téhož ustanovení energetického zákona povinen „zajistit provozovateli soustavy přístup k měřícím zařízením“. Provozovatel energetické soustavy je podle § 59 odst. 1 písm. j) bod 6 oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu v nezbytném rozsahu mimo jiné při neoprávněném odběru plynu. Pokud tak, jak bylo dokazováním zjištěno, žalovaný odebírá plyn, aniž by měl uzavřenu smlouvu o jeho odběru, jde o neoprávněný odběr plynu, na což může žalobce reagovat omezením či přerušením distribuce plynu. Odběru plynu lze v takovém případě zabránit odebráním měřícího zařízení. S ohledem na skutečnost, že žalovaná neumožnila, ačkoliv byla k tomu vyzvána, resp. za tímto účelem navštívena, vstup pracovníků žalobce a demontáž měřícího zařízení, musel se žalobce bránit žalobou podle § 1042 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého „má právo domáhat se ochrany proti každému, kdo do jeho vlastnického práva zasahuje“, zejména je oprávněn požadovat vydání věci ve smyslu § 1041 odst. 1 občanského zákoníku. Tak je tomu i v projednávané věci, kdy mu díky nečinnosti žalované je bráněno ve výkonu jeho vlastnického práva k uvedenému zařízení. Soud tak žalobě na základě výše uvedeného vyhověl. Lhůtu k vydání věci soud žalované stanovil v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ.

5. Výrok pod bodem II. je odůvodněn skutečností, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který úspěch neměl podle § 142 odst. 1 OSŘ. Náklady jsou tvořeny odměnou zástupce žalobce ve výši 2 300 Kč/úkon podle § 9 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), paušální náhradou výdajů ve výši 450 Kč za každý z úkonů právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, jimiž jsou příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) advokátního tarifu ve výši 1 350 Kč, soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a daní z přidané hodnoty, jíž je zástupce žalobce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 1 732,50 Kč. Celkem tak částka náhrady nákladů, kterou je žalovaná povinna žalobci zaplatit ve lhůtě stanovené v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ, a to k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ, činí 11 982,50 Kč. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinná dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.