112 C 123/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci manželky: ; celé jméno manželky, narozená dne datum bytem adresa manžela a manželky a manžela: ; celé jméno manžela, narozený dne datum bytem adresa manžela a manželky o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, roz. příjmení, datum narození, a manžela celé jméno manžela, roz. anonymizováno, datum narození, uzavřené dne datum před Úřadem městské části územní celek, obec – střed, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Česká republika – Městský soud v Brně nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se návrhem z 20. 7. 2021 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne datum, když v manželství nastaly problémy a došlo k odcizení manželů. Manžel se odstěhoval asi koncem června 2021, manželka nechce v tomto svazku setrvávat.

2. Manžel se k návrhu manželky na rozvod manželství vyjádřil dne 16. 8. 2021 tak, že s návrhem nesouhlasí, jeho city k manželce neochladly, odstěhoval se kvůli tchýni. U nařízeného jednání svůj postoj přehodnotil, když připustil, že nemá smysl nutit manželku ve vztahu setrvávat a k návrhu na rozvod manželství se připojil.

3. Soud příslušný podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Rady č. 2201/2003 a § 383 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, dospěl k závěru, že je na místě s přihlédnutím k § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, aplikovat český občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne datum před Úřadem městské části územní celek, obec – anonymizováno (oddací list – č. l. 2). Z manželství se děti nenarodily (shodné tvrzení účastníků). Manželé u jednání uvedli, že nemají žádný majetek, který by bylo třeba vypořádat, a že příčinou rozvratu manželství bylo jednak společné soužití s rodinou manželky a jednak odlišnost povah obou manželů, která zapříčinila to, že se zpočátku se vyskytující vzájemný cit počal vytrácet a v současnosti k sobě manželé nadále ničeho necítí.

4. Právním posouzením ve smyslu § 755, § 756 a § 758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku je nutné návrhu na rozvod manželství vyhovět. Na základě skutkových zjištění vzal soud za prokázané, že manželství mezi účastníky bylo uzavřeno dne datum v obec. Oba manželé nemají zájem na obnovení manželského soužití. Příčinou rozvratu manželství bylo jednak společné soužití s rodinou manželky a jednak odlišnost povah obou manželů, v současnosti k sobě manželé nadále ničeho necítí. Děti se z manželství nenarodily. Soud proto dospěl k závěru, že s ohledem na tyto skutečnosti je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. S přihlédnutím k těmto okolnostem soud podle § 755 občanského zákoníku manželství účastníků rozvedl.

5. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, kdy v řízení o rozvod manželství účastníci na náhradu nákladů právo nemají, ledaže by opačné rozhodnutí odůvodňovaly okolnosti případu nebo poměry účastníků. Takové skutečnosti však v projednávané věci soud neshledal.

6. Na straně obou účastníků byly splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, Česká republika proto nemá právo na zaplacení soudního poplatku za řízení. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb.). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu oznámit matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení, popřípadě že upouští od užívání společného příjmení vedle příjmení dřívějšího.