112 C 221/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částky 162 264 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 117 310 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 15 % za dobu od 23. 12. 2022 do zaplacení, do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 44 954 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z téže částky za dobu od 23. 12. 2022 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 24 074,40 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Po právní moci rozsudku bude žalobci vrácena část soudního poplatku ve výši 15 682 Kč z účtu Městského soudu v Brně.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 17 995,70 Kč, do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 9 229,30 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 1. 12. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 475 892 Kč s příslušenstvím. Žalobce je vlastníkem pozemku p. č. , hodnota, , v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, . Žalovaný uzavřel s tehdejšími vlastníky dne 9. 1. 2008 jako nájemce smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, ve 3. NP tohoto domu na adrese , adresa, , a to na dobu neurčitou. Tato smlouva byla nahrazena dne 1. 10. 2020 novou nájemní smlouvou, v níž na straně pronajímatele stála společnost , právnická osoba, ., jako správce domu.

2. Přípisem ze dne 30. 11. 2022 žalobce žalovaného vyzval, aby ke dni skončení nájmu žalovaný odstranil v bytě úpravy a konstrukce, které tam učinil, vč. odstranění tapet a vymalování bytu. Nájem skončil dohodou ze dne 22. 12. 2022, kdy byl sepsán předávací protokol, v němž bylo mimo jiné uvedeno, že parkety v bytě jsou poškozeny, nebyly odstraněny tapety, nebylo vymalováno. Současně byla pořízena fotodokumentace a videozáznam stavu bytu. Žalobce a správcovská společnost vyzvali dne 8. 2. 2023 žalovaného k nápravě závadného stavu, žalovaný reagoval přípisem ze dne 14. 3. 2023, že byt je kromě běžného opotřebení ve stavu, v jakém jej převzal, požadavky žalobce proto považoval za neoprávněné. Žalobce stav bytu zdokumentoval mimo jiné odborným posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2023 žalovaného vyzval k náhradě škody.

3. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Uvedl, že byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne 9. 1. 2008, do bytu však investoval nemalé částky. Dne 17. 1. 2008 složil do advokátní úschovy ve prospěch příjemců částku 600 000 Kč odpovídající nákladům na rekonstrukci provedenou předchozími nájemci bytu mezi roky 1976 a 2008 (plynový kotel, radiátory, podlahové topení, koupelna, kuchyně, elektrické rozvody). Parkety byly poškozené již v roce 2008. Mezi roky 2008 a 2022 žalovaný na vlastní náklady opravoval omítky po instalaci nového elektrického vedení, v některých místnostech bylo nutné aplikovat tapety z důvodu špatného stavu zdiva. V roce 2012 investoval z vlastních prostředků obklady do kuchyně. K poškození parket došlo při obnově topení (2018 – 2019).

4. V replice žalobce uváděl, že parkety byly broušeny pár let před nastěhováním žalovaného, podlahy nebyly rekonstrukcí topení v roce 2018 – 2019 vůbec dotčeny.

5. Ohledně částky 313 628 Kč s příslušenstvím vzal žalobce dne 9. 9. 2024 žalobu zpět, když pro účely vyčíslení svého nároku, který i nadále zůstal předmětem řízení, vyšel z cenových nabídek, které si vyžádal (č. l. 69 a 70). Předmětem řízení tak zůstala po částečném zastavení řízení podle § 96 o. s. ř. u jednání dne 16. 9. 2024 částka 162 264 Kč s příslušenstvím.

6. Soud provedl dokazování navrženými listinnými důkazy a výslechy svědků a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

7. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaným byl obýván byt č. , hodnota, v půdorysu a umístění dle listiny obsažené v přílohách cenového odhadu (příloha žalobce, též č. l. 76). Dále účastníci označili za nesporné plochy stěn, stropů, tapet a parket v intencích podání žalobce ze dne 25. 9. 2024, tj. plocha stěn omítek bez obkladů – 442,30 m2 a plocha stěn vytapetovaných 109,60 m2, stejně jako plocha parket 56 m2. Vlastníkem uvedeného pozemku (a bytu) je žalobce (výpis – č. l. 4 a 5, č. l. 77), a to i s přihlédnutím k dohodě o odstoupení od kupní smlouvy (č. l. 78 a 79).

8. K předmětnému bytu dne 9. 1. 2008 uzavřel žalovaný jako nájemce s tehdejšími vlastníky bytového domu smlouvu o nájmu na dobu neurčitou (č. l. 6) a k témuž předmětu poté 1. 11. 2008 (č. l. 99 a násl.) a 1. 10. 2020 novou smlouvu o nájmu se správcem nemovitosti společností , právnická osoba, . (č. l. 7 a 8). Ta spravovala bytový dům pro vlastníky na základě smlouvy ze dne 31. 12. 2016, a to včetně uzavírání a ukončování nájemních smluv (č. l. 9). Ke smlouvě z 1. 11. 2008 byl přiložen evidenční list, kde bylo zmíněno, že žalovaný měl byt malovat a tapetovat.

9. Nájem byl ukončen dohodou k 22. 12. 2022 (č. l. 11). Současně byl vyhotoven protokol o zpětném předání bytu (č. l. 12 a 13). Žalobce do protokolu uvedl, že v bytě jsou poškozeny parkety (díry), byla vyhotovena fotodokumentace, tapety instalované žalovaným nebyly odstraněny, byt není bíle vymalován. Žalovaný se k těmto tvrzením přímo v protokolu vyjádřil tak, že parkety jsou bez úprav 45 let, části bytu opravované žalobcem jsou vymalovány bíle, zbytek místností žalovaný opravoval při rekonstrukci elektroinstalace na vlastní náklady (tapety, líčení, sádrování), tj. nepopíral zjištěný stav, doplňoval pouze okolnosti.

10. Přípisem ze dne 30. 11. 2022 vyzýval zástupce pronajímatele žalovaného k předání bytu ke dni skončení nájmu v řádném stavu, výslovně zmiňoval odstranění provedených úprav, tapet a vymalování (č. l. 10). Opětovně byl žalovaný k nápravě tvrzeného stavu vyzván dopisem z 8. 2. 2023 (č. l. 14), s čímž ovšem žalovaný nesouhlasil (č. l. 15), když měl za to, že byt byl předán s přihlédnutím k obvyklému opotřebení. S tím žalobce vyslovil dopisem z 21. 9. 2023 nesouhlas a vyzval žalovaného k uhrazení nutných nákladů (č. l. 16).

11. Ze smlouvy o úschově (č. l. 47 a 48) bylo zjištěno, že 17. 1. 2008 žalovaný v souvislosti s přenecháním nájmu předmětného bytu zaplatil manželům , jméno FO, (dřívější uživatelé) částku 600 000 Kč jako úplatu za přenechání nájmu a vybavení bytu, kdy tato částka měla odpovídat ceně rekonstrukce a vybavení bytu, kterou dotyční platili. Stav bytu při předání manželům , jméno FO, v roce 1976 vyplývá z protokolu o převzetí (č. l. 48 a 49), mimo jiné zcela opotřebované parkety, které bylo nutno vyměnit.

12. Z předložených fotografií (č. l. 23 až 29) soud zjistil, že parkety byly dotčeny místy hlubokými rýhami a poškrábáním, jež týkalo se více místností. Rovněž byly patrné neodstraněné tapety v místnostech a vymalování nikoli bílou barvou, která byla patrná z dříve pořízené fotografie z doby před předáním bytu (č. l. 29). Z fotografií předložených žalovaným dne 17. 1. 2024 (č. l. 40 a násl.) soud zjistil, že v bytě byly ke dni předání ponechány tapety v několika různých dekorech. Na fotografii obývacího pokoje z roku 2008 je patrné poškození parket. Z fotografií je patrné též to, že žalovaný provedl částečnou rekonstrukci kuchyně včetně obkladu kachličkami (fotografie č. l. 45, 46). Existence tapet v bytě a poškození parket ke dni předání žalobci vyplývá i z fotografií předložených žalobcem dne 15. 2. 2024 (č. l. 54 až 61). Stav bytu byl dále dokladován odborným posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, z července 2023, a to včetně poškození parket v jednotlivých místnostech a tapet. Uvedený posudek dále konstatoval částku nutnou k odstranění závadného stavu ve výši původně žalované částky. Uvedený posudek nicméně nesplňoval kritéria znaleckého posudku v intencích § 127 o. s. ř., proto soud nechal zadat posudek vlastní.

13. Z přiložených flashdisků obou účastníků bylo zjištěno, že v mezidobí za doby trvání nájmu probíhala částečná rekonstrukce, při níž byla upravena kuchyň, rovněž byly z fotografií patrné zásahy do zdiva, které bylo třeba zapravit a nebyly zcela zamalovány (např. snímek 2071). Byt byl postupně malován různými barvami a tapetován tapetami s různým dekorem, což vyplývalo i z důkazů již shora zmíněných. I z fotografií žalovaného jsou patrné výrazné rýhy na parketách (např. snímek 272.jpg).

14. Svědkyně , jméno FO, vypověděla, že v předmětném bytě bydlela před žalovaným. V roce 2005 nebo 2006 odstranili koberce a zrenovovali parkety položené v roce 1976, kdy proběhla velká rekonstrukce bytu, protože děti se odstěhovaly a matka, o níž se starala, zemřela. Trvala na tom, že parkety byly při předání bytu žalovanému ve skvělém stavu, byly broušeny, lakovány i tmeleny. Vymalováno bylo též naposledy v roce 2005, v obývacím pokoji zelenou barvou, v kuchyni a dětském pokoji bílou. Vytapetováno ke dni předání nebylo nic. Svědkyně předložila fotografie z doby svého užívání předmětného bytu, z nichž soud zjistil, že parkety byly v dobrém stavu, resp. nebyly z fotografií (přílohy svědkyně) patrny žádné obdobné rýhy nebo poškození, které jinak plynuly z fotografií žalobce či žalovaného. Vyloučila, že by na parketách byly škrábance plynoucí z fotografií předložených účastníky. Obývací pokoj byl kolem roku 2006 vymalován světle zelenou barvou, jiné místnosti bíle. Při návštěvě bytu, který opustili, se zhrozila, v jakém stavu byl – tapety, tmavá malba. Peníze z úschovy byly za kompletní rekonstrukci bytu.

15. Svědek , adresa, vypověděl, že bezprostředně po nastěhování žalovaného mu pomáhal byt vymalovat na bílo, stěny byly běžným používáním špinavé, omítky místy popraskané. Parkety byly v té době běžně opotřebené, bez velkých vad. Za dobu užívání bytu žalovaným pak byt maloval ještě opakovaně, také po rekonstrukci elektroinstalace, kdy některé části byly tak poškozeny, že byla raději aplikována tapeta, protože by bylo potřeba shodit omítku na celé zdi, a to nechtěl žalovaný ze svého platit.

16. Svědek , jméno FO, vypověděl, že kolem roku 2013 pomáhal žalovanému rozebrat skříň a montovat postel, všiml si plísně na zdi a běžně opotřebených parket, nejvíce v dětském pokoji, jiných úprav bytu si nevšiml.

17. Svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného, vypověděla, že při nastěhování do bytu byla každá místnost vymalovaná jinou barvou, v jednom místě byla zeď poškozená, byly vidět cihly. Parkety byly na více místech poškrábané (v obýváku i dětských pokojích), na některých místech byly nalakované, jinde nikoliv. Parkety oni sami nelakovali ani nebrousili. V průběhu rekonstrukce elektroinstalace došlo k dalšímu poškození parket, nebyly nijak zakryté. Pracovníky nijak nehlídali ani neúkolovali. Svědkyně po předestření fotografií z příloh žalobce uvedla, že tato poškození – hluboké rýhy (např. příloha č. , hodnota, ) - souvisela s rekonstrukcí elektroinstalace. Pronajímatel zajistil nahození nových omítek, nájemci sami si vymalovali a nalepili tapety, neboť přislíbený termín byl za dlouho a tapety se jí líbily, kromě toho šlo o šetrnější způsob úpravy zdí, které nebyly v dobrém stavu.

18. Svědek , jméno FO, , kamarád žalovaného, vypověděl, že žalovanému pomáhal již se stěhováním do bytu a vzápětí s malováním, už v té době opadávaly omítky, netekla dobře voda, byly problémy s topením, parkety byly někde přikryté koberci, místy poškrábané, „jak kdyby se tam tahaly krabice nebo se tam bruslilo“, uživatelsky opotřebený, myslí, že již po nastěhování. Bavil se v té době s žalovaným, že náhrada jím zaplacená předchozím nájemníkům neodpovídala stavu bytu (hlavně díky omítkám), žalovaný podle svědka asi tehdy neměl jinou možnost. Později tam svědek několikrát (na dobu tří dnů např.) maloval. S parketami žalovaný po dobu nájmu nic nedělal.

19. Ohledně všech svědeckých výpovědí soud na tomto místě uvádí, že svědky považuje za věrohodné, vypovídali tak, jak si události pamatovali, s přihlédnutím k uplynulé době a míře toho, jak pro ně v rozhodné době byl stav bytu podstatný. Byli slyšeni svědci navržení oběma stranami, soud si tak udělal vyváženou představu o skutečnosti.

20. Znalecký ústav , právnická osoba, , určil obvyklou cenu přebroušení a lakování parket v rozsahu nesporné plochy k době ukončení nájemního vztahu částkou 70 858 Kč a obvyklou cenu za vymalování bytu v rozsahu nesporných ploch bílou barvou s přihlédnutím k nutnosti strhnout tapety k době ukončení nájemního vztahu částkou 46 452 Kč, tj. celkem 117 310 Kč.

21. V rámci ústního stvrzení posudku znalec uvedl, že pracoval se střední hodnotou ceny těchto prací. Byl-li byt ke dni předání v horším stavu, co se týče stěn, jak tvrdil žalovaný, určení ceny jde v tomto směru mírně ve prospěch žalovaného. Nebyly zahrnuty činnosti, které by nebyly nezbytně nutné. Rozsah ploch stěn k vymalování pak odpovídá logice věci, když nelze vymalovat jen jednu ze stěn, neboť by měla jiný odstín než okolí. V této otázce tak vycházel z celé vypočtené plochy. Částky by mohly být nižší v situaci, kdy by rozsah zakázky byl vyšší, v projednávané věci se jednalo o menší stavbu, kde slevy dosáhnout by bylo složitější. V takovém případě je na místě pracovat s hodnotou střední, to je objektivní hodnota odrážející tržní prostředí. I u parket je třeba vyjít z celé plochy, v opačném případě by byla estetická újma. V zásadě by mělo být 3 až 5 broušení, tmelení a opakované lakování. Zde dal minimální broušení. S ohledem na dobu užívání bylo na místě obnovit podlahu jako celek, i s ohledem na fotodokumentaci by postačila takto oceněná úprava.

22. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky skončil ke dni 22. 12. 2022 nájemní vztah k bytu č. , hodnota, v domě žalobce na adrese , adresa, . V této souvislosti je třeba uvést, že postupně uzavírané nájemní smlouvy se žalovaným bez ohledu na to, zda na straně pronajímatele byl žalobce nebo jeho jménem společnost , právnická osoba, ., nemají právní relevanci z toho pohledu, že by snad zakládaly nový do té doby neexistující právní vztah. Ten byl založen již původní nájemní smlouvou uzavřenou žalovaným s původním pronajímatelem. Je v tomto směru zcela irelevantní, zda o existenci tapet následný pronajímatel věděl, či nikoli. Nemění to nic na tom, že byt byl žalovaným převzat bez tapet a bez nich byl povinen jej též pronajímateli vrátit. Uvedení tapet v evidenčním listu (č. l. 103) neznamená, že by snad tehdy byl byt nově převzat s tapetami, pročež by žalovaný byl oprávněn byt při skončení nájmu vrátit rovněž s tapetami. Z logiky věci též plyne, že pokud v bytě žalovaný umístil tapety, s jejich odstraněním bylo spojeno zapravení následků na zdech, a to i těch, které nebyly tapetami dotčeny, neboť by v takovém případě byla každá stěna jiného odstínu.

23. Podle ustanovení § 2293 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Podle ustanovení § 2293 odst. 3 občanského zákoníku nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá; nájemce přesto nemůže žádat vyrovnání, i kdyby se změnami hodnota bytu zvýšila. Pronajímatel může žádat náhradu ve výši snížení hodnoty bytu, které bylo způsobeno změnami provedenými nájemcem bez souhlasu pronajímatele.

24. Žalovaný jako nájemce odevzdal byt ve stavu, který zákonu neodpovídal. Bylo prokázáno, že parkety žalovaný převzal v relativně dobrém stavu (výslech svědkyně , Anonymizováno, , předložené fotografie, částka, za níž žalovaný byt od manželů , jméno FO, přebíral, odpovídající rozsáhlejší rekonstrukci, kterou svědkyně tvrdila), oproti tomu stav parket v době předání bytu žalobci byl nedobrý, jak plynulo z předložených fotografií, a to i žalovaného. Je vcelku zřejmé, že parkety v době předání předchozími nájemníky nebyly nové, musely logicky nést stopy užívání. Následně však objektivně došlo k poškození parket i pracovníky při rekonstrukci elektroinstalace, jak ostatně sám připustil žalovaný na jednání 11. 12. 2024. Bylo v té době na žalovaném, aby pronajatý majetek chránil, tj. parkety zakryl, anebo k tomu vyzval tyto pracovníky. Lze tedy konstatovat, že žalovaný neučinil veškerá opatření související s tím, aby k jejich poškození nedošlo. V současnosti již ani není možné zjistit, která poškození případně zapříčinili pracovníci zajištění pronajímatelem, avšak i svědkyně , jméno FO, identifikovala největší rýhy dle fotodokumentace jako výsledek práce řemeslníků, nikoli předchozím nájemcem (ty se totiž jinak nepodávaly z fotodokumentace ani výslechu svědků žalovaného) či běžným užíváním žalovaným. V této části tak žalovaný užíval byt způsobem, s nímž je spojeno opotřebení nad rámec toho běžného a je podle ustanovení § 2293 odst. 1 a § 2894 a násl. občanského zákoníku povinen žalobci nahradit náklady nutné k nápravě způsobené škody. Cena opravy těchto parket byla znalcem určena na částku 70 858 Kč. Ani svědci žalovaného (, jméno FO, , , jméno FO, ) nepotvrdili, že by parkety byly poškozeny dříve jinak, než ošoupány běžným chozením. Škrábance dokládané fotografiemi nicméně nejsou běžným opotřebením díky chození.

25. Ohledně zdí je prokázaný stav obdobný. Fakt, že žalovaný v bytě aplikoval tapety, které ke dni skončení nájmu neodstranil, byl bez pochyby prokázán, žalovaný proti němu ani nebrojil. V této části se tak jedná o neodstranění změn, které nájemce v bytě provedl bez souhlasu pronajímatele, který výslovně žádal o jejich odstranění výzvou ze dne 30. 11. 2022. Současně je zřejmé, že byt byl převzat žalovaným ke dni zahájení jeho nájemního vztahu bez tapet. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci náklady nutné na uvedení bytu do jím požadovaného stavu (§ 2293 odst. 3 občanského zákoníku), aniž by byly tapety v bytě nadále přítomny.

26. Povinnost byt vymalovat žalovaný taktéž nesplnil. Vymalování patří mezi běžnou údržbu, kterou je povinen provádět nájemce, za dobu 16 let, kdy byt užíval, je jistě vhodné k tomuto přistoupit i opakovaně (což se snad dělo, jak by plynulo i z evidenčního listu přiloženého k nájemní smlouvě z 1. 11. 2018 – č. l. 99 až 103), v každém případě pak v souvislosti s vyklizením bytu a předáním pronajímateli, který to včas výslovně žádal, ostatně sám žalovaný byt od předchozích nájemců převzal po relativně čerstvé výmalbě, jak plynulo z výpovědi svědkyně , Anonymizováno, . Argumentace žalovaného, že některá poškození zdí byla způsobena rekonstrukcí elektroinstalace v režii pronajímatele, neovlivnila celkový závěr. Pokud se v bytě vyskytly vady, které měl opravit pronajímatel, měl jej nájemce včas o opravy žádat, případně si včas nechat nahradit jím po domluvě vynaložené náklady. Nechal-li žalovaný tuto svou teoretickou pohledávku za žalobcem 10 let „ladem“, nelze v tomto řízení zkoumat, která poškození zdí vznikla v souvislosti s rekonstrukcí a která jindy. Soud tak vyšel z toho, že zdi v bytě byly poškozeny (nevymalovány) výrazně nad míru běžného opotřebení při běžném užívání, žalovaný je proto povinen nahradit žalobci cenu uvedení zdí do bílé barvy, která podle znaleckého posudku činí spolu s odstraněním tapet částku 46 452 Kč (§ 2293 odst. 1 a § 2894 a násl. občanského zákoníku). Soud nepřehlédl, že z fotografií svědkyně , Anonymizováno, plynula nejen bílá barva, ale též barva světle zelená, podstatné nicméně je, že byt žalovaným nebyl předán žalobci čerstvě vymalován. Bílá barva je přitom nákladově nejúspornější.

27. Nelze současně odhlédnout od toho, že po odstranění tapet by bylo nezbytné byt vymalovat a uvést do relativně jednolitého stavu, ve kterém byl žalovaným též převzat. Zde soud odhlíží od skutečnosti, že i žalovaný nepřevzal byt vymalovaný těsně předtím, než se sám nastěhoval. Díky svému tapetování však neměl jinou možnost než sám byt vymalovat v souvislosti s jeho vyklizením. Takového stavu přitom nelze dosáhnout, aniž by byl byt vymalován celý, a to i tam, kde třeba v předchozích fázích nájmu již malováno bylo (což bylo prokázáno) a nebyly umístěny tapety. V opačném případě by totiž byla každá místnost jiná.

28. Současně soud dodává, že v ceně vymalování stěn není zahrnut žádný nadstandardní náklad související se žalovaným tvrzeným špatným stavem zdiva projevujícím se padáním omítek a nedržením tak nátěru. V takovém případě by náklady byly nepochybně vyšší. Znalec přitom ve výpovědi uvedl, že náklady na realizaci prací nutných k uvedení bytu do požadovaného stavu vyčíslil v podobě v podstatě středních hodnot, kdy nebral v úvahu specifika relativně menšího objemu zakázky a současně u stěn běžný nátěr bílou barvou spolu s penetrací, a nekalkuloval podstatnější nutné záchranné práce, jež by žalovaným tvrzený stav zdiva vyžadoval. Takové náklady by byly v neprospěch žalovaného, neboť by navýšily cenu malby. Totéž lze uvést i u nákladů na renovaci parket, kde znalec počítal pouze s relativně úspornou variantou nápravy zbroušením a jedním lakováním, jakkoli bývá obvyklé, že takové broušení zpravidla může být několikeré podle hloubky poškození, stejně jako lakování a opětné přebroušení, aby se z podlahoviny dostaly třísky a povrch zůstal hladký. I tato kalkulace je relativně vstřícná k žalovanému, neboť tak náklady jsou nižší. Stran rozsahu nutného zásahu je pak zřejmé, že nelze ponechat v každé z místností parkety v jiném odstínu, nebyl-li takový již předtím, ale je třeba udržet jednolitý vzhled. Přestože tak mohly být parkety v každé z místností poškozeny různou měrou, vyžadující různě intenzivní zásah, nelze počítat s tím, že bude vybroušena a nalakována pouze část podlahy, přestože z fotografií je patrná různá intenzita poškození parket v místnostech. Stejně tak nelze počítat s tím, že bude bíle vymalována pouze část místnosti nebo jen některá z nich.

29. Vzhledem k tomu, že nárok žalobce byl v částce 117 310 Kč (70 858 Kč a 46 452 Kč) určené znaleckým posudkem důvodný, soud uložil žalovanému zaplatit žalobci tuto částku do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Delší pariční lhůta byla zvolena s ohledem na tvrzené poměry žalovaného, které vyšly najevo u jednání o případném smíru. Spolu s touto částkou je žalovaný povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ode dne následujícího po porušení povinnosti žalovaného předat byt v řádném stavu, tj. od 23. 12. 2022.

30. Pro soud nebylo podstatné, do jaké míry prováděl žalovaný do bytu nějaké investice, k nimž by jinak byl případně povinen pronajímatel, ze strany žalovaného nebyl vznesen žádným procesně relevantním způsobem jakýkoli nárok, kterým by se soud měl zabývat. V to je třeba započítat i potenciální komplikace při užívání předmětu nájmu za ztížených podmínek či po určitou dobu vůbec. O stejnou otázku se jedná i u potenciálního zhodnocení předmětu nájmu. Na všechny tyto skutečnosti byl žalovaný v průběhu řízení soudem opakovaně upozorněn. Ve vztahu k žalobci též nehrála žádnou roli jakákoli částka, která byla hrazena žalovaným předchozím nájemcům v souvislosti s přenecháním předmětu nájmu, svědčila pouze o tom, že v předchozím období došlo do určité míry k úpravám bytu.

31. Ve zbývající částce 44 954 Kč soud nárok žalobce jako nedůvodný zamítl, a to včetně příslušenství (výrok II.).

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce vzal z vlastní vůle žalobu zpět v části 313 628 Kč s příslušenstvím, v této části byl neúspěšnou stranou. Žalovaný byl pak neúspěšný ve zbývající části původního předmětu řízení, když konkrétní výše přiznané částky závisela toliko na znaleckém zkoumání (§ 142 odst. 3 o.s.ř.). Poměr úspěchů účastníků tak soud určil jako 66,1 % žalovaný ku 33,9 % žalobce. Z toho vychází výrok III., když soud uložil žalobci zaplatit žalovanému 32,2 % jeho nákladů. Pro účely úspěchu žalobce soud uvažoval s plným úspěchem v rozsahu částky, která byla požadována po částečném zpětvzetí, kdy již nadále výsledek řízení závisel na znaleckém zkoumání, tedy s částkou 162 264 Kč. Náklady žalovaného by při plném úspěchu byly tvořeny odměnou advokáta za tři úkony právní služby po 10 220 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 17. 1. 2024, účast u jednání dne 14. 8. 2024) a pět úkonů právní služby po 7 620 Kč po částečném zastavení řízení (účast u jednání dne 16. 9. 2024, 6. 11. 2024, 11. 12. 2024 - přes dvě hodiny, účast u jednání dne 7. 1. 2026), tj. podle ustanovení § 7 bod 5, resp. 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu ve výši 68 760 Kč, dále podle ustanovení § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu v příslušném znění paušálními náhradami po 300 Kč do 31. 12. 2024 a po 450 Kč od 1. 1. 2025 v celkové výši 2 550 Kč. Součástí náhrady jsou též cestovní náklady zástupkyně žalovaného ke každému jednání a zpět v rozsahu pokaždé 65 km (4 x v roce 2024 po 5,6 Kč/km paušální náhrady podle § 1 písm. b/ vyhlášky č. 398/2023 Sb. v celkové výši 1 456 Kč, a za pohonné hmoty v sazbě 38,70 Kč/l nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky při spotřebě 4,2 l/100 km v celkové výši 422,60 Kč, 1 x v roce 2026 v paušální náhradě 5,9 Kč/km podle § 1 písm. b/ vyhlášky č. 573/2025 Sb. v celkové výši 383,50 Kč, a za pohonné hmoty při sazbě 34,10 Kč/l nafty podle § 4 písm. c/ vyhlášky v celkové výši 93,10 Kč) v celkové výši 2 355,20 Kč. Zahrnout do nákladů je třeba též náhradu za ztrátu času na těchto cestách právní zástupkyně podle ustanovení § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu ve výši 8 půlhodin á 100 Kč do 31. 12. 2024 a po 1. 1. 2025 ve výši 2 půlhodin á 150 Kč celkem ve výši 1 100 Kč. Celkem by tak náklady žalovaného představovala při plném úspěchu částka 74 765,20 Kč. S ohledem na pouze poměrný úspěch žalovaného je žalobce povinen nahradit k rukám zástupkyně žalovaného (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) 32,2 % těchto nákladů, tj. částku 24 074,40 Kč ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

33. Výrok IV. vychází z ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, když žalobce vzal žalobu částečně zpět a soud dosud tento procesní úkon odpovídajícím způsobem do poplatkové povinnosti nepromítl.

34. Výroky V. a VI. jsou výroky podle ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když ve věci vznikly náklady, které dosud platil stát. Znaleckému ústavu byla vyplacena odměna za zpracování znaleckého posudku ve výši 23 595 Kč. Za účast u jednání pak znalecký ústav účtoval částku 3 630 Kč. Součet těchto nákladů ve výši 27 225 Kč soud rozdělil podle poměru úspěchu účastníků 66,1 % ku 33,9 % a každému z nich uložil nahradit poměrnou část na účet soudu. Žalobce je povinen zaplatit částku 17 995,70 Kč a žalovaný částku 9 229,30 Kč. I zde byla použita delší lhůta k plnění s ohledem na poměry účastníků (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).