112 C 41/2024
č. j. 112 C 41/2024-37
V PLATNOSTICitované zákony (5)
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2395
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 84
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci žalobce: Anonymizováno . s., se sídlem v Anonymizováno , IČ: Anonymizováno , zastoupen Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem se sídlem v Anonymizováno , proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , nar. Datum narození zainteresované osoby 1/0 , bytem v Anonymizováno , o zaplacení částky 277 752,50 Kč s příslušenstvím,
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 277 752,50 Kč, s ročním úrokem ve výši 8,49 % z částky 274 588,96 Kč za dobu od 18. 1. 2023 do 15. 3. 2023 a z částky 268 095,96 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do zaplacení, a ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 284 245,50 Kč za dobu od 19. 1. 2023 do 15. 3. 2023 a z částky 277 752,50 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do zaplacení, to vše do patnácti dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 46 394,60 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou podanou dne 30. 5. 2023 domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 277 752,50 Kč s příslušenstvím. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla 27. 5. 2020 uzavřena smlouva o úvěru na částku 370 000,- Kč, která měla být splácena v 84 splátkách po 6 493,- Kč/měsíc. Úrok byl sjednán ve výši 8,49 % a poplatek za sjednání úvěru 7 400,- Kč a měsíční pojistné 530,- Kč. Žalovaný neuhradil splátky za říjen a listopad 2022, pročež byl dluh sesplatněn k 18. 1. 2023. Za každou prodlenou splátku byl žalobce oprávněn účtovat pokutu ve výši 500,- Kč (celkem požaduje 1 500,- Kč). Jistina činí 274 588,96 Kč, úrok 7 626,54 Kč, pokuta 1 500,- Kč a pojistné 530,- Kč. Dodatečně uhrazená částka 6 493,- Kč byla započtena na jistinu nyní ve výši 268 095,96 Kč.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), když žalobce s tím souhlasil a žalovaný se nevyjádřil.
3. Z listinných důkazů bylo zjištěno, mezi účastníky došlo 27. 5. 2020 k uzavření smlouvy, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 370 000,- Kč. Ta měla být hrazena s úrokem ve výši 8,49 % ročně, poplatkem za službu ve výši 7 400,- Kč a pojistným ve výši 530,- Kč/měsíc, vše spláceno v 84 splátkách. Výše splátky činila 6 493,- Kč s tím, že při prodlení se dvěma splátkami bylo možné dluh sesplatnit. Za každou prodlenou splátku byl žalobce oprávněn účtovat pokutu ve výši 500,- Kč. Sjednaná částka byla vyplacena na účet žalovaného. Z přehledu plateb soud zjistil, že hrazeno bylo do splátky splatné 18. 9. 2022, byť se tak dělo po splatnosti. Do prodlení se měl žalovaný dostat se splátkami za říjen a listopad 2022, když na první z nich bylo hrazeno pouze částečně. Dopisem z 18. 1. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě celého zbylého dluhu. Ten činil 274 588,96 Kč na jistině, 1 500,- Kč na pokutě za prodlení se splátkami říjen až prosinec 2022 a pojištěním ve výši 530,- Kč za říjen 2022 a zbytek na úrocích ve výši 7 626,54 Kč.
4. V rámci prověřování úvěryschopnosti žalobce zohlednil příjem žalovaného v podobě výplaty ve výši 70 000,- Kč (domácnosti jako celku 87 500,- Kč) když výdaje měly činit 46 500,- Kč s tím, že na bydlení činí 6 500,- Kč. Bydlení mělo být realizováno ve vlastním bytě s hypotékou a jedním dítětem a třetí osobou. Dle prověření měl žalovaný dluh u stejného poskytovatele, který byl řádně hrazen s výší splátky 3 653,- Kč s celkovou výší splátek u poskytovatelů finančních služeb cca 30 000,- Kč. Příjem plynul z výpisu z účtu.
5. Na shora zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „ObčZ“), podle něhož ze smlouvy o úvěru vzniká závazek úvěrujícího na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní prostředky a povinnost dotyčného tyto později úvěrujícímu vrátit spolu s úroky. Tomuto ustanovení odpovídá i vzájemné vymezení vztahů mezi žalobcem a žalovaným ve smluvní dokumentaci. Soud má za to, že ze strany žalobce byly učiněny řádné kroky směřující k objasnění podmínek potřebných k platnému sjednání smlouvy o úvěru se spotřebitelem ve smyslu § 84 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v podobě prověření úvěruschopnosti žalovaného. S přihlédnutím k výdajům z výpisu z účtu je zřejmé, že při jím dosahovaném příjmu byl v době ujednání se žalobcem schopen svým závazkům dostát, byť s nutností upravit svoje výdaje na ostatní potřeby.
6. Zbývalo tak posoudit, zda úvěr poskytnut byl a na co má žalobce případně nárok. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnut a tento byl i řádně po určitou dobu hrazen. Následně byl žalovaný vyzván k platbě zbytku. Při neúspěchu takto učiněné výzvy (hrazeno nadále pouze dílčí platbou) je zcela zřejmé, že bylo na místě uplatnit možnost úvěr sesplatnit v souladu se smlouvou, což také žalobce učinil. Pokud žalovaný neuhradil svůj dluh včas, dostal se do prodlení podle § 1968 ObčZ a je povinen uhradit kromě neuhrazené jistiny, jejíž výše plyne ze splátkového kalendáře a přehledu plateb úvěru a kapitalizovaných úroků, rovněž úrok z prodlení ve výši podle § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k zaplacení přiznaných částek soud stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ. Ve vztahu ke smluvní pokutě soud postupoval podle § 2048 ObčZ a i tu žalobci přiznal. S ohledem na jednu tvrzenou dílčí platbu provedenou po sesplatnění soud toto jinak nedokládané tvrzení ve prospěch žalovaného zohlednil v intencích žalobního petitu přiznáním příslušenství ze snižující se jistiny.
7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 OSŘ, když žalobce byl ve věci úspěšný a má tak právo na náhradu nákladů řízení proti tomu, kdo ve věci neuspěl. Náhrada nákladů řízení je tvořena odměnou za zastoupení ve výši 9 420,- Kč/úkon podle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby, jimiž byly příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu ve výši 300,- Kč/úkon. Dále má žalobce právo na náhradu soudního poplatku ve výši 11 111,- Kč a daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejímž je jeho zástupce plátcem, podle § 137 odst. 3 OSŘ ve výši 6 123,60 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit, činí 46 394,60 Kč. Je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 OSŘ.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.