112 C 89/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Sekvardem, Ph.D. ve věci žalobce Anonymizováno s.r.o., IČ Anonymizováno sídlem v Anonymizováno – Anonymizováno PSČ: Anonymizováno , proti žalovanému Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , zapsanému v Anonymizováno , se sídlem ve Anonymizováno : Anonymizováno , zastoupenému Jméno zainteresované osoby 0/0 , advokátem se sídlem Adresa zainteresované osoby 0/0 1047/26, PSČ: Anonymizováno částky 696 006,14 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 575 266,31 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 15 % za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se v rozsahu, v jakém se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 120 739,83 Kč s ročním úrokem z prodlení z téže částky ve výši 15 % za dobu od 3. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 52 644,70 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

IV. Po právní moci rozsudku bude žalobci vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši 23 010 Kč z účtu Městského soudu v Brně.

1. Žalobou z 11. 5. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 696 006,14 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o nákupních podmínkách, jíž se strany dohodly, že mezi sebou budou uzavírat kupní smlouvy na zboží, které bude žalovaný dodávat do prodejen žalobce a žalobce za ně bude platit kupní cenu. Dle smlouvy, resp. její přílohy č. 1 se pak žalovaný zavázal vyplácet žalobci příspěvky a bonusy za aktivity vypočtené v této příloze. Splatnost těchto bonusů byla stanovena zvlášť pro každý z nich. Takto žalobce vyúčtoval žalovanému příspěvky ve výši žalované částky. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky, nicméně marně. Původně byla žalována částka byla následně ponížena na částku 120 739,83 Kč, která byla tvořena částkou 65 324,06 Kč za marketingový příspěvek ve 4. čtvrtletí 2019, 13 065,77 Kč za školení v témže období, 42 350 Kč za příspěvek na novou prodejnu v Chocni. V rozsahu zbylé částky soud řízení výrokem pod bodem I. zastavil v souladu s § 96 odst. 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Ohledně částek, ve vztahu, k nimž posléze vzal žalobce žalobu zpět, vznesl námitku promlčení. Ke zbylému nároku žalovaný uvedl, že zavedenou obchodní praxí stran bylo, že žalobce veškeré vystavené faktury, kterými vyúčtoval příspěvky dle přílohy č. 1 smlouvy o nákupních podmínkách zasílal nejprve obchodnímu oddělení žalovaného k odsouhlasení výše obratu či poskytnutých marketingových služeb. Následně byly faktury přeposlány finančnímu oddělení k proplacení, či vráceny žalobci k doplnění. Faktury vystavené žalovaným však neobsahovaly detailní popis účtovaných činností a nebyly tak žalovaným schváleny a proplaceny, o čemž byl žalobce informován.

3. V replice k vyjádření žalovaného vzal žalobce žalobu částečně zpět, jak již bylo shora uvedeno, když dále doplnil, že k vyúčtování bonusů za marketing a školení dochází na základě schváleného obratu obou stran na konci kvartálu nebo na konci roku. Standardní postup schvalování obratu spočívá v porovnání vystavených a přijatých dokladů za zboží dodavatele (žalovaného) a odběratele (žalobce). Jakmile se tyto shodují, zašle svůj obrat žalobce k odsouhlasení žalovanému. Pokud je obrat odsouhlasen, vyúčtuje žalobce žalovanému bonusy dle smlouvy o nákupních podmínkách. Obrat za rok 2019 žalovaný žalobci neodsouhlasil a na jeho zprávy nijak nereagoval.

4. V dalším průběhu řízení účastníci setrvali na svých stanoviscích.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce jako dodavatel uzavřel se žalobcem jako odběratelem dne 18. 4. 2003 dohodu o nákupních podmínkách, jejímž předmětem byla úprava podmínek, za nichž budou mezi stranami uzavírány kupní smlouvy na zboží, a podmínek dodání zboží do provozoven odběratele (z dohody o nákupních podmínkách č. CR04/2003 – č. l. 16 p. v. až 23, oznámení o prodeji podniku z 15. 6. 2010 – č. l. 26). Dne 21. 7. 2017 byla k dohodě o nákupních podmínkách ujednána příloha č. 1, která upravuje splatnost a výši jednotlivých příspěvků. Dle bodu 5. tak byl sjednán příspěvek na školení ve výši 0,3 % z realizovaného obratu bez DPH včetně recyklačního poplatku. Tento příspěvek měl být vyplácen měsíčně na základě daňových dokladů žalobce. Doúčtování mělo být provedeno po odsouhlasení obratu do 60 dnů po ukončení kalendářního čtvrtletí. Dále byl pod bodem 6. sjednán příspěvek na prezentaci žalovaného při příležitosti otevření nové prodejny ve výši 35 000 Kč za prodejnu. Pod bodem 7. byl sjednán marketingový příspěvek ve výši 1,5 % z realizovaného obratu bez DPH včetně recyklačního poplatku, který měl být vyplácen měsíčně, na základě daňových dokladů žalobce. Jeho doúčtování mělo byt provedeno do 60 dnů po ukončení kalendářního čtvrtletí, jakmile je odsouhlasen obrat. Dle bodu 12 pak bylo sjednáno, že základem pro výpočet bonusů bude obrat ze systému žalobce, přičemž na konci každého čtvrtletí dojde k odsouhlasení obratu a DPH (z přílohy č. 1 k Dohodě o nákupních podmínkách – č. l. 30 – 32). Žalobce vyúčtoval žalovanému marketingový příspěvek za 4. kvartál roku 2019 ve výši 65 324,06 Kč se splatností dne 19. 6. 2020 (z faktury č. , hodnota, – č. l. 7). Dále žalobce vyúčtoval žalovanému příspěvek na školení za 4. kvartál roku 2019 ve výši 13 065,77 Kč splatný dne 19. 6. 2020 (z faktury č. , hodnota, – č. l. 7 p.v.). Nakonec žalobce vyúčtoval žalovanému bonus za novou prodejnu , adresa, ve výši 42 350 Kč splatný dne 30. 12. 2020 (z faktury č. , hodnota, – č. l. 8). Výpočet částek jednotlivých příspěvků vyplývá z přehledu na č. l.

69. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužných faktur, na což mu bylo ze strany žalovaného sděleno, že dané faktury neeviduje (z e-mailové komunikace na č. l. 5). Žalovaný vypověděl smlouvu o nákupních podmínkách se žalobcem (z ukončení spolupráce na č. l. 52).

6. Z letáku platného od 8. - 11. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce otevřel novou prodejnu v , Anonymizováno, , a to v úterý 8. 12. 2020 od 9:

0. V letáku nebylo uvedeno žádné zboží žalovaného (z letáku - č. l. 70-71). Ze skladového přehledu prodejny (č. l. 85) se udává seznam zboží žalovaného, které bylo na prodejně v , Anonymizováno, dne 8. 12. 2020, tj. v den otevření této nové prodejny. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 16. 2. 2023, nicméně marně (z předžalobní výzvy ze dne 16. 2. 2023, včetně dodejky – č. l. 17 až 29).

7. Soud neprovedl důkazy, které se týkaly částek, jež přestaly být předmětem řízení v důsledku zpětvzetí žaloby co do části nároku, jakož i listinami, které byly nadbytečné, např. anglická znění dokumentů, nebo těch, jež se přímo nevztahovaly k předmětu řízení. Přehledy na č. l. 76 - 79, pak prokazovaly pouze to, že žalobce eviduje za žalovaným částku, jež je předmětem řízení.

8. S ohledem na dobu uzavření smlouvy mezi účastníky bylo třeba otázku vzniku a platnosti této smlouvy posoudit s přihlédnutím k § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 513/1991 Sb., neboť se jedná o práva a povinnosti z právního poměru vzniklého před 1. 1. 2014.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům. Žalobce s právním předchůdcem žalovaného uzavřeli inominátní smlouvu o nákupních podmínkách ve smyslu § 269 odst. 2 a § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, účinného do 31. 12. 2013, neboť u obou subjektů se jednalo o činnost související s jejich podnikatelskou činností. Touto smlouvou byl upraven vzájemný vztah dodavatele (společnost , právnická osoba, , resp. její právní nástupce - žalovaný) a odběratele (žalobce). Kromě vymezení podmínek pro uzavírání konkrétních kupních smluv tato smlouva obsahovala i vymezení podmínek pro uplatnění bonusů a příspěvků, které byl povinen zaplatit dodavatel odběrateli. Vzájemné povinnosti účastníků dohody i podmínky pro vznik práva na uplatnění bonusu či příspěvku byly vymezeny dostatečně určitě. Původní znění přílohy č. 1, která je podstatná pro projednávanou věc, byla pro účely období od 1. 8. 2017, nahrazeno přílohou č. 1 z č. l. 30 a násl., jak byla shora popsána. Soud má za to, že přes dobu, kdy se strany na znění přílohy dohodly – již za účinnosti nové právní úpravy, uplatní se na vzájemná práva a povinnosti z ní plynoucí právní úprava původní, i v opačném případě by však byla tato dílčí dohoda v návaznosti na vlastní smlouvu souladná s ustanovením § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb.

10. Mezi účastníky nebylo sporu o skutečnosti, že v souladu se smlouvou o nákupních podmínkách mezi sebou uzavíraly dílčí kupní smlouvy, na jejichž základě dodával žalovaný žalobci zboží a žalobce za ně platil kupní cenu. Současně si strany ujednaly systém příspěvků a bonusů, které žalovaný žalobci vyplatí v případě splnění podmínek Přílohy č. 1 smlouvy o nákupních podmínkách. Takto si mimo jiné strany sjednaly příspěvek na školení ve výši 0,3 % z realizovaného obratu bez DPH. Žalobce vyúčtoval příspěvek na školení za 4. kvartál roku 2019 na částku 13 065,77 Kč včetně DPH. Dle přílohy č. 1 smlouvy o nákupních podmínkách pak bylo pro příspěvek na školení upraven způsob vyplácení, ke kterému mělo dojít na základě dokladů žalobce, přičemž k vyplacení mohlo dojít po odsouhlasení výše obratu žalovaným. Stejná podmínka k vyplacení se týkala i marketingového příspěvku, který byl sjednán ve výši 1,5 % z realizovaného obratu. Za 4. čtvrtletí roku 2019 vyúčtoval žalobce marketingový příspěvek ve výši 65 324,06 Kč včetně DPH. Aby mohly být příspěvky žalovaným vyplaceny bylo nezbytné schválení obratu žalobce. Mezi stranami neexistovalo ujednání, jakým způsobem bude schválení ze strany žalovaného žalobci sděleno, nicméně z obchodní praxe, potvrzené i žalobcem, vyplývá způsob komunikace stran pomocí e-mailu.

11. S ohledem na skutečnost, že předmětem řízení byly bonusy a příspěvky na školení za čtvrté čtvrtletí roku 2019, vyzval soud žalobce při jednání konaném dne 22. 11. 2023 vyzval ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. k předložení důkazů prokazujících odsouhlasení obratů. Přesto však žalobce v tomto směru ničeho nedoložil a neunesl tak břemeno důkazní týkající se skutečnosti, že byly naplněny podmínky pro vyplacení příspěvku na školení a marketingového příspěvku. Sám žalobce ve svém vyjádření uvedl, že souhlas žalovaného považoval za udělený fikcí, když se žalovaný v přiměřené lhůtě nevyjádřil. Jak bylo uvedeno výše, zavedená praxe stran počítala se souhlasem výslovně vyjádřeným. Žalobce netvrdil ani neprokazoval, že by jeho žádost o odsouhlasení obratu byla doplněna o doložku týkající se fikce souhlasu v případě, že vyjádření žalovaného nebude učiněno a smlouva s takovým postupem nepočítá. Z uvedeného je zřejmé, že nelze dospět k závěru, že žalobce mohl považovat mlčení žalovaného za souhlas s jím zaslaným obratem za příslušné období, když současně ani nebylo zřejmé, že by příslušné dokumenty byly vůbec žalovanému doručeny. Lze tedy uzavřít, že žalovaný obrat žalobce za 4. čtvrtletí roku 2019 doposud neschválil a nedošlo tak k naplnění podmínek pro vyplacení příspěvku na školení a marketingového příspěvku. Soudu proto nezbylo než žalobu v tomto rozsahu zamítnout pro předčasnost.

12. Dále byl dle přílohy č. 1 smlouvy o obchodních podmínkách mezi stranami sjednán příspěvek na prezentaci dodavatele při příležitosti otevření nové prodejny. Tento byl sjednán ve výši 35 000 Kč za prodejnu. Uvedený typ příspěvku žalobce vyúčtoval žalovanému za otevření nové prodejny v , Anonymizováno, dne 8. 12. 2020, a to ve výši 42 350 Kč včetně DPH.

13. Mezi stranami byla nesporná skutečnost, že nová prodejna v , Anonymizováno, skutečně byla dne 8. 12. 2020 otevřena. Žalobce rovněž předložil seznamy skladových zásob, z nichž vyplývá, že výrobky žalovaného na prodejně byly v den otevření přítomny. Úprava předmětného příspěvku v příloze č. , hodnota, smlouvy o nákupních podmínkách však zní konkrétně na prezentaci dodavatele, tedy příspěvek ve výši 35 000 Kč mohl být žalobcem nárokován pouze za prezentaci dodavatele v nově otevřené prodejně. Soud má v tomto ohledu za to, že prezentací je třeba rozumět jakoukoli akci směřující k podpoře prodeje výrobků žalovaného, ať již formou letáku, doprovodné akce typu zvýrazněného regálu, poutače, speciálního stánku odlišitelného od ostatních sekcí prodejny, nebo podobnou aktivitu. Prezentaci, jak ji chápe soud i žalovaný dle jeho vyjádření, je třeba odlišit od pojmu „prezence“. Tou je třeba rozumět umístění zboží na prodejně a možnost, aby si jej zákazník zakoupil pro případ, že jej bude chtít. Žalobce v rámci dokazování prokázal pouze prezenci, tedy přítomnost zboží žalovaného na nově otevřené prodejně, což je ostatně skutečnost, kterou ani žalovaný nezpochybňoval a sporná tak nebyla. Ohledně prezentace zboží žalovaného ve výše naznačeném smyslu, tedy jeho zviditelnění v prodejně, jeho propagace ve formě letáku či plakátu, či jiným způsobem, však nebylo prokázáno ničeho. Žalobce soudu předložil reklamní leták upozorňující na otevření nové prodejny. V tomto letáku je prezentována sleva na zboží v den otevření nové prodejny a ukázková nabídka zboží. Mezi uvedeným zbožím však není jediný výrobek značky Panasonic. Jiné důkazy k prokázání, že žalobce na zboží žalovaného zákazníky upozornil, viditelně je označil či jinak zajistil jeho zviditelnění na prodejně žalobce nepředložil. Soud proto žalobce vyzval v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení a k následnému doložení, jakým způsobem byl žalovaný na nově otevřené prodejně v , Anonymizováno, prezentován. Rovněž byl žalobce vyzván k dotvrzení důvodu, na jehož základě požaduje DPH z předmětného příspěvku, když oproti ostatním příspěvkům příloha č. 1 smlouvy o nákupních podmínkách DPH z tohoto příspěvku neupravuje.

14. K výzvě žalobce předložil pouze výše uvedený seznam skladových zásob prodejny, z něhož nebylo k prezentaci zboží žalovaného zjištěno ničeho. Soud tedy i v tomto zbylém rozsahu žalobu zamítl pro neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně skutečnosti, že zboží žalovaného bylo na nově otevřené prodejně skutečně a řádně prezentováno.

15. Pokud jde o výrok o náhradě nákladů řízení, soud přiznal v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšnému žalovanému právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Náhrada nákladů žalovaného sestává z odměny za zastupování za 2 úkony právní služby po 11 100 Kč dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (příprava a převzetí zastoupení včetně první porady s klientem, vyjádření k žalobě ze dne 27. 7. 2023), a za dva úkony ve výši 5 940 Kč podle § 7 bod 5 advokátního tarifu (účast na jednání u soudu dne 22. 11. 2023 a dne 8. 1. 2024), podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, tj. celkem ve výši 34 080 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta za 4 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v celkové výši 1 200 Kč. Soud žalovanému nepřiznal požadovanou odměnu za úkon porady s klientem přesahující jednu hodinu, neboť tvrzení o poradě nebylo zástupcem žalovaného nijak doloženo. Z totožného důvodu soud žalovanému nepřiznal ani požadované mimořádné zvýšení odměny zástupce žalovaného pro použití cizího jazyka, neboť skutečnost, že byl při jednání s klientem nucen k použití jiného, než českého jazyka právní zástupce žalovaného rovněž nijak neprokázal. Pokud zástupce žalovaného při zastupování prováděl úkony, které soudu nejsou známy z obsahu spisu, je nezbytné, aby tyto úkony právní zástupce v rámci vyúčtování doložil. Ostatně o totožnou situaci se jedná v případě nároku na cestovné, který správně a zcela automaticky zástupce žalovaného podložil kopií velkého technického průkazu. Pakliže tedy zástupce žalovaného požadované náklady nepodložil příslušnými listinami, nelze mu náhradu za tyto náklady přiznat. Rovněž tak soud uvádí, že výši tarifní odměny za úkon ovlivnil procesní úkon zpětvzetí žaloby co do části, kdy žalovanému bylo zřejmé, že předmětem řízení na jednání soudu bude nadále nižší částka bez ohledu na to, že k zastavení řízení došlo až v rámci konečného rozhodnutí.

16. Součástí náhrady nákladů je pak i zmiňované cestovné za cestu k jednání dne 22. 11. 2023 a dne 8. 1. 2024 z , adresa, a zpět o délce 414 km (dle www.mapy.cz), když při paušální sazbě nákladů v případě prvního jednání v částce 5,20 Kč/km podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí celková náhrada 2 153 Kč a u druhého jednání pak při částce 5,60 Kč/km podle § 1 písm. b) vyhlášky 398/2023 Sb. náklady činí částku 2 318 Kč. U pohonných hmot pak při užití vozidla reg. zn. , SPZ, o spotřebě 5,5 l/BA95/100 km při sazbě 41,20 Kč/l podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 467/2022 Sb. činí náklady částku 887 Kč, u druhého jednání při sazbě 38,20 Kč/l podle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb. činí náklady částku 870 Kč. K nákladům je též třeba přičíst náhradu za zmeškaný čas za 20 půlhodin po 100 Kč dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 2 000 Kč a náhradu daně z přidané hodnoty, jejímž je zástupce žalovaného plátcem, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 9 136,70 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 52 644,70 Kč, uložil soud zaplatit žalobci ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

17. Výrok IV. je odůvodněn ustanovením § 10 odst. 3 věta druhá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož soud vrátí část zaplaceného soudního poplatku sníženého o 20 % bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Ačkoliv soud pro přehlednost rozhodl o částečném zastavení až konečným rozsudkem, ke zpětvzetí návrhu došlo již před prvním jednáním ve věci a žalobci tak náleží část zaplaceného soudního poplatku vycházející z částky, pro kterou bylo řízení částečně zastaveno, snížený o 20 %. Soudní poplatek ve výši 23 010 Kč bude žalobci vrácen v souladu s § 10a odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.