Městský soud v Brně · Rozsudek

115 C 110/2021

č. j. 115 C 110/2021-86

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-30 · ZASTAVENI · ECLI:CZ:MSBR:2022:115.C.110.2021.1

  1. MS Brno 115 C 110/2021-86
  2. MS Brno 115 C 110/2021-91
Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně opravil rozsudek, ve kterém byla chybně uvedena částka 12.226 Kč místo správné výše 1.226 Kč pro výpočet úroků z prodlení. Soud upravil výrok I. tak, že správně určil částku 1.226 Kč a správné sazby úroků z prodlení v rozmezí 8,05 % až 10 % ročně. Oprava byla provedena na základě § 164 občanského soudního řádu kvůli zřejmé písařské chybě. Rozsudek byl tímto opraven a zastavení řízení bylo uvedeno v souladu s opravou.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobce: (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 42.843 Kč s příslušenstvím

I. Řízení, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 12.260 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.6.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.12.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.4.2018 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.12.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.2.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.5.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.10.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.12.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 12.226 Kč od 1.1.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 30.583 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.658 Kč od 1.6.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 750 Kč od 1.8.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.658 Kč od 1.12.2017 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.658 Kč od 1.4.2018 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.663 Kč od 1.12.2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.663 Kč od 1.2.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.663 Kč od 1.4.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.975 Kč od 1.5.2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.464 Kč od 1.8.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.831 Kč od 1.10.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.831 Kč od 1.12.2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 1.831 Kč od 1.1.2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3.938 Kč od 1.8.2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 1.914 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2021, doplněnou o podání ze dne 9. 2. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 42.843 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaná na základě nájemní smlouvy ze dne 31. 3. 2016 užívala do 31. 12. 2019 byt číslo o velikosti 29,56 m², v 1. nadzemním podlaží, v domě na ulici ulice a číslo v obec (dále jen„ byt číslo“), jehož vlastníkem je žalobce. Žalovaná dále na základě nájemní smlouvy ze dne 20. 4. 2015 v období od 1. 5. 2015 do 31. 1. 2017 užívala byt číslo o velikosti 29,26 m², ve 3. nadzemním podlaží, v domě na ulici ulice a číslo v obec (dále jen„ byt číslo“), jehož vlastníkem je žalobce. Žalovaná se zavázala hradit nájemné a služby spojené s užívání obou bytů ve výši stanovené evidenčními předpisy, případně vyúčtováním služeb. Žalovaná se však v případě bytu číslo dostala do prodlení s úhradou nájmu, služeb a vyúčtování za květen 2017, listopad 2017, březen 2018, listopad 2018, leden 2019, březen 2019, duben 2019, červenec 2019, září 2019, listopad 2019, prosinec 2019 a červenec 2020 ve výši 41.093 Kč. V případě bytu číslo se žalovaná dostala do prodlení s úhradou služeb za červenec 2017 ve výši 750 Kč. Žalované tak vznikl dluh v celkové výši 42.843 Kč, který je předmětem žaloby.

2. Žalovaná se k podané žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.

3. Podáním došlým soudu dne 9. 2. 2022 vzal žalobce žalobu ohledně částky 12.260 Kč (včetně příslušenství) představující zálohy na služby za květen 2017, listopad 2017, březen 2018, listopad 2018, leden 2019, březen 2019, duben 2019, září 2019, listopad 2019 a prosinec 2019 (vždy po 1.260 Kč) částečně zpět. Soud řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil v souladu s § 96 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu výrokem I. tohoto rozsudku. Souhlasu žalované s částečným zpětvzetím žaloby nebylo třeba, neboť k částečnému zpětvzetí došlo dříve, než začal soud jednat.

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 31. 3. 2016 soud zjistil, že žalovaná užívala byt číslo o velikosti 29,56 m², nacházející se v 1. podlaží domu na ulici ulice a číslo, obec – obec, jež je součástí pozemku parc. číslo v k.ú. obec, územní celek, okres okres (byt číslo). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od 1. 4. 2016. Nájemné a zálohy na úhrady služeb byly stanoveny evidenčním listem a byly splatné k poslednímu dni příslušného měsíce.

6. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu číslo platného od května 2017, evidenčního listu platného od listopadu 2017 a evidenčního listu platného od března 2018, soud zjistil, že nájemné činilo 2 658 Kč a zálohy na služby 1 226 Kč (celkem 3 884 Kč).

7. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu číslo platného od listopadu 2018, evidenčního listu platného od ledna 2019 a evidenčního listu platného od března 2019, soud zjistil, že nájemné činilo 2 663 Kč a zálohy na služby 1 226 Kč (celkem 3 889 Kč).

8. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu číslo platného od dubna 2019 soud zjistil, že nájemné činilo 2 975 Kč a zálohy na služby 1 226 Kč (celkem 3 201 Kč).

9. Z evidenčního listu pro výpočet úhrady za užívání bytu číslo platného od září 2019, evidenčního listu platného od listopadu 2019 a evidenčního listu platného od prosince 2019, soud zjistil, že nájemné činilo 2 831 Kč a zálohy na služby 1 226 Kč (celkem 3 057 Kč).

10. Z vyúčtování služeb k bytu číslo v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 soud zjistil, že nedoplatek na službách činil 516 Kč; vyúčtování bylo splatné 31. 7. 2020.

11. Z protokolu ze dne 24. 4. 2018 soud zjistil, že zástupci bytového odboru ÚMČ obec obec doručili žalované vyúčtování služeb nájemného za rok 2017 vhozením do označení poštovní schránky žalované v objektu bytového domu ulice a číslo, obec.

12. Z vyúčtování služeb k bytu číslo v období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018 soud zjistil, že nedoplatek na službách činil 2 464 Kč; vyúčtování bylo splatné 31. 7. 2019.

13. Z protokolu ze dne 26. 4. 2019 soud zjistil, že zástupci bytového odboru ÚMČ obec obec doručili žalované vyúčtování služeb nájemného za rok 2018 vhozením do označení poštovní schránky žalované v objektu bytového domu ulice a číslo, obec.

14. Z vyúčtování služeb k bytu číslo v období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 soud zjistil, že nedoplatek na službách činil 3 938 Kč; vyúčtování bylo splatné 31. 7. 2020.

15. Z protokolu ze dne 28. 4. 2020 soud zjistil, že zástupci bytového odboru ÚMČ obec obec doručili žalované vyúčtování služeb nájemného za rok 2019 vhozením do označení poštovní schránky žalované v objektu bytového domu ulice a číslo, obec.

16. Z upomínky ze dne 22. 2. 2021 (č.l. 45) soud zjistil, že žalovaná ohledně bytu číslo dluží nájemné a služby za květen 2017 ve výši 3 884 Kč, listopad 2017 ve výši 3 884 Kč, březen 2018 ve výši 3 884 Kč, listopad 2018 ve výši 3 889 Kč, leden 2019 ve výši 3 889 Kč, březen 2019 ve výši 3 889 Kč, duben 2019 ve výši 3 201 Kč, září 2019 ve výši 3 057 Kč, listopad 2019 ve výši 3 057 Kč a prosinec 2019 ve výši 3 057 Kč, a vyúčtování za služby za rok 2018 ve výši 2 464 Kč a vyúčtování za služby za rok 2019 ve výši 3 938 Kč, celkem tedy částku 42 093 Kč.

17. Z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě dlužných částek za byt číslo v celkové výši 42 093 Kč.

18. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 20. 4. 2015 soud zjistil, že žalovaná užívala byt číslo o velikosti 29,26 m², nacházející se ve 3. podlaží domu na ulici ulice a číslo, obec – obec, jež je součástí pozemku parc. číslo v k.ú. obec, územní celek, okres okres (byt číslo). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 5. 2015 do 31. 1. 2017. Nájemné a zálohy na úhrady služeb byly stanoveny evidenčním listem a byly splatné k poslednímu dni příslušného měsíce.

19. Z vyúčtování služeb k bytu číslo v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 soud zjistil, že nedoplatek na službách činil 750 Kč; vyúčtování bylo splatné 31. 7. 2017.

20. Z upomínky ze dne 22. 2. 2021 (č.l. 46) soud zjistil, že žalovaná ohledně bytu číslo dluží vyúčtování za služby za rok 2016 ve výši 750 Kč.

21. Z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne 2. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzvána k úhradě vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 750 Kč.

22. Žalovaná žalobci výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila a v řízení nijak neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, jež by případně prokazovaly, že nárok uplatněný vůči ní žalobcem, je z hlediska hmotně právního nedůvodný.

23. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

24. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“).

25. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

26. Podle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

27. Podle § 2247 odst. 3 občanského zákoníku způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.

28. Podle § 2251 odst. 1 občanského zákoníku nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.

29. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je (v rozsahu po částečném zpětvzetí) zcela důvodná. Žalovaná od 1. 4. 2016 do 31. 12. 2019 užívala byt číslo v období od 1. 5. 2015 do 31. 1. 2017 pak užívala i byt číslo to na základě nájemních smluv uzavřených s žalobcem. Žalovaná neuhradila nájemné za byt číslo ve výši 23.431 Kč (květen 2017 ve výši 2.658 Kč, listopad 2017 ve výši 2.658 Kč, březen 2018 ve výši 2.658 Kč, listopad 2018 ve výši 2.663 Kč, leden 2019 ve výši 2.663 Kč, březen 2019 ve výši 2.663 Kč, duben 2019 ve výši 1.975 Kč, září 2019 ve výši 1.831 Kč, listopad 2019 ve výši 1.883 Kč a prosinec 2019 ve výši 1.883 Kč) a dále nedoplatek dle vyúčtování za rok 2018 ve výši 2.464 Kč a nedoplatek dle vyúčtování za rok 2019 ve výši 3.938 Kč. V případě bytu číslo žalovaná neuhradila nedoplatek dle vyúčtování za rok 2016 ve výši 750 Kč. Soud proto přiznal žalobci nárok na zaplacení částky v celkové výši 30.583 Kč z titulu dlužného nájemného a nedoplatku na vyúčtování za služby. Správnost žalované částky žalovaná nijak nerozporovala. Protože žalovaná svůj dluh řádně a včas nesplnila, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci takto vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud i tomuto požadavku žalobce vyhověl a přiznal mu vůči žalované právo na zaplacení příslušenství z titulu dlužného nájemného vždy ode dne následujícího po splatnosti měsíčního nájemného a služeb, resp. ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování.

30. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

31. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 42.843 Kč s příslušenstvím. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou ve výši 30.583 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku II. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou ve výši 12.260 Kč, ohledně které vzal žalobce návrh částečně zpět, nikoliv však pro chování žalované. Žalobce byl úspěšný v 71,4 % předmětu řízení, v 28,6 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči jeho neúspěchu má žalobce právo na náhradu 42,8 % účelně vynaložených nákladů.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud se plně ztotožnil s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. března 2013 sp. zn. II.ÚS 376/12, na základě kterého nelze statutárnímu městu přiznávat náklady za zastoupení advokátem. Z předmětného nálezu vyplývá, že: "U statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aby musela využívat právní pomoci advokátů." V dané věci byla předmětem řízení pohledávka žalobce z titulu dlužného nájemného a nedoplatku dle vyúčtování služeb, tedy pohledávka, jejíž vymáhání je běžnou agendou žalobce. Na žalobce proto bylo v souladu s předmětnou vyhláškou pohlíženo jako na nezastoupeného účastníka a byla mu přiznána náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v částce 1.914 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 714 Kč a dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč (podání žaloby a výzva k plnění), na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 o.s.ř. provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 1.

33. Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.