115 C 122/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce ; b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno celé jméno žalobce sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa , obec o zaplacení 98 923,50 Kč s příslušenstvím a 98.923,50 Kč s příslušenstvím

I. Řízení ohledně nároku žalobce a), aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci a) částku 67.217,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 67.217,25 Kč za dobu od 28.6.2021 do zaplacení a ohledně nároku žalobce a), aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci a) zákonný úrok z prodlení z částky 31.706,25 Kč za dobu od 28.6.2021 do 8.7.2021, se zastavuje.

II. Řízení ohledně nároku žalobců a) a b), aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobcům a) a b) částku 67.217,25 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 67.217,25 Kč za dobu od 28.6.2021 do zaplacen a ohledně nároku žalobců a) a b), aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobcům a) a b) zákonný úrok z prodlení z částky 31.706,25 Kč za dobu od 28.6.2021 do 8.7.2021, se zastavuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 26.077,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.077,25 Kč za dobu od 11.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) k rukám společným a nerozdílným částku 26.077,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.077,25 Kč za dobu od 11.7.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci a) částku 5.629 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.629 Kč za dobu od 9.7.2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.077,25 Kč za dobu od 9.7.2021 do 10.7.2021, se zamítá.

VI. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobcům a) a b) k rukám společným a nerozdílným částku 5.629 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.629 Kč za dobu od 9.7.2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.077,25 Kč za dobu od 9.7.2021 do 10.7.2021, se zamítá.

VII. Žalobci a) bude po právní moci tohoto rozhodnutí vrácen Českou republikou- Městským soudem v Brně soudní poplatek ve výši 3.361 Kč.

VIII. Žalobcům a) a b) bude po právní moci tohoto rozhodnutí vrácen Českou republikou- Městským soudem v Brně soudní poplatek ve výši 3.361 Kč.

IX. Žalobce a) a žalobci a) a b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému náhradu nákladu řízení ve výši 32.478 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

X. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 4.604,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XI. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 4.604,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

XII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 4.641 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 1.7.2021 domáhal se žalobce a) zaplacení částky 98.923,50 Kč a oba žalobci a), b) společně zaplacení téže částky s odůvodněním, že žalobce a) je spoluvlastníkem v rozsahu ideální jedné poloviny a oba žalobci pak mají ve společném jmění manželů rovněž spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny k pozemku parc. [číslo] na kterém stojí stavba bez čp./če., pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v k.ú. [obec] na [anonymizováno], přičemž tyto pozemky se nachází v areálu farmy žalovaného, který je užívá ke své podnikatelské činnosti, a je tak povinen vydat bezdůvodné obohacení. Žalobci se domáhali bezdůvodného obohacení nabytého za období let 2018, 2019, 2020 ve výši 39 Kč za m2 za rok, když vycházejí ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení].

2. Žalovaný nepopíral, že žalobci jsou vlastníky označených nemovitostí a že je v rozhodném období užíval, nesouhlasil s výši požadovaného bezdůvodného obohacení. Žalovaný tvrdil, že výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení mu byla doručena až dne 9.7.2021. Dále vznesl námitku promlčení ohledně nároku na zaplacení bezdůvodného obohacení za období od 1.1.2018 do 30.6.2018.

3. Před zahájením jednání vzali žalobci žalobu částečně zpět, soud řízení v rozsahu zpětvzetí výrokem I., II. rozsudku v souladu s § 96 odst. 2, 4 o.s.ř částečně zastavil.

4. Shodným tvrzením účastníků, výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že oba žalobci mají ve společném jmění manželů spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny k předmětným pozemkům, tj. pozemku parc. [číslo] o výměře 73 m2, na kterém stojí stavba bez čp./če, pozemku parc. [číslo] o výměře 1599 m2 a pozemku parc. [číslo] o výměře 19 m2, vše v k.ú. [obec] na [anonymizováno], a žalobce a) je pak spoluvlastníkem v rozsahu ideální jedné poloviny těchto pozemků, pozemky jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] na [anonymizováno], okres [okres]. Shodným tvrzením účastníků bylo prokázáno, že žalovaný označené pozemky žalobců užíval bez právního důvodu v letech 2018, 2019, 2021. Rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 21 C 196/2018 bylo prokázáno, že účastníci vedli soudní spor ohledně nároku žalobců na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání totožných pozemků za období od 1.1.2014 do 31.12.2017, uvedeným rozhodnutím byl žalobci a) přiznán proti žalovanému nárok na zaplacení částky 28.400 Kč a žalobcům a), b), přiznán nárok proti žalovanému na zaplacení částky 28.400 Kč, rozsudek nabyl právní moci. Listinou ze dne 23.6.2021 a podací stvrzenkou bylo prokázáno, že žalobci před podání žaloby vyzývali žalovaného k plnění. Z listiny České pošty o sledování zásilky soud zjistil, že předžalobní výzva žalobců byla žalovanému doručena dne 9.7.2021.

5. Na návrh žalobců soud provedl dokazování znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení]. Soud ze závěrů tohoto znaleckého posudku nevycházel, ztotožnil se s hodnocením žalovaného v tom směru, že znalkyně se nezabývala hodnocením srovnávaných vzorků z hlediska využitelnosti, velikosti, tvaru pozemku, omezení v přístupu k pozemku, existencí ochranného pásma či možného napojení na inženýrské sítě. Soud proto přistoupil k ustanovení znalce z oboru ekonomika-ceny a odhady se specializací nemovitosti [celé jméno znalce].

6. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 28.4.2022, jeho dodatku č. 1 ze dne 2.9.2022 a výslechu znalce [celé jméno znalce] u jednání soud zjistil, že znalec pro určení výše bezdůvodného obohacení použil metodu procentuální sazby z obvyklé ceny pozemků za použití Znaleckého standardu POSN č. 4 zpracovaného Asociací znalců a odhadců ČR. Znalec nejdříve určil obvyklou cenu pozemků za použití porovnávací metody. K zpracování znaleckého úkolu zvolil pět obdobných skutečně realizovaných prodejů pozemků, kdy volil pozemky spadající do zemědělských lokalit nebo zemědělské areály v lokalitě jihomoravského kraje. Znalec při výběru porovnávaných nemovitostí preferoval naplnění požadavku porovnávaní obdobných nemovitých věcí v daném místě a čase. Obvyklou cenu pozemků vypočetl k 31.1.2020 ve výši 304.380 Kč a pro delší časové období použil index inflace (HB index) k datu ocenění, který je aktualizován 1 x za čtvrt roku. Použití tohoto indexu vyhovuje platné metodice, protože je vyjádřen vývoj trhu nemovitostí v čase. Výše obvyklého nájemného byla vypočtena dle Oceňovacího standardu POSN č.4, posuzované pozemky jsou využívány k drobné zemědělské a živočišné výrobě, ve smyslu Oceňovacího standardu POSN č. 4 se jedná o drobné podnikání v sazbě 5% až 10% z obvyklé ceny pozemků v Kč/m2/rok. Sazba zemědělství ve výši sazby 3% se vztahuje na zemědělské pozemky v kategorii pole, louky. Znalec po vyhodnocení všech okolností zvolil sazbu výše obvyklého nájemného ve střední hodnotě rozpětí ve výši 7 % z obvyklé ceny pozemků v Kč/m2/rok. Znalec tímto postupem určil výši obvyklého nájemného za rok 2020 ve výši 21.307 Kč, výše obvyklého nájemné v roce 2018, 2019 byla přepočtena dle míry inflace pro rok 2019 a rok 2020 stanovené ČSÚ a činila za rok 2018 částku 20.275 Kč a za rok 2019 částku 20.710 Kč.

7. K námitkám žalovaného se znalec vyjádřil v doplňku č. 1 znaleckého posudku, námitky vyvrátil, své závěry znovu vysvětlil a obhájil. Znalec na základě námitky žalovaného připustil, že občanská vybavenost obce má jistý vliv na kupní cenu pozemku, ale je třeba přihlédnout k tomu o jaké pozemky se jedná. Znalec podrobně a srozumitelně vysvětlil, jak postupoval při výběru pozemků, které použil pro porovnání. Jeho cílem bylo vybrat pozemky se stejným účelem užívání (zemědělské areály-pozemky, zastavěné plochy a pozemky v jednotném funkčním celku se stavbou jiného vlastníka), veškeré jsou v kategorii smluvní převody-srovnatelné, veškeré jsou situovány v okrajových částech obce, obce v jihomoravském kraji o velikosti do 2 000 obyvatel, veškeré srovnatelné pozemky jsou dle platných územních plánů vedeny v kategorii„ VZ zemědělská výroba“, veškeré srovnatelné pozemky mají infrastrukturu potřebnou k realizaci hlavního předmětu podnikání-zemědělství. Namítal-li žalovaný, že znalec určil u všech srovnatelných pozemků koeficient oceňovacích kritérií na hodnotě 1, znalec svůj postup zdůvodnil tím, že při výběru srovnatelných pozemků postupoval zodpovědně a správně, a proto není třeba pozemky redukovat a u všech použil koeficient oceňovacích kritérií 1. V případě, že by pro srovnání byly použity pozemky v jiné kategorii např. pozemky ve výrobním nebo skladovacím prostoru, potom by dle znalce byl použit redukční index < 1. Uvedený znalecký postup a odborný znalecký závěr nepřísluší soudu hodnotit. Nepoužil-li znalec ke srovnání kupní smlouvy předložené žalovaným, je tento postup zcela v kompetenci soudního znalce, aby na základě svých odborných znalostí a zkušeností určil, z jakých podkladů bude při vypracování znaleckého posudku vycházet. Na žádost žalovaného znalec doplnil znalecký posudek o kupní smlouvy, ze kterých při zpracování vycházel. Rovněž znalec odůvodnil, jak při stanovení obvyklé ceny pozemků zohlednil vývoj cen nemovitostí v delším časovém období, kdy použil HB index, který vychází z analýzy skutečně realizovaných smluvních převodů, jedná se o statistickou veličinu a dle znalce jiné uznávané údaje (vyjma ČSU) nejsou k dispozici. Byly-li některé ze srovnatelných prodejů pozemků realizovány v roce 2021 je přepočet cen provedený znalcem vyjádřen HB indexem <1. Zvolil-li znalec jako výchozí obvyklou cenu předmětných pozemků cenu k datu 31.12.2020, jedná se o postup znalce, který je v jeho kompetenci a soudu nepřísluší tento přezkoumávat. Znalec v doplňku doplnil, že při stanovení sazby nájemného přihlédl k atraktivitě místa, ve kterém se nemovitá věc, která má být pronajata nachází (v tomto případě šlo o rozsáhlý původní zemědělský areál s pozemky a hospodářskými budovami v okrajové části obce), k činnosti, která se na pozemcích provozuje, způsobu využití (kdy se jedná o drobnou zemědělskou činnost, živočišnou výrobu, drobné podnikání), k vazbě na územní plán. Znalec uvedl, že přípustné využití pozemků je širší a významnější než zemědělská činnost. Po zhodnocení těchto kritérií stanovil sazbu nájemného ve střední hodnotě rozpětí 7%. Soud souhlasí se závěrem znalce, že znalecký posudek nelze chápat jako výsledek matematických výpočtů, ale jako výsledek odborných názorů, znalostí a zkušeností znalce. Za situace, kdy závěry znaleckého posudku byly v jeho písemném vyhotovení i doplňku znaleckého posudku i při výslechu znalce náležitě odůvodněny, podloženy konkrétními skutečností, znalec přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž bylo třeba se vypořádat, závěry znaleckého posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení, považuje soud závěry znaleckého posudku za zcela přesvědčivé, a proto z nich vycházel.

8. Na návrh žalovaného soud provedl dokazování kupní smlouvou z roku 2018 kupujícím [jméno] [příjmení], kupní smlouvou z roku 2018 kupujícím [jméno] [příjmení], kupní smlouvou z roku 2017 kupujícím [právnická osoba], kupní smlouvou z roku 2018 kupujícím [anonymizována tři slova] [příjmení] u [právnická osoba], Dodatkem č. 8 k nájemní smlouvě č. [číslo]. Z uvedených důkazů soud nevzal za prokázané žádné skutečnosti, když ve věci byl zadán znalecký úkol ustanovenému znalci a na něm bylo, aby zvolil vhodné podklady pro splnění znaleckého úkolu. Pokud znalec na základě svých odborných znalostí a zkušeností dospěl k závěru o výši obvyklého nájemného, jedná se o odborný závěr, který nemohou uvedené listiny nijak zvrátit. Na návrh žalovaného dále soud provedl dokazování usnesením č. 4 ze zasedání Zastupitelstva obce Podivice a tabulkou základní občanské vybavenosti v obcích Jihomoravského kraje, z uvedených nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení nároku žalobců.

9. Soud provedl dokazování znaleckým posudkem č. 6771/2022, který určil výši bezdůvodného obohacení za užívání jiných pozemků ve stejném zemědělském areálu. Za situace, kdy soud v řízení disponoval znaleckým posudkem, který kvalitně a přesvědčivě stanovil výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobců a znalecký posudek č. 6771/2022, se těchto pozemků žalobců netýkal, soud ze znaleckého posudku č. 6771/2022 nevyvodil žádné pro posouzení nároků žalobců rozhodné skutečnosti.

10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. V řízení je mezi účastníky nesporné, že žalobcům svědčí ve výše uvedeném poměru spoluvlastnické právo k předmětným pozemkům, a že tyto užívá po celé žalované období žalovaný, který tak činí bez právního důvodu.

11. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále o.z.) tak žalovanému vzniklo v letech 2018, 2019, 2020 bezdůvodné obohacení, získané protiprávním užíváním pozemků žalobců. Toto bezdůvodné obohacení je žalovaný povinna vydat dle § 2991 odst. 1 o.z., přičemž jeho výši lze vyjádřit peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných pozemků, zpravidla formou nájmu, kterou by nájemce, tj. žalovaný, za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Výše tohoto bezdůvodného obohacení pak byla stanovena znaleckým posudkem. Soud vycházel ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] a jeho dodatku č.1, který určil výši obvyklého nájemného za předmětné pozemky ve výši 20.275 Kč v roce 2018, ve výši 20.710 Kč v roce 2019 a ve výši 21.307 Kč v roce 2020.

12. Žalovaný v průběhu řízení vznesl proti nárokům žalobců námitku promlčení. Podle § 619 odst. 1o.z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle § 619 odst. 2 o. z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky. Podle § 638 odst. 1 o. z. se právo na vydání bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Podle § 638 odst. 2 o. z. bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Soud vyšel ze skutečnosti, že ustanovení § 638 o. z. doplňuje § 621 o. z. a § 629 odst. 1 o. z. s tím, že právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje ve tříleté subjektivní a v desetileté, výjimečně v patnáctileté (§ 638 odst. 2) objektivní promlčecí lhůtě. Promlčení lze úspěšně namítnout, pokud uplyne byť i jediná z těchto lhůt. Pro vznik bezdůvodného obohacení plněním bez právního důvodu je rozhodující okamžik přijetí plnění nebo jiný způsob nabytí bezdůvodného obohacení. V případě protiprávního užití cizí hodnoty vzniká bezdůvodné obohacení každým dnem užívání, a každým dnem proto začíná běžet promlčecí lhůta ohledně práva na vydání prospěchu získaného výkonem užívacího práva v tomto dni (NS 28 Cdo 1128/2014, NS 28 Cdo 1412/2016, NS 30 Cdo 2191/2017). Soud žalobu výrokem V. a VI. částečně zamítl jako nedůvodnou, neboť se nárok žalobců díky řádně vznesené námitce promlčení žalovaným promlčel v obecné tříleté promlčecí lhůtě. Soud vyšel z provedeného dokazování zjištěné skutečnosti, že žalobci od 1.1.2018 věděli, že žalovaný užívá jejich pozemky bez právního důvodu, tudíž na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení. Námitce promlčení vznesené žalovaným soud vyhověl, s odkazem na ustanovení § 629 odst. 1 o. z., podle kterého promlčecí lhůta trvá tři roky. V daném případě docházelo v období od 1.1.2018 do 30.6.2018 k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného každým dnem tohoto užívání. S ohledem na tříletou promlčecí lhůtu je zřejmé, že se nárok žalobců na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1.1.2018 do 30.6.2018 promlčel nejpozději dne 30.6.2021, přičemž žaloba byla doručena soudu až dne 1.7.2021.

13. Za další období vycházel soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení ze závěrů znaleckého posudku a při výši obvyklého nájemného, jak ji určil za uvedené období znalec, dospěl k závěru, že výše obvyklého nájemného za předmětné pozemky v období od 30.6.2018 do 31.12.2018, roku 2019 a 2020 činí celkem 52.154,50 Kč (10.137 20.710 21.307 52.154). Na žalobce a), kterému svědčí spoluvlastnický podíl v rozsahu ideální jedné poloviny pozemků, tak připadá částka 26.077,25 Kč, a na oba žalobce společně, kteří mají ve společném jmění druhou ideální polovinu pozemků, shodná částka. K zaplacení těchto částek soud žalovaného zavázal výrokem III. a IV. rozsudku. Současně soud přiznal žalobcům nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, že výzva žalobců k vydání bezdůvodného obohacení byla žalovanému doručena teprve dne 9.7.2021, žalovaný byl povinen následující den žalobcům plnit a pokud tak neučinil, nachází se od 11.7.2021 v prodlení, proto ho soud zavázal k placení úroků z prodlení od 11.7.2021 nikoliv, jak požadovali žalobci od 9.7.2021.

14. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby rozhodl soud v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích o vrácení části soudního poplatku žalobci ve výroku VII. rozsudku.

15. Pokud jde o náklady řízení, o těchto bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy jak žalobce a), tak žalobci a), b) společně a nerozdílně, měli každý úspěch v rozsahu 26 % z žalované částky, neúspěch 74 %, naopak úspěch žalovaného činil 74 % a neúspěch 26 %, proto mu vzniklo právo na náhradu 48 % nákladů řízení. Žalovanému vznikly náklady v celkové výši 67. 663,20 Kč. Tato částka se skládá z těchto částek: - 54.120 Kč odměnu advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 2 x vyjádření ke znaleckým posudkům, účast u jednání dne 21.11.2022) ve výši 9.020 Kč za úkon podle § 11 odst.1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a za 2 úkony právní služby (účast u jednání dne 1.12.2021 a dne 23.11.2021) ve výši 4.510 Kč podle § 11 odst. 2 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., - 1.800 Kč za hotové výdaje advokáta podle §13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 6 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, 2 x vyjádření ke znaleckým posudkům, účast u jednání dne 21.11.2022, účast u jednání dne 1.12.2021 a dne 23.11.2021) po 300 Kč, - 11. 743,20 Kč tj. 21 % DPH, jíž je zástupce žalovaného plátcem. Žalovaný má právo na náhradu 48 % nákladů řízení, což činí částku 32.478 Kč Náklady řízení jsou žalobci povinni uhradit k rukám zástupce žalovaného podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

16. V průběhu řízení vznikly státu náklady v souvislosti s přiznaným znalečným za zpracování znaleckého posudku a jeho doplňku a s výslechem znalce u jednání v celkové ve výši 17.850 Kč. Podle výsledku řízení v souladu s § 148 odst. 1 o.s.ř. jsou žalobci povinni zaplatit 74 % vzniklých nákladů a žalovaný 26 % vzniklých nákladů, když u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. 74 % vzniklých nákladů činí 13.209 Kč, žalobce a) je povinen zaplatit jednu polovinu této částky to je 6.604,50 Kč a oba žalobci společně jsou povinni zaplatit rovněž jednu polovinu této částky to je 6.604,50 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce a) již platil zálohu na znalecký posudek ve výši 2.000 Kč, zohlednil uvedené soud ve výroku X. rozsudku a zavázal ho k zaplacení nákladů řízení ve výši 4.604, 50 Kč (6.604, 50-2.000 4.404). Žalobci a), b) zaplatili též zálohu na znalecký posudek ve výši 2.000 Kč, soud uvedené zohlednil ve výroku XI. rozsudku a zavázal je k zaplacení nákladů řízení ve výši 4.604, 50 Kč (6.604, 50-2.000 4.404). Žalovanému pak svědčí povinnost úhrady 26 % těchto nákladů (v tomto rozsahu byl při bránění svého práva neúspěšný), což z částky 17.850 Kč představuje 4.641Kč, k zaplacení této částky zavázal soud žalovaného ve výroku XII. rozsudku.