115 C 145/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících PaedDr. jméno příjmení , CSc. a JUDr. jméno příjmení ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Ing. Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 29.4.2020, které dal žalovaný žalobci, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 37.316,27 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne 28.8.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne 29.4.2020 je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce pracoval na pozici hlavního účetního u žalovaného jako zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy ze dne 1.7.2019, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2020. Dne 29.4.2020 dal žalovaný žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti, dle žalobce nebyly pro výpověď splněny předpoklady. Žalobce tvrdil, že žalovaný zřídil novou pozici accounting manager, která zcela převzala pracovní náplň žalobce, na tuto pozici vypsal inzerát poprvé dne 30.4.2020.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 29.3.2022 tak, že nároky uplatněné žalobcem neuznává, ani z části, navrhoval zamítnutí žaloby. Tvrdil, že důvodem ukončení pracovního poměru žalobce byla nadbytečnost ve smyslu § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce. Žalovaný přijal v souvislosti s restrukturalizací finančního úseku organizačně-technická opatření, v jejichž důsledku došlo k zániku pozice hlavní účetní. K tomuto kroku byl zaměstnavatel povinen přistoupit zejména proto, aby docílil zvýšení efektivnosti práce a snížení nákladů. Pozice hlavní účetní byla ke dni 30.6.2020 zrušena bez náhrady a pracovní náplň hlavního účetního byla rozdělena mezi jiné pracovní pozice a to zejména pozici finančního ředitele a samostatných účetní. V průběhu následujících měsíců došlo k dalším organizačním změnám, k nastavení nové organizační struktury, jinému rozdělení práce a odpovědnosti.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný je od 11.7.1991 zapsán jako akciová společnost v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně s předmětem podnikání silniční motorová doprava, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

5. Z pracovní smlouvy ze dne 1.7.2019 soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli pracovní smlouvu, kterou se žalobce zavázal konat pro žalovaného práci hlavního účetního, pracovní poměr byl sjednán od 1.7.2019 do 31.12.2019. Dodatkem č. 1 k pracovní smlouvě byl pracovní poměr mezi účastníky sjednán do 31.12.2020.

6. Z výpovědi ze dne 27.4.2020 soud zjistil, že žalovaný dal žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce s odůvodněním, že vzhledem k organizačním změnám zaměstnavatele a nemožnosti žalobce dále zaměstnat se stává pro žalovaného nadbytečným. Výpověď byla žalobci doručena dne 29.4.2020. Za žalovaného podepsal výpověď generální ředitel.

7. Ze zápisu z porady vedení ze dne 8.4.2020 a shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že změna personálního nastavení a distribuce práce byla schválena generálním ředitelem žalovaného, provedením změn byli pověření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Mezi personální změny náleželo zrušení pozice hlavního účetního bez náhrady s tím, že jeho pracovní náplň bude rozdělena mezi finančního ředitele, který ve spolupráci se samostatnými účetními bude zajišťovat měsíční uzávěrky a hlášení DPH, povede účetní a samostatnou účetní, která bude připravovat podklady DPH a měsíční závěrky. Současně mělo dojít k zřízení pozice accounting managera, jehož hlavní náplní práce mělo být zmapování procesů na finančním úseku, jejich revize a nastavení nového ERP systému, který zahrnuje účetní program. Z organizačního řádu žalovaného soud zjistil, že generální ředitel je oprávněn rozhodovat o veškerých záležitostech chodu společnosti s výjimkou záležitostí vyhrazených stanovami společnosti.

8. Z pracovní náplně žalobce soud zjistil, že vykonával výkaznictví vůči státu (toto zahrnovalo přípravu a zpracování výkazů DPH, kontrolních hlášení, souhrnného hlášení, komunikaci s finančním a celním úřadem), audit/roční závěrku (tato oblast zahrnovala přípravu veškerých podkladů, přípravu roční závěrky, přípravu pro DPPO, zpracování DPPO, uzavření a otevření účetních knih, příprava pro konsolidovanou uzávěrku, inventarizace všech rozvahových účtů daných IS), měsíční závěrky/kontroly (tato oblast zahrnovala tvorbu výkazů k měsíčním uzávěrkám, kontrola zaúčtování všech dokladů, denní operativa v kontrole a úprav nastavení kontací, součinnost při změnách procesů, testování, nastavení v rámci účetní agendy, tvorba interních sdělení a organizačních směrnic souvisejících s účetním oddělením), úkony ve vztahu k dceřiné [právnická osoba], účtování veškerých skladových pohybů, přepočty skladů, kontrola záporných stavů, následně zaslání k řešení, rozpouštění dovozových JSD do příjemek, statické výkazy, součinnost s PČR, soudy apod.

9. Ze záznamu na stránkách jobs cz. a detailu pozice accounting manager soud zjistil, že žalovaný dne 30.4.2020 zadal inzerát, kterým hledal zaměstnance na pozici accounting managera. Z popisu pozice vyplývá, že k povinnostem tohoto zaměstnance bude náležet: reportování finančnímu řediteli a monitorování týmu účetních, implementovat nový ERP systém do účetnictví, odpovídat za účetnictví a reporting v souladu s českými standarty, zpracovávat měsíční, roční účetní závěrky, daňová přiznání, komunikovat a spolupracovat s orgány státní správy, auditory.

10. Z popisu pracovní pozice accounting manager soud zjistil, že mezi klíčové aktivity zaměstnance na této pozici náleží příprava implementace nového ERP systému za oblast financí a účetnictví, supervize-mentoring týmů účetních při zpracování měsíčních závěrek/kontrol, příprav podkladů pro audit/roční závěrka finančního ředitele, uzavírání a optimalizace entit-dceřiné [právnická osoba].

11. Z listiny označené jako Hlášení personální změny soud zjistil,, že zaměstnankyni na pozici accounting manager byla přidělena telefonní klapka žalobce, přístup do systému ISYS 504 v rozsahu stejných práv jako měl žalobce, přístup k adresáři company disk„ S“ 504 v rozsahu stejných práv jako měl žalobce.

12. Z listiny ze dne 3.6.2020 soud zjistil, že zaměstnankyně Ing. [jméno] [příjmení] podávala písemně vysvětlení Finančnímu úřadu pro Jihomoravský kraj Brno a při svém podpisu označila svou pracovní pozici jako hlavní účetní.

13. Z e-mailu ze dne 19.8.2020 soud zjistil, že účetní [jméno] [příjmení] sdělovala žalobci, že původní zaměstnanci účtárny žalovaného ukončili pracovní poměr, nová hlavní účetní neví, co má dělat dřív, zda DPH, závěrky, řešit dotazy finančního úřadu, chystat přechod na nový sofware nebo chodit na přijímací pohovory, dotazuje se na práci žalobce, případně hledá v sešitě s poznámkami, které získala od žalobce.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce konal práci hlavního účetního. U žalovaného bylo zaměstnáno pět nebo šest účetních, žalobce byl jejich nadřízeným, zajišťoval chod účtárny, účtoval sklady, dělal DPH, závěrku, konsolidační závěrku, účastnil se pohovorů s uchazeči na pozici účetní. Přibližně v květnu 2020 nastoupila k žalovanému zaměstnankyně [jméno] [příjmení], která vykonávala všechny činnosti, které původně konal žalobce. Svědkyně ji považovala za novou hlavní účetní. Svědkyně ani jiná z účetních žádnou práci, kterou původně konal žalobce, nepřevzala. Novou zaměstnankyni chápala jako nadřízenou, zadávala účetním, kdo jaký úkol udělá, neukazovala účetním nové pracovní postupy, nementorovala je. Od ledna 2020 probíhala školení ohledně implementace nového ERP systému, nejdříve probíhaly společné porady se zástupci dodavatele softwaru, poté probíhala komunikace elektronicky, této komunikace se žalobce od počátku účastnil. Zaměstnankyně [jméno] [příjmení] konzultovala práci týkající se skladů, DPH a závěrek se svědkyní, která tuto práci vykonávala pro společnost odlišnou od žalovaného.

15. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán jako hlavní účetní, odpovídal za vedení účetnictví, dělal závěrky, podával daňová přiznání, zpracovával roční uzávěrku, připravoval podklady pro audit, zajišťoval výkaznictví vůči státu- finančnímu úřadu. Po přijetí organizační změny práce tvořící pracovní náplň žalobce nezanikly, ale vznikla potřeba nových prací, proto vznikla nová pozice accounting manager, která byla záměrně označena anglicky, aby to bylo znamení pro uchazeče, že se jedná o pozici v mezinárodní firmě. Nová pozice vyžadovala aktivní spolupráci s mateřskou společností při implementaci softwaru, měl být podporován mentoring, aby byl zajištěn kariérní postup pro zaměstnance finančního oddělení. Dle organizační změny měla práce žalobce převzít zaměstnankyně na pozici accounting manager. Svědkyně v některých případech též za žalovaného komunikoval s finančním úřadem, ale jejím úkolem nebylo převzít některé pracovní činnosti po žalobci, tyto měla převzít zaměstnankyně na pozici accounting manager.

16. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce při doručování výpovědi seznámil s přijatým organizačním opatřením. Výpověď dána žalobci byla důsledkem dlouhodobého procesu probíhajícího u žalovaného poté, kdy žalovaného koupil portugalský partner. Docházelo k organizačním změnám, které se týkaly přerozdělení práce, odchodu finančního ředitele, změny pozice hlavního účetního. K náplni práce hlavního účetního náleželo zpracovávat roční a měsíční uzávěrku, vést účetnictví, komunikovat s úřady státní správy. Žalobce řídil a byl přímým nadřízeným 4-5 účetních. V červnu 2020 byla zřízena nová pozice accounting manager, náplní práce zaměstnance na této pozici bylo koncepčně a procesně navrhnout chod v novém ERP systému celého účetního oddělení, jednotlivých účetních procesů, mentorovat vybrané samostatné účetní, aby byly schopny samostatně pracovat v ERP systému a připravovat podklady pro roční a holdingovou uzávěrku a zpracování roční uzávěrky, zpracování účetnictví dceřiných společností žalovaného, do kterého lze zahrnout též povinnost ukončit účetnictví těchto účetních společností. Žalovaný ukončil s žalobcem pracovní poměr poté, kdy měl jistotu, že jsou připraveny podklady pro roční uzávěrku. Vypověděl-li svědek, že komunikaci s orgány státní zprávy převzala částečně finanční ředitelka [jméno] [příjmení], soud této části výpovědi svědka neuvěřil, neboť z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] i listiny ze dne 3.6.2020 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] komunikovala s finančním úřadem pouze v některých případech, jinak tuto agendu převzala zaměstnankyně na pozici accounting manager. Vypověděl-li svědek, že do vzniku pozice accounting manager nebyl mentoring týmů účetních prováděn, nelze přehlédnou výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], která vypověděla, že ani po obsazení pozice accounting manager nebyl mentoring prováděn.

17. Z podacího lístku a listiny ze dne 24.8.2020 soud zjistil, že žalobce sdělil nesouhlasné stanovisko s výpovědí žalovanému a současně sdělil žalovanému, že trvá na dalším přidělování práce. Z listiny ze dne 2.9.2020 a podacího lístku, informací České pošty o zásilkách soud zjistil, že žalovaný reagoval na dopis žalobce ze dne 24.8.2020 tak, že trval na skončení pracovního poměru výpovědí.

18. Na návrh žalobce soud provedl dokazování listinami, ve kterých byla popisována pozice accounting managera při inzerci zadané zaměstnavateli odlišnými od žalovaného, z uvedených důkazů soud nezjistil pro rozhodnutí věci žádné rozhodné skutečnosti.

19. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce na základě pracovní smlouvy ze dne 1.7.2019 a jejího dodatku č. 1 jako zaměstnanec pro žalovaného jako zaměstnavatele práci hlavního účetního, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do 31.12.2020. Dne 27.4.2020 doručil žalovaný žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 odst. 1 písm. c) zákoníku práce s odůvodněním, že vzhledem k organizačním změnám zaměstnavatele a nemožnosti žalobce dále zaměstnat se stává pro žalovaného nadbytečným. Žalovaný v dubnu 2020 přijal organizační opatření, dle kterého byla zrušena pozice hlavního účetního bez náhrady s tím, že jeho pracovní náplň bude rozdělena mezi finančního ředitele a samostatnou účetní. Žalobce jako hlavní účetní vykonával výkaznictví vůči státu (toto zahrnovalo přípravu a zpracování výkazů DPH, kontrolních hlášení, souhrnného hlášení, komunikaci s finančním a celním úřadem), audit/roční závěrku (tato oblast zahrnovala přípravu veškerých podkladů, přípravu roční závěrky, přípravu pro DPPO, zpracování DPPO, uzavření a otevření účetních knih, příprava pro konsolidovanou uzávěrku, inventarizace všech rozvahových účtů daných IS), měsíční závěrky/kontroly (tato oblast zahrnovala tvorbu výkazů k měsíčním uzávěrkám, kontrola zaúčtování všech dokladů, denní operativa v kontrole a úprav nastavení kontací, součinnost při změnách procesů, testování, nastavení v rámci účetní agendy, tvorba interních sdělení a organizačních směrnic souvisejících s účetním oddělením), úkony ve vztahu k dceřiné [právnická osoba], účtování veškerých skladových pohybů, přepočty skladů, kontrola záporných stavů, následně zaslání k řešení, rozpouštění dovozových JSD do příjemek, statické výkazy, součinnost s PČR, soudy. Po přijetí organizačního opatření potřeba prací konaných žalobcem nezanikla, žalovaným bylo„ zamýšleno“, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], že práce žalobce převezme zaměstnankyně na nově vytvořené pozici accounting manager a k tomu rovněž došlo, tento skutkový závěr soud učinil po zhodnocení svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], po porovnání pracovní náplně žalobce a zaměstnance na pozici accounting manager, listiny ze dne 3.6.2020, e-mailu ze dne 19.8.2020.

20. Po právním posouzení shora uvedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu ji vyhověl. Žalobkyně podala žalobu ve lhůtě stanovené § 72 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Výpověď z pracovního poměru, kterou dal žalovaný žalobci, posuzoval soud podle § 50 zákona č. 262/2006 Sb. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl na základě pracovní smlouvy pracovní poměr. Žalovaný doručil žalobci výpověď, která obsahovala všechny zákonem předepsané náležitosti. Obsahovala důvod výpovědi s odkazem na příslušné ustanovení zákoníku práce, který byl dostatečně konkretizován, žalobce byl s organizačním opatřením žalovaného, v důsledku kterého se stal pro žalovaného nadbytečným seznámen. Výpověď obsahovala vlastnoruční podpis generálního ředitele žalovaného, osoby oprávněné jednat za zaměstnavatele. Obsahovala ustanovení o skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby v souladu s § 51 odst.1 zákona č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013.

21. Dále se soud zabýval tím, zda byla naplněna skutková podstat výpovědního důvodu dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb.. Výpovědní důvod podle § 52 písm. c) je založen na splnění všech následujících předpokladů: a) rozhodnutí o organizačních změnách, b) nadbytečnosti zaměstnance, c) příčinné souvislosti mezi rozhodnutím o organizačních změnách a nadbytečností zaměstnance.

22. Na poradě vedení dne 8.4.2020 bylo konstatováno schválení změn personálního nastavení a distribuce práce generálním ředitelem žalovaného a provedením změn byli pověření [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Mezi personální změny náleželo zrušení pozice hlavního účetního bez náhrady a současně mělo dojít k zřízení pozice accounting managera, jehož hlavní náplní práce mělo být zmapování procesů na finančním úseku, jejich revize a nastavení nového ERP systému, který zahrnuje účetní program a současně bylo„ zamýšleno“, jak vyplynulo z výpovědi svědkyně [příjmení], že zaměstnanec na pozici accounting manager převezme práce konané žalobcem.

23. Dle ustálené soudní praxe je nadbytečnost zaměstnance dána tehdy, nemá-li zaměstnavatel s ohledem na přijaté rozhodnutí o organizační změně možnost zaměstnance dále zaměstnávat pracemi dohodnutými v pracovní smlouvě. Skutečnost, že zaměstnavatel přijme jiného zaměstnance na místo uvolněné odchodem zaměstnance, kterému byla dána výpověď pro nadbytečnost (případně zaměstnavatel toto místo obsadí některým ze stávajících zaměstnanců), je zpravidla důkazem o neopodstatněnosti použitého výpovědního důvodu; v takovém případě nelze hovořit o tom, že by se zaměstnanec, resp. druh práce, který na základě pracovní smlouvy vykonává, stal v důsledku přijatého rozhodnutí o organizační změně nadbytečným a že by tedy opravdovým důvodem rozvázání pracovního poměru byly okolnosti uvedené v ustanovení § 52 písm. c) zák. práce. Jestliže se totiž z hlediska potřebného profesního složení zaměstnanců nestává nadbytečným druh práce sjednaný pracovní smlouvou propouštěného zaměstnance (jeho pracovní činnost), nemůže být jiná okolnost spočívající kupř. pouze v jeho osobě, podkladem pro skončení pracovního poměru výpovědí podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce (rozsudek NS ČR 21 Cdo 3446/2006, 21 Cdo 440/2008).

24. Soud zjistil, že žalovaný ve stejném okamžiku rozhodl o zrušení pozice hlavního účetního a zřízení pozice accounting managera, uvedené vyplývá ze zápisu z porady vedení ze dne 8.4.2020. Současně s doručením výpovědi žalobci, žalovaný inzeroval volné pracovní místo na pozici accounting manager s tím, že pracovní náplň zaměstnance na nabízené pracovní pozici se shodovala s prací konanou původně žalobcem, žalovanému tudíž bylo zřejmé, že práce konané dosud žalobcem nejsou pro žalovaného nadbytečné. Porovnáním prací, které patřily do pracovní činnosti žalobce a pracovní činností, kterou vykonávala [jméno] [příjmení] na pozici accounting managera soud zjistil, že práce vykonávané žalobcem se nestaly pro žalovaného ani po jeho odchodu nepotřebnými, jejich převážnou část převzala zaměstnankyně [jméno] [příjmení] na pozici accounting managera, uvedené soud zjistil z výslechů svědkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a listinných důkazů. Rovněž z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že práce konaná žalobcem spočívající v přípravě podkladů pro roční a holdingovou uzávěrku a zpracování roční uzávěrky nadále žalovaný potřeboval, proto dal žalobci výpověď až po splnění tohoto úkolu. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že žalovaný sice zrušil pracovní pozici hlavního účetního, kterou zastával žalobce, avšak potřeba práci, které zastával žalobce, zůstala. Žalobce se nestal pro žalovaného nadbytečným v důsledku organizačního opatření žalovaného, kterým bylo zrušeno místo hlavního účetního, ale v důsledku vytvoření a obsazení nové pracovní pozice accounting managera. Za situace, kdy obsah činností vykonávaných žalobcem u žalovaného z celkového pohledu zůstal zachován, došlo pouze k jeho přesunutí na zaměstnance na pozici accounting manager, nemůže toto jiné organizační uspořádání žalovaného být důvodem pro skončení pracovního poměru výpovědí dle § 52 písm. c) zákoníku práce, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 37.316,27 Kč. Tato částka sestává z těchto částek: -) 2.000 Kč za zaplacený soudní poplatek, -) 17.500 Kč odměnu advokáta za 7 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 23.7.2021, účast u jednání dne 15.11.2021 trvající přes 2 hodiny, účast u jednání dne 11.5.2022 trvající přes dvě hodiny) ve výši 2.500 Kč za úkon určené podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., -) 2.100 Kč za hotové výdaje advokáta podle §13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 7 režijních paušálů po 300 Kč služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, písemné vyjádření ve věci ze dne 23.7.2021, účast u jednání dne 15.11.2021 trvající přes 2 hodiny, účast u jednání dne 11.5.2022 trvající přes dvě hodiny). -) 3.486 Kč za cestovné osobním vozidlem [příjmení] [registrační značka] ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět dne 15.11.2021, když bylo celkem ujeto 411 km při spotřebě benzinu 38,50 litrů /100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot dle účetního dokladu a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 375/2021 Sb. ve výši 4,4 Kč km, -) 3.901 Kč za cestovné osobním vozidlem [příjmení] [registrační značka] ze sídla advokátní kanceláře v Praze do Brna a zpět dne 11.5.2021, když bylo celkem ujeto 411 km při spotřebě benzinu 45,20 litrů /100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot dle účetního dokladu a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve výši 4,70 Kč km, -) 2.200 Kč za náhradu za promeškaný čas za 22 půlhodin po 100 Kč dle §14 vyhlášky č. 177/96 Sb., -) 6.125,27 Kč tj. 21 % DPH, jíž je zástupce žalobkyně plátcem.

26. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.