115 C 149/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D., MBA a Mgr. Ing. Václava Štanglici ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený Anonymizováno Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno : IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 3.3.2022, které dal žalovaný žalobci, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 21.472,51 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Mostě dne 28.4.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 3.3.2022, které mu dal žalovaný, je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl u žalovaného zaměstnán od 1.7.2020 na pozici strojvedoucí a svou práci vykonával až do 3.3.2022, kdy s ním žalovaný rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením. Důvodem okamžitého zrušení měl být dle jeho obsahu „incident ze dne 28.2.2022.“ K průběhu události dne 28.2.2022 žalobce uvedl, že řídil vlakovou soupravu s naftovou motorovou jednotkou a v úseku odb. , adresa, a zastávka , adresa, zaslechl ránu, která vycházela ze směru od podvozku soupravy. V důsledku této rány soupravu okamžitě zastavil a zajistil ji proti pohybu. Následně provedl vizuální kontrolu soupravy, kterou obešel, důkladně ji obhlédl, zvláště pak její spodní část (podvozek, kola, brzdovou soupravu), nezjistil žádné poškození. Žalobce neodhalil příčinu rány, pro kterou na trati mimořádně zastavil. Systémy strojovny vlaku nehlásily žádná upozornění, nevykazovaly žádné závady. Žalobce uvedl soupravu opatrně do pohybu a pokračoval v jízdě do nejbližší zastávky v , adresa, . Ihned po uvedení soupravy do pohybu žalobce kontaktoval výpravčího v této zastávce, aby mu situaci ohlásil, ale spojení se nezdařilo. Souprava při jízdě nevykazovala žádných závad, fungovala jako vždy. Ve stanici v , adresa, byl žalobce upozorněn strojvedoucím jiné vlakové soupravy, že motorová jednotka má ve střeše díru. Po tomto zjištění žalobce kontaktoval výpravčího ve stanici , adresa, a dispečera žalovaného, jímž situaci a poškození soupravy oznámil. Po domluvě s dispečerem bylo žalobci uloženo, aby pokračoval v jízdě do konečné stanice a následně do depa. Žalobce má za to, že v předmětné situaci jednal správně a v nejlepším zájmu zaměstnavatele. Ze strany žalobce nedošlo k porušení povinnosti, neboť mimořádnou událost ihned po jejím zjištění nahlásil. Pokud by i k porušení ze strany žalobce došlo, nedosáhlo porušení intenzity nutné pro ukončení pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Potvrdil tvrzení žalobce o vzniku pracovního poměru na základě pracovní smlouvy ze dne 1.7.2020 a o doručení okamžitého zrušení pracovního poměru dne 3.3.2022. Žalovaný tvrdil, že žalobce svým jednáním porušil předpis správy železnic „D 17“,- konkrétně body 42, 61 až 63, když neohlásil mimořádnou událost a pokračoval dále v jízdě vlaku, neznemožnil tak vjezd dalšího vlaku do nebezpečného místa na trati (ze stožáru spadlá trolej pod napětím 3000 V) s možnou újmou na zdraví nebo majetku,- body 102 až 103, když pohyboval s drážními vozidly bez souhlasu pověřené osoby,- bod 119, znemožnil ohledání místa mimořádné události tím, že drážním vozidlem odjel z místa mimořádně události,a dále předpis dopravce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . „, Anonymizováno, “,- body 15, 17, neohlásil mimořádnou událost a pokračoval dále v jízdě vlaku, neznemožnil tak vjezd dalšího vlaku do nebezpečného místa na trati (ze stožáru spadlá trolej pod napětím 3000 V) s možnou újmou na zdraví nebo majetku,- body 67, 68, zmařil šetření mimořádné události,§ 35 písm. f) a t) vyhlášky č. 173/1995 Sb., podle kterého byl povinen sledovat provoz na trati. Žalovaný vyhodnotil jednání žalobce jako hrubě nedbalé, které mohlo vést ke vzniku další škody, ke které zřejmě jen náhodou nedošlo. Dle žalovaného šlo o porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem. Žalovaný poukazoval na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni 15 Co 233/95.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Ze shodných tvrzení účastníků a pracovní smlouvy ze dne 1.7.2020 soud zjistil, že žalobce vykonával na základě pracovní smlouvy s účinností od 1.7.2020 pro žalovaného práci strojvedoucího. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.

5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru, které dal žalovaný žalobci soud zjistil, že žalovaný dal žalobci okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Hrubé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů spatřoval žalovaný v chování žalobce, ke kterému došlo dne 28.2.2022. Uvedeného dne se hnací drážní vozidlo, kterou obsluhoval během jízdy vlaku , Anonymizováno, z , Anonymizováno, , adresa, – západ do , Anonymizováno, , adresa, , střetlo s trakčním vedením v úseku odb. , adresa, a zastávka , adresa, . Při srážce s trakčním vedením došlo k poškození hnací drážní vozidlo. Dle zjištěných skutečností žalobce místo vzniku mimořádné události opustil, aniž by mimořádnou událost nahlásil, a naopak pokračoval ve výkonu jízdy. V případě vzniku mimořádné události bylo povinností žalobce vlak okamžitě zastavit, událost nahlásit a dle odst. 11 článku 446 předpisu , Anonymizováno, D1. „Při vzniku mimořádné události je třeba zabránit pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel, manipulaci s ovládacími prvky a jakékoliv obsluze zúčastněných zařízení majících vliv na mimořádnou událost a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo opatřeno razítkem žalovaného a podpisem člena představenstva. Shodným tvrzením účastníků bylo prokázáno, že dne 3.3.2022 bylo okamžité zrušení pracovního poměru doručeno žalobci.

6. Ze zápisu se zaměstnancem ze dne 3.3.2022 soud zjistil, že žalovaný sdělil žalobci, že dne 28.2.2022 při průjezdu mezi výhybnou , adresa, a zastávkou na znamení , adresa, při spoji vlaku č. , hodnota, zaslechl ránu směrem od kolejí, jako by něco přejel nebo by někdo hodil dělbuch. Na základě uvedeného zastavil na trati, prohlídl pojezd jednotky, neshledal žádné poškození. Při zastavení ve stanici v , adresa, ho upozornil strojvedoucí od dopravce , právnická osoba, , který stál na vedlejší koleji, že má díru na střeše jednotky. Žalobce informoval výpravčího v , Anonymizováno, , adresa, a dispečera žalovaného. Poté pokračoval v jízdě, dojel do konečné stanice do Mostu a do depa.

7. Z hlášenky mimořádné události ze dne 28.2.2022, podkladů pro šetření mimořádné události kategorie C3 ze dne 28.2.2022 a vyhodnocení příčin okolností a vzniku mimořádné události soud zjistil, že dne 28.2.2022 došlo za jízdy , Anonymizováno, OS , Anonymizováno, ke srážce drážního vozidla s překážkou v průjezdném průřezu – poškozené trakční vedení, které poškodilo drážní vozidlo. Žalobce jako strojvedoucí vlaku byl v době mimořádné události zdravotně i odborně způsobilý k výkonu své funkce. HDV 95 80 0 628 304-7 v majetku žalovaného bylo v době mimořádné události provozováno v souladu se zákonem č. 266/94 Sb. o drahách. Příčinou mimořádné události byla technická závada trakčního vedení – únavový lom keramické části izolátoru typu , Anonymizováno, ramena L1 na trakční podpěře č. , hodnota, . Odpovědnost za vznik mimořádné události měl provozovatel dráhy, , právnická osoba, .

8. Z rozboru záznamu rychloměru HDV 95 80 0 628 304-7 v souvislosti s mimořádnou událostí ze dne 28.2.2022 soud zjistil, že žalobce vozidlo zastavil v čase 09:56:10 a následně je registrován rozjezd vlaku v čase 09:58:25 hod.

9. Z fotografie na č.l. 20 soud zjistil, že lokomotiva řízená žalobcem vykazovala poškození na střeše.

10. Ze zápisu z komisionální prohlídky HKH 628.304 soud zjistil, že motorová jednotka řízená žalobcem dne 28.2.2022 je plně provozu schopná po zacelení vzniklé díry ve střeše. Odhadnutá škoda, ke které došlo při mimořádné události, činí 5.000 Kč.

11. Z výslechu žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že dne 28.2.2022 řídil naftovou motorovou jednotku, při řízení uslyšel ránu, myslel si, že někdo umístil pod lokomotivu dělbuch nebo, že na něco najel. Žalobce zastavil, předtím, než vystoupil si všiml, že motorová jednotka nevykazuje žádnou závadu. Po vystoupení prohlédl pojezd lokomotivy, vše bylo v pořádku, nastoupil a telefonoval výpravčímu do , adresa, . Spojení se nezdařilo. Následně pokračoval v jízdě do zastávky v , adresa, . Zde od strojvedoucího jiného vlaku zjistil, že má díru ve střeše. Tuto mohl vidět pouze když odstoupil od lokomotivy na 4 až 5 metů. Uvedené zjištění nahlásil výpravčímu, spojil si to s ránou, kterou slyšel na trati, řekl výpravčímu, že asi něco visí z troleje. Sám poškození troleje nemohl způsobit, neboť řídil naftovou motorovou jednotku. Současně uvedené nahlásil dispečerovi, kterému popsal závadu a na základě jeho pokynu pokračoval s vlakem do , Anonymizováno, a následně do depa. Žalobce je zaměstnán u žalovaného jako strojvedoucí od 1.7.2020. V minulosti dostal jednu výtku, když způsobil provozní závadu svým pochybením. Za uvedenou výtku mu byly strženy prémie a dostal vytýkací dopis. Jinak dostával žalobce osobní ohodnocení pravidelně.

12. Z předpisu prohlášení a šetření mimořádných událostí SŽDC SŽ D17, článku 42 soud zjistil, že každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo drážní dopravy, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, jsou povinni neprodleně ohlásit na určené ohlašovací pracoviště vznik mimořádné události, pokud tuto událost sami zjistili nebo se o ní věrohodně dozvěděli. Podle článku 61, každá mimořádná událost musí být ohlášena nejprve telekomunikačním zařízením nebo ústně. Kromě toho musí být též ohlášena písemně (elektronickou formou) určenému orgánu provozovatele dráhy nebo drážní dopravy. Podle článku 63 prvotní hlášení z místa mimořádné události se musí podat neprodleně, bez zřetele na denní či noční dobu. Zjišťování všech podrobností nesmí způsobit průtah v hlášení. Podle článku 102 je zakázáno pohybovat veškerými zúčastněnými drážními a jinými vozidly, manipulovat s ovládacími prvky a jakkoliv obsluhovat zúčastněná zařízení mající vliv na mimořádnou událost a přemísťovat věci související s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů. Souhlas se zahájením odklizovacích prací dává drážní inspekce pověřené osobě. Pověřená osoba sdělí souhlas veliteli zásahu složek IZS, nezasahují-li tyto složky, pak sdělí souhlas osobě organizující odklizovací práce. Podle článku 103, změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance drážní inspekce jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému. Nezasahují-li tyto osoby, jsou změny původního stavu na místě mimořádné události přípustné po souhlasu pověřené osoby provozovatele dráhy nebo drážní úpravy, jde-li o provádění záchranných prací nebo v souladu s ustanovením zvláštních předpisů. Podle článku 119, ohledání místa mimořádné události je jedním z nejdůležitějších úkonů šetření. Činností zaměstnanců provozovatele dráhy a drážní dopravy na místě MÚ nesmí být znehodnoceny stopy a důkazy vedoucí ke zjištění a objasnění příčiny mimořádné události vzniklé při provozování dráhy a drážní dopravy.

13. Z předpisu žalovaného Prohlášení a šetření mimořádných událostí soud zjistil, že podle bodu 15 je každý zaměstnanec žalovaného povinen ihned oznámit všechny mimořádné události, které zjistil, i když je sám nezpůsobil, ani se na jejich vzniku nepodílel. Podle bodu 67, maření šetření je činnost (nebo opomenutí) zaměstnance společnosti, která ve svém důsledku vede ke zničení nebo znehodnocení stop, záznamů nebo jiných důležitých dokladů u mimořádné události tak, že nelze zjistil její příčinu nebo nelze stanovit odpovědnost za její vznik nebo tato zjištění ztíží. Podle článku 68 se za maření šetření považuje pozdní ohlášení nebo zatajení mimořádné události, chybné provedení zajišťovacích úkonů, provádění oprav v kolejišti, na strojích a jiných zařízeních, které jsou zahájené bez souhlasu zaměstnanců společnosti pověřených šetřením mimořádnou událostí, odmítnutí zjištění alkoholu v dechu a krvi, odmítnutí vyšetření v souvislosti se zjištěním návykových látek přesto, že zjištění požaduje zaměstnanec provádějící šetření mimořádné události.

14. Z předpisu SŽ D1 čl. 446 odst. 11 citovaného v okamžitém zrušení pracovního poměru vyplývá, že při vzniku mimořádné události je třeba zabránit pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel, manipulaci s ovládacími prvky a jakékoliv obsluze zúčastněných zařízení majících vliv na mimořádnou událost a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů.

15. Z listiny ze dne 13.3.2022, kopie obálky, podací stvrzenky a informací k zásilkám soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému nesouhlas s ukončením pracovního poměru okamžitým zrušením pracovního poměru a sdělil svůj zájem u žalobce dále pracovat. Zásilka byla dodána žalovanému 15.3.2022.

16. Z metodického pokynu č. 3/2021 soud nezjistil pro posouzení nároku žádné rozhodné skutečnosti. Navrhoval-li žalovaný provést dokazování předpisem SŽ D1, soud dokazování tímto důkazem neprovedl, neboť žalovaný znění tohoto předpisu neměl na jednání k dispozici. Současně provedení důkazu směřovalo k prokázání povinnosti uložené v čl. 446 odst. 11 předpisu, jehož znění vyplývalo z jiného v řízení provedeného důkazu, a ohledně této uložené povinnosti nebylo mezi účastníky sporu. S ohledem na zásadu rychlosti soudního rozhodování se soudu jevilo jako neúčelné, pouze z důvodu provedení důkazu tímto vnitřním předpisem jednání odročovat.

17. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 1.7.2020 pracovní poměr na dobu neurčitou. Žalobce vykonával pro žalovaného práci strojvedoucího. Dne 3.3.2022 doručil žalovaný žalobci okamžité zrušení pracovního poměru, jehož neplatnosti se žalobce domáhá.

18. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Podle § 55 odst.1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce ve znění účinném ke dni doručení okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci (dále jen zákoník práce) zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

20. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný doručil žalobci okamžité zrušení pracovního poměru dne 3.3.2022 a tímto dnem měl skončit pracovní poměr mezi účastníky. Došla-li žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru k soudu dne 28.4.2022, lze konstatovat, že žalobce podal žalobu včas tzn. ve lhůtě stanovené v § 72 zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti dle § 60 zákoníku práce. Okamžité zrušení pracovního poměru podepsal za žalovaného člen představenstva oprávněný za žalovaného jednat. Důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl konkretizován uvedením skutečností, v nichž žalovaný spatřuje naplnění zákonného důvodu dle § 55 odst.1 písm. b) zákoníku práce, konkrétně v tomto případě spatřoval zaměstnavatel důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru ve skutečnosti, že žalobce dne 28.2.2022 po střetu hnacího drážního vozidla, které obsluhoval během jízdy vlaku 6508 na trase z , Anonymizováno, , adresa, – západ do , Anonymizováno, , adresa, , s trakčním vedením v úseku odb. , adresa, a zastávka , adresa, , opustil místo vzniku mimořádné události, aniž by mimořádnou událost nahlásil, a naopak pokračoval ve výkonu jízdy. Porušil povinnost při vzniku mimořádné události vlak okamžitě zastavit, událost nahlásit a zabránit pohybu veškerých zúčastněných drážních a jiných vozidel, manipulaci s ovládacími prvky a jakékoliv obsluze zúčastněných zařízení majících vliv na mimořádnou událost a přemísťování věcí souvisejících s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací.

21. Podle § 301 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci jsou povinni dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni.

22. Podle bodu 15 Prohlášení a šetření mimořádných událostí, vnitřního předpisu žalovaného, je každý zaměstnanec žalovaného povinen ihned oznámit všechny mimořádné události, které zjistil, i když je sám nezpůsobil, ani se na jejich vzniku nepodílel. Podle bodu 67, maření šetření je činnost (nebo opomenutí) zaměstnance společnosti, která ve svém důsledku vede ke zničení nebo znehodnocení stop, záznamů nebo jiných důležitých dokladů u mimořádné události tak, že nelze zjistil její příčinu nebo nelze stanovit odpovědnost za její vznik nebo tato zjištění ztíží. Podle článku 68 se za maření šetření považuje pozdní ohlášení nebo zatajení mimořádné události, chybné provedení zajišťovacích úkonů, provádění oprav v kolejišti, na strojích a jiných zařízeních, které jsou zahájené bez souhlasu zaměstnanců společnosti pověřených šetřením mimořádnou událostí, odmítnutí zjištění alkoholu v dechu a krvi, odmítnutí vyšetření v souvislosti se zjištěním návykových látek přesto, že zjištění požaduje zaměstnanec provádějící šetření mimořádné události.

23. Podle článku 42 Prohlášení a šetření mimořádných událostí SŽDC SŽ D17 je každý zaměstnanec nebo osoba ve smluvním vztahu k provozovateli dráhy nebo drážní dopravy, kteří se svou pracovní činností podílejí na provozování dráhy nebo provozování drážní dopravy, povinni neprodleně ohlásit na určené ohlašovací pracoviště vznik mimořádné události, pokud tuto událost sami zjistili nebo se o ní věrohodně dozvěděli. Podle článku 61, každá mimořádná událost musí být ohlášena nejprve telekomunikačním zařízením nebo ústně. Kromě toho musí být též ohlášena písemně (elektronickou formou) určenému orgánu provozovatele dráhy nebo drážní dopravy. Podle článku 63 prvotní hlášení z místa mimořádné události se musí podat neprodleně, bez zřetele na denní či noční dobu. Zjišťování všech podrobností nesmí způsobit průtah v hlášení. Podle článku 102 je zakázáno pohybovat veškerými zúčastněnými drážními a jinými vozidly, manipulovat s ovládacími prvky a jakkoliv obsluhovat zúčastněná zařízení mající vliv na mimořádnou událost a přemísťovat věci související s mimořádnou událostí, a to až do vydání souhlasu se zahájením odklizovacích prací s výjimkou případu, kdy je to nutné pro provádění záchranných prací nebo dovoluje-li to ustanovení zvláštních právních předpisů. Souhlas se zahájením odklizovacích prací dává drážní inspekce pověřené osobě. Pověřená osoba sdělí souhlas veliteli zásahu složek IZS, nezasahují-li tyto složky, pak sdělí souhlas osobě organizující odklizovací práce. Podle článku 103, změny původního stavu na místě mimořádné události jsou přípustné do příchodu orgánů činných v trestním řízení a zaměstnance drážní inspekce jen po souhlasu velitele zásahu složek integrovaného záchranného systému. Nezasahují-li tyto osoby, jsou změny původního stavu na místě mimořádné události přípustné po souhlasu pověřené osoby provozovatele dráhy nebo drážní úpravy, jde-li o provádění záchranných prací nebo v souladu s ustanovením zvláštních předpisů. Podle článku 119, ohledání místa mimořádné události je jedním z nejdůležitějších úkonů šetření. Činností zaměstnanců provozovatele dráhy a drážní dopravy na místě MÚ nesmí být znehodnoceny stopy a důkazy vedoucí ke zjištění a objasnění příčiny mimořádné události vzniklé při provozování dráhy a drážní dopravy.

24. Podle § 35 odst. 1 písm. f), t) vyhlášky č. 173/1995 pro řízení drážního vozidla musí být zajištěno, aby osoba řídící drážní vozidlo z vedoucího drážního vozidla pozorovala trať a návěsti a jednala podle zjištěných skutečností, v případě zjištění závady na zařízení provozovatele dráhy neprodleně informovala osobu řídící drážní dopravu.

25. Pro platnost okamžitého zrušení pracovního poměru podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce je proto podstatné zjištění, zda se zaměstnanec skutečně dopustil porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, jež je mu v okamžitém zrušení pracovního poměru vytýkáno, a zda toto porušení dosahuje intenzity požadované v ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce (zvlášť hrubé).

26. V projednávané věci soud po provedeném dokazování zjistil, že žalobce se o vzniku mimořádné události dozvěděl teprve v železniční stanici , adresa, , kdy byl strojvedoucím jiného vlaku informován o tom, že má díru ve střeše lokomotivy. Ihned po oznámení této skutečnosti a uvědomění si nečekané rány, kterou zaslechl na trati, oznámil uvedenou událost kompetentním osobám, a to výpravčímu ve stanici , adresa, a dispečerovi žalovaného. Dle soudu žalobce postupoval zcela v souladu s právními předpisy, konkrétně bodem 15 Prohlášení a šetření mimořádných událostí a článkem 42 Prohlášení a šetření mimořádných událostí , Anonymizováno, SŽ D17, když ihned poté, kdy mimořádnou událost zjistil, tuto oznámil. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se nemohl dozvědět o vzniku mimořádné události dříve než v železniční stanici , adresa, . V řízení sice bylo zjištěno, že žalobce před dojetím do stanice , adresa, slyšel na trase ránu, proto zastavil, prohlédl pojezd lokomotivy, odkud ránu slyšel, ale protože nic neviděl a zařízení nevykazovalo žádnou závadu, nezjistil mimořádnou událost, proto pokračoval v jízdě. Mimořádnou událost zjistil teprve v železniční stanici , adresa, v souvislosti se sdělením jiného strojvedoucího, který viděl ze své lokomotivy na střechu lokomotivy žalobce. Po oznámení mimořádné události žalobce postupoval zcela dle pokynů žalovaného. Za situace, kdy místo vzniku mimořádné události bylo zjištěno teprve poté, kdy se o mimořádné události žalobce dověděl, nelze mu klást k tíži, že opustil místo vzniku mimořádné události, aniž by mimořádnou událost nahlásil, a naopak pokračoval ve výkonu jízdy. Po oznámení mimořádné události v , adresa, pokračoval v jízdě na základě pokynů žalovaného. Hlášení o mimořádné události podal neprodleně, svým jednáním nezpůsobil žádné průtahy v šetření, po nahlášení mimořádné události postupoval zcela dle pokynů žalovaného, žádným způsobem neznehodnotil stopy a důkazy vedoucí ke zjištění a objasnění příčiny mimořádné události vzniklé při provozování dráhy a drážní dopravy. Argumentoval-li žalovaný porušením ustanovení dle § 35 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 173/1995 Sb. tak je třeba uvést, že porušení povinnosti uvedené v tomto ustanovení není žalobci v okamžitém zrušení pracovního poměru vytýkáno. Ve sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru daného zaměstnanci podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce má procesní povinnost tvrdit a prokázat (povinnost tvrzení a povinnost důkazní), že se zaměstnanec dopustil porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a že toto porušení dosáhlo intenzity porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, vždy zaměstnavatel, který také nese procesní odpovědnost (břemeno tvrzení a břemeno důkazní) za to, že za řízení nebudou všechny rozhodné skutečnosti tvrzeny nebo prokázány (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 2. 2005, sp. zn. 21 Cdo 1874/2004, uveřejněný pod č. 58 v časopise Soudní judikatura, roč. 2005). Soud proto u jednání přistoupil k poučení žalovaného dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., aby doplnil veškeré relevantní skutečnosti o tom, že se žalobce dopustil porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jim vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem a označil důkazy k nim. Za situace, kdy žalovaný po poučení soudu ničeho nedoplnil, nenavrhl provedení dalších důkazů, soud po posouzení konkrétních okolností případu dospěl k závěru, že žalobce svým jednáním neporušil právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, konkrétně vnitřní předpisy žalovaného a SŽDC, ani žádná ustanovení zákona č. 266/1994 Sb. o drahách či vyhlášky č. 173/1995 Sb., a proto žalobě zcela vyhověl.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 21.472,51 Kč. Tato částka sestává z těchto částek:- 2.000 kč za zaplacený soudní poplatek,-10.000 Kč odměnu advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne 16.6.2022, účast u jednání dne12.12.2022) ve výši 2.500 Kč za úkon určené podle § 11 odst.1, § 9 odst.3 písm.a), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,- 1.200 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 9 režijních paušálů po 300 Kč služby (převzetí zastoupení, sepis žaloby, podání ze dne 16.6.2022, účast u jednání dne12.12.2022),- 3.892,98 Kč za cestovné osobním vozidlem , jméno FO, , Anonymizováno, RZ: , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze sídla advokátní kanceláře v , adresa, a zpět dne 12.12.2022, když bylo celkem ujeto 413,4 km při spotřebě benzinu 10,6 litrů/100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. ve výši 44,5 Kč/litr benzínu Super 95 a náhradě 4,7 Kč/1 km,-1.000 Kč za náhradu za promeškaný čas za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb.,-3.379,53 Kč tj. 21 % DPH, jíž je zástupce žalobce plátcem. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit podle § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.