115 C 158/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně a žalovaného proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o vyklizení pozemků

I. Žalovaný je povinen vyklidit pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 296 m², jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] zahrada, vedené [stát. instituce], [stát. instituce], pro [územní celek], k.ú. [část obce], na LV [číslo] to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 5 300 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 9. 2020 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil povinnost žalovanému vyklidit pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha nádvoří, o výměře 296 m², jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] zahrada, na ulici [ulice a číslo], [obec], zapsané na [list vlastnictví] vedené k.ú. [část obce], [územní celek] (dále jen„ nemovitost“). Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je vlastníkem ideální ½ předmětné nemovitosti, žalovanému vlastnické právo k předmětné nemovitosti nesvědčí, nemovitost užíval pouze na základě souhlasu žalobkyně, která je jeho matkou, souhlas k užívání nemovitosti však byl žalobkyní odvolán. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný byl ze společné domácnosti vykázán dne 22. 4. 2020, usnesením Městského soudu v Brně byla dne 30. 4. 2020 předběžným opatřením žalovanému uložena povinnost zdržet se kontaktu s žalobkyní, nevstupovat do společné domácnosti a nepřibližovat se k žalobkyni na vzdálenost kratší 100 metrů, a rozhodnutím [stát. instituce] byl dne 15. 7. 2020 zrušen údaj o trvalém pobytu žalovaného na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného]. Žalobkyně se pokusila žalovanému doručit písemnou výzvu k vyklizení nemovitosti, avšak neúspěšně, neboť jí není známo místo pobytu žalovaného. Žalovaný předmětnou nemovitost i nadále užívá, když se zde nachází jeho osobní věci, přičemž dle žalobkyně se jedná o užívání nemovitosti bez právního důvodu.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. Jelikož v dané věci byly splněny podmínky (typová povaha věci umožňuje činit skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, jen na základě listin) podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud v dané věci pouze na základě listinných důkazů a bez jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili za použití § 101 odst. 4 o.s.ř.

4. Z výpisu z Katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem ideální ½ pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 296 m², jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, vedené [stát. instituce], katastrální pracoviště Brno-město, pro [územní celek], k.ú. [část obce], na [list vlastnictví]. Dalšími vlastníky jsou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], z nichž každý vlastní ideální ¼ předmětných nemovitostí.

5. Z úředního záznamu Policie České republiky o vykázání ze dne 22. 4. 2020, č.j. KRPB-75973-5/ČJ-2020-060274-VY soud zjistil, že žalovaný byl příslušníkem Police České republiky vykázán ze společného obydlí, které obýval spolu s žalobkyní, a rovněž i z jeho bezprostředního okolí do vzdálenosti 100 metrů všemi směry na dobu 10 dnů, neboť žalovaný verbálně a fyzicky napadal žalobkyni.

6. Z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 30. 4. 2020, č.j. [spisová značka], soud zjistil, že žalovanému byla předběžným opatřením nařízena povinnost zdržet se setkávání s žalobkyní, zdržet se jejího nežádoucího sledování a obtěžování, jakož i jejího kontaktování, a to jakýmkoliv způsobem, dále zdržet se vstupu do společného obydlí na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného] a jejího bezprostředního okolí, jakož i zdržování se tam, a dále byla žalovanému uložena povinnost nepřibližovat se k žalobkyni na vzdálenost kratší 100 metrů.

7. Z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 15. 7. 200, sp.zn. [číslo] [spisová značka] [číslo], soud zjistil, že na návrh žalobkyně byl zrušen údaj o místu trvalého pobytu žalovaného na adrese [adresa žalobkyně a žalovaného], a současně bylo jako místo trvalého pobytu žalovaného stanoveno sídlo ohlašovny [adresa žalovaného].

8. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

9. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně je vlastníkem ideální ½ pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] na ulici [ulice a číslo], [obec]. Žalovanému v současnosti nesvědčí žádný právní důvod k užívání předmětných nemovitostí.

10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1041 odst. 1 občanského zákoníku kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.

11. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Vlastník věci má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje, zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. Žalobkyně jako vlastník bytu je ve sporu aktivně hmotně-právně legitimována. Žalovaný, který nemovitosti užívá, je ve sporu pasivně hmotně-právně legitimován. Jelikož žalovanému nesvědčí žádné právo k užívání předmětných nemovitostí, je povinen je vyklidit tak, jak rozhodl soud výrokem I. tohoto rozhodnutí. Lhůta k vyklizení je odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Byť se v daném případě nejedná explicitně o vyklizení bytu, ale celého domu, tak na základě skutečnosti, že žalovaný předmětné nemovitostí užívá, soud analogicky aplikoval delší lhůtu, která na danou situaci dopadá.

12. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5 300 Kč Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a jednou paušální náhradou výdajů za podání návrhu ve věci samé ve výši 300 Kč, na které má nezastoupený účastník nárok podle § 151 odst. 3 OSŘ provedeného vyhláškou č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, konkrétně pak jejím § 2 odst. 3.