115 C 170/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 75 885 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 75 885 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 885 Kč od 23. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou došlou soudu dne 24. 5. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán jí zaplatit částku 75 885 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako zaměstnankyně uzavřela s žalovaným jako zaměstnavatelem dne 1. 4. 2022 pracovní smlouvu, na základě, které konala pro žalovaného práci. Za období od ledna do července 2023 zaplatil žalovaný žalobkyni mzdu ve výši 23 634 Kč, žalobkyni vznikl nárok na mzdu ve výši 99 519 Kč, nezaplaceného rozdílu se žalobkyně domáhala touto žalobou.Žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovníkem, s žalobou nesouhlasil, navrhoval její zamítnutí. U jednání popřel vznik pracovního poměru na základě žalobkyní předložené pracovní smlouvy, poukazoval na absenci podpisu žalovaného na pracovní smlouvě, k ostatním listinám (výplatním lístkům) uvedl, že popírá jejich vydání žalovaným.Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, svou neúčast neomluvila, soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to pracovní smlouvou, výplatními lístky a předžalobní upomínkou. Z předložené pracovní smlouvy nebylo možné zjistit, kdo za žalovaného měl s žalobkyní pracovní smlouvu uzavírat, současně listina neobsahovala žádný podpis za stranu žalovanou. Poté, kdy opatrovník žalovaného popřel pravost žalobkyní předložené pracovní smlouvy a výplatních lístků, bylo dle § 565 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku na žalobkyni, aby prokázala pravost předložených listin. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, zbavila se možnosti být soudem o této povinnosti poučena. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že z předložených důkazů nelze učinit skutkový závěr o vzniku pracovního poměru mezi účastníky na základě předložené pracovní smlouvy.Podle ustanovení § 109 odst. 1 zák. práce přísluší za vykonanou práci zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.Podle ustanovení § 109 odst. 2 zák. práce mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.Z hmotněprávní úpravy obsažené v ustanoveních § 109 odst. 1 a § 96 odst. 1 písm. a) zák. práce, která vymezuje obsah povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, vyplývá, že ve sporu o zaplacení mzdy má žalobce jako zaměstnanec břemeno tvrzení o tom, že mezi ním a žalovaným zaměstnavatelem byl uzavřen (vznikl) pracovní poměr a že pro zaměstnavatele vykonal práci. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zaměstnance (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, jde-li o prokázání tvrzení toho, že mezi účastníky došlo ke sjednání pracovního poměru. Brání-li se oproti požadavku zaměstnance na zaplacení mzdy žalovaný zaměstnavatel námitkou, že zaměstnanec (žalobce), se kterým sjednal pracovní poměr, pro něj práci nevykonal, nemá (nemůže mít) ohledně tohoto tvrzení důkazní povinnost (prokazovat lze jen to, co se stalo, nikoliv to, co se nestalo), ale nese břemeno tvrzení, že podle jím vedené evidence odpracované doby zaměstnanec v době, kdy měl podle svého tvrzení vykonat práci, nepracoval, a má povinnost označit k tomuto tvrzení důkazy (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3989/2011).Po provedeném dokazování byl soud připraven poučit žalobkyni dle § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení veškerých důkazů o prokázání tvrzení o sjednání pracovního poměru mezi účastníky. Žalobkyně se tím, že se nedostavila k jednání soudu, sama zbavila možnosti být soudem poučena. Neunesla-li zaměstnankyně (žalobkyně) důkazní břemeno, jde-li o prokázání toho, že mezi účastníky došlo ke sjednání pracovního poměru, musí rozhodnutí soudu vyznít v její neprospěch, aniž by se soud musel dále zabývat pravdivostí tvrzení o rozsahu práce konané žalobkyní pro žalovaného, proto soud žalobu výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.Výrok II. je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. a tím, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.