115 C 201/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobkyně: ; (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená opatrovníkem Statutárním městem Brnem sídlem adresa o zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 525 Kč za dobu od 8. 1. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou došlou soudu dne 31. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky ve výši 1 525 Kč. Předmětem žaloby je nárok žalobkyně na úhradu jízdného, včetně přirážek k jízdnému, za jízdu žalované vozidlem žalobkyně bez platné jízdenky dne 7. 1. 2020. Žalované byla při přepravní kontrole dne 7. 1. 2020 pověřenou osobu uložena povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná požadovanou částku v celkové výši 1 525 Kč dosud nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu.

4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole č. 28477877 ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že uvedeného dne v 12:20 hod. při kontrole na lince 4, byla žalovaná v úseku zastávky [ulice] kontrolována pověřeným pracovníkem žalobkyně, revizorem č. 020, kdy bylo zjištěno, že cestuje bez jízdního dokladu. Ze smluvních přepravních podmínek Integrovaného dopravního systému [územní celek] (platných v rozhodné době) soud zjistil, že cestující, který se nemůže na vyzvání pověřeného pracovníka žalobkyně prokázat platným jízdním dokladem, musí vedle jízdného zaplatit navíc přirážku 1 500 Kč. Žalovaná byla ze strany právního zástupce žalobkyně na existenci dluhu dne [datum] upozorněna písemnou předžalobní upomínkou a byla vyzvána k jeho zaplacení.

5. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. 6. 2018, č.j. 19 Co 69/2018-158, kterým byl změněn rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 22. 11. 2017, č.j. 22 Nc 916/2013-135, bylo zjištěno, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně nakládat s penězi a majetkovými hodnotami v částce nad 1 000 Kč týdně, uzavírat jakékoliv smlouvy s majetkovým předmětem v částce nad 1 000 Kč, rozhodovat o svém zabezpečení v oblasti sociální a důchodové, uzavřít manželství, registrované partnerství, právně jednat ve věcech osvojení, uznání a popření otcovství, činit pořízení pro případ své smrti nad 1 000 Kč a činit rozhodnutí o poskytování zdravotních služeb. Z citovaného rozsudku se dále podává, že žalovaná trpí paranoidní schizofrenií, dlouhodobou duševní poruchou, která je trvalého charakteru a která je nevyléčitelná. Žalovaná není plně schopna právně jednat, jejím právním jednáním jí hrozí újma, neboť není schopna adekvátně posoudit důsledky uzavřených smluv. S finančními prostředky může žalovaná nakládat v omezeném rozsahu, s majetkem a jměním nakládat samostatně nemůže.

6. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná trpěla ke dni 7. 1. 2020 paranoidní schizofrenií způsobující, že žalovaná není schopna plně právně jednat a adekvátně posoudit, jaký důsledek pro ni má případně uzavřena smlouva o přepravě. S ohledem na tuto skutečnost je proto nutné na jednání žalované pohlížet ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jako na jednání absolutně neplatné.

8. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalované, která by měla právo na jejich plnou náhradu, žádné náklady v souvislosti s tímto řízení nevznikly.