115 C 224/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno r.o., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno bytem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o uložení povinnosti zaplatit odstupné po pracovním úrazu

I. Žalovaný jej povinen zaplatit žalobci částku 252 197 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 252 197 Kč za dobu od 16.10.2017 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 3.153 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně náklady řízení ve výši 104.437,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 11.5.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci odstupné ve výši 252.197 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 252.197 Kč od 16.10.2017 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 6.12.2016 pracovní poměr. Žalobce se zavázal vykonávat pro žalovaného práci řidiče regionální dopravy s místem výkonu práce v , Anonymizováno, . Dne 16.6.2017 žalobce při výkonu práce utrpěl pracovní úraz. Dne 14.9.2017 účastníci uzavřeli dohodu o skončení pracovního poměru ke dni 15.9.2017. Ke dni uzavření dohody o skončení pracovního poměru nebyl žalobce v důsledku pracovního úrazu způsobilý konat dohodnutou práci pro žalovaného, proto mu náleží odstupné dle § 67 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce (dále jen zákoník práce).

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Potvrdil vznik pracovního poměru mezi účastníky i jeho skončení na základě dohody ze dne 14.9.2017. Popřel nárok žalobce na odstupné z důvodu zdravotní nezpůsobilosti žalobce konat práci z důvodu pracovního úrazu. Žalovaný odkazoval na lékařský posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle kterého byl žalobce zdravotně způsobilý konat práci řidiče s podmínkou omezení manipulace s předměty těžšími 5 kg. Žádal-li žalobce přidělení, Anonymizováno, jiné práce po žalobci tato mu byla nabízena a tuto odmítl.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků, pracovní smlouvy soud zjistil, že žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli dne 6.12.2016 pracovní smlouvu, ve které se žalobce zavázal vykonávat pro žalovaného od 7.12.2016 do 30.11.2017 práci řidiče regionální dopravy, místem výkonu práce byla sjednána , adresa, .

5. Z popisu pracovního místa řidiče regionální dopravy soud zjistil, že zaměstnanec na této pozici je mimo jiné odpovědný za nakládku, vykládku zboží na paletách. Z pokynů pro řidiče, expedičních listů, pokynů pro rozvážku zboží a vrácení obalů, pokynů k expedici ze dne 3.2.2019, údajů k obalovým materiálům, popisu plastové přepravky na ovoce a zeleninu OZS 2, popisu produktu, zápisu o převzetí movitých věcí a technologických zařízení a popisu europalety a výslechu žalobce jako účastníka řízení vzal soud za prokázané, že žalobce prováděl rozvoz zboží na základě expedičních listů, po vykládce převzal dodací listy. Po vykládce byl žalobce povinen vrátit zpět do skladu europalety a ostatní obaly. Žalovaný zajišťoval nakládku a rozvoz zboží pro společnost Abasto v plastových přepravkách, které byly umístěné na europaletách, plastové přepravky měly hmotnost od 1,2 kg do 2 kg, jejich nosnost byla od 12 do 20 kg, hmotnost typizované palety se značkou EPAL činí 24 kg.

6. Z výslechu žalobce jako účastníka řízení soud zjistil, že vykonával práci jako řidič ve dvou směnném provozu. Žalobce měl za úkol rozvést ovoce, zeleninu a jiné zboží po , Anonymizováno, a okolí. Zboží bylo přepravováno na paletách, nakládku a vykládku zboží prováděl žalobce dle pokynů dispečera. Zboží bylo ve skladu připraveno na jednom místě a žalobcovým prvním úkolem bylo zboží nachystat podle objednávky, krabice se zbožím nosil sám nebo se použil vysokozdvižný vozík. Ve vozidle měl třeba 6 palet s nákladem až 400 kg. Po dopravě k zákazníkovi prováděl vykládku vždy ručně na místo určené zákazníkem. Po návratu žalobce musel odevzdat palety a přepravky s nosností 10, 15 a 20 Kg. Při nakládce zboží z vozidel v tržnici byly používány vysokozdvižné vozíky, pouze nejvyšší krabice bylo nutné překládat ručně.

7. Shodným tvrzením účastníků, záznamem o úrazu, výslechem žalobce jako účastníka řízení, lékařskou zprávou , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , Anonymizováno, ze dne 16.6.2017, rozhodnutím o pracovní neschopnosti bylo prokázáno, že žalobce dne 16.6.2017 v 18:40 hodin při vykládání prázdných přepravek z vozidla utrpěl pracovní úraz. Žalobci při nastupování do nákladového prostoru sklouzla pravá ruka, kterou se při nastupování chytil o rám dveří, tím ztratil rovnováhu a ze schůdků spadl a utrpěl zlomeninu pravé ruky v zápěstí, bylo mu vystaveno potvrzení o pracovní neschopnosti.

8. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví různá se specializací posudkové lékařství zpracovaného dne 13.12.2022 , tituly před jménem, Vítězslavem Lorencem a výslechu znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce při pracovním úraze dne 16.6.2017 utrpěl zlomeninu v oblasti zápěstí pravé ruky. Po sejmutí sádrové fixace u žalobce přetrvávaly v místě poranění zdravotní obtíže, zejména omezená hybnost a bolest v zápěstí, a to i přes podstoupenou rehabilitační léčbu. Pro přetrvávání uvedených obtíží byl lékařsky sledován. Stav vyústil v nutnost operačního zákroku, který byl proveden dne 14.1.2018. Zdravotní stav ke dni 14.9.2017 neumožňoval fyzicky zatěžovat pravou ruku. Z uvedeného dle znalce vyplývá, že ke dni 14.9.2017 nemohl být žalobce zdravotně způsobilý k výkonu práce a příčinou této nezpůsobilosti byl pracovní úraz. Z výslechu znalce soud zjistil, že žalobce nemohl konat činnost spočívající v nakládce a vykládce zboží, ani činnost řidiče.

9. Z lékařských zpráv , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že lékařku navštívil ve dnech 11.8.2017, 28.8.2017 a 30.8.2017, při návštěvách cítil bolest, měl omezenou hybnost ruky. Z lékařské zprávy neurologické kliniky , právnická osoba, . , soud zjistil, že žalobce v tomto zařízení absolvoval vyšetření dne 18.9.2017, v době vyšetření trpěl bolestmi v místě zlomeniny, měl slabší úchop a někdy v noci cítil v ruce brnění. Z lékařské zprávy , podezřelý výraz, , adresa, soud zjistil, že žalobce byl v tomto zařízení vyšetřen dne 6.1.2018, jeho bolesti po zlomenině stále přetrvávaly. Z lékařských zpráv , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobce toto pracoviště navštěvoval v období od 29.11.2017 do 17.4.2018, při první návštěvě si stěžoval na přetrvávající bolest v oblasti zápěstí, byla mu naplánována operace, kterou absolvoval, dále byl na pracovišti sledován. Ze zprávy , právnická osoba, a.s. soud zjistil, že žalobce na tomto pracovišti absolvoval dne 14.1.2018 operaci zápěstí. Ze zprávy , podezřelý výraz, , jméno FO, s.r.o. soud zjistil, že po operaci zápěstí absolvoval žalobce rehabilitaci, bolesti u žalobce přetrvaly. Z lékařské zprávy praktické lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 15.12.2021 soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobce po pracovním úraze byla ukončena pro vyčerpání podpůrčí doby ve starobním důchodu, žalobce byl pro přetrvávající omezení hybnosti pravého zápěstí v péči neurologie a ortopedie, dne 14.1.2018 absolvoval operaci pro poúrazovou artrózu pravého zápěstí. Z průběhu léčení dle praktické lékařky vyplývá, že žalobce po ukončení dočasné pracovní neschopnosti nemohl vykonávat práci, při které by zatěžoval pravé zápěstí. Ze zprávy , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, ze dne 17.4.2018 soud zjistil, že stav žalobce se postupně lepší. Z lékařské zprávy Neurorehabilitační ambulance, Poliklinika , adresa, ze dne 25.8.2017 soud zjistil, že žalobce je dlouhodobým pacientem tohoto zařízení, po úraze má zákaz s manipulací s břemeny nad 5 kg.

10. Ze zprávy Kooperativa pojišťovny a.s. ze dne 6.10.2019 soud zjistil, že pojišťovna sdělila žalobci, že mu vyplatí částku 100.250 Kč z titulu ztížení společenského uplatnění. Ze zprávy Kooperativa pojišťovny a.s. ze dne 16.6.2017 soud zjistil, že pojišťovna sdělila žalobci, že mu vyplatí částku 3.950 Kč z titulu bolestného.

11. Z listiny označené jako kopie e-mailu ze dne 28.8.2017 soud jistil, že žalobce adresoval panu , Anonymizováno, za žalovaného oznámení o tom, že ze zdravotních důvodů po úraze není schopen konat práci, a proto žádá o převedení na jinou práci nebo o ukončení pracovního poměru a vyplacení odstupného, bolestného.

12. Z e-mailové komunikace z 5.9.2017 soud zjistil, že žalobce komunikoval se zaměstnankyní žalovaného o absolvování mimořádné pracovnělékařské prohlídky. Z e-mailu ze dne 4.9.2017 soud zjistil, že žalobce sděloval zaměstnankyni žalovaného, že nepodepsal dohodu o rozvázání pracovního poměru, protože v dohodě nebyl uveden důvod ukončení pracovního poměru. Žalobce poukazoval na skutečnost, že nemůže konat práci z důvodu poškození zdraví po pracovním úraze.

13. Z listiny ze dne 11.9.2017 soud zjistil, že žalobce žádal žalovaného o vyslání na mimořádnou zdravotní prohlídku z důvodu zranění, které utrpěl při pracovním úrazu dne 16.6.2017, a případné převedení na jinou vhodnou pracovní pozici.

14. Z lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 11.9.2017 vyplynulo, že dle posuzujícího lékaře po provedené lékařské prohlídce dne 11.9.2017 byl žalobce zdravotně způsobilý vykonávat práci řidiče s omezením manipulace s předměty těžšími 5 kg. Za situace, kdy tento důkaz byl v rozporu se závěry znaleckého posudku a výslechem znalce, který zkoumal komplexně zdravotní způsobilost žalobce ve vztahu ke všem činnostem, které žalobce v rámci výkonu práce řidiče konal, tedy i vykládku a nakládku zboží, nevzal soud za prokázaný závěr o tom, že žalobce byl zdravotně způsobilý vykonávat práci řidiče s omezením manipulace s předměty těžšími 5 kg. Současně však tímto důkazem, jehož existenci žalovaný potvrdil, bylo prokázáno, že žalovaný ke dni uzavření dohody o ukončení pracovního poměru měl informace o zdravotní nezpůsobilosti žalobce konat sjednaný druh práce, protože věděl, že práce žalobce nezahrnuje pouze práci řidiče, ale i nakládku a vykládku zboží.

15. Ze záznamu sepsaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 12.9.2017 soud zjistil, že žalobce žádal , tituly před jménem, , jméno FO, o doplnění posudku o informaci o tom, že ke zdravotnímu omezení došlo v souvislosti s pracovním úrazem. Lékařem bylo sděleno, že posudek neřeší důvod, který vedl k posudkovému závěru.

16. Z listiny ze dne 12.9.2017 a podacího lístku soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o závěrech lékařského posudku s tím, že není schopen nadále konat dosavadní práci a žádal ukončení pracovního poměru dohodou z důvodu uvedených v § 52 písm. d) zákoníku práce a vyplacení odstupného dle § 67 odst. 2 zákoníku práce, současně žalobce zaslal žalovanému lékařský posudek ze dne 11.9.2017.

17. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 14.9.2017 soud zjistil, že účastníci se dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 15.9.2017. Důvod ukončení pracovního poměru není v dohodě uveden. Dohoda obsahuje toto ustanovení: zaměstnanec požádal o ukončení pracovního poměru dohodou, zaměstnanci nenáleží odstupné.

18. Ze mzdového listu žalobce za rok 2017 soud zjistil, že žalobce v dubnu 2017 odpracoval 161,50 hodin a byla mu zúčtována mzda ve výši 21.107 Kč, v květnu 2017 odpracoval 170 hodin a byla mu zúčtována mzda ve výši 21.129 Kč, v červnu 2017 odpracoval 85 hodin a byla mu zúčtována mzda ve výši 10.263 Kč.

19. Z informací o výsledků kontroly ze dne 28.2.2018, protokolu o kontrole ze dne 24.1.2018, podání žalobce ze dne 14.2.2019 a vyřízení stížnosti ze dne 1.4.2019 soud zjistil, že Státní úřad inspekce práce provedl na podnět žalobce kontrolu u žalovaného a nezjistil v postupu žalovaného při skončení pracovního poměru s žalobcem žádné porušení právních předpisů. Soud tímto právním hodnocením Státního úřadu inspekce práce není vázán a z uvedených důkazů nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.

20. Z listiny ze dne 27.4.2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení odstupného ve výši 252.197 Kč s příslušenstvím ve lhůtě do 11.5.2020.

21. Z listiny ze dne 26.4.2018 soud zjistil, že žalobce informoval žalovaného o prodělané operaci, přiložil operační protokol, žádal o provedení kroků ve vztahu k pojišťovně.

22. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný jako zaměstnavatel a žalobce jako zaměstnanec uzavřeli dne 6.12.2016 pracovní smlouvu, ve které se žalobce zavázal vykonávat pro žalovaného od 7.12.2016 do 30.11.2017 práci řidiče regionální dopravy, místem výkonu práce byla sjednána , adresa, . Do pracovní náplně řidiče náležela též činnost nakládky zboží v plastových obalech, vykládky zboží u zákazníků a úklid prázdných obalů z vozidla včetně vykládky europalet. Dne 16.6.2017 v 18:40 hodin žalobci při vykládání prázdných přepravek z vozidla, při nastupování do nákladového prostoru sklouzla pravá ruka, kterou se při nastupování chytil o rám dveří, tím ztratil rovnováhu a ze schůdků spadl a utrpěl zlomeninu pravé ruky v zápěstí. Po sejmutí sádrové fixace u žalobce přetrvávaly v místě poranění zdravotní obtíže, zejména omezená hybnost a bolest v zápěstí, a to i přes podstoupenou rehabilitační léčbu. Pro přetrvávání uvedených obtíží byl lékařsky sledován. Stav vyústil v nutnost operačního zákroku, který byl proveden dne 14.1.2018. Zdravotní stav ke dni 14.9.2017 neumožňoval fyzicky zatěžovat pravou ruku. Ke dni 14.9.2017 nemohl být žalobce zdravotně způsobilý k výkonu práce řidiče. Mezi jehož povinnosti náležela též vykládka a nakládka zboží, a příčinou této nezpůsobilosti byl pracovní úraz. Dne 14.9.2017 se účastníci dohodli na skončení pracovního poměru ke dni 15.9.2017.

23. Navrhoval-li žalobce doplnit dokazování výslechem svědka , jméno FO, , soud tomuto návrhu nevyhověl, neboť skutečnosti, které měly být tímto důkazem prokázány (průběh pracovního úrazu a náplň práce žalobce) soud zjistil z jiných v řízení provedených důkazů (výslechu žalobce jako účastníka řízení, listiny označené popis pracovního místa, listiny označené záznam o úraze, lékařské zprávy , Anonymizováno, , podezřelý výraz, v Motole ze dne 16.6.2017). Soud neprováděl dokazování výslechy lékařů, kteří žalobci vystavovali lékařské zprávy, ani výslechem , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť z listinných důkazů zjistil skutkový stav v dostatečném rozsahu a další dokazovaní by bylo nadbytečné. Dále soud neprovedl žalovaným navrhovaný důkaz výpisem z účtu, když tento návrh nebyl blíže specifikován a nebylo zřejmé k prokázání jaké skutečnosti má být dokazování provedeno.

24. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

25. Podle § 67 odst. 2 zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. d) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Byl-li se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání, a zaměstnavatel se zcela zprostí své povinnosti podle § 270 odst. 1, odstupné podle věty druhé zaměstnanci nepřísluší.

26. Podle § 67 odst. 3 zákoníku práce pro účely odstupného se průměrným výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek.

27. Podle § 67 odst. 4 zákoníku práce odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.

28. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 395/2021 dojde-li k prokázání toho, že ke dni uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru zaměstnanec objektivně nemohl z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu vykonávat práci sjednanou jakožto druh práce v pracovní smlouvě, zaměstnavatel měl takové informace, z nichž je nutno dovodit jeho pochybnost o zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu sjednané práce, zaměstnavatel objektivně nemohl nebo nebyl ochoten zaměstnance přeřadit na jinou práci v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě a zaměstnavatel ke dni dohody o rozvázání pracovního poměru neměl objektivně jiný důvod k rozvázání pracovního poměru, vzniká zaměstnanci nárok na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zák. práce bez ohledu na to, co v době uzavření dohody účastníci o této skutečnosti věděli, nebo zda o ní věděli, a jaká byla motivace k uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru.

29. V projednávané věci bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 14.9.2017 platnou dohodu o ukončení pracovního poměru, ve které neuvedli důvod ukončení pracovního poměru. Ke dni uzavření dohody o ukončení pracovního poměru žalobce nemohl objektivně dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vykonávat dosavadní práci z důvodu pracovního úrazu. Již před uzavřením dohody o ukončení pracovního poměru měl žalovaný informace o zdravotním stavu žalobce po pracovním úraze, na žádost žalobce vyslal žalobce na mimořádnou lékařskou prohlídku a z lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 11.9.2017 získal informace, ze kterých musel nabýt pochybnosti o zdravotní způsobilosti žalobce k výkonu sjednané práce. Za situace, kdy práce žalobce zahrnovala nejen řízení motorového vozidla, ale i nakládku a vykládku zboží o nosnosti vyšší než 5 kg a dle lékařského posudku pro účely posouzení zdravotní způsobilosti k práci vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, nesměl žalobce manipulovat s předměty těžšími 5 kg, muselo být žalovanému zřejmé, že žalobce ke dni uzavření dohody o ukončení pracovního poměru nemohl konat pro zaměstnavatele práci sjednanou v pracovní smlouvě. Listinnými důkazy (e-mail z 28.8.2017, listina ze dne 11.9.2017) předloženými žalobcem bylo prokázáno, že žalobce žádal žalovaného o přeřazení na jinou práci. Žalovaný u jednání dne 20.6.2022 tvrdil, že nabízel žalobci práci řidiče, která by nezahrnovala povinnost nakládky a vykládky zboží, při šetření vedeném Oblastním inspektorátem práce pro Středočeský kraj (dle protokolu ze dne 24.1.2018) žalovaný tvrdil, že nabízel žalobci práci závozníka, žalobce nabídky jiné práce ze strany žalovaného popřel. Znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo prokázáno, že žalobce ke dni uzavření dohody o ukončení pracovního poměru nebyl zdravotně způsobilý konat činnosti spočívající v nakládce a vykládce zboží, což jsou práce závozníka, ani práci řidiče. Na základě tohoto zjištění dospěl soud k závěru, že i kdyby žalovaný prokázal, že žalobci nabídl práci řidiče bez nakládky a vykládky zboží a závozníka, tak se jednalo o práce, ke kterým nebyl žalobce zdravotně způsobilý, tudíž bylo nadbytečné vést dokazovaní ohledně tvrzení žalovaného, zda žalobci tuto nabídku učinil a případně k tomu, že ji žalobce nepřijal. Bylo-li prokázáno, že ke dni uzavření dohody o ukončení pracovního poměru žalobce objektivně nemohl z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti v důsledku pracovního úrazu vykonávat práci sjednanou jakožto druh práce v pracovní smlouvě, žalovaný měl takové informace, z nichž je nutno dovodit jeho pochybnost o zdravotním stavu zaměstnance, žalovaný nebyl ochoten žalobce přeřadit na jinou práci v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě (§ 41 odst. 1 písm. b) zák. práce), když mu nabízel pouze práci, ke které též nebyl zdravotně způsobilý, a žalovaný ke dni dohody o rozvázání pracovního poměru netvrdil jiný důvod k rozvázání pracovního poměru (výpovědí, okamžitým zrušením), vznikl žalobci nárok na odstupné podle ustanovení § 67 odst. 2 zák. práce, když současně nebyly prokázány (a žalovaným ani tvrzeny) skutečnosti, na základě nichž by se žalovaný zcela zprostil své odpovědnosti za škodu vzniklou pracovním úrazem podle § 270 odst. 1zákoníku práce. Na vznik tohoto nároku nemá vliv ustanovení dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 14.9.2017, podle kterého zaměstnanci nenáleží odstupné, neboť podle § 346c zákoníku práce zaměstnanec nemůže zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu odstupné.

30. Odstupné se stanoví podle průměrného výdělku zaměstnance zjištěného za měsíční období v hrubé výši. Průměrný měsíční výdělek se zjišťuje k prvnímu dni následujícímu po dni, v němž skončil pracovní poměr. Průměrný hrubý měsíční výdělek se stanoví tak, že se průměrný hodinový výdělek přepočítá na 1 měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajících na 1 měsíc v průměrném roce, který má pro tento účel 365,25 dnů, a že se průměrný hodinový výdělek vynásobí týdenní pracovní dobou zaměstnance a koeficientem 4,348, který vyjadřuje průměrný počet týdnů připadajících na 1 měsíc v průměrném roce.

31. V tomto případě soud při výpočtu odstupného nejdříve stanovil průměrný měsíční výdělek, který přepočetl po určení průměrného hodinového výdělku. Při výpočtu průměrného hodinového výdělku soud postupoval dle § 353 zákoníku práce, kdy zjistil, že hrubá mzda zúčtovaná žalobci v rozhodném období činila 52.499 Kč (21.107+21.129+10.263 = 52.499) a žalobce v rozhodném období odpracoval 416,50 Kč (161,50+170+85= 416,50). Rozhodným obdobím bylo období duben, květen, červen 2017. Průměrný hrubý hodinový výdělek pro účely určení odstupného činí 126,04 Kč (52.499/416,50=126,04). Průměrný hrubý měsíční výdělek pro účely určení odstupného činí 21.921 Kč (126,04x40x4,348=21.921). Odstupné činí nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku, což činí 263.052 Kč (21.921x12=263.052). Žalobce se domáhá odstupného ve výši 252.197 Kč tedy částky nižší, soud je vázán návrhem žalobce, tudíž ho nemohl překročit, a s ohledem na uvedené mu v plném rozsahu vyhověl.

32. Odstupné je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. V tomto sporu žalovaný odstupné žalobci nevyplatil v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy a nedohodl se s žalobcem na jiném termínu výplaty. Mzda a plat jsou splatné nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém zaměstnanci vzniklo právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku (§ 141 odst. 1), a vyplácejí se v termínu, který byl určen v rámci tohoto období (§ 141 odst. 3). Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci v termínu pro výplatu mzdy nebo platu, který nejblíže následuje po skončení pracovního poměru. Účastníci si v pracovní smlouvě dohodli termín výplaty mzdy vždy 15. dne v měsíci. Skončil-li pracovní poměr dohodou dne 14.9.2017, nejbližším výplatním termínem byl 15.10.2017. Nezaplatil-li žalovaný odstupné v tomto termínu, dostal se do prodlení a je povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení od 16.10.2017 z částky 252.197 Kč ve výši 8,05 % ročně.

33. Výrok II. je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má žalobce, který byl v řízení úspěšný právo na plnou náhradu nákladů řízení, které činí 3.153 Kč za zaplacený soudní poplatek.

34. V průběhu řízení vznikly České republice-Městskému soudu v Brně náklady v celkové výši 104.437,50 Kč představující náklady za znalečné ve výši 13.889 Kč a náklady za ustanoveného zástupce žalobci ve výši 90.548, 50 Kč. Soud zavázal žalovaného ve výroku III. tohoto rozsudku k náhradě nákladů za znalečné dle § 148 odst. 1 o.s.ř. a k náhradě nákladů za ustanoveného zástupce žalobci dle § 149 odst. 1 o.s.ř..