115 C 3/2021
č. j. 115 C 3/2021-29
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), 182/2006 Sb. — § 203 § 305
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 67 § 109
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 4 § 1970
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících PaedDr. Marty Horákové, CSc. a Mgr. Ing. Václava Štanglici ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované o zaplacení 41 655 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 41.655 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 41.655 Kč.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 13.263 Kč, k rukám zástupce žalobce.
1. Žalobou došlou soudu dne 4.1.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit mu částku 41.655 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 2.9.2020. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se [právnická osoba] - [právnická osoba] dne [datum] pracovní smlouvu. Dne 1.11.2019 bylo rozhodnuto o úpadku zaměstnavatele [příjmení] – [právnická osoba] a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost žalovaného [právnická osoba] Žalobce nadále pracoval u [právnická osoba] – [právnická osoba] i po vyhlášení úpadku, avšak od ledna 2020 mu ze strany insolvenčního správce nebyla vyplacena mzda v plné výši. Ke skončení pracovního poměru došlo ke dni 31.7.2020 na základě dohody o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů. Odstupné, na které vznikl žalobci nárok, nebylo ze strany žalované řádně uhrazeno, zbývá uhradit částku ve výši 26.561 Kč. Žalovaný dluží žalobci nedoplatek mzdy za měsíc leden 2020 ve výši 10.662 Kč, splatnost této pohledávky nastala ke dni 1.3.2020, nedoplatek mzdy za měsíc únor 2020 ve výši 1.496 Kč, splatnost této pohledávky nastala ke dni 1.4.2020, nedoplatek mzdy za březen 2020 ve výši 1.563 Kč, splatnost této pohledávky nastala ke dni 1.5.2020, nedoplatek mzdy za duben 2020 ve výši 1.373 Kč, splatnost této pohledávky nastala ke dni 1.6.2020 a nedoplatek odstupného, které mělo být vyplaceno s poslední výplatou za měsíc červenec 2020 činí 26.561 Kč, splatnost pohledávky je ke dni 1.9.2020. Žalobce se obrátil na žalovaného s vyrozuměním o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň, které podal v souladu s ust. § 11 vyhlášky č. 191/2017, a to ze dne 26.11.2020. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Svou povinnost nesplnil dobrovolně.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 16.2.2021, ve kterém uvedl, že nárok uplatněný v žalobě plně uznává, přesto navrhuje žalobu z důvodu předčasnosti zamítnout. Žalovaný pohledávku žalobce eviduje a uznává, k jejímu uspokojení však dosud nedošlo z důvodu stavu majetkové podstaty dlužníka, která uhrazení pohledávky nedovoluje. V situaci, kdy v majetkové podstatě dlužníka není dostatek finančních prostředků ani na úhradu všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou je totiž nutno přednostně hradit pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou v pořadí určeném § 305 odst. 2 insolvenčního zákona. Z tohoto důvodu jsou žalovaným v současné době přednostně hrazeny pouze mzdy, aktuálně činných zaměstnanců úpadce, když prioritou žalovaného je především zachování provozu závodu úpadce, a to až do okamžiku jeho zpeněžení. Díky zpeněžení běžícího závodu bude dle názoru žalovaného dosáhnuto výrazně vyššího výtěžku zpeněžení než v případě již neprovozovaného závodu, díky čemuž rovněž budou věřitelé dlužníka uspokojeni ve vyšší míře. Pro úplnost žalovaný uvádí, že mzdy zaměstnanců, kteří jsou aktuálně v pracovním poměru, jsou nezbytní pro zachování provozu závodu úpadce a je možno považovat za náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Tyto náklady tedy insolvenční správce hradí ve smyslu § 305 odst. 2 insolvenčního zákona přednostně před jinými pracovně právními pohledávkami zaměstnanců. Dále žalovaný uvedl, že pohledávka žalobce bude uhrazena v momentě, kdy to bude stav majetkové podstaty umožňovat. Žalovaný dále uvedl, že pokud by došlo k úhradě pohledávky žalobce na základě jím podané žaloby, došlo by k neodůvodněnému zvýhodnění žalobce před ostatními věřiteli se stejnými nároky, čímž by došlo k porušení zásad insolvenčního řízení.
3. Ze shodných tvrzení účastníků a provedených listinných důkazů, soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.
4. Z pracovní smlouvy ze dne 2.6.2014 soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec uzavřel se [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zaměstnavatelem pracovní smlouvu, ve které se zavázal vykonávat pro zaměstnavatele práci dělníka ve výrobě hudebních nástrojů.
5. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne 17.7.2020 soud zjistil, že žalobce jako zaměstnanec a [právnická osoba] – [právnická osoba] jako zaměstnavatel se dohodli na ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 31.7.2020 z organizačních důvodů.
6. Ze mzdového lístku za leden 2020, mzdového lístku za únor 2020, mzdového lístku za březen 2020, mzdového lístku za duben 2020, mzdového lístku za 7/ 2020 a shodných a tvrzení účastníků soud vzal za prokázáno, že zaměstnavatel žalobce [příjmení] – [právnická osoba] nezaplatil žalobci mzdu za leden 2020 ve výši 10.662 Kč, za únor 2020 ve výši 1.496 Kč, za březen 2020 ve výši 1.563 Kč, za duben 2020 ve výši 1.373 Kč a odstupné ve výši 26.561 Kč.
7. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky, Krajská [pobočka] [anonymizováno] soud zjistil, že Úřad práce poskytl žalobci kompenzaci za nevyplacené odstupné ve výši 38.098 Kč.
8. Z listiny ze dne 26.11.2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyrozuměl osobu s dispozičním oprávněním insolvenčního správce – žalovaného o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň za dlužnou mzdu za leden až duben 2020 a nedoplatek odstupného, vše v celkové výši 41.655 Kč.
9. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobcem jako zaměstnancem a [právnická osoba] s.r.o. jako zaměstnavatelem vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne 2.6.2014 pracovní poměr, který skončil na základě dohody o ukončení pracovního poměru z organizačních důvodů ke dni 31.7.2020. Po celou dobu pracovního poměru, i po vyhlášení úpadku zaměstnavatele dne 1.11.2019 konal žalobce pro zaměstnavatel práci. Za práci v 1,2,3,4/ 2020 nebyla žalobci vyplacena mzda v plné výši, na odstupném nebylo žalobci zaplaceno 26.561 Kč.
10. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Žalobce jako zaměstnanec je ve sporu aktivně hmotně-právně legitimován, pasivní hmotně-právní legitimace žalovaného vyplývá z § 203 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Nárok žalobce na mzdu za vykonanou práci je odůvodněn § 109 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce) a nárok na odstupné § 67 zákona č. 262/2006 Sb. (zákoníku práce). Nárok na úrok z prodlení z žalovaných částek je odůvodněn § 4 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) a výše nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené soud žalobě ve výroku I. rozsudku zcela vyhověl.
11. Námitku žalovaného o předčasnosti žaloby neshledal soud důvodnou. Soud tímto rozhodnutím zavázal žalovaného k plnění povinností dle shora citovaných právních předpisů. Současně nestanovil žalovanému lhůtu k plnění, když tuto v souladu s § 203 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb. (insolvenčního zákona) stanoví na návrh účastníků insolvenční soud právě na základě stavu majetkové podstaty.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 13.263 Kč. Tato částka sestává z těchto částek: -) 2.083 Kč za zaplacený soudní poplatek, -) 8.340 Kč odměnu advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) ve výši 2.780 Kč za úkon určené podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. -) 900 Kč za hotové výdaje advokáta podle §13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 režijních paušálů po 300 Kč služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva). -) 21 % DPH ve výši 1.940 Kč, jehož je zástupce žalobce plátcem.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.