115 C 70/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Hany Slané a přísedících JUDr. Věnceslavy Dlouhé a JUDr. Heleny Dlezkové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno ., IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o neplatnost rozvázání pracovního poměru

I. Určuje se, že rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době ze dne 4.2.2022, které dal žalovaný žalobkyni, je neplatné.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 22.924 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou došlou soudu dne 8.4.2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době ze dne 4.2.2022 je neplatné. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně pracovala u žalovaného na základě pracovní smlouvy se dnem nástupu do práce 1.2.2022 na pozici barista, obsluha, příprava pokrmů, údržba, práce s pokladním systémem, práce s penězi, a to na dobu určitou do 31.12.2022 s tříměsíční zkušební dobou. Žalobkyně se dne 1.2.2022 do práce dostavila, absolvovala školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále byla žalovaným seznámena s vybavením kavárny a jeho obsluhou. Následující den navštívila žalobkyně lékaře, u nějž podstoupila test na přítomnost COVID-19 a to s pozitivním výsledkem. O tom žalobkyně žalovaného bezodkladně informovala a sdělila, že je v pracovní neschopnosti. Pracovní neschopnost žalobkyně trvala od 2.2. do 11.2.2022, žalovaný zrušil s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době dne 9.2.2022, toto je v rozporu s § 66 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. zákoník práce (dále jen zákoník práce), proto se žalobkyně domáhá určení neplatnosti skončení pracovního poměru.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. V podání ze dne 20.9.2022 tvrdil, že žalobkyně ve sjednaný den nástupu do práce 1.2.2022 do práce nenastoupila, nebránila jí v tom žádná překážka a zaměstnavatel se do týdne o překážce nedozvěděl, proto písemně odstoupil dle § 34 odst. 3 zákoníku práce od pracovní smlouvy, a to listinou označenou jako zrušení pracovního poměru, která byla doručena žalobkyni dne 9.2.2022. Pokud by soud posoudil zrušení pracovního poměru, které dal žalovaný žalobkyni, podle § 66 odst. 3 zákoníku práce, potom žalovaný tvrdil, že se žalobkyně nedostavila do práce bez omluvy, proto žalovaný přistoupil ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době, kdy lze pracovní poměr zrušit i bez udání důvodů. K tvrzením žalobkyně žalovaný uvedl, že žalobkyně nebyla ke dni doručení zrušení pracovního poměru v ochranné době, existence pracovní neschopnosti žalobkyně nebyla žalovanému prokázána. Žalobkyně nedodala žalovanému uznání dočasné pracovní neschopnosti, ani pozitivní výsledek testu na Covid-19. ČSSZ k dotazu žalovaného sdělila, že žalobkyně není evidována jako dočasně práce neschopná. Nemocenské pojištění vzniká dnem, kdy zaměstnanec začne fakticky vykonávat práci oproti pracovnímu poměru, který vzniká dnem, který byl jako den nástupu sjednán. Dle žalovaného pracovní poměr vznikl, nemocenské pojištění nevzniklo, neboť žalobkyně nezačala práci vykonávat. Žalovaný žalobkyni na ČSSZ nepřihlásil, neboť pojistný vztah nebyl založen. Pracovní neschopnost žalobkyně byla dle sdělení ČSSZ stornována. Žalovaný dále poukazoval na skutečnost, že žalobkyně neabsolvovala lékařskou prohlídku a nedodala potvrzení o zdravotní způsobilosti, žalovaný tudíž nemohl žalobkyni přidělovat práci.

3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalovaný podniká jako společnost s ručením omezeným, je zapsán v obchodním rejstříku od 12.11.2019. Za společnost jednají jednatelé , jméno FO, a , jméno FO, každý samostatně. Sídlo žalovaného je na adrese , adresa, . Mezi předměty podnikání žalovaného náleží i hostinská činnost.

5. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní jako zaměstnancem a žalovaným jako zaměstnavatelem soud zjistil, že se účastníci dohodli, že žalobkyně bude pro žalovaného vykonávat práci na pozici barista, obsluha, příprava pokrmů, údržba, práce s pokladním systémem, práce s penězi, a to na dobu určitou do 31.12.2022 s tříměsíční zkušební dobou. Místo výkonu práce bylo v kavárně , jméno FO, , , adresa, a den nástupu do práce si dohodli 1.2.2022.

6. Z výslechu žalobkyně jako účastnice řízení soud zjistil, že účastníci podepsali pracovní smlouvu dne 27.1.2022 s tím, že žalobkyně nastoupí dne 1.2.2022. Dne 1.2.2022 ve 13.00 hodin se žalobkyně na základě pokynů uvedených v SMS od žalovaného dostavila na pracoviště. Kromě žalobkyně a jednatelky žalovaného tam byly přítomny ještě dvě slečny a jeden muž. Společně řešili, jak bude provoz probíhat, posouvali nábytek, zkoušeli kávu, dávali na místo skleničky. Dívali se do skladu a jednatelka žalovaného jim ukazovala, jaké víno budou nabízet. Řešili i hygienické předpisy, umývaní rukou. Uvedené trvalo asi tři hodiny. Dne 2.2.2022 sdělil přítel žalobkyni, že má pozitivní antigenní test na Covid-19. Žalobkyně telefonicky sdělila jednatelce žalovaného, že půjde na test a výsledek jí sdělí. Dne 2.2.2022 žalobkyně absolvovala test a dne 3.2.2022 jí přišel výsledek, že je pozitivní. Výsledek testu oznámila žalobkyně jednatelce žalovaného SMS zprávou a ta odpověděla tak, že bude potřebovat potvrzení o pracovní neschopnosti. Žalobkyně telefonicky kontaktovala praktickou lékařku, která slíbila, že neschopenku vystaví. Dne 3.2.2022 sdělila jednatelka žalovaného žalobkyni, že se jí přístup žalobkyně nelíbí, žalobkyně následně ověřovala vystavení pracovní neschopnosti u praktické lékařky a sdělila žalovanému, že o práci měla zájem a onemocnění neovlivní. Žalobkyně ve svém výslechu popřela, že by byla vyzvána k předložení potvrzení o zdravotní způsobilosti.

7. Z výslechu jednatelky žalovaného , jméno FO, soud zjistil, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu. Provoz kavárny měl být zahájen 2.2.2022. Před tímto datem se účastníci telefonicky dohodli, že se žalobkyně do kavárny dostaví již 1.2.2022, kdy přišli i ostatní zaměstnanci. Všichni zaměstnanci kromě žalobkyně donesli potvrzení o zdravotní způsobilosti, bez zdravotního průkazu v gastronomii pracovat nelze, žalobkyně nikoli. Vzhledem k tomu, že dne 2.2.2022 žalobkyně měla nastoupit na směnu, jednatelka žalovaného řekla žalobkyni, že může zůstat. 1.2.2022 slečna, která v prostorách kavárny dříve pracovala, ukazovala ostatním prostor kavárny a seznamovala je s postupy. Ptali se žalobkyně, zda si chce bez zákazníků něco vyzkoušet, toto jí bylo umožněno. Seznámení trvalo jednu až dvě hodiny. Jednatelka seznamovala zaměstnance s bezpečností práce, tomu byla žalobkyně též přítomna. Dne 2.2.2022 jednatelka žalovaného telefonovala s žalobkyní, která jí následně s vysmátým smajlíkem sdělila, že je covid pozitivní. Účetní žalovaného nemohla na ČSSZ dohledat vystavení nemocenské pro žalobkyni, žalovaný žádal kontakt na praktickou lékařku, žalobkyně byla nekontaktní. Žalovaný sdělil, že se mu přístup žalobkyně, kdy nedonesla potvrzení o zdravotní způsobilosti, a nespolupracuje, nepředložila potvrzení o dočasné pracovní neschopnosti nelíbí, a že pracovní poměr skončí. K nemocenskému pojištění žalovaný žalobkyni nepřihlásil s odůvodněním, že neměl potřebné dokumenty, a to konkrétně potvrzení od lékaře, že může vykonávat práci, na kterou byla přijata.

8. Z listiny ze dne 4.2.2022 soud zjistil, že žalovaný zrušil s žalobkyní z důvodu nenastoupení do zaměstnání pracovní poměr ve zkušební době. Listinu podepsala za žalovaného jednatelka , jméno FO, , která ve svém výslechu uvedla, že text listiny připravila účetní a jednatelka žalovaného s tímto souhlasila, bylo v pořádku to, co tam bylo uvedeno. Z informací pošty o zásilkách soud zjistil, že žalobkyni byla zásilka s touto listinou doručena dne 9.2.2022.

9. Z e-mailové komunikace mezi žalobkyní a jednatelkou žalovaného , jméno FO, soud zjistil, že před uzavřením pracovní smlouvy účastníci jednali o jejím podpisu s tím, že dne 31.1.2022 sdělila jednatelka žalovaného, že začátek je plánován na 1.2.2022 ve 13.00 hodin. Dne 2.2.2022 se jednatelka žalovaného dotazovala žalobkyně na výsledky testu na Covid-19, žalobkyně jí sdělila, že test již absolvovala a výsledek ještě neví. Pozitivní výsledek testu oznámila žalobkyně jednatelce žalovaného dne 3.2.2022, ta reagovala tak, že bude potřebovat potvrzení o pracovní neschopnosti. Dne 4.2.2022 sdělila jednatelka žalovaného žalobkyni, že se jí nelíbí přístup žalobkyně a ukončí tímto dnem spolupráci, žádala o sdělení, zda se žalobkyně dostaví pro výpověď osobně nebo ji má zaslat poštou. Na uvedené reagovala žalobkyně sdělením, že má vystavenu praktickou lékařkou pracovní neschopnost od 2.2.2022 s tím, že žalovaný by měl žalobkyni přihlásit k nemocenskému pojištění. Následně v komunikaci strany sporu setrvaly na své argumentaci, žalovaný trval na ukončení pracovního, žalobkyně s tím nesouhlasila.

10. Z listiny ze dne 23.2.2022 soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že se skončením pracovního poměru u žalovaného nesouhlasí a žádala o přidělování práce. Z podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně dne 24.2.2022 odeslala písemnost žalovanému na adresu , adresa, . Z kopie obálky od zásilky soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému zásilku na adresu , adresa, . Žalovaný popřel doručení této písemnosti. Žalobce navrhoval doplnit dokazování dotazem na , právnická osoba, a.s. ohledně doručení této zásilky. Soud ohledně skutečnosti, zda, případně kdy bylo žalovanému doručeno oznámení žalobkyně o tom, že trvá na dalším zaměstnávání, neprováděl, neboť se nejednalo o skutečnost rozhodnou pro posouzení nároku žalobkyně uplatněném v tomto řízení.

11. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že dočasná pracovní neschopnost byla žalobkyni vystavena praktickou lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, dne 3.2.2022 od 2.2.2022 do 11.2.202212. Ze sdělení ČSSZ ze dne 23.1.2023 soud zjistil, že pracovní neschopnost žalobkyně vznikla dne 2.2.2022 a byla ukončena dne 11.2.2022. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyla zjištěna existence nemocenského pojištění, bylo provedeno stornování rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti.

13. Z výplatní pásky žalobkyně za 1/2022 u zaměstnavatele , právnická osoba, soud zjistil, že v lednu 2022 žalobkyně u tohoto zaměstnavatele odpracovala 168 hodin. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání společnosti , právnická osoba, je mimo jiné pekařství a cukrářství. Z výsledků samotestování , jméno FO, , přítele žalobkyně soud zjistil, že měl v lednu a únoru 2022 pozitivní samotest na Covid-19, z komunikace na Messengeru s žalobkyní soud zjistil, že toto žalobkyni oznámil. Z komunikace žalobkyně s praktickou lékařkou soud zjistil, že žalobkyně s lékařkou řešila postup v případě podstoupení testu na Covid-19. Z komunikace na Messengeru žalobkyně s přítelkyní soud zjistil, že se žalobkyně dne 1.2.2022 dostavila do kavárny žalovaného.

14. Za situace, kdy předmětem řízení bylo určit, zda právní jednání žalovaného, kterým zrušil pracovní poměr žalobkyně, je platné a jiný nárok v tomto řízení uplatněn nebyl, zabýval se soud pouze skutečnostmi podstatnými pro rozhodnutí o uplatněném nároku. Jelikož měl soud za to, že skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování, byl zjištěn v dostatečném rozsahu, neprováděl další účastníky navrhované důkazy, konkrétně výslech svědka , jméno FO, , dotaz na , právnická osoba, , dokazování listinou – potvrzením o zdravotní způsobilosti žalobkyně konat práci pro současného zaměstnavatele.

15. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně jako zaměstnanec a žalovaný jako zaměstnavatel uzavřeli pracovní smlouvu, ve které se dohodli, že žalobkyně bude pro žalovaného vykonávat práci na pozici barista, obsluha, příprava pokrmů, údržba, práce s pokladním systémem, práce s penězi, a to na dobu určitou do 31.12.2022 s tříměsíční zkušební dobou. Místo výkonu práce bylo v kavárně , jméno FO, , , adresa, a den nástupu do práce si dohodli 1.2.2022. Dne 1.2.2022 ve 13.00 se žalobkyně dle pokynu jednatelky žalovaného zaslaného formou SMS dostavila do kavárny a absolvovala spolu s dalšími zaměstnanci seznámení s provozem kavárny, jejími zaměstnanci, nabízenými službami, podílela se na úpravě prostor kavárny. Následující den žalobkyně informovala telefonicky jednatelku žalovaného o nutnosti absolvovat test na Covid-19 a dne 3.2.2022 sdělila jednatelce žalovaného pozitivní výsledek testu. Žalobkyně kontaktovala svou praktickou lékařku, která jí dne 3.2.2022 na dobu od 2.2.2022 do 11.2.2022 vystavila pracovní neschopnost. Dne 4.2.2022 sdělila jednatelka žalovaného žalobkyni, že s jejím přístupem není spokojena a že tímto končí spolupráci. Dne 9.2.2022 byla žalobkyni doručena listina ze dne 4.2.2022, dle které žalovaný zrušil s žalobkyní pracovní poměr z důvodu nenastoupení do zaměstnání ve zkušební době.

16. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

17. Nejdříve se soud zabýval právním jednáním žalovaného obsaženým v listině ze dne 4.2.2022, které učinila jednatelka žalovaného tedy osoba oprávněna za žalovaného jednat. Při zjišťování obsahu tohoto právního jednání se soud neomezil pouze na jeho označení, ale na celý jeho obsah, ze kterého vyplývá vůle jednajícího skončit pracovní poměr s žalovanou ve zkušební době. Právní jednání je třeba vykládat podle úmyslu jednajícího (§ 556 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku). V projednávané věci soud při výslechu jednatelky žalovaného zjistil, že vůle jednající byla zcela v souladu s písemným projevem, když jednatelka žalovaného , jméno FO, vypověděla, že to, co bylo uvedeno v listině, bylo v pořádku, tudíž je třeba vyjít ze znění listiny, která výslovně hovoří o zrušení pracovního poměru ve zkušební době, nikoli o odstoupení od pracovní smlouvy, a soud právní jednání žalovaného obsažené v listině ze dne 4.2.2022 posuzoval jako zrušení pracovního poměru ve zkušební době dle § 66 zákoníku práce, které dal žalovaný žalobkyni.

18. I kdyby soud posoudil jednání žalovaného ze dne 4.2.2022 jako odstoupení od pracovní smlouvy, tak provedeným dokazování bylo zjištěno, že nebyl naplněn zákonný předpoklad pro odstoupení od pracovní smlouvy spočívající v předpokladu, že zaměstnanec nenastoupil do práce. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dne 1.2.2022 do práce nastoupila a práci konala, byť se jednalo o práce přípravné před zahájením provozu kavárny.

19. Dále se soud zabýval tím, zda zaměstnavatel mohl s žalobkyní ve zkušební době dne 9.2.2022 zrušit pracovní poměr.

20. Podle § 66 zákoníku práce zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

21. Během zkušební doby mohou zaměstnavatel i zaměstnanec kdykoliv zrušit pracovní poměr, jakmile zjistí, že nesplňuje jejich očekávání. Ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době mohou obě strany přistoupit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Svůj zrušovací projev mohou učinit (a druhé straně doručit) nejdříve v den následující po dni, který byl sjednán jako den nástupu do práce (stanoven jako den jmenování na vedoucí pracovní místo), a nejpozději v poslední den trvání zkušební doby. Zrušení je možné i v ochranné době, během níž je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Zrušení může být provedeno též v době, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci ať už na své straně, nebo na straně zaměstnavatele; zákon však zakazuje, aby zaměstnavatel zrušil pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, kdy je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu místo nemocenského (srov. § 192 až 194), i když tato doba spadá do zkušební doby.

22. V tomto případě účastníci uzavřeli pracovní smlouvu s dnem nástupu do práce 1.2.2022, tento den žalobkyně práci konala, od 2.2.2022 do 11.2.2022 jí byla vystavena dočasná pracovní neschopnost. Účastníci si dohodli tříměsíční zkušební dobu. V době trvání dočasné pracovní neschopnosti dne 9.2.2022 zrušil žalovaný s žalobkyní pracovní poměr ve zkušební době. Jednání žalovaného výslovně zakazuje § 66 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého zákon zakazuje, aby zaměstnavatel zrušil pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance, kdy je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu místo nemocenského. S ohledem na uvedené soud ve výroku I. rozsudku určil, že rozvázání pracovního poměru zrušením ve zkušební době, které dal žalovaný žalobkyni, je neplatné.

23. Namítal-li žalovaný, že žalobkyně nedodala žalovanému uznání dočasné pracovní neschopnosti, ani pozitivní výsledek covid testu a ČSSZ k dotazu žalovaného sdělila, že žalobkyně není evidována jako dočasně práce neschopná, je za vznik této situace odpovědný právě žalovaný, který žalobkyni nepřihlásil k nemocenskému pojištění. Argumentoval-li tím, že nemocenské pojištění vzniká dnem, kdy zaměstnanec začne fakticky vykonávat práci, tak dle soudu tímto dnem byl 1.2.2022. Nepřihlásil-li žalovaný žalobkyni k nemocenskému pojištění, nemohl obdržet e-neschopenku, kterou by jinak při běžném chodu věcí elektronicky obdržel. Jelikož k přihlášení žalobkyně nedošlo ani dodatečně byla pracovní neschopnost žalobkyně stornována, uvedené však nemění ničeho na závěru o tom, že v době od 2.2.2022 do 11.2.2022 trvala. K námitce žalovaného, že žalobkyně nedodala žalovanému pozitivní výsledek testu na Covid-19, soud poukazuje na SMS zprávu ze dne 4.2.2022, ze které vyplynulo, že žalobkyně nabízela zaslání výsledku testu žalovanému, o tento žalovaný nejevil zájem a sdělil, že o to, že je žalobkyně pozitivní, nejde.

24. Žalovaný dále poukazoval na skutečnost, že žalobkyně neabsolvovala lékařskou prohlídku a nedodala potvrzení o zdravotní způsobilosti, žalovaný tudíž nemohl žalobkyni přidělovat práci.

25. Soud při posuzování této námitky vycházel z § 32 zákoníku práce a § 59 odst. 1 písm. b) bod 1 a 3 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách, ze kterého vyplývá povinnost zaměstnavatele zajistit vstupní lékařskou prohlídku vždy před vznikem pracovního poměru nebo vznikem vztahu obdobného pracovněprávnímu. § 59 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách zakotvuje právní fikci zdravotní nezpůsobilosti uchazeče o zaměstnání v případě, že vstupní lékařská prohlídka neproběhla. V projednávané věci bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu dříve, než žalobkyně absolvovala vstupní lékařskou prohlídku. Mezi účastníky bylo sporné, zda k absolvování prohlídky byla žalobkyně žalovaným vyzvána či nikoli. Dle soudu nepodrobila-li se žalobkyně před vznikem pracovního poměru vstupní lékařské prohlídce, nezpůsobuje tato skutečnost bez dalšího neplatnost uzavřené pracovní smlouvy a pracovní poměr mezi účastníky platně vznikl. Zdravotní způsobilost žalobkyně k výkonu práce by bylo možné založit provedením následné vstupní lékařské prohlídky, tj. lékařské prohlídky po vzniku pracovního poměru. Pokud by na základě lékařské prohlídky provedené až po vzniku pracovního poměru lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci obsahoval posudkový závěr, že žalobkyně je zdravotně způsobilá k posuzovanému výkonu práce, nehledělo by se na ni jako na osobu zdravotně nezpůsobilou, ale jako na zdravotně způsobilého zaměstnance. V opačném případě, pokud by byla žalobkyně lékařským posudkem, vydaným na základě provedené lékařské prohlídky, shledána dlouhodobě zdravotně nezpůsobilou, ani tento závěr by nezpůsobil neplatnost pracovního poměru. Pracovní poměr by trval a bylo by na žalovaném jako zaměstnavateli, aby vzniklou situaci řešil buď převedením na jinou práci nebo dočasně pomocí překážek v práci, či ukončením pracovního poměru (shodně Zákoník práce, 3. vydání, 2019, s. 193 - 197: M. Bělina).

26. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, které činí celkem 22.924 Kč. Tato částka sestává z těchto částek:-12.500 Kč odměnu advokáta za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání vyjádření ze dne 9.1.2023, účast u jednání dne 22.3.2023 přesahující 2 hodiny) ve výši 2.500 Kč za úkon určené podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,- 1.500 Kč za hotové výdaje advokáta podle § 13 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 5 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání vyjádření ze dne 9.1.2023, účast u jednání dne 22.3.2023 přesahující 2 hodiny),- 3.945,50 Kč za cestovné osobním vozidlem Suzuki RZ: , SPZ, ze sídla advokátní kanceláře v , adresa, a zpět dne 24.3.2023, když bylo celkem ujeto 412,4 km při spotřebě 10.6 litrů/100 km, když bylo vycházeno z ceny pohonných hmot a paušální sazby základních náhrad za používání osobních silničních motorových vozidel dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. ve výši 41,2 Kč/litr Super 95 a náhradě 5,2 Kč/1 km,-1.000 Kč za náhradu za promeškaný čas za 10 půlhodin po 100 Kč dle § 14 vyhlášky č. 177/96 Sb.,-3.978,56 Kč tj. 21 % DPH, jíž je zástupce žalobce plátcem. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř..

27. Výrok III. rozsudku je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích. Soud návrhu žalobkyně, která byla osvobozena od soudních poplatků, vyhověl, proto soud přenesl poplatkovou povinnost na žalovaného, který nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení a není od poplatků osvobozen.