115 C 79/2023
č. j. 115 C 79/2023-130
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupená opatrovníkem územní celek , anonymizována dvě slova obec část obce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o stanovení výživného pro manželku
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen platit žalobkyni s účinností od 19.5.2023 výživné manželky ve výši 5.000 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou došlou soudu dne 19.4.2023 doplněnou podáním ze dne 18.5.2023 se žalobkyně domáhala, aby soud zavázal žalovaného platit žalobkyni výživné manželky ve výši 5 000 Kč měsíčně s účinnosti od 19.5.2023. Žaloba byla odůvodněna ustanovením § 697 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého mají mít manželé zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Žalobkyně byla rozsudkem Městského soudu v Brně sp. zn. 83 Nc 907/2020 omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou jednání v běžných záležitostech každodenního života. Žalobkyně žije v Domově pro seniory [ulice], její příjem tvoří starobní důchod, který nedostačuje na úhradu pobytu a stravy v zařízení, žalobkyně hradí sníženou úhradu v souladu se zákonem o sociálních službách. Dále žalobkyně pobírá příspěvek na péči IV. stupně, který je poukazován zařízení na úhradu péče. Opatrovník žalobkyně poukazoval na složitou komunikaci s žalovaným, který zpochybňoval rozhodnutí praktické lékařky týkající se žalobkyně a odmítal hradit předepsanou medikaci s doplatkem. Navrhované výživné považuje žalobkyně za minimální důstojný standart k zajištění výdajů spojených s léky a pomůckami k zajištění péče.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Ke svým příjmům uvedl, že pobírá starobní důchod. Starobní důchod žalobkyně poukazoval na účet Domova pro seniory [ulice] do dubna 2023 ve výši 85 %, zbylých 15 % peněžních prostředků použil na úhradu potřeb pro žalobkyni. Od dubna 2023 žalovaný poukazuje na účet opatrovníka celou výši starobního důchodu žalobkyně. Dle žalovaného je třeba vzít v úvahu, že manželku pravidelně každý den navštěvuje a tím naplňuje svou povinnost starat se o ni ve stáří a těžké nemoci. Žalovaný se soudně domáhá možnosti návštěv žalobkyně v širším rozsahu. Žalovaný kromě svých pravidelných měsíčních výdajů na bydlení a stravu zajišťuje pro manželku nákup pomůcek a léků, všechny tyto výdaje hradí ze svých příjmů. Pomůcky a léky předává Domovu pro seniory [ulice]. Žalovaný má za to, že nákup nutných pomůcek a léků pro žalobkyni zajistí tímto způsobem lépe, než kdyby poukazoval peněžní částku opatrovníkovi a ten s pomocí Domova pro seniory [ulice] by z těchto peněz platil výdaje na veškeré pomůcky a léky pro žalobkyni. Dle žalovaného majetkové poměry manželů nejsou v takovém nepoměru, který by zavdal důvod pro stanovení výživného.
3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.
4. Shodným tvrzením účastníků bylo prokázáno, že manželství účastníků trvá.
5. Z rozsudku Městského soudu v Brně č.j. 83 Nc 907/2020-159 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně č.j. 14 Co 4/2022-238 a usnesení Nejvyššího soudu č.j. 24 Co 2181/2023-279 soud zjistil, že žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou jednání v běžných záležitostech každodenního života, opatrovníkem žalobkyně bylo určeno [územní celek].
6. Ze zprávy ČSSZ ze dne 26.5.2023 soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán od června 2023 starobní důchod ve výši 16.263 Kč měsíčně. Ze zprávy ČSSZ ze dne 26.5.2023 soud zjistil, že žalovanému byl přiznán od června 2023 starobní důchod ve výši 22 244 Kč měsíčně. Uvedené potvrzuje též sdělení ČSSZ z 13.7.2023.
7. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně je od roku 2019 umístěna v Domově pro seniory [ulice], žalobkyně trpí Alzheimerovou chorobou, těžkou demencí, má úzkostné stavy a cukrovku. Žalovaný žalobkyni pravidelně každý den od [číslo] do 17.00 hodin navštěvuje. Žalovaný nosí žalobkyni všechny nutné pomůcky, hygienické potřeby, léky. Domov pro seniory zajišťuje pouze inkontinenční pomůcky hrazené pojišťovnou, tyto ovšem nedostačují, nad rámec je zajišťuje žalovaný. Žalovaný zajistí pro žalobkyni všechny věci pro uspokojení jejich potřeb dle požadavků domova, nevzniká v této souvislosti žádný problém. Pouze jeden předepsaný lék, s jehož užíváním žalobkyní žalovaný nesouhlasí, musí domov zajistit sám. Problematická je komunikace s žalovaným ohledně stravy, kdy žalobkyně má zajištěnu speciální stravu a není třeba ji doplňovat žalovaným, toto žalovaný odmítá akceptovat.
8. Z výslechu žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že účastníci mají ve společném jmění manželů třípokojový byt na ulici [ulice] v [obec] [část obce] a chatu v k.ú. [část obce], která je umístěna na pozemku třetí osoby. Jiné nemovitosti účastníci nevlastní. Žalovaný nevlastní cenné movité věci, osobní vozidlo, na účtu má 325 Kč, jinou peněžní hotovost nemá. Příjem žalovaného tvoří pouze důchod. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného tvoří náklady spojené s bydlením ve výši 3 585 Kč, 800 Kč náklady na elektrickou energii, 1000 Kč náklady za penzijní připojištění pro žalobkyni, 128 Kč náklady na úrazové pojištění pro každého z účastníků, 871 Kč náklady za telefonní služby a internet, 355 Kč náklady za televizi, 4 000 Kč náklady na obědy, 2 300 Kč náklady vynaložené v souvislosti se zdravotním stavem žalovaného na léky, 500 Kč náklady na vitamíny pro oba účastníky. Jednou ročně platí žalovaný pojištění domácnosti ve výši 5 000 Kč až 6 000 Kč. Na penzijním připojištění má žalobce naspořeno asi 80 000 Kč, žalobkyně asi 100 000 Kč. Žalobce nákup věcí pro uspokojení potřeb žalobkyně činí na základě slibu, který dal žalobkyni, je pro něj nepřijatelné, aby svůj slib plnil pouze úhradou výživného.
9. Z výpisu z účtu žalovaného za duben 2023 soud zjistil, že žalovaný poté, kdy mu byl doručen na účet starobní důchod žalobkyně, tento přeposlal na účet Domova pro seniory [ulice]. Z výpisu z účtu žalovaného za květen, září 2023 soud zjistil, že žalovaný poté, kdy mu byl doručen na účet starobní důchod žalobkyně, tento přeposlal na účet opatrovníka žalobkyně.
10. Z listin označených jako sdělení informací, ceníku poskytovaných sociálních služeb v Domově pro seniory [příjmení] činí úhrada za den bydlení pro osobu částku 280 Kč a cena za celodenní stravu pro jednu osobu činí 235 Kč. Žalobkyni po odečtení 15 % z jejího příjmu nemá dostatečné příjmy, tudíž nehradí náklady za ubytování a stravu v plné výši. Pokud by žalobkyně měla dostatečně vysoký důchod platila by za ubytování a stravu za 31 dnů částku 15 965 Kč. Výše důchodu žalobkyně je 16 263 Kč, z toho jí musí zůstat 15 % to je 2 439 Kč, tudíž může za ubytování a stravu zaplatit pouze 13 823 Kč. Žalobkyni byl zřízen tzv. složní list, který slouží k ukládání finančních prostředků určených pro její osobní potřebu. Z těchto uložených finančních prostředků se dle potřeby hradí nákupy osobního a hygienického charakteru. Z vyúčtování za období červen 2022 až červen 2023 soud zjistil, že žalobkyně hradí snížené platby za bydlení a stravu. Z pohybu na účtu klienta za období od 1.6.2022 do 30.6.2023 soud zjistil, že na účet žalobkyně byly vkládány částky žalovaným a z účtu byly hrazeny nákupy osobního a hygienického charakteru.
11. Z přehledu pomůcek ze dne 14.5.2023, shodného tvrzení účastníků, čestných prohlášeních žalovaného a pokladních dokladů vzal soud za prokázané, že žalobkyně k zajištění svých potřeb potřebuje průměrně měsíčně částku od 5 000 Kč do 6 300 Kč. Uvedená částka je vynakládána za nákup inkontinenčních pomůcek, vlhčených ubrousků, papírových ubrousků a utěrek, čistící pěny, sáčku na odpad, podložek, šampónů, krémů, prostředků na zubní hygienu, minerálek, sirupů apod.
12. Z účetních dokladů a vyúčtování vyplývá, že žalobkyně v období od května do srpna 2023 platila sníženou úhradu za ubytování a služby. Z pohybů na účtu žalobkyně soud zjistil, že v květnu bylo zaplaceno za pedikúru, kadeřnici a léky pro žalobkyni celkem 632 Kč.
13. Z listiny ze dne 12.4.2023 soud zjistil, že opatrovník žalobkyně vyzýval žalovaného poté, kdy byl ve funkci opatrovníka pravomocně potvrzen, o sdělení výše důchodu a majetkových poměrů žalobkyně. Z e-mailu ze dne 3.5.2023 soud zjistil, že žalovaný zaslal opatrovníkovi informace o majetku žalobkyně.
14. Z ujednání o spolupráci ze dne 6.3.2019, listiny ze dne 9.5.2019, listiny ze dne 6.5.2020, vyjádření ze dne 22.4.2022 soud zjistil, že mezi žalovaným a Domovem pro seniory [ulice] probíhala komunikace ohledně možnosti rozsahu návštěv žalovaného u žalobkyně.
15. Soud provedl dokazování čestným prohlášením žalovaného o věcech zakoupených pro žalobkyni v roce 2022 a do května 2023, výpisy z účtu žalovaného za období od 4.5.2021 do 3.5.2023 a pokladními doklady za období do května 2023. Z uvedených listin vyplývá, že žalovaný vynakládal peněžní prostředky na potřeby žalobkyně. Vzhledem k tomu, že se jedná o výdaje za období, které není pro toto řízení rozhodné, soud se důkazy více nezabýval. Stejně tak soud nehodnotil více vyúčtování pro žalobkyni za období před květnem 2023, když toto není rozhodné období pro posouzení nároku.
16. Z žaloby ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 20 C 129/2022 soud zjistil, že žalovaný se domáhá vstupu do Domova pro seniory [ulice] kdykoliv během dne.
17. S ohledem na zdravotní stav žalobkyně a netrvání na jejím výslechu ze strany opatrovníka soud neprováděl dokazování výslechem žalobkyně jako účastnice řízení. Soud nevyhověl návrhu žalovaného, aby provedl důkaz výslechem svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], neboť tato svědkyně byla navrhována k prokázání skutečností z období od roku 2013 do března 2019, což je období nerozhodné pro posouzení nároku žalobkyně. Po výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] vyhodnotil soud jako nadbytečné další dokazování výslechem MUDr. [jméno] [příjmení], opatrovníka žalobkyně, když dosud provedenými důkazy byl skutkový stav soudem zjištěn v dostatečném rozsahu, aby mohl o nároku žalobkyně rozhodnout.
18. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků trvá. Žalobkyně je s ohledem na svůj zdravotní stav od roku 2019 dosud umístěna v Domově pro seniory [ulice], žalobkyně byla pravomocně soudem omezena ve svéprávnosti na dobu 5 let tak, že není způsobilá činit žádná právní jednání s výjimkou jednání v běžných záležitostech každodenního života, opatrovníkem žalobkyně bylo určeno [územní celek]. Žalovaný žije sám v třípokojovém bytě, který náleží do společného jmění manželů. Účastníci společně vlastní chatku v k.ú. [část obce], žalobce má na penzijním připojištění částku 80 000 Kč, žalobkyně částku 100 000 Kč, jinak jsou nemajetní. Příjem účastníků tvoří starobní důchody, žalovaný pobírá důchod ve výši 22 244 Kč, žalobkyně ve výši 16 263 Kč, žalobkyni je dále vyplácen příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč. Žalobkyně platí za ubytování a stravu v Domově pro seniory [ulice] částku 13 823 Kč, zbývajících 15 % z důchodu tj. částka 2 440 Kč je ukládána žalobkyni na depozitní účet vedený opatrovníkem. Příspěvek na péči ve výši 19 200 Kč je určen Domovu pro seniory [ulice] na úhradu poskytované péče. Na nákupy osobního a hygienického charakteru (např. inkontinenčních pomůcek, vlhčených ubrousků, papírových ubrousků a utěrek, čistící pěny, sáčku na odpad, podložek, šampónů, krémů, prostředků na zubní hygienu, minerálek, sirupů, služby pedikérky, kadeřnice) a léků potřebuje žalobkyně měsíčně částku od 5 000 Kč do 6 300 Kč. Všechny tyto nákupy hradí žalovaný, kromě nákladů na nákup jedno léku. Pravidelné měsíční výdaje žalovaného tvoří náklady spojené s bydlením ve výši 3 585 Kč, 800 Kč náklady na elektrickou energii, 1000 Kč náklady za penzijní připojištění pro žalobkyni, 128 Kč náklady na úrazové pojištění pro každého z účastníků, 871 Kč náklady za telefonní služby a internet, 355 Kč náklady za televizi, 4 000 Kč náklady na obědy, 2 300 Kč náklady vynaložené v souvislosti se zdravotním stavem žalovaného na léky, 500 Kč náklady na vitamíny pro oba účastníky. Jednou ročně platí žalovaný pojištění domácnosti ve výši 5 000 Kč až 6 000 Kč.
19. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
20. Podle § 697 zákona č. 89/2012 Sb. manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.
21. Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.
22. Smyslem ustanovení o vyživovací povinnosti mezi manžely je zajistit stejnou hmotnou a kulturní úroveň oběma manželům. Ve vztahu k požadavku zásadně stejné hmotné a kulturní úrovni Ústavní soud dovozuje:„ Na požadavek stejného životního standardu obou manželů je nutno pohlížet s určitými korekcemi, když životní úroveň nelze posuzovat toliko ve vztahu k dosahovaným měsíčním příjmům, ale je třeba vzít v úvahu všechny majetkové a osobní poměry. Institut výživného mezi manžely pak plní určitou,dorovnávacíʻ funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný.“ Viz usnesení I. ÚS 2822/16. Nicméně pokud je mezi příjmy manželů i po započtení odůvodněných výdajů obou z nich markantní rozdíl, je zřejmé, že v takovém případě nemůže být hmotná a kulturní úroveň účastníků zásadně stejná.
23. V projednávané věci soud po provedeném dokazování zjistil, že žalovaný ze svého měsíčního příjmu ve výši 22.244 vynakládá na pravidelné měsíční výdaje 13 667 Kč, dále platí žalobkyni na zabezpečení jejich osobních potřeb a hygienických pomůcek částku od 5000 Kč do 6 300 Kč měsíčně, tudíž mu měsíčně zůstává částka kolem 2.000 3.000 Kč. Žalobkyni je ze starobního důchodu ukládána na účet vedený opatrovníkem částka obdobná ve výši 2 440 Kč. [příjmení] o výživné nelze pojmout jako prostý matematický výpočet, ale je třeba hodnotit zjištěny skutkový stav ve všech souvislostech. Není možné přehlédnout, že všechny potřeby žalobkyně jsou plně zajištěny ze starobního důchodu, příspěvku na péči, nákladů vynaložených žalovaným na nákupy jejich osobních, hygienických potřeb a služeb a částek ukládaných na depozitní účet vedený opatrovníkem. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně má k dispozici vše, co s ohledem na svůj zdravotní stav potřebuje, žádným způsobem nestrádá, její potřeby jsou plně uspokojeny. I když žalobkyně trpí závažným onemocněním, byla omezena ve svéprávnosti je nutné si uvědomit, že manželství účastníků trvá a žalovaný nerezignoval na plnění manželských povinností a naplňuje význam manželství jako společenství založeného na vzájemné pomoci a solidaritě manželů. Žalovaný přes svůj vysoký věk manželku denně navštěvuje, nakupuje pro ni vše potřebné, snaží se s ní udržovat kontakt, což je pro ni jistě nezastupitelné. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností má soud za to, že není na místě zavázat žalovaného k placení výživného pro žalobkyni.
24. Důvodem pro stanovení výživného nemůže být složitá komunikace mezi žalovaným a opatrovníkem žalobkyně. Komunikace s žalovaným musí být založena na respektu k manželství účastníků, ke snaze žalovaného alespoň v omezeném rozsahu zajišťovat péči o žalobkyni, jak jí to slíbil. Argument opatrovníka žalobkyně o hypotetickém předpisu léku, který nebude chtít žalovaný uhradit, soud neshledal důvodným, neboť žalobkyně má na tuto úhradu stále k dispozici částky ve výši 2 440 Kč ukládané měsíčně na účet vedený opatrovníkem.
25. K argumentaci žalované strany o možnosti použití příspěvku na péči na úhradu nákladů na bydlení a stravu soud uvádí, že tento příspěvek je určen pouze na úhradu péče a v plném rozsahu náleží zařízení, které péči poskytuje.
26. Výrok II. je odůvodněn § 150 o.s.ř.. Soud nepřiznal žalovanému, který byl ve sporu zcela procesně úspěšný náhradu nákladů řízení s ohledem na majetkové poměry žalobkyně. Z pravidelných měsíčních příjmů není žalobkyně náklady řízení schopna zaplatit, rovněž nebyl v řízení zjištěn majetek, ze kterého by pohledávku z titulu nákladů řízení bylo možné uspokojit. Žalovaný současné neuvedl konkrétní tvrzení o následcích tohoto rozhodnutí v jeho majetkové sféře.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.