116 C 109/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 42.544,54 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 26.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>I. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 10.700 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.829,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6.017,64 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 35.000 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10.700 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 24.300 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 35.000 Kč od [datum] do zaplacení, částky 5.844,54 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.087,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.101,38 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.544,54 Kč od [datum] do [datum], úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5.844,54 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 1.700 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 19,32 % ročně z částky 7.544,54 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 42.544,54 Kč s příslušenstvím z titulu nesplacených zápůjček, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a smlouvy o zápůjčce ze dne [datum].

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka výši 10.000 Kč, přičemž převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 60 týdenních splátek ve výši 300 Kč celkovou částku ve výši 18.000 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 10.000 Kč a poplatkem ve výši 8.000 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 2.000 Kč, administrativního poplatku ve výši 2.000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 8.300 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 2.455,46 Kč započetl na úhradu jistiny, v částce 2.000 Kč na úhradu úroku, v částce 2.000 Kč na úhradu administrativního poplatku a ve zbývající částce 1.844,54 Kč na úhradu inkasního poplatku.

5. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy [anonymizováno], žil [anonymizováno] [role v řízení] v [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Pracoval jako [anonymizováno] u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem ve výši 9.482 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výplatními páskami a pracovní smlouvou. Další blíže nespecifikovaný příjem byl uveden ve výši 3.000 Kč, celkový příjem žalovaného tak byl zjištěn ve výši 12.482 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 10.275 Kč, kdy částka ve výši 4.750 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 3.500 Kč osobní výdaje žalovaného a částka 2.025 Kč byla splátkou jiné zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobce. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny žádnou listinou.

6. Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka výši 35.000 Kč s tím, že částka ve výši 11.355 Kč bude použita na úhradu dříve poskytnutého úvěru na základě smlouvy [číslo] zbývající částka ve výši 23.645 Kč bude žalovanému v hotovosti vyplacena. Převzetí peněžních prostředků žalovaný stvrdil podpisem smlouvy [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit v hotovosti formou 78 týdenních splátek ve výši 849 Kč, poslední ve výši 777 Kč, celkovou částku ve výši 66.150 Kč. Tato částka byla tvořena zápůjčkou ve výši 35.000 Kč a poplatkem ve výši 31.150 Kč. Poplatek představoval součet úroku ve výši 5.950 Kč, administrativního poplatku ve výši 7.000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 18.200 Kč Poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nesplácel, když uhradil celkem částku ve výši 10.700 Kč, kterou právní předchůdce žalobce v částce 5.950 Kč započetl na úhradu úroku, v částce 1.716,71 Kč na úhradu administrativního poplatku a ve zbývající částce 3.033,29 Kč na úhradu inkasního poplatku.

7. Z karty zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření smlouvy [anonymizováno], žil [anonymizováno] [role v řízení] v [anonymizováno] a [anonymizována čtyři slova]. Pracoval jako [anonymizováno] u označeného zaměstnavatele s čistým měsíčním příjmem ve výši 10.866 Kč, což bylo dle zatrhnutých políček ověřeno výplatními páskami, pracovní smlouvou a bankovními výpisy - příjmy. Další blíže nespecifikovaný příjem byl uveden ve výši 2.000 Kč a částku ve výši 4.876 Kč představovala státní podpora, celkový příjem žalovaného tak byl zjištěn ve výši 17.742 Kč. Měsíční výdaje byly uvedeny v částce 12.089 Kč, kdy částka ve výši 4.739 Kč představovala výdaje na bydlení, částka 6.000 Kč osobní výdaje žalovaného a částka 1.350 Kč byla splátkou jiné zápůjčky žalovaného u právního předchůdce žalobce. Výdaje žalovaného nebyly ověřeny žádnou listinou.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že s účinností k témuž dni postoupil právní předchůdce žalobce obě pohledávky na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne [datum].

9. Žalovaný žalobci dlužné částky z obou smluv nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne [datum], která byla žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslána dne [datum]. Žalobce tak požaduje na základě smlouvy [číslo] zaplacení jistiny ve výši 7.544,54 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.087,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.101,38 Kč, úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 7.544,54 Kč a úroku z úvěru ve výši 19,32 % od [datum] do zaplacení z částky 7.544,54 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje. Na základě smlouvy [číslo] se pak žalobce domáhá zaplacení jistiny ve výši 35.000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2.829,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6.017,64 Kč, úroku z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 35.000 Kč, úroku z úvěru ve výši 21,27 % od [datum] do zaplacení z částky 35.000 Kč. Zaplacení zbývajících poplatků žalobce nepožaduje.

10. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

13. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Dle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením jednotlivých smluv s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne [datum]).

19. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet. Dle předložených zákaznických karet se právní předchůdce žalobce zabýval pouze příjmovou stránkou žalovaného, která však byla ověřena předložením příslušných dokumentů pouze ohledně příjmů z hlavního pracovního poměru (výplatní pásky, pracovní smlouva, bankovní výpisy). Další příjmy v podobě částky ve výši 3.000 Kč v případě smlouvy [číslo] v případě smlouvy [číslo] se jednalo o částku 2.000 Kč, nebyly nijak blíže specifikovány a není tak zřejmé, zda se jedná o pravidelné příjmy, které bude mít žalovaný k dispozici po celou dobu trvání jednotlivých smluv. Dále právní předchůdce žalobce zcela rezignoval na ověření výdajů žalovaného a spokojil se pouze s jeho tvrzeními. V situaci, kdy žalovaný již v době uzavírání smluv byl povinen splácet jiné zápůjčky u právního předchůdce žalobce (druhá zápůjčka byla dokonce použita na úhradu jiné), o zápůjčky žalovaný žádal v krátkém časovém rozmezí (méně než 4 měsíce), měl právní předchůdce žalobce klást větší důkaz na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Zaměřit se na jeho reálné příjmy a výdaje, skutečný disponibilní zůstatek a schopnost žalovaného poskytnuté zápůjčky splácet po celou dobu trvání smluv. Ověřit, zda se žalovaný nedostal do situace, kdy jednou zápůjčkou splácí další, neboť z předložených zákaznických karet vyplývá, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce uzavřel minimálně 3 smlouvy o zápůjčce. Pokud právní předchůdce žalobce při vědomosti, že se žalovaný nachází v takové životní situaci, kdy opakovaně žádá o zápůjčky, poskytne žalovanému bez bližšího zkoumání jeho skutečných finančních možností další zápůjčky, jeví se počínání právního předchůdce žalobce jako lehkomyslné a svědčí o zcela nedostatečném posouzení a ověření schopnosti žalovaného zápůjčky splácet. Pouhé doplnění čísel do formuláře zákaznické karty, aniž by se právní předchůdce žalobce uvedenými hodnotami vůbec zabýval, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí. S ohledem na uvedené, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu jsou obě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na § 580 ve spojení s § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).

20. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Jelikož jsou obě smlouvy absolutně neplatné, je třeba na plnění, které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, hledět jako na bezdůvodné obohacení žalovaného (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Žalovanému byla na základě smlouvy [číslo] vyplacena částka ve výši 10.000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 8.300 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou a částkou již uhrazenou. Zbývá tedy uhradit částku 1.700 Kč. Na základě smlouvy [číslo] byla žalovanému vyplacena částka ve výši 35.000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 10.700 Kč. Žalovaný je tedy povinen zaplatit částku 24.300 Kč. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávek na žalobce, je tento oprávněn pohledávky vymáhat.

21. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužné částky žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 26.000 Kč s úrokem s prodlením ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení, neboť se žalovaný dostal marným uplynutím lhůty splatnosti do prodlení. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smluv [číslo] ve lhůtě 10 dnů od jeho obdržení. Oznámení bylo dle podacího lístku odesláno dne [datum]. Nebylo prokázáno jeho doručení žalovanému, proto se oznámení považuje dle § 573 občanského zákoníku za doručené třetí pracovní den po odeslání (dne [datum]). Dne [datum] žalovanému započala běžet 10 denní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne [datum] (v souladu s § 607 občanského zákoníku připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující). Žalovaný se tak ke dni [datum] dostal do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. soud žalobu zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části (zohledňován předmět řízení včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku v souladu s rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08), nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

23. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.