116 C 15/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 10. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 7. 10. 2021 do 17. 8. 2022, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 449 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 7. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 29. 10. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Následnými dodatky k této smlouvě byla doba splatnosti postupně prodlužována až do dne 6. 10. 2021. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na stránkách www.zaplo.cz, a to tak, že si žalovaná nejprve z dostupných parametrů zvolila výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Dále žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, telefonní číslo , tel. číslo, emailovou adresu a seznámila se s obsahem, podmínkami, právy, závazky, veškerými poplatky a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Takto žalovaná zaslala právnímu předchůdci žalobce návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Poté žalovaná potvrdila, že si přečetla návrh na uzavření smlouvy, souhlasila s jejím obsahem. Úvěr žalovaná čerpala bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná dlužnou částku právnímu předchůdci žalobce ani žalobci neuhradila, a to i přes upomínku právního zástupce žalobce ze dne 25. 3. 2022. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Teprve po podání žaloby žalovaná uhradila částku 8 000 Kč, proto žalobce vzal v tomto rozsahu svoji žalobu zpět.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.

3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, , IČ: , IČO, ) uzavřel s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na stránkách www.zaplo.cz dne 29. 10. 2020 smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Následnými dodatky k této smlouvě ze dne 28. 12. 2020, ze dne 26. 1. 2021, ze dne 25. 2. 2021, ze dne 27. 4. 2021, ze dne 27. 5. 2021, ze dne 19. 7. 2021 a ze dne 6. 9. 2021 byla doba splatnosti postupně prodlužována až do dne 6. 10. 2021. Z výpisu z účtu soud zjistil, že dne 29. 6. 2017 obdržel právní předchůdce žalobce platbu ve výši 0,11 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalované, . Z dalšího výpisu z účtu soud zjistil, že dne 29. 10. 2020 zaslal právní předchůdce žalobce na totožný bankovní účet č. , č. účtu, částku ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , s poznámkou „PUJCKA OD , Anonymizováno, .CZ C. , Anonymizováno, “ Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 3. 2022, ve kterém byla současně vyzvána k zaplacení dlužné částky. Oznámení bylo žalované dle předloženého podacího archu odesláno společně s výzvou k úhradě před podání žaloby dne 25. 3. 2022. Žalovaná přesto neuhradila do podání žaloby ničeho. Po částečném zpětvzetí žaloby požaduje žalobce zaplacení úvěru ve výši 12 000 Kč s úrokem z prodlení od 7. 10. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč za období od 7. 10. 2021 do 17. 8. 20225. Právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 21. 6. 2023, č.j. 116 C 15/2023-14, vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované, avšak žalobce na výzvu soudu reagoval sdělením, že příslušnou dokumentací ohledně lustrace žalované v databázích CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a tvrzení o příjmech a výdajích žalované nedisponuje. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnosti žalované úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu, přičemž soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C-679/18, ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18)

6. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

7. Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 20 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila po podání žaloby částku 8 000 Kč, žaloba je tak důvodná co do rozdílu mezi částkou poskytnutou a vrácenou. Soud tak žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. žalobu zamítl, neboť se jedná o nároky z absolutně neplatné smlouvy.

8. Žalovaná byla v řízení nekontaktní, nereagovala na výzvy soudu a soudu se nepodařilo zjistit, jaké jsou majetkové a výdělkové poměry žalované, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. Z tohoto důvodu soud postupoval dle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil žalované lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. i částkou ve výši 8 000 Kč, pro kterou bylo řízení již dříve zastaveno, neboť to byla žalovaná, kdo částečné zastavení řízení zavinil. Naopak úspěch žalované je představován výrokem II. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce právo na náhradu v rozsahu 70 % účelně vynaložených nákladů. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 050 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 220,50 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů v částce 1 449 Kč, která odpovídá 70 % účelně vynaložených nákladů řízení v částce 2 070,50 Kč.