116 C 174/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; osobní údaje žalovaného sídlem adresa ] obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec o určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu <b>I. Určuje se, že výpověď nájmu bytu [číslo] o velikosti 2+1 s příslušenstvím, nacházející se v 5. podlaží domu [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec] daná žalovaným žalobci dne 12.7.2019 není oprávněná a je neplatná.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24.000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18.9.2019 se žalobce domáhal určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu ze dne 12.7.2019. Svůj nárok odůvodnil tím, že jako syn zemřelého původního nájemce a že s otcem v bytě žil ke dni jeho smrti a nemá vlastní byt. O otce se s matkou, jeho partnerkou starali již delší dobu před jeho smrtí, jelikož se jeho zdravotní stav zhoršoval a nebyl schopen se sám o sebe postarat.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, jelikož žalobce v bytě nežil a nastěhoval se do bytu i se svoji matkou až poté, co byl původní nájemce odvezen do nemocnice, kde i zemřel.

3. Soud provedl následující dokazování:

4. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 12.7.2019 bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl v souladu s ustanovením § 2283 občanského zákoníku nájem bytu společně s výzvou k vyklizení bytu, přičemž nájem měl skončit uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty. Ve výpovědi byl poučen o možnosti přezkumu oprávněnosti výpovědi soudem.

5. Z úmrtního listu [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo zjištěno, že zemřel dne 1.4.2019.

6. Z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že se narodil dne 10.9.2001 a jeho otcem byl [jméno] [příjmení], [datum narození].

7. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobce byl v roce 2019 [číslo] studentem 3. ročníku gymnázia [ulice a číslo], [obec].

8. Z přípisu - přechod nájmu bytu ze dne 14.5.2019 zn. [číslo] [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobce požádal dne 17.4.2019 o přechod nájmu bytu po smrti nájemce. Žalovaný po prověření dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyly splněny zákonné podmínky, jelikož žalobce neprokázal, že byl členem nájemcovy domácnosti a jako člen domácnosti nájemce v předmětném bytě žil ke dni smrti nájemce.

9. Z čestných prohlášení paní [příjmení] [jméno], [jméno] [příjmení], paní [příjmení], pana [příjmení], Ing. [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tito jmenovaní potvrdili, že žalobce se svoji matkou [jméno] [příjmení] žili společně s panem [příjmení] v předmětném bytě.

10. Z podání a úředních záznamů sepsaných na městské části [obec] [část obce] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], pan [příjmení], [jméno] [jméno], svoje prohlášení odvolali s tím, že žalobce s matkou a původním nájemcem nebydleli a z vyjádření paní [příjmení], [příjmení] a pana [příjmení] bylo zjištěno, že společně písemně potvrdili, že žalobce ani jeho matka nežili ve společné domácnosti s panem [příjmení], byt začali neoprávněně užívat až poté, co ho odvezli do nemocnice a užívají ho doposud. Z úředního záznamu s [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že od února 2019 začala paní [příjmení] vídat v domě častěji i přes noc, uvedla však, že neví, zda s panem [příjmení] a jejich synem žili ve společné domácnosti.

11. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v [obec] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] byl přiznán trvale nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením od 1.2.2016, pobíral příspěvek na péči. V těchto řízeních byl zastoupen [jméno] [příjmení]. Byl mu přiznán příspěvek na péči, jelikož byl shledán osobou s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, která potřebuje pomoc při komunikaci, tělesné hygieně, osobních aktivitách a péči o domácnost.

12. Z usnesení Městského soudu v Brně sp.zn. [spisová značka] bylo zjištěno, ze dne 26.2.2019, že bylo zahájeno řízení o vyslovení souhlasu s převzetím do ústavu zdravotnické péče pana [jméno] [příjmení]. Toto řízení bylo následně zastaveno, jelikož byl dne 27.2.2019 přeložen do jiného zařízení.

13. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], matky žalobce bylo zjištěno, že byla družkou zemřelého [jméno] [příjmení], bývalého nájemce. Znali se od roku 1993, před jeho mrtvicí v roce 2015 měli 4 roky ve vztahu přetržku. Od roku 2015 opět fungovali jako rodina, pan [příjmení] potřeboval péči, špatně komunikoval, nezvládal sám koupel, platit složenky, navštěvovat lékaře a dodržovat medikaci. V té době se svědkyně starala ještě o svoji matku, která bydlela v bytě na Kuršové. O matku se starala společně se svojí sestrou a žalobcem. Trvale v předmětném bytě žili od 20.1.2019. Dne 13.2.2019 odvezla pana [příjmení] z bytu rychlá záchranná služba a do bytu se již nevrátil.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jsou s matkou žalobce kamarádky. Podle ní v předmětném bytě bydlel žalobce s matkou společně s panem [příjmení], který nebyl schopen sám se o sebe postarat již několik let před jeho smrtí. S paní [příjmení] si často telefonovali, navštěvovala ji před smrtí pana [příjmení] v bytě, ale častěji až poté, co byl hospitalizován.

15. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že se jedná o známého paní [příjmení], která byla nejprve jeho zákaznicí, a to už 15 let. Znal i pana [příjmení], nastavoval mu internet a televizi, několikrát byl u nich v bytě. Podle něj v bytě bydleli všichni společně, minimálně vždy, když tam byl na servisním zásahu, tam všichni byli a potkával je i na procházkách. Podle něj pan [příjmení] soběstačný nebyl, potřeboval pomoc od syna nebo paní [příjmení], diskuze s ním byla těžká. Na servisní prohlídce byl u nich celkem 5x, z toho za poslední rok asi 2x, vše řešil s paní [příjmení].

16. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je tetou žalobce a sestrou jeho matky. Do předmětného bytu sestru pomáhala stěhovat i s žalobcem v roce 2015, poté co měl pan [příjmení] mrtvičku a potřeboval pomoct. Do té doby bydleli na [příjmení] a starali se o maminku, kde byli často stále, kvůli péči o maminku, která zemřela 28.4.2017. V bytě na [příjmení] bydlel ještě starší bratr žalobce se svojí přítelkyní později i s jejich společným synem. Podle ní měli [celé jméno žalobce] dvě domácnosti, kvůli péči o maminku, ale hlavní domácnost měli s panem [příjmení].

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v domě bydlí od 1.3.2019, nájemní smlouvu uzavřela 1.2.2019. Nejprve uvedla, že žalobce viděla pouze 1x, když po ní chtěli s matkou svědectví, že v domě bydlí. Následně k dotazu právního zástupce žalovaného uvedla, že neví, jestli žalobce v domě potkávala. Na přímý dotaz soudu pak sdělila, že žalobce a jeho matku v domě vídala od doby, co se tam nastěhovala, protože tam zřejmě bydleli.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla sousedkou pana [příjmení] asi 20 let. Potvrdila, že pan [příjmení] a žalobce bydleli v bytě společně, a to i s paní [příjmení] od ledna 2019. Před tím, tak chodívala minimálně 2x týdně uklidit. Pan [příjmení] se na svědkyni občas obracel s prosbou o menší pomoc, např. s ovladačem od TV. Špatně se vyjadřoval, špatně chápal, ale od doby, co tam bydleli [příjmení] už její pomoc nepotřeboval. Jeho stav se ale zhoršoval a potřeboval větší péči večer i ráno.

19. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) bylo zjištěno, že podle ní se paní [příjmení] nastěhovala neoprávněně do bytu, a to až poté, co pana [příjmení] odvezla do nemocnice a vzala mu klíče. Předtím klíče neměla a musela zvonit, což jí říkal pan [příjmení], který i po roce 2015, kdy měl první mrtvičku se vyjadřoval srozumitelně, a to až do roku 2018. Byl samostatný. Podle ní o něj nikdo nepečoval a paní [příjmení] k němu chodila jen pro peníze. Pak ho v zimě jen v pyžamu s čepicí odtáhla z nemocnice.

20. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v domě bydlí 35 let, dříve dělal v domě i správce. Podle něj s panem [příjmení] nikdo nebydlel, byl nedůvěřivý, nikdo neměl od jeho bytu klíče, akorát paní [příjmení], která mu občas pomáhala, po zhoršení jeho stavu a to mu pomáhali i lidi z baráku. Podle něj bylo zneužito jeho zdravotního stavu, někdo mu vzal klíče a začal byt užívat. Také se dozvěděl, že na pohřbu pana [příjmení], kde sice sám nebyl, ho nějaká paní, která získala majetkový prospěch, zemřelého hanobila. Vše by věděla paní [příjmení] (provdaná [příjmení]), která se o pana [příjmení] starala.

21. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pan [příjmení] byl velice nedůvěřivý a v bytě bydlel sám. Pomáhali mu [příjmení], kteří bydleli hned vedle a paní [příjmení]. Sedával s ním občas na lavičce před domem, aby spolu pokecali. Žalobce nikdy neviděl, paní [příjmení] párkrát, ale to až po smrti pana [příjmení]. Jaký byl vztah mezi žalobcem a panem [příjmení] nevěděl, uvedl jen, že ti dva se vůbec nestýkali. Dále vypověděl, že paní [příjmení] se těšila, až to všechno tady soudu řekne, bohužel se toho nedožila a zemřela.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je partnerkou bratra žalobce. Bydlí v bytě na [příjmení], od roku 2013, kde s nimi bydlela i babička o kterou se starala paní [příjmení] a Petrželová, žalobce i pan [příjmení], podle toho jak se domluvili tak do bytu docházeli. Paní [příjmení] s žalobcem bydleli jinde, asi na [příjmení], neřešila, kde bydlí. Žalobce často o svém otci mluvil, tak předpokládala, že spolu i bydlí.

23. Z lékařské zprávy ze dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že paní [příjmení] doprovázela pacienta [příjmení] na ošetření do ordinace MUDr. [jméno] [příjmení].

24. Z vyúčtování služeb pro byt [ulice a číslo] a [ulice] byly zjištěny odběry vody a tepla pro bytové jednotky v období 2017, 2018 a 2019.

25. Z listinných důkazů – žádosti o proplacení balkonové sestavy, cenové kalkulace, faktury a fotografie soud pro řízení nezjistil nic podstatného. <i>26. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem en pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.</i> 27. První podmínkou je, že osoba žila v bytě ke dni smrti nájemce. Soudní praxe vyžaduje, aby osoba žila s nájemcem trvale. Podle judikatury je soužití možné považovat za trvalé, jsou-li zde objektivně zjistitelné okolnosti svědčící o souhlasném úmyslu nájemce a osoby s ním v jeho bytě žijící s ním žít v trvalém životním společenství. Soužití je považováno za trvalé i tehdy, pokud nájemce v době smrti v bytě nebyl, např. zemřel v léčebném zařízení, avšak soužití s členem jeho domácnosti vzniklo ještě před smrtí. Druhou podmínkou, která musí být splněna, je, že člen nájemcovy domácnosti nemá vlastní byt.

28. Důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění, (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

29. V řízení byli slyšeni svědci, nájemníci bytového domu [ulice a číslo], kde se nachází předmětný byt. Až na svědkyni [jméno] [příjmení] hodnotí soud jejich výpovědi jako zcela nevěrohodné a účelové. Z těchto svědeckých výpovědí byl zcela evidentní negativní postoj vůči matce žalobce a potažmo i k žalobci. Skutečnost, že žalobce v bytě bydlel, nakonec pravděpodobně nechtěně přiznala i [jméno] [příjmení], která se do svých lží, či polopravd ve své výpovědi zamotala, nicméně na přímý dotaz soudu uvedla, že žalobce s jeho matkou v domě od března 2019 bydleli. Vyvrcholením byla výpověď svědka [příjmení], který popřel i rodinný a v podstatě jakýkoli vztah mezi žalobcem a panem [příjmení]. Buď soudu lhal, nebo o panu [příjmení] nevěděl vůbec nic, ačkoli tvrdil, že se spolu dobře znali dlouhá léta. Blízká sousedka původního nájemce svědkyně [příjmení] po poučení u jednání potvrdila, že od ledna 2019 s panem [příjmení] žalobce a jeho matka bydleli a společně se o něj starali. Také podle svědka [příjmení] žalobce s matkou žili společně s panem [příjmení], a to již v roce 2016 2017. V neposlední řadě byla tvrzení žalobce prokázána i písemnými prohlášeními paní [příjmení] a pana [příjmení] a manželů [příjmení]. Ačkoli v řízení nebylo postaveno na jisto, kde žalobce se svojí matkou žili před lednem 2019, tak tyto skutečnosti nejsou pro rozhodnutí ve věci podstatné, proto se soud zjišťováním a prokazováním nezabýval.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žil v předmětném bytě ke dni smrti svého otce, původního nájemce pana [jméno] [příjmení] a jejich soužití vzniklo ještě před smrtí nájemce a žalobce nemá vlastní byt. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy zcela úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Tato je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a odměnou za zastupování dle § 7 a § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby převzetí a příprava, sepis žaloby, vyjádření, účast u jednání dne 17.9.2020 přesahující dvě hodiny, 9.2.2021 účast u jednání přesahující dvě hodiny a jednání dne 16.2.2021. Za jeden úkon náleží odměna ve výši 2.500 Kč, ke každému úkonu pak přísluší náhrada hotových výdajů po 300 Kč Celkem je pak žalovaný povinen nahradit žalobci částku 24.000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce.