116 C 174/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce, narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec proti žalovanému: ; osobní údaje žalovaného sídlem adresa ] obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa, obec o určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu

I. Určuje se, že výpověď nájmu bytu číslo o velikosti 2+1 s příslušenstvím, nacházející se v 5. podlaží domu adresa na adrese ulice a číslo v obec daná žalovaným žalobci dne 12.7.2019 není oprávněná a je neplatná.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24.000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18.9.2019 se žalobce domáhal určení neoprávněnosti výpovědi nájmu bytu ze dne 12.7.2019. Svůj nárok odůvodnil tím, že jako syn zemřelého původního nájemce a že s otcem v bytě žil ke dni jeho smrti a nemá vlastní byt. O otce se s matkou, jeho partnerkou starali již delší dobu před jeho smrtí, jelikož se jeho zdravotní stav zhoršoval a nebyl schopen se sám o sebe postarat.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, jelikož žalobce v bytě nežil a nastěhoval se do bytu i se svoji matkou až poté, co byl původní nájemce odvezen do nemocnice, kde i zemřel.

3. Soud provedl následující dokazování:

4. Z výpovědi nájmu bytu ze dne 12.7.2019 bylo zjištěno, že žalovaný vypověděl v souladu s ustanovením § 2283 občanského zákoníku nájem bytu společně s výzvou k vyklizení bytu, přičemž nájem měl skončit uplynutím dvouměsíční výpovědní lhůty. Ve výpovědi byl poučen o možnosti přezkumu oprávněnosti výpovědi soudem.

5. Z úmrtního listu jméno příjmení, datum narození, bylo zjištěno, že zemřel dne 1.4.2019.

6. Z rodného listu žalobce bylo zjištěno, že se narodil dne 10.9.2001 a jeho otcem byl jméno příjmení, datum narození.

7. Z potvrzení o studiu bylo zjištěno, že žalobce byl v roce 2019 číslo studentem 3. ročníku gymnázia ulice a číslo, obec.

8. Z přípisu - přechod nájmu bytu ze dne 14.5.2019 zn. číslo spisová značka bylo zjištěno, že žalobce požádal dne 17.4.2019 o přechod nájmu bytu po smrti nájemce. Žalovaný po prověření dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nebyly splněny zákonné podmínky, jelikož žalobce neprokázal, že byl členem nájemcovy domácnosti a jako člen domácnosti nájemce v předmětném bytě žil ke dni smrti nájemce.

9. Z čestných prohlášení paní příjmení jméno, jméno příjmení, paní příjmení, pana příjmení, Ing. příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení bylo zjištěno, že tito jmenovaní potvrdili, že žalobce se svoji matkou jméno příjmení žili společně s panem příjmení v předmětném bytě.

10. Z podání a úředních záznamů sepsaných na městské části obec část obce bylo zjištěno, že jméno příjmení, pan příjmení, jméno jméno, svoje prohlášení odvolali s tím, že žalobce s matkou a původním nájemcem nebydleli a z vyjádření paní příjmení, příjmení a pana příjmení bylo zjištěno, že společně písemně potvrdili, že žalobce ani jeho matka nežili ve společné domácnosti s panem příjmení, byt začali neoprávněně užívat až poté, co ho odvezli do nemocnice a užívají ho doposud. Z úředního záznamu s jméno příjmení bylo zjištěno, že od února 2019 začala paní příjmení vídat v domě častěji i přes noc, uvedla však, že neví, zda s panem příjmení a jejich synem žili ve společné domácnosti.

11. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v obec bylo zjištěno, že jméno příjmení byl přiznán trvale nárok na průkaz osoby se zdravotním postižením od 1.2.2016, pobíral příspěvek na péči. V těchto řízeních byl zastoupen jméno příjmení. Byl mu přiznán příspěvek na péči, jelikož byl shledán osobou s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem, která potřebuje pomoc při komunikaci, tělesné hygieně, osobních aktivitách a péči o domácnost.

12. Z usnesení Městského soudu v Brně sp.zn. spisová značka bylo zjištěno, ze dne 26.2.2019, že bylo zahájeno řízení o vyslovení souhlasu s převzetím do ústavu zdravotnické péče pana jméno příjmení. Toto řízení bylo následně zastaveno, jelikož byl dne 27.2.2019 přeložen do jiného zařízení.

13. Z výslechu svědkyně jméno příjmení, matky žalobce bylo zjištěno, že byla družkou zemřelého jméno příjmení, bývalého nájemce. Znali se od roku 1993, před jeho mrtvicí v roce 2015 měli 4 roky ve vztahu přetržku. Od roku 2015 opět fungovali jako rodina, pan příjmení potřeboval péči, špatně komunikoval, nezvládal sám koupel, platit složenky, navštěvovat lékaře a dodržovat medikaci. V té době se svědkyně starala ještě o svoji matku, která bydlela v bytě na Kuršové. O matku se starala společně se svojí sestrou a žalobcem. Trvale v předmětném bytě žili od 20.1.2019. Dne 13.2.2019 odvezla pana příjmení z bytu rychlá záchranná služba a do bytu se již nevrátil.

14. Z výslechu svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že jsou s matkou žalobce kamarádky. Podle ní v předmětném bytě bydlel žalobce s matkou společně s panem příjmení, který nebyl schopen sám se o sebe postarat již několik let před jeho smrtí. S paní příjmení si často telefonovali, navštěvovala ji před smrtí pana příjmení v bytě, ale častěji až poté, co byl hospitalizován.

15. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení, bylo zjištěno, že se jedná o známého paní příjmení, která byla nejprve jeho zákaznicí, a to už 15 let. Znal i pana příjmení, nastavoval mu internet a televizi, několikrát byl u nich v bytě. Podle něj v bytě bydleli všichni společně, minimálně vždy, když tam byl na servisním zásahu, tam všichni byli a potkával je i na procházkách. Podle něj pan příjmení soběstačný nebyl, potřeboval pomoc od syna nebo paní příjmení, diskuze s ním byla těžká. Na servisní prohlídce byl u nich celkem 5x, z toho za poslední rok asi 2x, vše řešil s paní příjmení.

16. Z výslechu svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že je tetou žalobce a sestrou jeho matky. Do předmětného bytu sestru pomáhala stěhovat i s žalobcem v roce 2015, poté co měl pan příjmení mrtvičku a potřeboval pomoct. Do té doby bydleli na příjmení a starali se o maminku, kde byli často stále, kvůli péči o maminku, která zemřela 28.4.2017. V bytě na příjmení bydlel ještě starší bratr žalobce se svojí přítelkyní později i s jejich společným synem. Podle ní měli celé jméno žalobce dvě domácnosti, kvůli péči o maminku, ale hlavní domácnost měli s panem příjmení.

17. Z výslechu svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že v domě bydlí od 1.3.2019, nájemní smlouvu uzavřela 1.2.2019. Nejprve uvedla, že žalobce viděla pouze 1x, když po ní chtěli s matkou svědectví, že v domě bydlí. Následně k dotazu právního zástupce žalovaného uvedla, že neví, jestli žalobce v domě potkávala. Na přímý dotaz soudu pak sdělila, že žalobce a jeho matku v domě vídala od doby, co se tam nastěhovala, protože tam zřejmě bydleli.

18. Ze svědecké výpovědi jméno příjmení bylo zjištěno, že byla sousedkou pana příjmení asi 20 let. Potvrdila, že pan příjmení a žalobce bydleli v bytě společně, a to i s paní příjmení od ledna 2019. Před tím, tak chodívala minimálně 2x týdně uklidit. Pan příjmení se na svědkyni občas obracel s prosbou o menší pomoc, např. s ovladačem od TV. Špatně se vyjadřoval, špatně chápal, ale od doby, co tam bydleli příjmení už její pomoc nepotřeboval. Jeho stav se ale zhoršoval a potřeboval větší péči večer i ráno.

19. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení (dříve příjmení) bylo zjištěno, že podle ní se paní příjmení nastěhovala neoprávněně do bytu, a to až poté, co pana příjmení odvezla do nemocnice a vzala mu klíče. Předtím klíče neměla a musela zvonit, což jí říkal pan příjmení, který i po roce 2015, kdy měl první mrtvičku se vyjadřoval srozumitelně, a to až do roku 2018. Byl samostatný. Podle ní o něj nikdo nepečoval a paní příjmení k němu chodila jen pro peníze. Pak ho v zimě jen v pyžamu s čepicí odtáhla z nemocnice.

20. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že v domě bydlí 35 let, dříve dělal v domě i správce. Podle něj s panem příjmení nikdo nebydlel, byl nedůvěřivý, nikdo neměl od jeho bytu klíče, akorát paní příjmení, která mu občas pomáhala, po zhoršení jeho stavu a to mu pomáhali i lidi z baráku. Podle něj bylo zneužito jeho zdravotního stavu, někdo mu vzal klíče a začal byt užívat. Také se dozvěděl, že na pohřbu pana příjmení, kde sice sám nebyl, ho nějaká paní, která získala majetkový prospěch, zemřelého hanobila. Vše by věděla paní příjmení (provdaná příjmení), která se o pana příjmení starala.

21. Z výpovědi svědka jméno příjmení bylo zjištěno, že pan příjmení byl velice nedůvěřivý a v bytě bydlel sám. Pomáhali mu příjmení, kteří bydleli hned vedle a paní příjmení. Sedával s ním občas na lavičce před domem, aby spolu pokecali. Žalobce nikdy neviděl, paní příjmení párkrát, ale to až po smrti pana příjmení. Jaký byl vztah mezi žalobcem a panem příjmení nevěděl, uvedl jen, že ti dva se vůbec nestýkali. Dále vypověděl, že paní příjmení se těšila, až to všechno tady soudu řekne, bohužel se toho nedožila a zemřela.

22. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení bylo zjištěno, že je partnerkou bratra žalobce. Bydlí v bytě na příjmení, od roku 2013, kde s nimi bydlela i babička o kterou se starala paní příjmení a Petrželová, žalobce i pan příjmení, podle toho jak se domluvili tak do bytu docházeli. Paní příjmení s žalobcem bydleli jinde, asi na příjmení, neřešila, kde bydlí. Žalobce často o svém otci mluvil, tak předpokládala, že spolu i bydlí.

23. Z lékařské zprávy ze dne 15.9.2020 bylo zjištěno, že paní příjmení doprovázela pacienta příjmení na ošetření do ordinace MUDr. jméno příjmení.

24. Z vyúčtování služeb pro byt ulice a číslo a ulice byly zjištěny odběry vody a tepla pro bytové jednotky v období 2017, 2018 a 2019.

25. Z listinných důkazů – žádosti o proplacení balkonové sestavy, cenové kalkulace, faktury a fotografie soud pro řízení nezjistil nic podstatného.

26. Podle ustanovení § 2279 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem en pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu.

27. První podmínkou je, že osoba žila v bytě ke dni smrti nájemce. Soudní praxe vyžaduje, aby osoba žila s nájemcem trvale. Podle judikatury je soužití možné považovat za trvalé, jsou-li zde objektivně zjistitelné okolnosti svědčící o souhlasném úmyslu nájemce a osoby s ním v jeho bytě žijící s ním žít v trvalém životním společenství. Soužití je považováno za trvalé i tehdy, pokud nájemce v době smrti v bytě nebyl, např. zemřel v léčebném zařízení, avšak soužití s členem jeho domácnosti vzniklo ještě před smrtí. Druhou podmínkou, která musí být splněna, je, že člen nájemcovy domácnosti nemá vlastní byt.

28. Důkazy soud hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o.s.ř.). Hodnocením důkazů se rozumí myšlenková činnost soudu, kterou je provedeným důkazům přisuzována hodnota závažnosti (důležitosti) pro rozhodnutí, hodnota zákonnosti, hodnota pravdivosti, popřípadě hodnota věrohodnosti. Při hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti (důležitosti) soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění, (zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, popřípadě v jakém směru). Při hodnocení důkazů po stránce jejich zákonnosti zkoumá soud, zda důkazy byly získány (opatřeny) a provedeny způsobem odpovídajícím zákonu nebo zda v tomto směru vykazují vady (zda jde o důkazy zákonné či nezákonné); k důkazům, které byly získány (opatřeny) nebo provedeny v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, soud nepřihlédne. Hodnocením důkazů z hlediska jejich pravdivosti soud dochází k závěru, které skutečnosti, o nichž důkazy (pro rozhodnutí významné a zákonné) podávají zprávu, lze považovat za pravdivé (dokázané) a které nikoli. Vyhodnocení důkazů z hlediska pravdivosti předpokládá též posouzení věrohodnosti důkazem poskytované zprávy podle druhu důkazního prostředku a způsobu, jakým se podle zákona provádí. Při důkazu výpovědí svědka musí soud vyhodnotit věrohodnost výpovědi s přihlédnutím k tomu, jaký má svědek vztah k účastníkům řízení a k projednávané věci a jaká je jeho rozumová a duševní úroveň, k okolnostem, jež doprovázely jeho vnímání skutečností, o nichž vypovídá, vzhledem ke způsobu reprodukce těchto skutečností a k chování při výslechu (přesvědčivost, jistota, plynulost výpovědi, ochota odpovídat na otázky apod.) a k poznatkům získaným na základě hodnocení jiných důkazů (do jaké míry je důkaz výpovědi svědka souladný s jinými důkazy, zda jim odporuje, popřípadě zda se vzájemně doplňují); celkové posouzení z uvedených hledisek pak poskytuje závěr o pravdivosti či nepravdivosti tvrzených (prokazovaných) skutečností.

29. V řízení byli slyšeni svědci, nájemníci bytového domu ulice a číslo, kde se nachází předmětný byt. Až na svědkyni jméno příjmení hodnotí soud jejich výpovědi jako zcela nevěrohodné a účelové. Z těchto svědeckých výpovědí byl zcela evidentní negativní postoj vůči matce žalobce a potažmo i k žalobci. Skutečnost, že žalobce v bytě bydlel, nakonec pravděpodobně nechtěně přiznala i jméno příjmení, která se do svých lží, či polopravd ve své výpovědi zamotala, nicméně na přímý dotaz soudu uvedla, že žalobce s jeho matkou v domě od března 2019 bydleli. Vyvrcholením byla výpověď svědka příjmení, který popřel i rodinný a v podstatě jakýkoli vztah mezi žalobcem a panem příjmení. Buď soudu lhal, nebo o panu příjmení nevěděl vůbec nic, ačkoli tvrdil, že se spolu dobře znali dlouhá léta. Blízká sousedka původního nájemce svědkyně příjmení po poučení u jednání potvrdila, že od ledna 2019 s panem příjmení žalobce a jeho matka bydleli a společně se o něj starali. Také podle svědka příjmení žalobce s matkou žili společně s panem příjmení, a to již v roce 2016 2017. V neposlední řadě byla tvrzení žalobce prokázána i písemnými prohlášeními paní příjmení a pana příjmení a manželů příjmení. Ačkoli v řízení nebylo postaveno na jisto, kde žalobce se svojí matkou žili před lednem 2019, tak tyto skutečnosti nejsou pro rozhodnutí ve věci podstatné, proto se soud zjišťováním a prokazováním nezabýval.

30. V řízení bylo prokázáno, že žalobce žil v předmětném bytě ke dni smrti svého otce, původního nájemce pana jméno příjmení a jejich soužití vzniklo ještě před smrtí nájemce a žalobce nemá vlastní byt. Soud proto žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy zcela úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Tato je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2.000 Kč a odměnou za zastupování dle § 7 a § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. za 8 úkonů právní služby převzetí a příprava, sepis žaloby, vyjádření, účast u jednání dne 17.9.2020 přesahující dvě hodiny, 9.2.2021 účast u jednání přesahující dvě hodiny a jednání dne 16.2.2021. Za jeden úkon náleží odměna ve výši 2.500 Kč, ke každému úkonu pak přísluší náhrada hotových výdajů po 300 Kč Celkem je pak žalovaný povinen nahradit žalobci částku 24.000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně.