116 C 189/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta : Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , Anonymizováno o zaplacení 12 116,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 2 116,53 Kč,kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 646,83 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 600 Kč od 28. 9. 2023 do 1. 3. 2024, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 600 Kč od 2. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 3 909,62 Kč a úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou ze dne 30. 4. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 116,53 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 3. 9. 2021 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný nejprve elektronicky požádal o poskytnutí úvěru a doložil dokumenty k posouzení úvěruschopnosti a ověření totožnosti, které právní předchůdce žalobce posoudil a následně akceptoval žádost žalovaného o uzavření smlouvy. Uzavření smlouvy bylo žalovanému oznámeno potvrzující SMS zprávou a online oznámením v jeho účtu Creditea, který mu byl zřízen. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté prostředky společně s úrokem formou měsíčních splátek, jejichž výše, počet a četnost byla žalovanému sdělena prostřednictvím rozpisu plateb dostupných v online účtu Creditea. O vystavení rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn emailem. V případě prodlení s úhradou splátky o více než 14 dnů, mohla být žalovanému zaslána upomínka k úhradě, jež byla zpoplatněna částkou ve výši 300 Kč. Protože žalovaný ani přes výzvu neuhradil ničeho, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a poskytnutý úvěr ke dni 8. 12. 2021 zesplatnil. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce, domáhá se žalobce podanou žalobou zaplacení částky ve výši 12 116,43 Kč (tvořená úvěrem ve výši 10 000 Kč, poplatkem v celkové výši 600 Kč za dvě upomínky a kapitalizovaným úrokem do zesplatnění ve výši 1 516,53 Kč), kapitalizovaného úroku ve výši 3 909,62 Kč za období od 9. 12. 2021 do 27. 9. 2023, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 646,83 Kč za období od 9. 12. 2021 do 27. 9. 2023, úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 600 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek.

2. Žalobce uvedl, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla brána v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů a vyhodnocovány transakce na běžném účtu žalovaného, když žalovaný prokazoval svoji bonitu doložením nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu. Žalovaný předložil výplatní pásky.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.

6. Na základě smlouvy č. , hodnota, (dále jen „smlouva“) ze dne 3. 9. 2021, jejíž nedílnou součástí jsou osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, poskytl právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) žalovanému na účet č. , č. účtu, bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 60 % ročně. Žalovaný se zavázal hradit minimální měsíční platby do doby, než uhradí celkovou dlužnou částku. Informace o konkrétní výši, počtu a četnosti plateb, byly žalovanému sděleny každý kalendářní mědíc prostřednictvím rozpisu plateb, který byl dostupný v online účtu Creditea a o jehož vystavení byl žalovaný informován emailem. Pro případ prodlení s úhradou o více než 14 dnů byla v čl. 8.4. smluvních podmínek sjednána povinnost žalovaného zaplatit částku ve výši 300 Kč jako náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti se zasláním upomínky k úhradě. Dle čl. 11.3. smluvních podmínek se úvěr stává splatným, pokud žalovaný přes výzvu do 30 dnů neuhradí částku, s kterou se ocitl v prodlení. Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu a fotografií žalovaného držícího svůj občanský průkaz.

7. Dle potvrzení o provedení transakce byla dne 3. 9. 2021 na účet č. , č. účtu, zaslána částka ve výši 10 000 Kč.

8. Dle výplatních listů vystavených společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , soud zjistil, že žalovanému byla na účet č. , č. účtu, vyplacena v dubnu 2021 částka 28 346 Kč, v květnu 2021 částka 29 292 Kč, v červnu 2021 částka 27 140 Kč a v červenci 2021 částka 29 098 Kč.

9. Z předloženého přehledu plateb vyhotoveného ke dni 2. 10. 2023 soud zjistil, že žalovaný neuhradil ničeho. Smluvní úrok za období od 3. 9. 2021 do 8. 12. 2021 činí 1 516,63 Kč.

10. Rozpisem plateb ze dne 27. 9. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě minimální měsíční splátky. Rozpisem ze dne 29. 10. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení opožděné platby včetně úroku, minimální měsíční splátky a poplatku ve výši 300 Kč za odeslání první upomínky. Rozpisem plateb ze dne 29. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě opožděných plateb včetně úroků, aktuální minimální splátky a poplatku ve výši 300 Kč za odeslání druhé upomínky.

11. Poslední výzvou ze dne 8. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru.

12. Výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky do 1. 3. 2024. Dle předloženého podacího lístku byla výzva odeslána dne 16. 2. 2024 na adresu , adresa, .

13. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21. 9. 2023 a přílohy, soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku dne 27. 10. 2023.

14. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

15. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Dle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

19. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému bezhotovostním převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 ZSÚ.

21. Z provedených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdce si sice od žalovaného vyžádal informace a doklady týkající se jeho příjmů (výplatní pásky), v této části zkoumání úvěruschopnosti nelze nic vytknout, ale již se blíže nezajímal o výdaje žalovaného a jeho skutečný disponibilní zůstatek. Za situace, kdy měl žalovaný splácet měsíčně splátku v různé výši, měl právní předchůdce žalobce o to důkladněji a důsledněji zkoumat, zda žalovaný bude schopen minimální měsíční splátku platit po celou dobu trvání smluvního vztahu. Pokud právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl finanční prostředky, aniž by se zajímal o výdaje žalovaného, jeví se se jeho počínání jako lehkomyslné, což také svědčí o nedostatečném posouzení a ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr. Právní předchůdce žalobce při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).

22. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 ZSÚ je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 ZSÚ projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vracíposkytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).

23. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, nereagoval na výzvy soudu a nepodařilo se tak zjistit, jaké jsou majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jeho možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na pasivitu žalovaného, který se ve věci nevyjádřil, neposkytl soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, je splatnost předmětného dluhu jako neoprávněného majetkového prospěchu odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě soud za výzvu k vydání považuje předžalobní upomínku ze dne 15. 2. 2024, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 1. 3. 2024. Žalovaný je ode dne 2. 3. 2024 v prodlení s vydáním neoprávněného majetkového prospěchu a žalobci, na něhož byla pohledávka postoupena, vzniklo dle § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení.

24. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil ničeho. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 2. 3. 2024 do zaplacení. Ohledně výše úroku z prodlení soud vyhověl požadavku žalobce. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. soud žalobu zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť úspěch žalobce i žalované byl v obdobné výši (zohledňován předmět řízení včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08), a proto nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

26. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.