116 C 200/2024
č. j. 116 C 200/2024-65
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 99 § 142 § 160
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 87
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 580 § 588 § 1879 § 1970
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 75
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 206 757,20 Kč s příslušenstvím
I. Návrh na uzavření smíru se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 117 856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 13. 6. 2024 do zaplacení, ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně, vždy ke každému 15.dni v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 52 925,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 542,91 Kč od 30. 3. 2023 do 12. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 190,91 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 97 352 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 30 % ročně z částky 102 442,44 Kč od 20. 3. 2023 do zaplacení, částky ve výši 35 975,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 43 215,51 Kč od 30. 3. 2023 do 12. 6. 2024, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 35 975,70 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 20 504 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 37 842,18 Kč od 20. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se žalobou ze dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 206 757,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalobcem a žalovaným byly dne 6. 4. 2022 a dne 18. 11. 2022 uzavřeny smlouvy o úvěru, na jejichž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč a 103 000 Kč. V případě první smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 57,30 % ročně (žalobce požaduje pouze 25,23 %) formou 48 měsíčních splátek ve výši 2 437 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Součástí splátky byla také měsíční úhrada za pojištění ve výši 299 Kč. Žalovaný se pro případ, že se ocitne v prodlení s úhradou splátky o více než 30 dnů, zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou řádně nezaplacenou splátku. Současně se žalovaný zavázal, že dojde-li k zesplatnění úvěru, zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze částku ve výši 19 496 Kč. Protože úvěr řádně nesplácel a byl v prodlení se zaplacením deváté splátky o více než 65 dnů, došlo bez dalšího k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 3. 2023. Jelikož žalovaný ani přes výzvy ze strany žalobce dále ničeho neuhradil, domáhá se žalobce podanou žalobou zaplacení částky ve výši 43 215,51 Kč (tvořená původní jistinou ve výši 37 842,18 Kč a ke dni zesplatnění kapitalizovaného úroku ve výši 5 373,33 Kč přirostlého k jistině), dlužného poplatku za pojištění ve výši 598 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč podle bodu 6.1. smlouvy, smluvní pokuty kapitalizované na částku ve výši 12 666,19 Kč podle bodu 6.5. smlouvy a dalšího příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku.
2. V případě druhé smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 59,30 % ročně (žalobce požaduje pouze 30 %) formou 48 měsíčních splátek ve výši 5 648 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný se pro případ, že se ocitne v prodlení s úhradou splátky o více než 30 dnů, zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou řádně nezaplacenou splátku. Současně se žalovaný zavázal, že dojde-li k zesplatnění úvěru, zaplatí smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků. V rozporu s ujednáním ve smlouvě žalovaný zaplatil pouze první splátku ve výši 5 648 Kč. Protože úvěr řádně nesplácel a byl v prodlení se zaplacením druhé splátky o více než 65 dnů, došlo bez dalšího k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 3. 2023. Jelikož žalovaný ani přes výzvy ze strany žalobce dále ničeho neuhradil, domáhá se žalobce podanou žalobou zaplacení částky ve výši 117 542,91 Kč (tvořená původní jistinou ve výši 102 442,44 Kč a ke dni zesplatnění kapitalizovaného úroku ve výši 15 100,47 Kč přirostlého k jistině), smluvní pokuty ve výši 998 Kč podle bodu 6.1. smlouvy, smluvní pokuty kapitalizované na částku ve výši 32 734,59 Kč podle bodu 6.5. smlouvy a dalšího příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku.
3. Žalobce dále uvedl, že řádně zjišťoval úvěruschopnost žalovaného, kterou prověřoval z informací poskytnutých žalovaným, z dostupných systémů (SOLUS, NRKI) a také z interního hodnocení klienta.
4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil u jednání. Uvedl, že je si vědom dluhu, smluvních pokud i úroků z prodlení a navrhl uzavření smíru dle návrhu žalobce. Soud návrh na uzavření smíru výrokem I. zamítl v souladu s ustanovením § 99 odst. 2 o.s.ř. jelikož smír by v daném případě byl v rozporu s právními předpisy. (viz odůvodnění níže).
5. K žalovanému bylo zjištěno, že dne 20.8.2025 podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Ke dni vyhotovení rozsudku nedošlo k rozhodnutí, resp. z detailu insolvenčního řízení bylo zjištěno, že věc je před rozhodnutím o úpadku.
6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
7. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “) a Přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva č. , hodnota, včetně pojištění schopnosti splácet úvěr byla mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, ., IČO: , IČO, ) a žalovaným uzavřena dne , datum, . Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě č. , hodnota, zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 57,30 % ročně. Žalovaný se celkovou částku včetně poplatku za pojištění zavázal vrátit v 48 měsíčních splátkách po 2 437 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce. V bodě 6.1. smlouvy byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou splátky o více než 30 dnů. Dle bodu 6.3. smlouvy dojede automaticky bez dalšího k zesplatnění celého úvěru včetně příslušenství, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 65 dnů. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny. V bodě 6.5. smlouvy byla pro případ, že dojde k zesplatnění úvěru, sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků.
8. Oznámením o schválení úvěru ze dne 7. 4. 2022 právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému akceptaci jeho návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě. Součástí oznámení byla rekapitulace základních parametrů úvěru, splátkový kalendář obsahující rozklad splátky na úhradu jistiny, úroku a úhrady za pojištění.
9. Z listiny označené jako „Doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ soud zjistil, že dne 6. 4. 2022 byla na účet žalovaného č. , Anonymizováno, vyplacena částka 40 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .
10. Dle listiny označené jako „hodnocení klienta“ ze dne 6. 4. 2022 žalovaný při uzavírání smlouvy č. , hodnota, uvedl, že je svobodný, má maturitu a žije ve státním/obecním bydlení. Je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, . s pravidelným měsíčním příjem ve výši 17 549 Kč. V rámci výdajům byla uvedena částka životního minima ve výši 3 860 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 3 384 Kč. Rezerva činila částku ve výši 9 305 Kč. Žalovaný byl lustrován v registru SOLUS s negativním výsledkem a v registru NRKI, kde byl zařazen do kategorie III. s nízkým rizikem nesplacení úvěru.
11. Z tisku z internetového bankovnictví , právnická osoba, , detailu úhrady z účtu , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, soud zjistil, že dne 15. 12. 2021 žalovaný obdržel úhradu od , právnická osoba, . ve výši 40 878 Kč, dne 14. 1. 2022 ve výši 40 255 Kč, dne 15. 2. 2022 ve výši 39 286 Kč a dne 15. 3. 2022 ve výši 40 347 Kč.
12. Oznámením ze dne 19. 3. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a současně vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru.
13. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva č. , hodnota, “) a Dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva č. , hodnota, byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku soud zjistil, dne 18. 11. 2022. Právní předchůdce žalobce se ve smlouvě č. , hodnota, zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 103 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 59,30 % ročně. Žalovaný se celkovou částku zavázal vrátit v 48 měsíčních splátkách po 5 648 Kč splatných vždy k 13. dni každého kalendářního měsíce. V bodě 6.1. smlouvy byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s úhradou splátky o více než 30 dnů. Dle bodu 6.3. smlouvy dojede automaticky bez dalšího k zesplatnění celého úvěru včetně příslušenství, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky nebo její části o více než 65 dnů. Dle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina a veškeré dosud nesplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny. V bodě 6.5. smlouvy byla pro případ, že dojde k zesplatnění úvěru, sjednána povinnost žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny a přirostlých úroků.
14. Oznámením o schválení úvěru ze dne 21. 11. 2022 právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému akceptaci jeho návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ve znění Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě. Součástí oznámení byla rekapitulace základních parametrů úvěru, splátkový kalendář obsahující rozklad splátky na úhradu jistiny a úroku.
15. Z listiny označené jako „Doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ soud zjistil, že dne 18. 11. 2022 byla na účet žalovaného č. , Anonymizováno, vyplacena částka 103 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .
16. Dle listiny označené jako „hodnocení klienta“ ze dne 18. 11. 2022 žalovaný při uzavírání smlouvy č. , hodnota, uvedl, že je svobodný, má maturitu a žije ve státním/obecním bydlení. Je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele , právnická osoba, . s pravidelným měsíčním příjem ve výši 40 500 Kč. V rámci výdajům byla uvedena částka životního minima ve výši 4 620 Kč, náklady na bydlení (nájemné, inkaso) ve výši 5 832 Kč a splátky ve výši 2 138 Kč. Rezerva činila částku ve výši 26 910 Kč. Žalovaný byl lustrován v registru SOLUS s negativním výsledkem a v registru NRKI, kde byl zařazen do kategorie II. s menším rizikem nesplacení úvěru.
17. Z tisku z internetového bankovnictví , právnická osoba, , detailu úhrady z účtu , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný, soud zjistil, že dne 15. 8. 2022 žalovaný obdržel úhradu od , právnická osoba, . ve výši 33 092 Kč, dne 15. 9. 2022 ve výši 39 777 Kč a dne 15. 11. 2022 ve výši, Anonymizováno, 44 336 Kč.
18. Oznámením ze dne 19. 3. 2023 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a současně vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru.
19. Na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2023 byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobce. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2023, které bylo žalovanému odesláno dle předloženého podacího lístku téhož dne.
20. Předžalobní výzvou ze dne 28. 5. 2024 vyzval žalobce žalovaného k zaplacení žalované částky do 12. 6. 2024. Dle předloženého podacího lístku byla výzva odeslána dne 29. 5. 2024 na adresu , adresa, .
21. Dle § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
22. Dle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
26. Právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvy jako podnikatel, žalovaný jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 ZSÚ.
27. Z provedených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Při uzavírání smlouvy č. , hodnota, právní předchůdce žalobce do hodnocení klienta ani neuvedl výši příjmu žalovaného dle předložených dokladů o příjmu v průměrné výši 40 000 Kč, ale zapsal částku ve výši 17 549 Kč, takový postup nesvědčí o pečlivosti právního předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Tvrzení ohledně výdajů žalovaného nebyla dokonce vůbec ověřována. Údaje o nákladech bydlení a dalších výdajích žalovaný nijak nedoložil (výpis z bankovního účtu, nájemní smlouva apod.), ačkoliv uváděná částka výdajů budí již na první pohled důvodné pochybnosti o jejich pravdivosti. Náklady na bydlení ve výši 3 384 Kč se při obecné známosti jen cen nákladů spojených s užíváním bytu či domu (voda, elektřina, plyn a další služby) jeví jako nepravděpodobné, když žalovaný ani nebydlí ve vlastním bydlení a není uvedena žádná spolužijící osoba podílející se na nákladech bydlení. Při uzavírání smlouvy č. , hodnota, sice již byla uvedena doložená výši příjmů v průměrné částce 40 500 Kč, avšak výdaje stále nebyly nijak blíže zkoumány a ověřeny, pouze došlo k jejich poměrnému navýšení. Náklady na bydlení za 7 měsíců, které uplynuly mezi uzavřením jednotlivých smluv vzrostly o 2 448 Kč, životní minimum o 760 Kč. Schopnost řádně splácet úvěr však není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Právní předchůdce žalobce je povinen výdajovou stránku žalovaného řádně zkoumat, aby mohl srovnáním jeho příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji a jaká je tedy jeho reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně splácet po celou dobu trvání smluvního vztahu. Příjem žalovaného činí měsíčně cca 40 500 Kč, přesto v relativně krátké době 7 měsíců žádá o opakovaně o úvěr. Již toto samotné zjištění mělo právního předchůdce žalobce jako profesionálního poskytovatele úvěru, v tomto případě v nikoliv malé výši 40 000 Kč a 103 000 Kč, vést k větší obezřetnosti a důslednějšímu zkoumání skutečné finanční situace žalovaného, zda opravdu bude schopen splácet po dobu 48 měsíců splátky ve výši 2 437 Kč a ve výši 5 648 Kč. Právní předchůdce žalobce měl o to důkladněji ověřit a posoudit nakládání žalovaného s prostředky v průběhu měsíce (např. předložením výpisu z účtu), zda se žalovaný nedostal do situace, kdy jedním úvěrem splácí další, nevede marnotratný život apod.
28. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobce poměry žalovaného do hodnocení klienta sepsal pouze formálně, aniž by se skutečně zabýval prověřením příjmů a výdajů žalovaného, a to přesto, že poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018). Právní předchůdce žalobce při posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěry nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí. Z tohoto důvodu jsou obě smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 ZSÚ a na § 580 ve spojení s § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatné, neboť jde o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18).
29. V případě plnění v rámci absolutně neplatné smlouvy se obecně postupuje dle příslušných ustanovení občanského zákoníku týkající se bezdůvodného obohacení. V daném případě se však postupuje dle zákona o spotřebitelském úvěru, který je ve vztahu k občanskému zákoníku speciální úpravou a má aplikační přednost. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).
30. Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávek na žalobce, je tento oprávněn pohledávky vymáhat.
31. Žalovaný ke svým možnostem k vrácení dluhu navrhl splátky ve výši 4 000 Kč měsíčně. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. umožnil žalovanému splnit ve splátkách §160 o.s.ř.. Splatnost předmětného dluhu jako neoprávněného majetkového prospěchu odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě soud za výzvu k vydání považuje předžalobní upomínku ze dne 28. 5. 2024, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 12. 6. 2024. Žalovaný je tak ode 13. 6. 2024 v prodlení s vydáním neoprávněného majetkového prospěchu a žalobci dle § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
32. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta na základě smlouvy č. , hodnota, částka ve výši 40 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 19 496 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou poskytnutou a částkou již uhrazenou, tj. co do částky 20 504 Kč. Na základě smlouvy č. , hodnota, byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 103 000 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 5 648 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do částky 97 352 Kč. Soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 117 856 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 13. 6. 2024 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. soud žalobu zamítl.
33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části (zohledňován celý předmět řízení včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení rozsudku v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08), nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.