116 C 201/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce:a) Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:

1. Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 36 660,54 Kč s příslušenstvím - faktura Žalovaná je povinna zaplatit žalobcičástku 11 612,10 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 23.5.2023 do zaplacení,částku 1 931,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 22.8.2023 do zaplacení,částku 8 847,59 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 4.7.2023 do zaplacení,částku 49 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16.3.2023 do zaplacení,částku, Anonymizováno, 220 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16.3.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 22.8.2023 do zaplacení, částky 5 600 Kč, částky 100 Kč, částky 8 000 Kč a částky 100 Kč, z a m í t á .III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 861 Kč k rukám právního zástupce žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedených částek představujících cenu za odebraný plyn a elektřinu na základě smlouvy uzavřené dne 10.1.2023 do odběrného místa , adresa, . Žalobce dále požadoval smluvní pokuty za předčasné ukončení smluv z důvodu opakovaného porušení platebních povinností a smluvní pokuty za prodlení s úhradou faktur.

2. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (právní zástupce žalobce i žalovaný s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili).

3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spisovém materiálu. Následně zjistil skutkový stav. Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 10.1.2023 se účastníci dohodli na dodávce plynu do odběrného místa na adrese , adresa, (Smlouva). Žalobce vyúčtoval fakturou variabilní symbol , var. symbol, , za období 3.2.2023 do 27.4.2023, za dodaný plyn částku 11 612,10 Kč, za 373,1 m3 odebraného plynu, přičemž součástí této faktury je i smluvní pokuta ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh. Faktura byla splatná dne 22.5.2023. Vyúčtování smluvní pokuty provedl žalobce v rámci upomínky. (Upomínka). Dne 1.8.2023 vyúčtoval žalované fakturou VS , var. symbol, odebraný plyn na částku 2 231,85 Kč za 29,63 m3 v období od 28.4.2023 do 26.7.2023, přičemž součástí byla i smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh ve výši 200 Kč (a 100 Kč - tuto smluvní pokutu žalobce neuplatňuje). Žalobce dále požadoval po žalované smluvní pokutu ve výši 5 600 Kč za předčasné ukončení smlouvy, tuto vyúčtoval fakturou s VS , var. symbol, dne 27.7.2023, se splatností 7.8.2023 za 7 měsíců po 800 Kč. Fakturou č. , hodnota, žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury pod VS , var. symbol, .

4. Dle ust. § 72 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

5. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla sjednána smlouva dle zákona č. 458/2000 Sb., na základě, které byl žalobce povinen dodávat žalované zemní plyn do určeného odběrního místa a žalovaná byla povinna hradit sjednanou cenu. Žalobce pak prokázal, že cenu za spotřebu zemního plynu v předmětném období žalované řádně vyúčtoval a následně ji vyzval k úhradě. Žalovaná netvrdila a neprokázala, že by dlužnou částku, byť z části, splatila. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku za dodávku zemního plynu tímto rozhodnutím.

6. Ze smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 10.1.2023 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu, kterou se žalobce zavázal dodávat do odběrného místa na adrese , adresa, (Smlouva) elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaná se zavázala k úhradě vyúčtování za spotřebovanou elektřinu. Dne 12.6.2023 žalobce vyúčtoval fakturou s variabilním symbolem , var. symbol, za období od 25.1.2023 do 1.6.2023 na částku 8 847,59 Kč představující cenu za odebranou elektřinu a souvisejících služeb za 1,74900 MWh (po odečtení zaplacených záloh 4 520 Kč). Faktura byla splatná dne 3.7.2023. Jelikož žalovaná neplnila řádně své platební povinnosti, žalobce od smlouvy odstoupil přípisem ze dne 12.6.2023. Ze smlouvy vyplývá, že byla uzavřena na dobu určitou, 15 měsíců od 25.1.2023. Za předčasné ukončení smlouvy vyúčtoval žalobce žalované smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč za každý měsíc od 1.6.2023 do 25.4.2023, tj. 10 měsíců po 800 Kč, a to fakturou s VS , var. symbol, splatnou dne 12.6.2023. Fakturou s VS , var. symbol, ze dne 14.7.2023 vyúčtoval žalobce smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktury s VS , var. symbol, , jejíž splatnost byla 3.7.2023.

7. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

8. Skutkový stav zjištěný provedeným dokazování soud právně posoudil tak, že mezi žalobcem a žalovanou byla podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala platit žalobci jako dodavateli cenu za elektřinu dodanou do dohodnutého odběrného místa, a to včetně distribuce této elektřiny a systémových služeb poskytovaných podle smlouvy (dále jen „cena“). Vzhledem k tomu, že žalovaná výše uvedené ceny za dodanou elektřinu a služby související s jejím dodáním nezaplatila, zavázal ji k tomu soud tímto rozhodnutím.

9. Mezi účastníky byly uzavřeny i pojistné smlouvy, a to na produkt , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Pojištění bylo sjednáno na dobu 12 měsíců podpisem přihlášky se žalovaná zavázala hradit pojistné ve výši 49 Kč měsíčně za , Anonymizováno, a 220 Kč měsíčně za , Anonymizováno, .

10. Mezi žalobcem a žalovanou bylo podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku § 2758 a násl. sjednáno pojištění a žalovaná byla povinna hradit sjednané pojistné po celou dobu trvání pojistného vztahu (§ 2782 odst. 1 občanského zákoníku). Žalovaná na svoji obranu neuvedla nic, z čeho by soud mohl dospět k závěru, že žaloba není po právu.

11. Jelikož žalovaná neuhradila řádně a včas, dostala se do prodlení a je tak povinna zaplatit žalobci i úrok z prodlení z přiznaných částek v souladu s ustanovením § 1970 o.z. od prvního dne prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Co se týče požadovaných smluvních pokut, dospěl soud k závěru, že ujednání o smluvní pokutě je neplatné dle ust. § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, když žalovaná má postavení spotřebitele a žalobce vystupoval jako podnikatel. Za tohoto stavu musí být veškerá sdělení vůči spotřebiteli dána jasně a srozumitelně, což se nestalo.

13. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasnýma srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaná jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit.

15. Smluvní pokuta není cenou služby, jedná se o sankci za porušení povinností, a to sankci smluvníÚčelem smluvní pokuty, jejíž právní úprava je obsažena v ust. § 2048 až 2052 o.z. jako jednoho ze zajišťovacích prostředků, je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce ke splnění smluvnípovinnosti zajištěné smluvní pokutou. Smluvní pokuta má funkci prevenční, reparační a sankční.Zák. č. 89/2012 Sb. nevyžaduje, na rozdíl od předchozí právní úpravy, písemné sjednání smluvnípokuty.

16. Ze smlouvy o sdružených dodávkách plynu a elektřiny uzavřené mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že žalobce se zavázal dodávat žalované elektřinu a plyn do odběrného místa a žalovaná se zavázala žalobci zaplatit její cenu.

17. Obě smlouvy jsou koncipovány tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. „První strana smlouvy“, která vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Ujednání o smluvní pokutě je zahrnuto do jednolitého odstavce s minimálním odlišením textu a zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku. Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta, přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o „případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.

18. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smluv, není obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na „druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy „první strana“ (na rozdíl od „druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem. Je třeba i hodnotit způsob, jakým byla spotřebiteli informace o smluvní pokutě poskytnuta, jak je uvedeno výše. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě je neplatné a není možno k němu přihlížet. (výrok II.)

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud hodnotil úspěch a neúspěch účastníků, přičemž žalobce byl úspěšný ve 62 % a žalovaná ve 38 %. Při odečtení úspěchu a neúspěchu náleží žalobci 24 % z celkové náhrady nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 467 Kč, za tři úkony právní pomoci dle § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. po 2 580 Kč (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby). Dále náhrada hotových výdajů dle § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. po 300 Kč ke každému úkonu a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 1 814 Kč. Celkem 11 921 Kč, přičemž 24 % z této částky činí 2 861 Kč, které je povinna žalovaná nahradit k rukám právního zástupce žalobce.