Městský soud v Brně · Rozsudek

116 C 206/2020

č. j. 116 C 206/2020-25

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2020-12-18 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2020:116.C.206.2020.1

Strojový souhrn generováno LLM

Městský soud v Brně rozhodl ve prospěch žalobce o uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku 3.240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. května do zaplacení. Soud se opřel o § 1970 občanského zákoníku, který umožňuje nárok na úrok z prodlení, a o § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, podle něhož je provozovatel vozidla povinen hradit náklady na jeho odtah a skladování. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a své uznání dluhu nevykonala, což soud považoval za základ pro vyhovění žalobě. Náklady řízení ve výši 600 Kč byly žalobci přiznány dle § 1 a § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 3.240 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.240 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 600 Kč k rukám právního zástupce žalobce a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 3.240 Kč s příslušenstvím představující náklady za odtah vozidla a jeho uložení dle protokolu o odtahu vozidla číslo dne datum. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dle protokolu o odtažení motorového vozidla číslo ze dne datum bylo z ulice ulice v obec z důvodu překážky provozu na pozemní komunikaci odtaženo vozidlo značka automobilu, registrační značka. V předloženém protokolu o odtažení motorového vozidla byl žalovanému dokončený odtah vozidla vyúčtován na částku 1.800 Kč a skladování vozidla na odtahovém parkovišti bylo vyúčtováno na částku 1.440 Kč, celkem 3.240 Kč včetně DPH. V uznání dluhu ze dne 21. 5. 2019 žalovaný prohlásil, že je provozovatelem tohoto vozidla, vozidlo si osobně převzal z odtahového parkoviště a uznaný dluh ve výši 3.240 Kč se zavázal zaplatit nejpozději do 3 kalendářních dnů. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil a neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 3. 10. 2019. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 3.240 Kč s úrokem z prodlení 25. 5. 2019 do zaplacení. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je provozovatelem vozidla. Jelikož žalovaný ponechal vozidlo na místě, kde tvořilo překážku provozu na pozemní komunikaci, rozhodla oprávněná osoba dle § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, o jeho odtahu na náklady jeho provozovatele. V souvislosti s tímto odtahem vznikly žalobci náklady odtažení a uskladnění v celkové výši 3.240 Kč, které se žalovaný zavázal žalobci uhradit do 3 kalendářních dnů od podpisu uznání dluhu. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení a žalobci vzniklo v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 3.240 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 25. 5. 2019 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 1 odst. 1 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud postupoval v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 14. 3. 2013, sp. zn.

II. ÚS 376/12, dle kterého jsou statutární města dostatečně materiálně a personálně vybavena a zabezpečena k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva a zájmy i bez zastoupení advokátem. Žalobci tak byla přiznána náhrada nákladů v částce částka, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady ve výši 200 Kč za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.