116 C 226/2021

Plný text

Městský soud v  obec rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 1.030,22 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 730,22 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 629,94 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100,28 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 8. 2020 do zaplacení a částky ve výši 100 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 495 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 14. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.030,22 Kč s příslušenstvím za dodávku plynu do odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec] v období od 2. 7. 2019 do 19. 8. 2020. Požadovaná částka je tvořena také smluvními pokutami v celkové výši 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel dne 8. 10. 2015 s žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen„ smlouva“), ve které se žalobce zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa: [ulice a číslo], [PSČ] [obec], EIC [anonymizováno], a žalovaný se zavázal odebraný plyn řádně a včas uhradit. Žalobce za období od 2. 7. 2019 do 20. 7. 2020 vyúčtoval odebraný plyn v množství 3.95 m³ fakturou ze dne 22. 7. 2020, [variabilní symbol], na částku 829,94 Kč. Tato faktura byla splatná dne 11. 8. 2020. Z ceny odebraného plynu v celkové výši 1.289,94 Kč byly odečteny zaplacené zálohy ve výši 660 Kč, tj. k úhradě zbývala částka ve výši 629,94 Kč. V uvedené faktuře byly vyúčtovány také smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh za měsíce březen a červen 2020. Fakturou ze dne 7. 9. 2020, [variabilní symbol], vyúčtoval žalobce odebraný plyn v množství 0,00 m³ v období od 21. 7. 2020 do 19. 8. 2020 na částku 100,28 Kč. Tato faktura byla splatná dne 29. 9. 2020. Celková cena odebraného plynu a souvisejících služeb tak činila částku ve výši 730,22 Kč. V části smlouvy„ Ostatní ujednání“ si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou přesahující 10 dní. Ve vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky ze dne 25. 8. 2020, [variabilní symbol], vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury ze dne 22. 7. 2020, [variabilní symbol], která byla splatná ke dni 11. 8. 2020. Uvedená smluvní pokuta ve výši 100 Kč byla dle čl. 5 obchodních podmínek stanovena na nejméně 7 dnů od data vystavení vyúčtování smluvních pokut, poplatků a příslušenství pohledávky. V rámci upomínky ze dne 20. 4. 2020 provedl žalobce vyúčtování smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou zálohy za měsíc březen 2020, která byla splatná dne 15. 3. 2020. V rámci upomínky ze dne 9. 7. 2020 provedl žalobce vyúčtování smluvní pokuty ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou zálohy za měsíc červen 2020, která byla splatná dne 15. 7. 2020. Obě uvedené smluvní pokuty byly následně vyúčtovány žalovanému ve výši uvedené faktuře ze dne 22. 7. 2020, [variabilní symbol]. Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván v předžalobní upomínce žalobce ze dne 9. 10. 2020, odeslané téhož dne, jak je patrné z předložené upomínky a poštovního podacího archu. Žalobce tak po žalovaném požaduje úhradu částky 829,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 8. 2020 do zaplacení, částky 100,28 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 9. 2020 do zaplacení a smluvní pokuty ve výši 100 Kč.

5. Dle § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/200 Sb. smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

6. Dle § 588 věty prvé zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

7. Dle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

8. Dle § 1811 odst. 1 občanského zákoníku veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.

9. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. V projednávané věci žalobce vystupuje jako podnikatel a žalovaný jako příjemce nabízených služeb, jedná se o spotřebitelskou smlouvu. Pro spotřebitelské smlouvy obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. Spotřebiteli je v tomto případě nabízena k podpisu formulářová smlouva, její obsah, co se např. týče ujednání o smluvních pokutách, nemůže ovlivnit. Z nálezové judikatury Ústavního soudu (srov. nález z 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11) plyne, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko listiny, na níž spotřebitel připojuje svůj podpis. Tento závěr Ústavního soudu byl artikulován obecně a nikoliv jen s poukazem na některé spotřebitelské smlouvy a nikoliv jen s poukazem na dnes již neúčinná ustanovení zákona o písemném sjednání smluvní pokuty, ale s odkazem na § 55 a 56 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Zatímco citovaná nálezová judikatura, která tak překonala starší rozhodnutí jiných justičních orgánů, spojovala za účinnosti úpravy před občanským zákoníkem nesjednání smluvní pokuty v listině, na které spotřebitel připojuje svůj podpis, s absolutní neplatností, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 6. 2012, sp. zn. 28 Nd 69/2012), občanský zákoník vychází z odlišné koncepce zakotvené v § 1815 občanského zákoníku. Dle nové úpravy soud k takovému (dříve absolutně neplatnému) ujednání nepřihlédne, ledaže sám spotřebitel se jeho aplikace dovolá (rozhodnutí Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. 19 C 215/2014).

12. Mezi účastníky uzavřená smlouva o dodávce plynu je koncipována tak, že strana označená jako 2/2, tj. druhá strana smlouvy, je psána větším písmem, jsou na ní identifikováni účastníci, adresa pro doručování, platební podmínky a smluvní a technické podmínky, tj. o jaký odběr se jedná, jaká produktová řada byla sjednána, v jakém odběrném místě a od kdy bude dodávka uskutečňována. Jedná se o smlouvu formulářovou, kde jsou vpisovány jen údaje týkající se zákazníka, výběru služby, odběrného místa a započetí dodávky. Na této straně smlouvy se nachází i kolonka pro podpis zákazníka. Strana 1/2 naopak vizuálně působí spíše jako obchodní podmínky a zcela nelogicky předchází konkrétním údajům o účastnících smlouvy, místě spotřeby apod., je psána velmi malým písmem, nejsou do ní uváděny žádné údaje za součinnosti zákazníka. Nazíráno pohledem průměrného spotřebitele tato vzbuzuje na první dojem představu, že se vůbec nejedná o první stranu smlouvy, že se jedná pouze o ujednání technického, nedůležitého charakteru, když všechny podstatné náležitosti smlouvy jsou uvedeny v části psané větším písmem, na straně, kde je smlouva podepsána, vzbuzuje dojem, že jsou v ní uvedeny údaje, kterým spotřebitel nemusí věnovat zvýšenou pozornost. Navíc, že se jedná o první stranu smlouvy, je lehce přehlédnutelné, neboť obě strany předmětných smluv jsou výrazně nadepsány Smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Ujednání o smluvní pokutě není v textu přehledně uvedeno, není nijak zvýrazněno, je zahrnuto do části nazvané„ Ostatní ujednání“, zákazník není nikterak upozorněn na to, že tento závazek nad rámec závazku plynoucího ze smlouvy o sdružených dodávkách energií, na sebe přebírá, přestože např. cenovým podmínkám věnuje žalobce samostatný oddíl, a to za situace, kdy se jedná o smlouvu formulářovou, jejíž znění nemá možnost spotřebitel ovlivnit. V tomto směru neposkytuje dostatečnou informaci ani Informace pro zákazníka k návrhu smlouvy/dodatku. Zákazník je sice informován, že případné smluvní pokuty mohou být zakotveny ve smlouvě/dodatku. Nicméně ani tady informace není uvedena přehledně, je zahrnuta do závěru textu odstavce, ve kterém je zákazník seznamován s jednotlivými složkami ceny. I samotná Informace je psána velmi malým písmem, hustým řádkováním. Smluvní pokuta přestože není součástí ceny služby, ale sankcí za nesplnění povinností zákazníka není uvedena např. v části věnované povinnostem zákazníka, Informace neobsahuje oddíl o tom, jaké povinnosti zákazníku nad rámec povinností ze zákona vznikají, pokud nesplní své smluvní povinnosti. Navíc pokud v Informaci je spotřebiteli dána informace o„ případné“ smluvní pokutě v rámci informace o ceně služby, zákazník by snad mohl případné ujednání o smluvní pokutě očekávat v logice struktury Informace koncipované dodavatelem maximálně v části nazvané Cenové podmínky, když sám podnikatel informaci o případné smluvní pokutě sám zahrnul do informace o ceně služby. Navíc smluvní pokuta není v rámci Informace pro zákazníka uvedena jako ujednání sjednávané formulářovou smlouvou vždy, ale jen jako ujednání případné. Informace tak navozuje dojem, že se nemusí v textu formuláře smlouvy vůbec vyskytovat.

13. Ujednání o smluvní pokutě není podstatnou náležitostí uzavřené smluv, není obvyklou náležitostí smluv. Na základě tohoto ujednání vzniká povinnost spotřebitele plnit v případě porušení povinností. Je-li ujednání tohoto druhu ve formulářové smlouvě včleněno naprosto nepřehledně do části textu, u které není rozumný předpoklad, že by v ní mohlo být uvedeno, jedná se o situaci, kdy je třeba pečlivě zvažovat, zejména je-li smlouva uzavírána se spotřebitelem, zda se jedná o ujednání, k němuž je možno přihlédnout či nikoliv. Ujednání o smluvní pokutě se nachází v části textu, která na první dojem navozuje pocit, že se jedná o ujednání technického charakteru, ujednání nepodstatné, když vše podstatné z pohledu zákazníka je uvedeno na„ druhé straně“ smlouvy, kterou podepisuje. Samotná písemná podoba smlouvy, kdy„ první strana“ (na rozdíl od„ druhé strany“, v níž jsou podstatná ujednání přehledně členěna) je psána nepřehledně, drobným písmem, hustým řádkováním, dlouhé odstavce nejsou nijak členěny, navozuje spíše pocit, že se jedná o smluvní podmínky, kdy spotřebitel může lehce přehlédnout, co je v této části textu psáno. Spotřebitel je tak postaven do situace, kdy má v nepřehledném textu hledat, zda ve formuláři smlouvy se někde nachází ujednání, o němž byl informován jako o ujednání případném, kdy informaci by mohl pochopit i tak, že pokud je mu předkládán k podpisu formulář, případné ujednání neobsahuje, neboť se v něm pravidelně nenachází. Ani název části„ Ostatní ujednání“ žádným způsobem spotřebitele neupozorňuje na to, že se jedná o ujednání o smluvní pokutě, která je samostatným zajišťovacím institutem, nikoliv nepodstatným běžným ujednáním či ujednáním technického charakteru. Je zcela zjevné, že ujednání o smluvní pokutě je uvedeno takto v textu zcela účelově, když podstatné pro pozornost spotřebitele při uzavření smlouvy jsou údaje o účastnících smlouvy, údaje o odběrném místě, druhu sjednané služby a datu zahájení dodávky, přičemž pokud zákazník např. kontroluje tyto údaje vyplňované do formulářové smlouvy a připojuje na konci svůj podpis, smlouva budí dojem, že může být podepsána, aniž by byla čtena druhá strana listiny psaná velmi malým písmem. Je třeba i hodnotit způsob, jakým byla spotřebiteli informace o smluvní pokutě poskytnuta, jak je uvedeno výše (viz rozhodnutí Krajského soudu v Brně sp.zn. 70 Co 6/2019).

14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající z tohoto závazkového vztahu, když žalobci nezaplatil úhradu za dodávku plynu za výše uvedená období (§ 62 odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb). Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitých závazků, a proto žalobci vzniklo v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku žalobci uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku za odebraný plyn v celkové výši 730,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 629,94 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 100,28 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení.

15. Ohledně ujednání o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě v části nazvané„ Ostatní ujednání“ dospěl soud k závěru, že je neplatné, nelze k němu přihlížet, a proto žalobu co do částky 100 Kč na smluvní pokutě a co do částky 200 Kč, která byla vyúčtována v rámci faktury ze dne 22. 7. 2020, [variabilní symbol], společně s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 12. 8. 2020 do zaplacení z částky 200 Kč zamítl.

16. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2717/08 vycházel soud ohledně míry úspěchu ve věci z úspěchu v celém sporu včetně příslušenství. Při určování míry úspěchu vycházel soud ze stavu ke dni vyhlášení rozsudku (30. 11. 2021). Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou ve výši 807,66 Kč (včetně úroků), ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak úspěch žalovaného je představován výrokem II., tedy částkou ve výši 321,51 Kč (včetně úroků), ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítnul. Žalobce proto byl úspěšný v rozsahu 72 % předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce právo na náhradu v rozsahu 44 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky 200 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobci náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobce (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1.126 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů v částce 495 Kč, která odpovídá 44 % účelně vynaložených nákladů řízení.

17. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.