116 C 230/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Tamarou Göthovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 30 621 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 5 621 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 621 Kč od 9. 9. 2024 do 24. 2. 2025, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 5 621 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 0,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 25. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 002 Kč k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30 621 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 9. 8. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalovaná čerpala úvěr ve výši 12 500 Kč. Následně uzavřenými dodatky k této smlouvě došlo k navýšení úvěru a žalovaná načerpala úvěr v konečné výši 25 000 Kč. Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím webové stránky www.zaplo.cz. Úvěr žalovaná čerpala bezhotovostně na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr společně s úrokem ve výši 5 621 Kč vrátit do 8. 9. 2024. Žalovaná však svoji povinnost řádně a včas nesplnila, když neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 30 621 Kč s úrokem z prodlení od 9. 9. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 9. 8. 2024 byla mezi právním předchůdcem žalobce (, právnická osoba, , IČO: , IČO, ) a žalovanou prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, uzavřena Smlouva o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva“), na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala vrátit do 8. 9. 2024. Dodatkem č. , hodnota, ze dne 11. 8. 2024, Dodatkem č. , hodnota, ze dne 12. 8. 2024, Dodatkem č. , hodnota, ze dne 13. 8. 2024, Dodatkem č. , hodnota, ze dne 13. 8. 2024 a Dodatkem č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2024 došlo k postupnému navýšení úvěru na celkovou částku 25 000 Kč a k postupnému navýšení smluvního úroku na částku 5 621 Kč, splatnost zůstala stejná do 8. 9. 2024. Z výpisu z běžného účtu je zřejmé, že dne 9. 8. 2024 byla na bankovní účet č. , č. účtu, zaslána platba ve výši 12 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 11. 8. 2024 byla na stejný účet zaslána platba ve výši 2 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 12. 8. 2024 byla na stejný účet zaslána platba ve výši 3 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 13. 8. 2024 byla na stejný účet zaslána platba ve výši 2 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 13. 8. 2024 byla na stejný účet zaslána platba ve výši 2 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a dne 16. 8. 2024 byla na stejný účet zaslána platba ve výši 3 500 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Upomínkou ze dne 12. 10. 2024 vyzval právní předchůdce žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 a Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2025. Žalovaná neuhradila právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho a neučinila tak ani na základě výzvy před podáním žaloby ze dne 15. 2. 2025, ve které byla vyzvána k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Výzva byla dle předloženého podacího lístku odeslána dne 15. 2. 2025 na adresu , adresa, . , právnická osoba, . na žádost soudu přípisem ze dne 2. 2. 2026 potvrdila, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byla v období od 9. 8. 2024 do 16. 8. 2024 žalovaná a že v tomto období byly na uvedený účet postupně připsány platby v celkové výši 25 000 Kč.

5. Právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“). Soud v průběhu řízení usnesením ze dne 30. 12. 2025, č. j. , spisová značka, , vyzval žalobce k upřesní a doložení důkazů, ze kterých bude zřejmé, že právní předchůdce žalobce ověřoval úvěruschopnost žalované, avšak žalobce na výzvu soudu reagoval sdělením, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované nedisponuje. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí a řádně neposoudil schopnost žalované úvěr splácet. Z tohoto důvodu je smlouva dle § 87 odst. 1 ZSÚ absolutně neplatná, přičemž soud k neplatnosti právního jednání přihlíží i bez návrhu.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku v celkové výši 25 000 Kč, kterou je žalovaná povinna vrátit. Dle § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ spotřebitel vrátí poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Vycházeje z uvedeného ustanovení není možné splatnost nevrácené jistiny odvíjet od výzvy věřitele k plnění, ale vycházet z doby přiměřené možnostem spotřebitele. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“). Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji určí soud. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek NS ČR ze dne 20. 4. 2022 č. j. 33 Cdo 3675/2021).

7. Žalovaná byla v řízení nekontaktní, nereagovala na výzvy soudu a nepodařilo se zjistit, jaké jsou její majetkové a výdělkové poměry, na základě kterých by bylo možné odvíjet dobu přiměřenou jejím možnostem ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZSÚ. S ohledem na pasivitu žalované, která se ve věci nevyjádřila, neposkytla soudu žádné informace stran svých možností k vrácení dluhu, je splatnost předmětného dluhu jako neoprávněného majetkového prospěchu odvozena od výzvy k jeho vydání. V daném případě soud za výzvu k vydání považuje předžalobní výzvu ze dne 15. 2. 2025, ve které byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů. Výzva byla dle podacího lístku odeslána dne 15. 2. 2025. Nebylo prokázáno její doručení žalované, proto se upomínka považuje dle § 573 občanského zákoníku za doručenou třetí pracovní den po odeslání (dne 19. 2. 2025). Dne 20. 2. 2025 žalované započala běžet třídenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 24. 2. 2025 (v souladu s § 607 občanského zákoníku připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující). Žalovaná se tak ke dni 25. 2. 2025 dostala do prodlení a žalobci vzniklo právo na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Jelikož v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Žalované byla poskytnuta částka ve výši 25 000 Kč, přičemž nezaplatila ničeho. Žalovaná v řízení netvrdila, že by žalobci dlužnou částku uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 25. 2. 2025 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku II. žalobu zamítl.

9. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu s nálezem Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 2717/08 byl zohledňován předmět řízení včetně příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. Naopak úspěch žalované je představován výrokem II. Žalobce proto byl úspěšný v rozsahu 77 % předmětu řízení, žalovaná byla úspěšná v rozsahu 23 %. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalované má žalobce právo na náhradu v rozsahu 54 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 226 Kč a dále náklady právního zastoupení. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je „AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 30 000 Kč do 50 000 Kč částku 700 Kč (§14b odst. 1 bod 3 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 6 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 2 050 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 430,50 Kč. Žalobce má tedy právo na náhradu nákladů v částce 2 002 Kč, která odpovídá 54 % účelně vynaložených nákladů řízení v částce 3 706,50 Kč.

10. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.