116 C 234/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátkou titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 21.576 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 21.576 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 7. 2020 do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 6.714 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 7. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 21.576 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že je vlastníkem bytu [číslo] nacházejícím se v domě v [obec], [ulice a číslo], který žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 1. 2019 od tohoto dne do 31. 12. 2019 Nájemní smlouva skončila uplynutím doby, avšak žalovaná byt řádně a včas nepředala, když klíče ponechala koncem ledna 2020 u sousedky. Žalobce nárokuje nezaplacené vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 14.067 Kč a náhradu škody vzniklou na bytě nad rámec běžného opotřebení, kterou žalovaná do dne vyklizení bytu neodstranila a žalobce tak škodu odstranil na vlastní náklady. Za vyklizení a odvoz zanechaného rozbitého nábytku a dalšího nepořádku, opravu podlahy, opravu WC a částečného vymalování bytu žalobce zaplatil částku ve výši 7.500 Kč. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 21.567 Kč nezaplatila ani přes výzvu právní zástupkyně žalobce ze dne 15. 7. 2020, proto žalobce požaduje zaplacení částky ve výši 21.576 Kč s úrokem z prodlení od 27. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z náhledu do katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Pozemek je zapsán na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí], u [stát. instituce], [stát. instituce]. V budově je v 5. nadzemním podlaží situován byt [číslo] který žalovaná užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 15. 1. 2019. Nájem byl sjednán na dobu určitou, od 15. 1. 2019 do 31. 12. 2019. Na základě nájemní smlouvy právní předchůdce žalobce žalované předal k užívání předmětný byt a žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 10.000 Kč měsíčně společně se zálohami na služby spojené s užíváním bytu ve výši 2.400 Kč vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího měsíce. Při uzavření smlouvy žalovaná zaplatila kauci ve výši 20.000 Kč Nájemní smlouva skončila ke dni 31. 12. 2019, přičemž žalovaná byt ve stanoveném termínu nevyklidila a řádně nepředala. Klíče koncem měsíce ledna 2020 zanechala u sousedky v domě. Při vstupu do bytu byly zjištěny škody nad rámec běžného opotřebení, které žalobce nechal na své náklady opravit. Jednalo se o vyklizení a odvoz zanechaného rozbitého nábytku a dalšího nepořádku, opravu podlahy, opravu WC a částečného vymalování bytu. Dle předložené faktury ze dne 28. 1. 2020, č. 2020, žalobce za provedené stavební práce na adrese předmětného bytu a potřebný použitý materiál zaplatil částku ve výši 7.500 Kč. Žalovaná dále řádně a včas nehradila sjednané nájemné a zálohy na služby. Nájemné za měsíc listopad a prosinec 2020 nezaplatila vůbec, a proto žalobce na dlužné nájemné ve výši 20.000 Kč započetl uhrazenou kauci ve výši 20.000 Kč, o čemž žalovanou informoval v předžalobní výzvě ze dne 15. 7. 2020, ve které ji zároveň vyzval k uhrazení náhrady škody ve výši 7.500 Kč a zaplacení nedoplatku z titulu předloženého vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 14.067 Kč, a to vše bez zbytečného odkladu po obdržení výzvy. Dle předložené dodejky byla předžalobní upomínka žalované vhozena do schránky dne 16. 7. 2020. Jelikož žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila, požaduje žalobce zaplacení částky v celkové výši 21.576 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 27. 7. 2020 do zaplacení.

4. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

5. Dle § 2246 odst. 1 občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

6. Dle § 2247 odst. 1 občanského zákoníku strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.

7. Dle § 2293 odst. 1 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel.

8. Dle § 2267 občanského zákoníku neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. občanského zákoníku. Žalovaná porušila svoji povinnost vyplývající z tohoto závazkového vztahu, neboť řádně a včas neplatila dohodnuté nájemné a zálohy na služby bytu. Na dlužné nájemné za měsíce listopad a prosinec 2019 žalobce započetl uhrazenou kauci, žalovaná však neuhradila vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 14.067 Kč. Dále byla žalovaná povinna dle § 2293 odst. 1 občanského zákoníku vrátit žalobci byt ve stavu, v jakém jej převzala, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Jelikož žalovaná v předmětném bytě způsobila škody, na jejichž odstranění žalobce vynaložil dle předložené faktury částku ve výši 7.500 Kč, je žalovaná dle § 2267 občanského zákoníku povinna tuto částku žalobci zaplatit. Z důvodu, že žalovaná dlužné částky žalobci nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 15. 7. 2020, dostala se tak do prodlení s plněním a žalobci vzniklo dle § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 21.576 Kč s úrokem z prodlení od 27. 7. 2020 do zaplacení.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v částce 6.714 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 864 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT”). Z tarifní hodnoty ve výši 21.576 Kč činí sazba za jeden úkon právní služby částku 1.980 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, jednoduchá výzva k plnění § 11 odst. 1 písm. a), d) odst. 2 písm. h) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby (§ 13 odst. 3 AT). Právní zástupkyně žalobce není plátcem DPH, proto nebyla částka 5.850 Kč navýšena o 21 % DPH.

11. Stanovené povinnosti soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.